John 4:10 in Nadeb 10 Ti m' Jesus ky hadoo ta hã: —Mahapëë bä paawä ji matym n'aa P'op Hagä Do anoo do ji hã, mahapëë bä paawä hahỹ naëng hetsẽẽ do a hã, metsẽẽ paawä ta hã naëng. Ji h'yyb ed'ëëp do naëng n'aa paawä tanoo a hã —näng mä Jesus.
Other Translations King James Version (KJV) Jesus answered and said unto her, If thou knewest the gift of God, and who it is that saith to thee, Give me to drink; thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.
American Standard Version (ASV) Jesus answered and said unto unto her, If thou knewest the gift of God, and who it is that saith to thee, Give me to drink; thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.
Bible in Basic English (BBE) In answer Jesus said, If you had knowledge of what God gives freely and who it is who says to you, Give me water, you would make your prayer to him, and he would give you living water.
Darby English Bible (DBY) Jesus answered and said to her, If thou knewest the gift of God, and who it is that says to thee, Give me to drink, thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.
World English Bible (WEB) Jesus answered her, "If you knew the gift of God, and who it is who says to you, 'Give me a drink,' you would have asked him, and he would have given you living water."
Young's Literal Translation (YLT) Jesus answered and said to her, `If thou hadst known the gift of God, and who it is who is saying to thee, Give me to drink, thou wouldest have asked him, and he would have given thee living water.'
Cross Reference Luke 11:8 in Nadeb 8 Ti m' Jesus ky hadoo: —Bë ỹ maher'oot —näng mäh. —Tii d' edo né paawä as'ëëg gëët né hẽ, pãw tabanoo hyb n'aa ta najiis hã. Ta najiis tabadoo do hyb n'aa nado ti tabas'ëëg gëët. Tawén s'ëëg g'ëëd kän, tanaëëj had'yyt ta h'yyb.
Luke 11:13 in Nadeb 13 Nesaa do moo heb'ook do né paawä bëëh, baad hadoo do bë heno bë taah hã. Ti bahǟnh bë Yb hỹ pong jé hawät do anoo da ta Sahee, ta hã hetsẽẽ do hã —näng mä Jesus.
Luke 18:13 in Nadeb 13 Dajẽẽr gahedak doo, dawëë tabagëët. Dooh hỹ pong jé taty däg bä, rabahed'oo doo da raky n'aa etsẽẽ bä. Ta h'yyb tagedyyk t'yyd kamehĩĩn do ky n'aa. Ti taky hadoo: “P'op Hagä Doo, ỹ mat'yyd mehĩĩn”, näng. “Nesaa do moo hew'ëët do ỹỹh”, näng ta kyyh —näng mä Jesus panyyg gó taher'oot doo.
Luke 23:42 in Nadeb 42 Ti m' Jesus hã kä taky hadoo: —Mahyb n'aa es'ee ỹỹh, mabag'ããs doo hẽnh, hỹ pong jé makajaa bä —näng mäh.
John 3:16 in Nadeb 16 Tak'ëp badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do kamahä̃n. Ti hyb n'aa taban'oo däg kän sét hadoo do ta T'aah, sahõnh hẽ ta hã h'yy ka'eeh do tabanesaa hẽnh ranahõm hyb n'aa, rabedëb had'yyt hyb n'aa hỹ pong jé P'op Hagä Do pa kä.
John 4:14 in Nadeb 14 —Naëng ỹ anoo do heëëk doo, dooh da tahoo kaaj wäd bä. Naëng ỹ anoo do tawäd had'yyt hẽ da sa h'yyb tym gó. Tanoo sa hã hỹ pong jé, P'op Hagä Do pa sa h'yyb tym edëb had'yyt hẽ —näng mä Jesus.
John 4:25 in Nadeb 25 Ti m' ỹỹnh ky hadoo: —Ỹ ky n'aa napäh ti awät da Mesijas (Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Do ramaneëënh doo) —näng mäh. —Takajaa bä, sahõnh hẽ da ër tamaher'oot —näng mä ỹỹnh kyyh.
