John 7 in Kenyang

1 Barak anɛ áfʉ́ɛ́rɛ́ nɔ́kɔ́, Yesu are kɔ mbǎŋ nɛ mbaŋ, atú Gálili. Yi kɛyáŋ bɛkɔ atú Judɛ́ya mbɔnyunɛ bo Judeya báyàŋ nyaka mbi bɛ́way yi.

2 Mpok yɔ, ɛpǎ bo Israɛl ɛnɛ bábhɨŋɨ bɛ Ɛpa Bɛ́tɛm ɛ́rɔp kɛkwɔt.

3 Ɛkʉ bɔ̌mayi bárɛ́m ntá yi bɛ, “Fǎ fá, dɔ́k atú Judɛ́ya bɛ bakoŋo bhɛ mángɔ́ mɛnyɨŋɨ́ maknkay ɛbhɛn ɔ́kʉ̀.

4 Yɛ̌ mmu apú kʉ mɛnyɨŋɨ́ maknkay bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́ mbák ǎyàŋ bo mándɨ́ŋɨ́ yi. Tɛ̌ndu ɔ́kʉ̀ mɛnyɨŋɨ́ maknkay, kʉ nɔ́kɔ́ bhɔ kpoŋoroŋ bɛ mmɨk nkɛm ángɔ́.”

5 Kɛ yɛ̌ chi bɔ̌mayi kɛnoko yí.

6 Yesu arɛm ntá yap bɛ, “Mpok aya ábhɨ́kɨ́ re kway, kɛ ntá yɛka yɛ̌ntɨkɨ mpok akway.

7 Bǒ mmɨk bápú kwáy bɛpap be. Bápap mɛ mbɔnyunɛ nchí rɛm bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɔ́ bákʉ̀ bɛbɛp.

8 Bě babhɔŋ mǎndɔ́k ndǔ ɛpa. Mpú rɔŋ. Mpok aya abhɨ́kɨ́ re kwáy.”

9 Yesu árɛ́m nɔ́, arɔp atú Gálili.

10 Ɛnɛ́ bɔ̌mayi mǎnáŋ bárɔ́, bárɔ́ŋɔ́ Yerúsalɛm ndǔ ɛpa ɛyɔ, Yesu arɔk arɛ́ nkwɔ. Kɛ arɔk chi bhɛ́sɛ́ bhɛ́sɛ́, kɛrɔ́ŋ kpoŋoroŋ.

11 Bǒbati bo Judeya báré yaŋ yi arɛ́ mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Yi achí fá?”

12 Bo báré rɛm bɛyǎ mɛnyɨŋ ɛ̌ti yi. Mbɔk mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Yí achi ɛrɨ́tí mmu.” Báchák bɛ, “Nsé, ǎrwɔ̀ bho bɛ mánɛ́m ɛbhɨ!”

13 Yɛ̌ nɔ, yɛ̌ mmu amɔt kɛrɛm ɛnyɨŋ kpóŋóróŋ ɛ̌ti yi, mbɔnyunɛ báchày nyaka bǒbati bhap.

14 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ nɛntɨ ɛpa, Yesu arɔk amɛm ɛkɛrákap Mandɛm abho bɛtɔŋ bo Ɛyɔŋ Mandɛm.

15 Bǒbati bo Judeya bábhák maknkay ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi átɔ̀ŋ mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Ná mmǔ-nɛ áré rɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnyu ɛnɛ, ɛnɛ́ yi ábhɨ́kɨ́ ghɔk ɛkáti?”

16 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ̌tɔ̀ŋ bɛ́bhɨ́kɨ́ fu ntá ya. Bɛ́fú chi ntá mmu anɛ átó mɛ.

17 Yɛ̌ agha anɛ ábhɔ́ŋɔ́ ntɨ bɛkʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm áyàŋ, ǎrɨŋɨ bɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛ́n mɛ̌tɔ̀ŋ bɛ́fú chi ntá Mandɛm nɛ bɛ puyɛ̌ mɛmbɔŋ kɛ ntɨ́ bɛtɔŋ bhɔ.

18 Mmu anɛ árɛ̀m mɛnyɨŋ ndǔ bɛtaŋ ɛbhi, ǎyaŋ kɛnókó ɛki yímbɔŋ. Mmu anɛ áyàŋ bo mánchyɛ́ kɛnókó chi ntá mmu anɛ átó yi, achí mmǔ tɛtɛp, bapu apú nɛ yi.

