Acts 3:13 in Nadeb 13 —P'op Hagä Doo, Abaraãm, Isak, Jakóh rah'yy kaha'eeh doo, ër wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo, ti hanoo tak'ëp Jesus kawehëë däk hyb n'aa. Ti né hẽ bë an'oo däk paa ta wób sa moo gó tadajëp hyb n'aa. Baad né paawä Pirato beréd hõm tabahõm, bë ty n'aa ges'yyk.
Other Translations King James Version (KJV) The God of Abraham, and of Isaac, and of Jacob, the God of our fathers, hath glorified his Son Jesus; whom ye delivered up, and denied him in the presence of Pilate, when he was determined to let him go.
American Standard Version (ASV) The God of Abraham, and of Isaac, and of Jacob, the God of our fathers, hath glorified his Servant Jesus; whom ye delivered up, and denied before the face of Pilate, when he had determined to release him.
Bible in Basic English (BBE) The God of Abraham, of Isaac, and of Jacob, the God of our fathers, has given glory to his servant Jesus; whom you gave up, turning your backs on him, when Pilate had made the decision to let him go free.
Darby English Bible (DBY) The God of Abraham and Isaac and Jacob, the God of our fathers, has glorified his servant Jesus, whom *ye* delivered up, and denied him in the presence of Pilate, when *he* had judged that he should be let go.
World English Bible (WEB) The God of Abraham, Isaac, and Jacob, the God of our fathers, has glorified his Servant Jesus, whom you delivered up, and denied in the presence of Pilate, when he had determined to release him.
Young's Literal Translation (YLT) `The God of Abraham, and of Isaac, and of Jacob, the God of our fathers, did glorify His child Jesus, whom ye delivered up, and denied him in the presence of Pilate, he having given judgment to release `him',
Cross Reference Matthew 11:27 in Nadeb 27 Ti m' taky hadoo: —Sahõnh hẽ Ee banoo ta hejój hã ỹỹ. Dooh baad hapäh pé ỹỹh, P'op Hagä Do T'aah. Jããm né Ee hapäh ỹỹh. Dooh Ee, P'op Hagä Doo, baad hapäh péh. Jããm né ỹỹh, ta T'aah hapäh. Jããm né hẽ sa hã ỹ metëëh do hapäh Ee —näng mäh.
Matthew 20:19 in Nadeb 19 Ỹ rahaëëj däk da Judah buuj nadoo do sa moo gó, ỹ raky n'aa ej'ees hyb n'aa da, ỹ rabahewyyh hyb n'aa da, b'aa kajatsëk do hã ỹ rabepëëm däk hyb n'aa kä ỹ dajëp hyb n'aa. Tii bä, tamawoob hẽ ǟh ỹ tabahadoo bä da, ỹ d' ganä wäd kän —näng mä Jesus.
Matthew 22:32 in Nadeb 32 “Abaraãm hagã ỹỹh, Isak hagã ỹỹh, Jakóh hagã ỹỹh.” Dooh, “Abaraãm makũ hagã, Isak makũ hagã, Jakóh makũ hagã”, tanoo bä. Dejëp do hagã n'aa nado P'op Hagä Doo. Hedëp do sa hagã n'aa tii —näng mä Jesus kyyh.
Matthew 27:2 in Nadeb 2 Ramoo maw'yyd däk, ramahũũm Pirato häd näng do wë, Roma buuj Judah häj n'aa bä bag'ããs doo.
Matthew 27:17 in Nadeb 17 Ti m' hajõk do rakat'aa bä kä ta tób hẽnh, Pirato beaanh sa hã: —Ny hadoo do bë karẽn ỹ eréd hõm: Jesus Barabas, Jesus ramaneëënh do P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo? —näng mäh.
Matthew 28:18 in Nadeb 18 Ti m' Jesus bana kän p'eets hẽ sa wë. Hahỹỹ d' mä ta kyyh sa hã: —Sahõnh hã, hỹ pong jé hawät do hã, badäk hahỹỹ bä hawät do hã na-ããj hẽ P'op Hagä Do an'oo däk ỹ mejũũ hyb n'aa. Sahõnh hẽ sa bahǟnh ỹ hyb n'aa jawyg däk tan'oo bä.
Mark 15:11 in Nadeb 11 Ti m' P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa ky mejũũ mä hajõk do rabetsẽẽ hyb n'aa Pirato hã Barabas häd näng do Jesus jawén buuj.