John 6:35 in Nadeb 35 Ti m' Jesus ky hadoo sa hã: —Ỹ né ti pãw hadoo do edëb had'yyt hẽ hanoo doo. Wë ỹ hana doo, dooh tasa wäd bä. Hã ỹ h'yy ka'eeh doo, dooh tahoo kaaj wäd bä —näng mäh.
John 6:51 in Nadeb 51 Ỹ né hẽ ta ti pãw hadoo do ji hed'ëëp doo, hỹ pong jé naa hahyng doo. Sahõnh hẽ hahỹ pãw hawa doo, raboo had'yyt hẽ da hỹ pong jé P'op Hagä Do pa. Hup ỹ ta ti pãw ỹ anoo do ỹ dajëp bä, badäk hahỹỹ hã habong do hỹ pong jé rabedëb had'yyt hyb n'aa P'op Hagä Do pa —näng mä Jesus.
John 7:37 in Nadeb 37 Tagadëëg ub rataheb'ëës do ä̃ n'aa, tak'ëp rahyb n'aa jew'yyk. Tii bä kä m', ti noo gó kä m' Jesus bas'ëëg gëët. Ti m' taky hadoo, tak'ëp mä ta kyyh: —Taw'ããts hẽ hoo kaanh do hadoo do ta hã, wë ỹ tabana tabeëëk do hadoo hyb n'aa.
John 9:35 in Nadeb 35 Ti m' Jesus ky n'aa napäh aj'yy rah'eed nyyh doo. Aj'yy tamamuun bä, taky hadoo ta hã: —Õm h'yy ka'eeh Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do hã? —teaanh mä ta hã.
John 16:3 in Nadeb 3 Ta ti hedoo do ramoo bong da, Ee daheeh ỹ ranahapäh do hyb n'aa sa h'yyb gó.
John 17:3 in Nadeb 3 Hahỹ hedëb had'yyt hadoo do rawén gadoo: Õm, jããm hẽ sét had'op doo, P'op Hagä Do heh'äät do rabahapäh do hyb n'aa. Jesus Kristo, mamejõ hyng do rabahapäh do hyb n'aa na-ããj né hẽ.
Acts 9:11 in Nadeb 11 Ti m' Jesus ky hadoo ta hã: —Ahõm aj'yy Judas häd näng do tób hẽnh. Ta tyw n'aa “Dajang Doo” häd ramaneëënh do hahãd hã ta tób basooh. T'ĩĩ hẽnh mameaaj aj'yy Saw-Ru häd näng doo, Tas hẽnh naa. P'op Hagä Do hã taky n'aa etsẽẽ.
Romans 8:32 in Nadeb 32 Dooh P'op Hagä Do baa es'ĩĩ bä sét hadoo do ta T'aah. Dajëb hã tahaëënh paa ër sahõnh hẽ hyb n'aa. Tii d' tahadoo do hyb n'aa, tanoo né da ji hã na-ããj hẽ sahõnh hẽ ta seeh, takarẽn doo da ër bahajaa ër babok hyb n'aa.
1 Corinthians 1:30 in Nadeb 30 P'op Hagä Do né hẽ ti h'yyb ta däk bëëh, Kristo Jesus hã. Kristo hã kametä däk P'op Hagä Do hajaa doo. Kristo hyb n'aa né hẽ ji tabed'ëëp. Kristo hyb n'aa né hẽ baad tabahado däk ër h'yyb tym P'op Hagä Do matym gó. Kristo hyb n'aa tsyt hẽ ër baboo kän P'op Hagä Do wë. Kristo né hẽ ti ër hed'ëëp do nesaa do mahä̃nh.
1 Corinthians 10:4 in Nadeb 4 Sahõnh hẽ paa rabeëëk naëng P'op Hagä Do hanaa. Pä hada do hadoo sa hã, P'op Hagä Do mo haj'aa gó ganyyh do hã naa rabeëëk. Kristo né hẽ paa ti pä.