19 Moses achyɛ́ nyaka bhe bɛbhé, pú nɔ́? Yɛ̌ nɔ́, yɛ̌ mmu ywɛka apú bhʉrɛ́ bhɔ. Ndaká yí bǎyáŋ bɛway mɛ?”

20 Bɛyǎ bo abhɛn báchí arɛ bákɛ́mɛ yi bɛ, “Ɛfóŋó ɛbʉ́bʉ ɛ́sɔ̀ŋɔri wɔ! Agha áyàŋ bɛway wɔ?”

21 Yesu akɛmɛ bhɔ bɛ, “Nkʉ ɛrɨŋɨ́ maknkay ɛ́mɔt manyu áchok bhe.

22 Moses aghátí nyaka bhe bɛ mǎnsyɛ́bhɛ́ nɔ́kɔ́ bɔ̌bhɛka. Yɛ̌ nɔ, ɛbhé yɔ ɛbhɨkɨ fu nyaka ntá Moses. Ɛ́fú chí ntá bachǐmbɨ abhɛka. Nɛ bǎsìɛp mmu ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt.

23 Bě bǎsiɛ̀p bo ndǔ nywɔp nɛywěmʉɛt bɛ bǎkɛ kwɛn ɛbhé Moses. Bǎbentɨ nɛ mɛ mbɔnyunɛ́ nkʉ mmǔ nɛme átáŋ ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt?

24 Bǎkɛ́ kpɔ́t manyé mmu bɛkoŋo mɛnyɨŋ ɛbhɛn bǎghɔ́ yi ákʉ̀. Bǎbhɔŋ bɛkpɔt manyé sayri bɛkoŋo tɛtɛp Mandɛm.”

25 Mbɔk bo Yerusalɛm báré rɛm yɛ bɛ, “Pú mmǔ rɛ́ báyàŋ bɛway nɛ?

26 Achí fá árɛ̀m kɛpɨ kpoŋoroŋ, nɛ bǎbhɨ́kɨ́ rɛm yɛ̌nyɨŋ ntá yi. Ɛ́kway bɛbhak bɛ bǒbati bárɨŋɨ bɛ yí chí Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò?

27 Kɛ sɛ́rɨŋɨ ɛbhak ɛnɛ mmǔ-nɛ áfú. Mpok Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò átwɔ́, yɛ̌ mmu apú rɨŋɨ nɛbhʉɛt anɛ yi áfú.”

28 Ɛ́kʉ́, ndu Yesu átɔ̀ŋ bho amɛm ɛkɛrákap Mandɛm, arɛm nɛ ɛyɔŋ ɛtaŋataŋ bɛ, “Bǎrɨŋɨ mɛ, nɛ bǎrɨŋɨ ɛbhak ɛnɛ mfú? Mbɨ́kɨ́ twɔ ndǔ bɛtaŋ ɛbha. Mmǔ anɛ átó mɛ achí mmǔ tɛtɛp. Bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ yi.

29 Ndɨ́ŋɨ́ yi, mbɔnyunɛ mfú chí ntá yi, nɛ yi kɛ átó mɛ.”

30 Ɛnyɨŋ Yesu árɛ́mɛ́ ɛ́kʉ́ báré yaŋ bɛkɛm yi, kɛ yɛ̌ mmu abhɨ́kɨ́ tɔk yi awɔ amʉɛt, mbɔnyunɛ mpok ayi abhɨ́kɨ́ re kway nyaka.

31 Bɛyǎ bo mánóko yi, mándɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Mbák Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò ántwɔ́, chɔŋ ankʉ mɛnyɨŋɨ́ maknkay ɛbhɛn bɛ́chá ɛbhɛn mmǔ-nɛ ákʉ̀?”

32 Bǒnkwɔ Fárisi bághókó nɔ́kɔ́ ndǔ bǒ ɛka yɔ bárɛ̀m bɛyǎ mɛnyɨŋ ɛ̌ti Yesu, báchɛm nɛ bǒbati bachiǎkap, bátó babhabhɛrí abhɛn ɛkɛrákap bɛ mankɛm yi.

33 Yesu arɛm yɛ ntá yap bɛ, “Mbɔŋ bɛ́pɛt bɛbhak nɛ bhe ndǔ mɔ́mbɨŋɨ mpok kɛ ndɔ́k ntá mmu anɛ átó mɛ.

34 Chɔŋ mǎnjaŋ mɛ, kɛ bǎpú ghɔ mɛ. Nɛbhʉɛt anɛ mɛ́rɔ̀ŋ bǎpú kwáy bɛ́twɔ arɛ́.”

35 Bo Israɛl bábhó bɛrɛm nɛ batɨ bɛ, “Atɨ bɛ́rɔ́ŋ fá, ɛnɛ́ sɛ́pú kway chɔŋ bɛghɔ yi? Atɨ bɛrɔŋ chi ɛtɔkɔ́ mankɔ ɛnɛ́ bǒ bhɛsɛ bátáká bárɔ́ŋɔ́ arɛ́ kɛ? Ǎyàŋ bɛrɔŋ bɛ́tɔŋ bo abhɛn bápú bo Israɛl arɛ́ kɛ?

