Ephesians 5:18 in Nadeb 18 Bë eëg manä hejoonh do bë ba'oom hyb n'aa. Ji baoom do ji tah'yyb mahũũm nesa do ji her'oot, nesaa do ji moo wät hyb n'aa, ji tarejãã na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do Sahee tii, bë an'oo baad bë tah'yyb mahũũm hyb n'aa.
Other Translations King James Version (KJV) And be not drunk with wine, wherein is excess; but be filled with the Spirit;
American Standard Version (ASV) And be not drunken with wine, wherein is riot, but be filled with the Spirit;
Bible in Basic English (BBE) And do not take overmuch wine by which one may be overcome, but be full of the Spirit;
Darby English Bible (DBY) And be not drunk with wine, in which is debauchery; but be filled with the Spirit,
World English Bible (WEB) Don't be drunken with wine, in which is dissipation, but be filled with the Spirit,
Young's Literal Translation (YLT) and be not drunk with wine, in which is dissoluteness, but be filled in the Spirit,
Cross Reference Matthew 23:25 in Nadeb 25 —Baad nado bë hã Mosees ky n'aa jaw'yyk do ma mehetëk doo. Baad nado bë hã Pariséw. J'ooj madäk do ky ken'yym do bëëh! —näng mäh. —Ji waa hood ta gó hasus doo, ta jó ub ji hets'yyt do hadoo bëëh. Baad bë babok P'op Hagä Do matym gó ji ed'oo. J'ooj madäk doo me tii. T'õp, bë h'yyb gó, tak'ëp bë karẽn do jawén bë babok. Ta wób sa ma hã bë h'yyb pad'ëëk.
Matthew 24:49 in Nadeb 49 karom wób tahewyh had'yyt bä kä, tadu do bä jarakë he'ëëk do sii tawa bä, teëg bä,
Luke 1:15 in Nadeb 15 hyb n'aa jawyk P'op Hagä Do matym gó tabahadoo do hyb n'aa da —näng mäh. —Taw'ããts hẽ dooh d' teëg da uwa bëëh hejoonh doo, ta wób na-ããj hẽ mahỹỹnh doo. P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm da a t'aah ta ỹỹn wog gó tabasuun nä bä na-ããj hẽ —näng mäh.
Luke 11:13 in Nadeb 13 Nesaa do moo heb'ook do né paawä bëëh, baad hadoo do bë heno bë taah hã. Ti bahǟnh bë Yb hỹ pong jé hawät do anoo da ta Sahee, ta hã hetsẽẽ do hã —näng mä Jesus.
Luke 12:45 in Nadeb 45 Hỹỹ kä, baad ta kaser n'aa moo nawäd bä paawä, ta h'yyb gó taky hado bä: “Dooh nayyw hẽ kariw ỹ n'aa kaja bä”, tanoo bä, karom wób tahewyh had'yyt bä kä, tatsebé do waa n'aa tamoo hewëëd bä, taoom bä jarakë hedoo do mahỹỹj,
Luke 21:34 in Nadeb 34 Ti m' Jesus ky hado kän: —Bë hyb n'aa matakä da, ta s'ee hẽnh bë h'yyb nawät hyb n'aa. Bë h'yyb padäg manä jarakë hedoo do hã. Bë an'oo manä badäk hahỹỹ hã ji hyb n'aa tón do bë hyb n'aa hũũm bä, ta s'ee hẽnh bë h'yyb nawät hyb n'aa. Taw'ããts hẽ bë hyb n'aa matakä bë h'yy ganatemah hyb n'aa ỹ kajaa bä.
Acts 2:13 in Nadeb 13 Dooh. Ti a'oom sa h'yyb —näk mä ta wób. Raky n'aa ej'ees mäh.
Acts 11:24 in Nadeb 24 Ky enyym mä ti Béh-Nabéh. Baad mä P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm, baad tah'yy ka'eeh Jesus hã. Hajõk t'ĩĩ hẽnh rah'yy kae kän Jesus hã.
