John 5 in Kenyang

1 Ɛ́tárɛ́ nɔ́kɔ́, mpok ɛpǎ bo Israɛl ɛ́chák akwáy. Yesu akó, arɔk Yerúsalɛm.

2 Ɛ̌ntɨ́ŋnyɛ́n ɛbhak Yerúsalɛm, kɛ́kwɔ́t nɛ nyǔ-ɛbhá anɛ bábhɨŋɨ bɛ nyǔbha bághɔ́ŋɔmɛ́n. Bábhɨŋɨ ɛ̌ntɨ́ŋnyɛn ɛyɔ ndǔ ɛyɔŋ ɛnɛ́ bo Israɛl bɛ Bɛtsáta. Bɛ́tɛm bɛtay bɛbhak kɛkwɔt nɛ ɛ̌ntɨŋ ɛyɔ.

3 Bɛyǎ bǒmame bábhák arɛ́; manɛ́mámɨk, nɛ babhɛ́nti, nɛ abhɛn bachi bhʉrɛ́. Báré noŋ bɛ nnyɛ́n nɛ́mboŋ.

4 Mpok nɛ mpok, ángɛl Mandɛm ǎsɛ̀p nyaka amɨk amboŋ ɛ̌ntɨ́ŋnyɛn ɛyɔ. Nɛ mmǔ nɛme anɛ áyámbɨ ásɛ́bhɛ́ amɛm, yɛ̌ntɨkɨ ɛnyǔ nɛme ɛnɛn yi abhɔŋɔ nɛ́may.

5 Mmǔ amɔt abhak arɛ́ anɛ ánáŋ áchí nyaka amɨk ndǔ nɛme mamiɛ́ ɛsǎ nsɛm nɛku nɛ arat.

6 Yesu ágháká nɔ́kɔ́ ndu bɛtɛm ɛbhɔ, aghɔ́ mmu wu bhʉ́rɛ́. Arɨŋɨ bɛ́ yi anáŋ atat arɛ́ ndǔ ɛrɔ́rí mpok. Abhɛ́p yi bɛ, “Ɔ̌yáŋ bɛ́ ɔ́ntáŋ?”

7 Mmǔ nɛme wu akɛmɛ Yesu bɛ, “Ɛta, mmu apú anɛ ápɔ̀kɔ mɛ nsɛp anyɛ́n ayak mpok nnyɛ́n nɛ́bòŋ. Mpɛrɛ́ nu bɛ́chwɔ́p arɛ́, mmu achák anáŋ áyámbɨ.”

8 Yesu aghati yí bɛ, “Faté, pɔkɔ́ ɛ̌sák ɛyɛ kɔ.”

9 Tɛ́mté wu, mmu wu ataŋ. Asɔt bɛkpaka bhi abho bɛkɔ. Nywɔp ɛnɔ nɛ́bhak chí nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt bo Israɛl.

10 Ɛ́kʉ, bo Israɛl bárɛm ntá mmu anɛ bábú yi bɛ, “Ɛchɔŋ chi nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt nɛ ɛbhé ɛ́bhɨ́kɨ́ ka bɛ ɔ́mpɔ́kɔ́ ɛ̌sák ɛyɛ.”

11 Akɛmɛ bhɔ bɛ, “Mmu anɛ ábú mɛ kɛ ághátí mɛ bɛ, ‘Pɛ́t ɛ̌sák ɛyɛ, faté kɔ.’”

12 Bábhɛ́p yi bɛ, “Mmǔrɛ́ ághátí wɔ ɔmpɛt ɛ̌sák ɛyɛ ɔnkɔ chí agha?”

13 Kɛ yi kɛ rɨŋɨ mmu wu. Yesu ábú nyaka yi anɔnɛ arɔk mbɔnyunɛ bɛyǎ bo báchí nyaka arɛ́.

14 Ɛ́bhɨ́kɨ́ tat, Yesu atɛmɛri yi amɛm ɛkɛrákap Mandɛm, aghati yi bɛ, “Yɨŋɨ́, ɔnáŋ ɔtaŋ! Dɔ̌ bɛbʉ́ bɛ ɛsɔŋɔri ɛnɛ́ ɛ́chá ɛyɔ ɛ́kɛ́ tɛmɛri wɔ.”

15 Mmǔ wu arɔ, arɔk, aghati bǒbati bo Israɛl bɛ Yesu kɛ ábú yi.

16 Ɛ̌ti yɔ kɛ̌ bo Israɛl bábhó bɛ́chyɛ Yesu nɛnyok, bɛ yi akʉ mmu ataŋ ndǔ nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt.