Luke 23:4 in Nadeb 4 Ti m' P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa hã, hajõk do t'ĩĩ hẽnh kat'aa do hã na-ããj mä Pirato ky hadoo: —Dooh ỹ aw'yyt pé ta hã ta säm ỹ anoo péh —näng mä Pirato.
Luke 23:16 in Nadeb 16 Ti hyb n'aa ỹ mejũũ da rahewyyh hyb n'aa, ti jawén da ỹ eréd hõm tabahõm hyb n'aa —näng mä Pirato kyyh.
John 3:35 in Nadeb 35 —P'op Hagä Do kamahä̃n ta T'aah. Sahõnh hẽ bagã n'aa tabahadoo ta Yb an'oo bä.
John 5:22 in Nadeb 22 Ee nado ta wób ky n'aa etyy. Hã ỹỹ, T'aah hã, Ee banoo sahõnh hẽ ỹ ky n'aa etyy hyb n'aa.
John 7:39 in Nadeb 39 P'op Hagä Do Sahee tahanäng pé tii, Jesus hã h'yy ka'eeh do ta jawén ragadoo doo kä. Dooh Jesus an'oo nä bä ti noo gó P'op Hagä Do Sahee, dooh tadajëb nä bä, dooh taganä wäd nä bä, dooh P'op Hagä Do wë takawehëë däk doo hẽnh tas'ëëg nä bä do hyb n'aa.
John 12:16 in Nadeb 16 Pooj jé dó, dooh Jesus ma matëg rah'yy genä nä bä ta ti P'op Hagä Do kyy kerih do Jesus hã kametä wät ti noo gó. Ta jawén, Jesus dajëp, Jesus ganä wät, Jesus basëëk do jawén paa bä kä, rahyb n'aa es'ee däg kän ta ti ta ky n'aa kerih doo, ta hã kametëëh doo.
John 13:31 in Nadeb 31 Judas banyyh do jawén paa bä kä Jesus ky hadoo ta wób sa hã: —Kametä däg kän hỹỹ kä Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong jé Hana Do tak'ëp hadoo do ta kabaj'aa doo, tak'ëp raweh'ëëh doo. P'op Hagä Do tak'ëp ta kabaj'aa doo, raweh'ëëh doo, kametä däk Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do hyb n'aa.
John 16:14 in Nadeb 14 Ỹ da tahyb n'aa jaw'yyk. Ỹ tawén hyb n'aa jaw'yyk, hana ỹỹ tagadoo, tatab'ëës hyb n'aa bë hã.
John 17:1 in Nadeb 1 Ti m' Jesus bahajaa bä kä ta ti taher'oot doo, wë hã taty däg, ti m' P'op Hagä Do hã taky n'aa ets'ẽẽ kän: —Ee, —näng mäh —kaja kän ỹ dajëp doo kä sahõnh hẽ sa hyb n'aa. Mametä a T'aah tak'ëp ta makamabaj'aa doo. Ỹ mawehëë, õm a T'aah weh'ëëh hyb n'aa, makabaj'aa do tametëëh hyb n'aa.
John 18:40 in Nadeb 40 Ti m' raky hadoo, tak'ëp mä rageëënh: —Ta ti nado ãã karẽn! —näk mäh. —Barabas häd näng do ti ãã karẽn! —näk mäh. Roma buuj wë h'yy kawereem do see paa ti Barabas.
John 19:12 in Nadeb 12 Ti m' ta ti Pirato maa newë däk bä takarẽn paawä taberéd hõm Jesus. Tak'ëp mä Judah buuj rageëëj had'yyt hẽ tii bä: —Ta ti aj'yy meréd hõm bä, dooh Sesa, sahõnh hẽ bä wahë n'aa h'yyb hata mado bä. Häj n'aa wahë n'aa hanäng doo, Sesa tahyb n'aa wareem —näk mä sa kyyh.
John 19:15 in Nadeb 15 Ti m' raky hadoo tak'ëp: —Mado hõm, mado hõm, mepëëm däg! —näk mäh. —Bë wahë n'aa ỹ epëëm däk g'eeh? —näng mä Pirato. Ti m' P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa raky hadoo: —Jããm né hẽ sét hẽ ãã wahë n'aa, Sesa! —näk mäh.
Acts 2:23 in Nadeb 23 Ti né hẽ Jesus ran'oo däk do bë moo gó, p'ooj ub P'op Hagä Do h'yyb däng do hadoo né hẽ. Ti né hẽ Jesus bë daj'ëëp doo, bë epëëm däk doo. Ajyy P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ky nadah'eeh do bë mejũũ repëëm däk.