Romans 13:13 in Nadeb 13 Taw'ããts hẽ baad ër babok, adëb bä, ta bag gó, ji awät do hadoo. Taw'ããts hẽ dooh ji aoom bä jarakë hedoo do hã. Taw'ããts hẽ dooh ta bahä̃nh ji awëë bä na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ dooh ër aä̃ bä ji ỹỹm ji patug nadoo do sii. Taw'ããts hẽ dooh ër moo boo nu meby n'aa näng doo. Taw'ããts hẽ dooh ër aboo bä séd ji h'yyb nahedoo doo gó ji da hadoo do hã, dooh ta wób hã ër h'yy kajewëëts na-ããj hẽ.
1 Corinthians 5:11 in Nadeb 11 Jesus Kristo hã h'yy ka'eeh hanäk do sa ky n'aa ỹ her'oot, ta wób sii he'ỹỹh doo, tak'ëp sa wë hanäng do kah'ũũm do kar'ẽẽn doo, kabarii hã h'yy ka'eeh doo, ta wób ky n'aa rejãã doo, ha'oom doo, hets'ëëk doo. Bë awëë manä na-ããj hẽ ta ti hedoo do sa sii.
1 Corinthians 6:10 in Nadeb 10 hets'ëëk doo, tak'ëp tahyb n'aa h'ũũm doo, ha'oom doo, ta wób ky n'aa rejãã doo, ta wób wad'ii do na-ããj hẽ, dooh rahaja bä P'op Hagä Do bag'ããs do karapee rado bä.
1 Corinthians 11:21 in Nadeb 21 Bë awa bä, dooh m' bë gadaa bä ta wób. Sa pooj jé bë karẽn bë bawa bë waa. Ti hyb n'aa, ta wób rabas'aah nä bä, ta wób a'oom kän ta bahä̃nh reëëk do haj'aa.
Galatians 5:21 in Nadeb 21 Ta wób wë hanäng do raty ge-eh. Jarakë hedoo do hã rabaoom. Ta bahä̃nh rabawëh, rabeëëk. Hajõng nä ti hedoo do ramoo bong na-ããj hẽ. P'aa hẽnh tak'ëp péj bë ỹ maher'oot: Tii d' hawät doo, dooh da P'op Hagä Do gado bä tabag'ããs doo bä.
1 Thessalonians 5:7 in Nadeb 7 Ha'ỹỹh doo, atsëm ti rabaỹỹh. Jarakë hedoo do he'ëëk doo, atsëm ti rakanahapëë bong ta mahỹỹj hyb n'aa. Atsëm buuj hadoo né tii, badagyp do hadoo doo gó habok doo.
Titus 1:6 in Nadeb 6 Jããm hẽ masëëw baad tawäd bä. Taw'ããts hẽ dooh rahapäh pé ta hã baad nadoo doo. Taw'ããts hẽ sét ub ta ỹỹm Jesus hã h'yy ka'eeh do wahë n'aa hã. Taw'ããts hẽ dooh ta ỹỹm tawad'ii bä ỹỹnh see sii. Ta taah kä, taw'ããts hẽ Jesus hã rah'yy ka'eeh. Taw'ããts hẽ dooh ta taah raky n'aa etsä bä nu meby n'aa näng do hã. Taw'ããts hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh do wahë n'aa taah ky dah'eeh do sa yb hã.
1 Peter 4:3 in Nadeb 3 Jããm hẽ dó p'ooj ub bë moo bok do paah, P'op Hagä Do sa h'yyb gó nahapäh do rabad'oo doo da. Tii d' bë moo boo manä wäd. Sa ỹỹm nadoo do sii, sa patug nadoo do sii rabahe'ỹỹh tii. Sa h'yyb karẽn do jawén ta ti hedoo do rababok. Jarakë hedoo do hã rabaoom. Ta bahä̃nh rabawëh, rabeëëk. Jäm ramoo bok rah'yy karẽn doo da rabeëëk hyb n'aa. Sa kabarii raweh'ëëh hyb n'aa tak'ëp taw'ããts hẽ nadoo do ramoo bok.