17 Kɛ Yesu aghati bhɔ́ bɛ, “Ɛtaya ǎkʉ̀ bɛtɨk mpoknkɛm, nɛ mɛnkwɔ́ mbɔŋ bɛkʉ bɛtɨk.”

18 Ɛ̌ti ɛnyɨŋ ɛnɛ Yesu árɛ́mɛ́, bo Israɛl bápɛ́t báre yaŋ mbi bɛway yi. Ntí abhak bɛ, puyɛ̌ chi ndiɛrɛ bɛ akwɛn ɛbhé nywɔbhɛ́ nɛywěmʉɛt, kɛ ndak anɛ́ akpɨk ábɛ́bhɛ́ áchá ábhák bɛ, yí ǎbhɨ̀ŋɨ Mandɛm bɛ ɛtayi, nɛ bɛ bɛ́kʉ nɔ chi bɛyɛnti mmʉɛt nɛ Mandɛm.

19 Yesu aghati bhɔ bɛ, “Tɛtɛ̌tɛp, Mmɛ Mmɔ Mandɛm mpú kwáy bɛkʉ yɛ̌nyɨŋ ndǔ bɛtaŋ ɛbha. Mɛ́kʉ̀ chí mɛnyɨŋ ɛbhɛn ngɔ́ Ɛtaya ákʉ̀. Yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ Ɛtaya ákʉ̀, yɔ́ kɛ Mɛ Mɔ́ywi nchí kʉ nkwɔ́.

20 Ɛ́chí ɛnyu ɛyɔ mbɔnyunɛ Ɛta akɔŋ Mmɛ Mɔ́ywi, nɛ ǎtɔŋ mɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ yímbɔŋ ákʉ̀. Nɛ chɔŋ antɔŋ mɛ mɛnyɨŋɨ́ maknkay ɛbhɛn bɛcha ɛbhɛn, bɛ manyu ánchók bhe.

21 Nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ Ɛta áŋɛ̀mɛ bawú anchyɛ bhɔ nɛpɛ́m, nɔ́ kɛ̌ Mmɛ Mɔ́ywi nchí chyɛ nɛpɛ́m ntá yɛ̌ agha anɛ mɛ́yàŋ bɛchyɛ nɛpɛ́m.

22 Yɛ̌ mmu, Ɛta apu taŋ manyé yi. Áchyɛ́ bɛtaŋ mɛnkɛm ntá ya, Mmɛ Mɔ́ywi, bɛ ntáŋ yɛ̌ntɨkɨ mmu.

23 Ǎkʉ nɔ bɛ bo mankɛm mánchyɛ́ Mmɛ Mɔ́ywi kɛnókó nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ báchyɛ̀ yi kɛnókó. Mmǔ anɛ apu chyɛ Mmɛ Mɔ́ywi kɛnókó, apú chyɛ kɛnókó ntá Ɛtaya mmu ato mɛ.

24 Tɛtɛ̌tɛp, mmǔ anɛ ághókó ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ̌rɛ̀m, anoko mmu anɛ átó mɛ, ǎbhɔ̀ŋ nɛpɛ́m ɛnɛn nɛbhɨkɨ bhɔŋ ngwɛnti. Mandɛm apú rɛm bɛ bɛkwɛ́nɛ́ bɛchi nɛ yi. Afǔ ndǔ nɛwú, achwe ndǔ nɛpɛ́m.

25 “Tɛtɛ̌tɛp, mpok ǎtwɔ̀, nɛ anáŋ akway, anɛ bawú bághòk ɛyɔŋ ɛya, Mmɛ Mmɔ Mandɛm, nɛ abhɛn bághókó mámbɔŋ nɛpɛ́m.

26 Nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ Ɛta áchyɛ̀ nɛpɛ́m, nɔ kɛ̌ yi áchyɛ́ Mmɛ Mɔ́ywi nkwɔ bɛtaŋ bɛ́chyɛ bo nɛpɛ́m.

27 Nɛ achyɛ́ mɛ bɛtaŋ ndu bɛ́táŋ bo, mbɔnyunɛ mɛ kɛ mfú ntá Mandɛm.

28 Bǎkɛ́ bhak maknkay bɛghok mɛnyɨŋ ɛbhɛn. Mpok ǎtwɔ̀ anɛ bawú mankɛm bághok ɛyɔŋ ɛya amɛm manɛm ayap.

29 Nɛ mǎnáŋ mángók ɛyɔŋ ɛya, báfù ndǔ manɛm ayap. Abhɛn bákʉ́ nyaka bɛrɨ ndǔ mmɨk nɛ, máŋɛmɛ, manchwe ndǔ nɛpɛ́m ɛnɛn nɛbhɨkɨ bhɔŋ ngwɛnti, nɛ abhɛn bákʉ́ nyaka bɛbʉ́, máŋɛmɛ mámbɔ́ŋ ntɛmsi.”

30 Yesu arɔk ambɨ bɛrɛm bɛ, “Mpú kwáy bɛkʉ yɛ̌nyɨŋ ndǔ bɛtaŋ ɛbha. Ɛnɛ́ mɛ̌kʉ̀ nchí kʉ chi ndǔ bɛtaŋ Mandɛm mmu átó mɛ. Mɛ̌tàŋ bo mbɔ ɛnyǔ yi aghati mɛ ntaŋ bo. Nɛ mɛ̌tàŋ bo chí ɛnyu ɛnɛ́ ɛchí chak, mbɔnyunɛ mpú kʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛmbɔŋ nchí yaŋ bɛkʉ. Nchí kʉ chi mɛnyɨŋ ɛbhɛn mmu anɛ átó mɛ áyàŋ nkʉ.

