Matthew 22 in Czech
1 Ježíš k nim pak znovu mluvil v podobenstvích a řekl:
2 “Nebeské království je podobné králi, který svému synu vystrojil svatbu.
3 Poslal své služebníky, aby svolali na svatbu ty, kdo byli pozváni, ale oni nechtěli přijít.
4 Poslal tedy znovu jiné služebníky a řekl jim: ‘Povězte pozvaným: Hle, připravil jsem pro vás svou hostinu. Moji býci a můj vykrmený dobytek jsou zabiti a všechno je připraveno; pojďte na svatbu!’
5 Oni však na to nedbali a odešli jeden na svůj statek a jiný za svým obchodem.
6 Ostatní se pak chopili jeho služebníků, potupili je a zabili.
7 Když to král uslyšel, rozhněval se, poslal svá vojska a ty vrahy zahubil a jejich město spálil.
8 Tehdy řekl svým služebníkům: ‘Svatba je sice připravena, ale ti, kdo byli pozváni, nebyli hodni.
9 Proto jděte na nároží, a kohokoli najdete, zvěte na svatbu.
10 A ti služebníci vyšli na ulice a shromáždili všechny, které našli - zlé i dobré, a tak se svatební místnost naplnila hodovníky.
11 Tehdy vešel král, aby se podíval na hosty, a uviděl tam člověka, který nebyl oblečen do svatebního roucha.
12 Řekl mu: ‘Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?’ A on oněměl.
13 Král tedy řekl služebníkům: ‘Svažte mu nohy a ruce, vezměte ho a uvrhněte do té zevnější tmy! Tam bude pláč a skřípění zubů.’
14 Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených.”
15 Tehdy farizeové odešli a radili se, jak by ho mohli chytit za slovo.
16 Pak k němu poslali své učedníky s herodiány a ti řekli: “Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo.
17 Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň nebo ne?”
18 Ježíš ale znal jejich zlomyslnost a řekl jim: “Proč mě pokoušíte, pokrytci?
19 Ukažte mi peníz daně.” Přinesli mu tedy denár.
20 Řekl jim: “Čí je tento obraz a nápis?”
21 Odpověděli: “Císařův.” Tehdy jim řekl: “Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu.”
22 A když to uslyšeli, podivili se. Potom ho opustili a odešli.
23 V ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a zeptali se ho:
24 “Mistře, Mojžíš řekl, že když někdo zemře bez dětí, aby si jeho bratr právem švagrovství vzal jeho ženu a zplodil svému bratru potomka.
25 U nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel, a protože neměl potomky, zanechal svou ženu svému bratru.
26 Totéž se stalo i s druhým a třetím bratrem, až po sedmého.
27 Poslední ze všech pak zemřela i ta žena.
28 Kterému z těch sedmi tedy bude manželkou při vzkříšení? Měli ji přece všichni!”
29 Ježíš jim však odpověděl: “Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc.
30 Vždyť při vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako Boží andělé v nebi.
31 Ale ohledně zmrtvýchvstání - copak jste nečetli, co vám Bůh řekl slovy:
32 ‘Já jsem Bůh Abrahama, Bůh Izáka a Bůh Jákoba’? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých!”
33 A když to uslyšely zástupy, žasly nad jeho učením.
34 Když pak farizeové uslyšeli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se spolu.
35 Potom se jeden z nich, učený v Zákoně, zeptal, aby ho vyzkoušel:
36 “Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?”
37 Ježíš mu řekl: “‘Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.’
38 To je první a největší přikázání.
39 Druhé je mu podobné: ‘Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.’
40 Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.”
41 A když už se farizeové sešli, Ježíš se jich zeptal:
42 “Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?” Řekli mu: “Davidův.”
43 On jim řekl: “Jak ho tedy může David v Duchu nazývat Pánem? Vždyť říká:
44 ‘Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.’
45 Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?”
46 A nikdo mu nemohl odpovědět ani slovo. Od toho dne se ho už nikdo neodvážil na nic zeptat.