Acts 5 in Czech

1 Jeden muž jménem Ananiáš však se svou manželkou Zafírou prodal pozemek

2 a s vědomím své manželky z těch peněz lstivě ubral. Potom přinesl určitou část a položil ji k nohám apoštolů.

3 Petr však řekl: “Ananiáši, proč Satan naplnil tvé srdce, abys lhal Duchu Svatému a lstivě ubral z peněz za to pole?

4 Copak nebylo tvé, když zůstávalo neprodané? A když bylo prodáno, bylo ve tvé moci. Proč ses tedy ve svém srdci rozhodl k takovému činu? Nezalhal jsi lidem, ale Bohu!”

5 Když pak Ananiáš uslyšel ta slova, padl a vypustil duši. A na všechny, kteří to slyšeli, přišla veliká bázeň.

6 Mládenci tedy vstali, zabalili ho, vynesli ven a pochovali.

7 A stalo se, že po uplynutí asi tří hodin přišla i jeho žena, která nevěděla, co se stalo.

8 Petr jí tedy řekl: “Pověz mi, zda jste to pole prodali za tolik?” A ona řekla: “Ano, za tolik.”

9 Petr jí však řekl: “Proč jste se smluvili, abyste pokoušeli Pánova Ducha? Hle, nohy těch, kteří pochovali tvého muže, jsou přede dveřmi, a vynesou i tebe!”

10 A ihned padla k jeho nohám a vypustila duši. A když mladíci vešli, nalezli ji mrtvou. Vynesli ji tedy a pochovali vedle jejího muže.

11 Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, pak přišla veliká bázeň.

12 Skrze ruce apoštolů se tedy dělo mezi lidem mnoho znamení a zázraků a všichni bývali jednomyslně spolu v Šalomounově sloupoví.

13 Nikdo jiný se k nim však neodvažoval připojit, ale lid si jich velice vážil.

14 K Pánu se pak přidávalo stále více věřících, množství mužů i žen,

15 takže i na ulice vynášeli nemocné a pokládali je na lůžka a nosítka, aby když tudy půjde Petr, alespoň jeho stín padl na některého z nich.

16 Do Jeruzaléma se také scházelo množství lidí z okolních měst, kteří přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy a ti všichni byli uzdravováni.

17 Tehdy povstal nejvyšší kněz a všichni, kdo byli s ním (což je ta sekta saduceů), naplněni závistí,

18 a chopili se apoštolů a vsadili je do veřejné věznice.

19 Ale Pánův anděl v noci otevřel dveře vězení, vyvedl je ven a řekl:

20 “Jděte, postavte se v chrámu a mluvte lidu všechna slova tohoto života.”

21 Když to tedy uslyšeli, vešli za úsvitu do chrámu a učili. Když pak přišel nejvyšší kněz i ti, kdo byli s ním, svolali veleradu (to jest celé staršovstvo synů Izraele) a poslali do vězení, aby je přivedli.

22 Když ale služebníci přišli, nenašli je ve vězení. Vrátili se tedy a oznámili:

23 “Vězení jsme sice našli bezpečně zavřené, také strážné stojící venku přede dveřmi, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli.”

24 A když ta slova nejvyšší kněz s velitelem chrámové stráže a velekněžími uslyšel, byli bezradní nad tím, co se to mohlo stát.

25 Tehdy někdo přišel a oznámil jim: “Hle, muži, které jste vsadili do vězení, stojí v chrámu a učí lid!”

26 Tehdy velitel se služebníky odešel a přivedl je bez násilí; báli se totiž, aby je lid neukamenoval.

27 A když je přivedli a postavili ve veleradě, zeptal se jich nejvyšší kněz:

28 “Copak jsme vám přísně nepřikázali, abyste v tom jménu neučili? A hle, naplnili jste Jeruzalém svým učením a chcete krev toho člověka uvést na nás!”

29 Petr a apoštolové však odpověděli: “Je třeba více poslouchat Boha než lidi.

30 Bůh vašich otců vzkřísil Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a zabili.

31 Jeho Bůh vyvýšil svou pravicí jako Vůdce a Spasitele, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.

32 A my jsme svědky těchto věcí, a také Duch Svatý, kterého dal Bůh těm, kdo ho poslouchají.”

33 Když to tedy uslyšeli, rozzuřili se a začali se radit, jak by je zabili.

34 Tehdy vstal ve veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel, učitel Zákona ctěný vším lidem, a poručil, aby byli apoštolové na chvíli vyvedeni ven.

35 Potom jim řekl: “Izraelité, dejte si pozor na to, co chcete udělat s těmito lidmi.

36 Vždyť před těmito dny povstal Teudas; říkal o sobě, že je někým, a připojilo se k němu množství okolo čtyř set mužů. Ten byl zabit a všichni, kdo ho poslouchali, byli rozptýleni a obráceni vniveč.

37 Po něm povstal za dnů soupisu Juda Galilejský a strhl za sebou mnoho lidí. Ale i ten zahynul a všichni, kdo ho poslouchali, byli rozptýleni.

38 Proto vám nyní říkám: Odstupte od těchto lidí a nechte je. Jestliže je totiž tento úmysl nebo toto dílo z lidí, rozpadne se.

39 Je-li však z Boha, nebudete to moci zrušit. Abyste snad nakonec nebyli shledáni jako Boží nepřátelé!”

40 A tak ho poslechli. Zavolali apoštoly, zmrskali je, přikázali jim, aby nemluvili v Ježíšově jménu a propustili je.

41 Oni tedy šli z té velerady s radostí, že byli hodni trpět potupu pro jeho jméno.

42 A nepřestávali každého dne v chrámu i po domech učit a kázat Ježíše Krista.