Acts 2:33 in Nadeb 33 Hỹ pong jé tabasëëk P'op Hagä Do an'oo bä. P'op Hagä Do hub hẽnh tabasooh P'op Hagä Do an'oo bä, ta sii tabag'ããs hyb n'aa. Tii bä ta Yb an'oo däk ta Sahee ta hã, ër hã taky n'aa enooh do paah. Ti né hẽ hỹỹ kä tanoo do ãã hã kä. Ti né hẽ ti bë maa newëë doo, babä bë hapäh doo.
Acts 5:30 in Nadeb 30 —P'op Hagä Doo, ër wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo, Jesus ganä wät dejëp do sa mahang tan'oo bä. Ti d' né hẽ Jesus bë epëëm däk do paa b'aa kajatsëk do hã.
Acts 7:32 in Nadeb 32 “Ỹ né hẽ P'op Hagä Doo, a yb h'yy kaha'eeh doo. Ỹ né hẽ P'op Hagä Doo, Abaraãm, Isak, Jakóh rah'yy kaha'eeh doo”, näng mäh. Mosees kajajãn wät mä tak'ëp tabeỹỹm wät do hyb n'aa. Dooh tahegãã bä t'ĩĩ hẽnh, eỹỹm wät do hyb n'aa m'.
Acts 13:27 in Nadeb 27 Jerusarẽnh panang buuj, sa wahë n'aa na-ããj hẽ, dooh rah'yy ganyy bä jaa ti Jesus. Dajëb hã Jesus raky n'aa ety däk. Tii da takajaa Saab hã had'yyt hẽ tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot do yt hã P'op Hagä Do ky n'aa rod sa kyy kerih do raner'oot doo.
Acts 22:14 in Nadeb 14 Ti m' taky hadoo ẽnh hã ỹỹ: “P'op Hagä Do ër wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo, ti né hẽ hasëëw wät õm, mabahapäh hyb n'aa takarẽn doo, mabahapäh hyb n'aa P'op Hagä Do karẽn doo da hawät doo, mamaa napäh hyb n'aa ta ti ta kyyh.
Ephesians 1:20 in Nadeb 20 dejëp do mahang Kristo ganä wät tan'oo bä. Ta ti hejój me né hẽ, hỹ pong jé, ta hub hadäk hẽnh, takaweh'ëëh doo bä, Kristo basooh P'op Hagä Do an'oo bä,
Philippians 2:9 in Nadeb 9 Ti hyb n'aa sahõnh hẽ sa bahä̃nh Kristo bahado däk P'op Hagä Do an'oo bä. Sahõnh hẽ hyb n'aa jewyk do sa bahä̃nh däg Kristo P'op Hagä Do an'oo bä.
Hebrews 2:9 in Nadeb 9 Ta ti nepä né paawä ër hã, ër hapäh Jesus, ta hã ta ti kerii däk do paa kaja däk doo. Ããs hyb n'aa jewyk do yd jé Jesus bahadoo dó P'op Hagä Do an'oo bä paah, ji wë P'op Hagä Do ky enyym do hyb n'aa sahõnh hẽ sa hyb n'aa tadajëp hyb n'aa. Hỹỹ kä, tahob wät do hyb n'aa paa dajëb, tak'ëp Jesus hyb n'aa jawyg däk, tak'ëp takawehëë däk.
Hebrews 11:9 in Nadeb 9 Tah'yy ka'eeh do hyb n'aa hëëj ta hã P'op Hagä Do ky n'aa enooh doo bä tabawäd wät ta s'ee hẽnh naa hadoo doo da. Ta tii bä jé pad'yyt hẽ takeh'ỹỹt. Sa masããh byyh s'ëëb sa tób rah'ỹỹt doo. Tii d' né paa Isak, Jakóh rabad'oo. Sa hã na-ããj hẽ P'op Hagä Do ky n'aa enooh paa hëëj Abaraãm hã taky n'aa enooh do paah.
Revelation 1:18 in Nadeb 18 Ỹ né hẽ Hedëb Had'yyt Doo. Ỹ dajëb né paawä, ỹ awäd had'yyt hẽ hỹỹ kä. Ỹ né hẽ dejëp do rababong bä, Ades häd näng do tëg wë däk doo”, näng ta kyyh.