2 Corinthians 9:15 in Nadeb 15 P'op Hagä Do hã ãã j'aa etsë ër matym n'aa tak'ëp hanäm do ër hã tanoo do hyb n'aa. Tak'ëp baad ub tii. Ti hyb n'aa dooh ji kyy pé ta ky n'aa ji her'ood bä.
Ephesians 2:8 in Nadeb 8 Jããm hẽ bë hã taky enyym do hyb n'aa bë tedëëb wät nesaa do mahä̃nh, bë h'yy ka'eeh do hyb n'aa ta hã. Dooh bë hanaa tado bä tii. P'op Hagä Do anoo tii, ji matym n'aa hadoo.
1 John 5:20 in Nadeb 20 Ër hapäh na-ããj hẽ P'op Hagä Do T'aah ewäd hyng, ji tah'yy ganä däk, P'op Hagä Do heh'äät do ji bahapäh hyb n'aa. Séd ër h'yyb hedoo P'op Hagä Do heh'äät do hã. Séd ër h'yyb hedoo ta T'aah Jesus Kristo hã. Ti ti P'op Hagä Do heh'äät doo. Ti né hẽ tanoo ji hã ta wë ji h'yyb tym edëb had'yyt doo.
Revelation 3:17 in Nadeb 17 Hahỹỹ da bë kyyh, ‘Ãã ma enäh. Sahõnh hẽ ti anäng ãã wë, ãã karẽn doo. Dooh hyb n'aa ta see ãã karẽn péh’, näk bë kyyh. Tii d' né paawä bë h'yyb, dooh bë h'yy kadawuung bä tak'ëp baad nado né bëëh, tak'ëp kasuud is do ji t'yyd mehĩĩn do hadoo bëëh. Dooh bë h'yy kadawuung bä, bë ty temah do hadoo. Nu meby n'aa näng bë babok doo, saroor tamah do ta si n'aa hẽ hawät do hadoo bëëh!
Revelation 7:17 in Nadeb 17 Tii d' tawén hadoo, B'éé T'aah, P'op Hagä Do bag'ããs do tyng n'aa hoo gad'oo bä hagëët do hag'ããs da sa hã, b'éé hagã n'aa ta masããh baad tabahag'ããs doo da. Tamahũũm da ta tii, naëng ji hedëb had'yyt hẽ hanoo doo hẽnh. P'op Hagä Do awug hõm da sa ty nabëëh, ta tii bä dooh ji aód wäd bä do hyb n'aa”, näng 24 hedoo do wahë n'aa see kyyh.
Revelation 21:6 in Nadeb 6 Tii b' taky hadoo ẽnh: “Sahõnh hẽ kaja däk. Ỹ né hẽ Aw-Pah, ỹ né hẽ Omekah. Ỹ né hẽ jããm hẽ pooj jé hawät doo, ỹ né hẽ tagadëëg ub hawät doo. Hoo kaanh do hadoo do hã ỹ anoo da tabeëëk hyb n'aa naëng ji edëb had'yyt hẽ hanoo doo. Bag hẽnh ỹ banoo da ta tii. Dooh ta säm ỹ gahëën bä.
Revelation 22:1 in Nadeb 1 Tii bä kä, tamii awäd had'yyt hẽ do naëng hanoo do ããs metä wäd kän hã ỹỹ. Paras-ko s'ëëb hadoo, tak'ëp ty ganäm pä tëg hawak do hadoo tamii. P'op Hagä Doo, B'éé T'aah daheeh sa bagã tyng n'aa bä naa taganyyh.
Revelation 22:17 in Nadeb 17 P'op Hagä Do Sahee, B'éé T'aah ỹỹm pan'aa na-ããj hẽ ky hadoo Jesus hã: “B'ëëp ahyyh!”, näk sa kyyh. Taw'ããts hẽ hahỹ maa new'ëë do ti na-ããj hẽ raky hadoo: “B'ëëp ahyyh!” Jé hoo kaanh do hadoo doo, jé karẽn doo, taw'ããts hẽ tabana Jesus wë, tagadoo hyb n'aa naëng ji edëb had'yyt hẽ hanoo doo, bag hẽnh kan'oo däk doo.