36 Yi bɛ ‘Chɔŋ sɛ́njáŋ yi, kɛ sɛpu ghɔ, nɛ bɛ́ nɛbhʉɛt anɛ yi árɔ̀ŋ, sɛ́pú kway bɛrɔŋ arɛ. Nɔ́ bɛ yi?’”

37 Ɛ́gháká nɔ́kɔ́ nywɔbhɛ́ ngwɛnti ɛpa, nɔ́ chi, nywɔp nɛgho ɛnɛn ɛpǎ ɛyɔ, Yesu afate arɛm nɛ ɛyɔŋ ɛtaŋataŋ bɛ, “Mmǔ anɛ manyiɛp ákwak yi, ántwɔ́ ntá ya.

38 Ɛ́chí nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyu básɨ́ŋɨ́ amɛm Ɛkáti Mandɛm bɛ, ‘Mmǔ anɛ anókó mɛ, manyiɛp amɛn áchyɛ̀ nɛpɛ́m ǎfu yi antɨ ansɛp nɔkɔ mbɔ nyɛ́n.’”

39 Yesu ǎrɛ̀m nyaka nɔ ɛ̌ti Ɛfóŋó Bɛdyɛrɛ ɛnɛ́ bábhɔ́ŋɔ́ bɛchyɛ ntá bo abhɛn mánóko yi. Bábhɨ́kɨ́ re chyɛ nyaka Ɛfóŋó Bɛdyɛrɛ ntá bo abhɛn mánóko mbɔnyunɛ Mandɛm ábhɨ́kɨ́ re sɔt nyaka Yesu amfay, ánchyɛ́ yi kɛnókó.

40 Bo bághókó nɔ́kɔ́ bɛyɔŋ ɛbhɛ́n Yesu árɛ́mɛ́, mbɔk bo bábho bɛrɛm bɛ, “Nɛ́, chí ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ Mandɛm anɛ ábhɔ́ŋɔ́ nyaka bɛ́twɔ.”

41 Báchák bɛ, “Chi Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò.” Kɛ abhɛ́nɛ́fú bárɛm bɛ, “Yi abhɔŋ bɛfu chi atú Gálili kɛ?

42 Pú básɨŋ amɛm ɛkáti bɛ, Mpɛmɛ Mandɛm afyɛ́ nyaka bariɛp bɛ ǎtò chi ɛbhárɛ́mɔ Mfɔ Debhít nɛ abhɔŋ bɛ́fu chi Bɛ́tlɛhɛm, ɛtɔk nɛbhe Mfɔ Debhít?”

43 Ɛ́kʉ́ ákɔ́rɛ́ nɛ bɛtaka bɛkwɛn nɛntɨ nap ɛ̌ti Yesu.

44 Mbɔk ayap báyàŋ nyaka bɛkɛm yi kɛ yɛ̌ mmu kɛtɔk yi awɔ amʉɛt.

45 Babhabhɛri abhɛn ɛkɛrákap Mandɛm bápɛ́t yɛ nsɛm ntá bǒbati bachiǎkap nɛ bǒnkwɔ Fárisi. Bǒbati bábhɛ́p bhɔ́ bɛ, “Ndaká yí bǎbhɨ́kɨ́ twɔ nɛ yi?”

46 Babhabhɛri ɛkɛrákap bákɛ́mɛ bhɔ bɛ, “Yɛ̌ mmu abhɨ́kɨ́ re rɛm mɛnyǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mmǔ wu árɛ̀m!”

47 Bǒnkwɔ Fárisi bákɛ́mɛ bhɔ bɛ, “Arwɔ̌ be nkwɔ bǎgúrɛ́ ɛbhɨ?

48 Bǎghɔ yɛ̌ mǔnti ɛtɔk amɔt anókó yi? Bǎghɔ yɛ̌ mǔnkwɔ Fárisi anókó yi?

49 Ndiɛrɛ ndɛ́ndɛmɛbho abhɛn, bábhɨ́kɨ́ rɨŋɨ bɛbhé Moses kɛ mánóko yi. Ntá Mandɛm, bɔ mankɛm bábɛp!”

50 Nikɔdɛ́mɔs, mmǔ wap amɔt anɛ ánáŋ árɔ́ŋɔ́ nyaka ntá Yesu abhɛp bhɔ bɛ,

51 “Ɛbhé ɛyɛsɛ ɛ́ká bɛ mánchyɛ́ mmu ntɛmsi ɛnɛ́ bábhɨ́kɨ́ re taŋ yi, mándɨ́ŋɨ́ sayri sayri ɛnyɨŋ ɛnɛ́ yi ákʉ?”

52 Bákɛ́mɛ yi bɛ, “Wɔ nkwɔ́ ɔchí mmǔ Gálili? Yɨŋɨ́ Ɛkáti Mandɛm, chɔŋ ɔ́ngɔ́ bɛ́ yɛ̌ ndɛmɛkɛpɨ̌ntɨ amɔt apú kway bɛfu atú Gálili.”

53 Yɛ̌ntɨkɨ mmu árɔ́ yɛ, agurɛ ɛkɛt ɛyi.