31 Mbák ndɛm ɛ̌ti mmʉɛ́t ɛya, mbɔ̌ŋ bo abhɛn bakway bɛ́rɨŋɨ bɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ̌rɛ̀m ɛ́bhɨ́kɨ́ bhɔŋ mɛnwɔp.

32 Mmǔ anɛ áté mɛ ntísiɛ achi nyáŋá, nɛ ndɨ́ŋɨ́ bɛ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ yi árɛ̀m ɛ̌ti ya ɛbhɔŋ mɛnwɔp.

33 Bǎtò nyaka bo ntá Jɔ̌n bɛ mámbɛp yi ángati bhe ɛ̌ti ya, nɛ aghati bhe ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛchi tɛtɛp.

34 Puyɛ̌ chi bɛ nkwǎŋwaŋ kɛ ábhɔ́ŋɔ́ bɛ́té mɛ ntísiɛ, nchí ghati bhe ɛnyɨŋ ɛnɛ Jɔ̌n árɛ́mɛ́ ɛ̌ti ya bɛ Mandɛm ámpɛ́mɛ́ bhe.

35 Jɔ̌n achi nyaka mbɔ ɛrɔ́ŋɔ́ ɛnɛ ɛ́dù ɛ́ngɔ nɔkɔ ŋwaaŋ, ndu mɔ́mbɨŋɨ mpok, bǎka ɛyɔŋ ɛyi nɛ bǎbhɔ́ŋ maŋák ndu mɔ́mbɨŋɨ mpok.

36 Kɛ mɛnyɨŋ bɛ́chí ɛbhɛn bɛ́rɛ̀m ɛ̌ti ya ɛnyu ɛnɛ́ ɛ́chá ɛnyɨŋ ɛnɛ Jɔ̌n árɛ̀m. Nkúbhɛ́ mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ́kʉ̀, bɛ́tè mɛ ntísiɛ bɛ Ɛta kɛ átó mɛ.

37 Nɛ Ɛta, yímbɔŋ, mmu átó mɛ áté mɛ ntísiɛ. Bǎbhɨ́kɨ́ re ghok ɛyɔŋ ɛyi, bǎbhɨ́kɨ́ re ghɔ́ ɛnyǔ yi achi.

38 Nɛ Ɛyɔŋ ɛyi ɛ́pú amɛm batɨ yɛka mbɔnyunɛ bǎbhɨ́kɨ́ noko mmu anɛ yi átó.

39 Bǎfyɛ̀ bɛtaŋ bɛpay Ɛyɔŋ Mandɛm mbɔnyunɛ bǎkáysí bɛ ɛ́tɔ̀ŋ be mbi nɛpɛ́m ɛnɛn nɛbhɨkɨ bhɔŋ ngwɛnti nɛ yɔ́ ɛ́rɛ̀m chi ɛ̌ti ya.

40 Yɛ̌ nɔ, bǎpú ka bɛ́twɔ ntá ya bɛ mǎmbɔ́ŋ nɛpɛ́m.

41 Mpú yáŋ nɔ chi kɛnókó ntá nkwǎ.

42 Nchí rɛm mɛnyɨŋ ɛbhɛn mbɔnyunɛ ndɨ́ŋɨ́ bhe. Ndɨ́ŋɨ́ bɛ́ ɛkɔŋ Mandɛm ɛ́pú amɛm batɨ yɛka.

43 Ntwɔ̌ ndǔ nnyɛ́n Ɛtaya, nɛ bǎbhɨ́kɨ́ sɔt mɛ mbɔ mmu. Mbɔ mmu achák kɛ átwɔ́ nɔ́ árɛ̀m ɛ̌ti ndu mmʉɛt yi nɛ ndǔ bɛtaŋ ɛbhi mbʉ bǎsɔ́t yi mbɔ mmu ywɛka.

44 Ná bǎkway mɛnoko ɛnɛ́ báyàŋ chi bakak amɛn bǎchyɛ̀ batɨ, kɛfyɛ́ ntí ndǔ bakak amɛm Mandɛm áchyɛ.

45 Bǎkɛ́ kaysi bɛ́ chɔŋ ngati Ɛta ɛnyǔ bho bǎchi. Moses kɛ ághati chɔŋ yi, Moses mmu bǎbhaka ntɨ nɛ yi.

46 Mbɔ mǎnókó ɛnyɨŋ ɛnɛ Moses ásɨ́ŋɨ́ tɛtɛp, mbʉ́ mǎnókó ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ̌ghàti bhe. Moses asɨ́ŋɨ́ nyaka chí ɛ̌ti ya.

47 Mbák bǎbhɨ́kɨ́ noko basɨŋ ami, ná bǎkway mɛ́nóko ɛnyɨŋ ɛnɛ mɛ́rɛ̀m?”