Acts 19 in Czech
1 A když byl Apollos v Korintu, stalo se, že Pavel prošel horními kraji a přišel do Efezu. A když tam nalezl některé učedníky,
2 řekl jim: “Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?” Ale oni mu řekli: “Nikdy jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý.”
3 Řekl jim: “Jak jste tedy pokřtěni?” A oni řekli: “Janovým křtem.”
4 Pavel tedy řekl: “Jistě, Jan křtil křtem pokání a říkal lidem, aby uvěřili v toho, který měl přijít po něm, to jest v Krista Ježíše.”
5 Když to tedy uslyšeli, byli pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
6 A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali.
7 A bylo jich celkem okolo dvanácti mužů.
8 Pavel pak vešel do synagogy a směle tam mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o Božím království.
9 A když se někteří zatvrzovali, byli nepovolní a přede všemi zlořečili té cestě, Pavel od nich odstoupil, oddělil učedníky a každý den promlouval ve škole jistého Tyranna.
10 A to se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli slovo Pána Ježíše.
11 Bůh pak dělal skrze Pavlovy ruce mimořádné zázraky,
12 takže lidé dokonce přinášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné a nemoci od nich odstupovaly a zlí duchové z nich vycházeli.
13 Někteří z potulných židovských zaklínačů se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy. Říkali: “Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!”
14 A to dělalo sedm synů židovského velekněze Skévy.
15 Zlý duch jim však odpověděl: “Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?”
16 Ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se tedy na ně vrhl, přemohl je a zmocnil se jich, takže utekli z toho domu nazí a zranění.
17 A to vešlo ve známost mezi všemi Židy i Řeky bydlícími v Efezu. Na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo velebeno.
18 Mnozí z těch, kteří uvěřili, tedy přicházeli a vyznávali a odhalovali své skutky.
19 Také mnozí z těch, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A když spočítali jejich cenu, shledali, že stály padesát tisíc stříbrných.
20 Tak mocně rostlo Pánovo slovo a rozmáhalo se.
21 A když se staly tyto věci, rozhodl se Pavel v duchu, že projde Makedonii a Acháji a půjde do Jeruzaléma. Řekl: “Až tam pobudu, musím také vidět Řím.”
22 Dva z těch, kteří mu pomáhali, Timotea a Erasta, tedy poslal do Makedonie, ale sám zůstal ještě načas v Asii.
23 Tehdy nastal kvůli té cestě nemalý rozruch.
24 Jeden stříbrotepec jménem Demetrius, který dělal stříbrné napodobeniny Artemidina chrámu, totiž poskytoval nemalý výdělek řemeslníkům.
25 Ty svolal spolu s těmi, kteří dělali podobné věci, a řekl: “Muži, víte, že z tohoto řemesla je naše bohatství.
26 A vidíte i slyšíte, že nejen v Efezu, ale téměř po celé Asii ten Pavel přesvědčil a odvrátil veliké množství lidí, protože říká: ‘Ti, kteří jsou udělaní rukama, nejsou bohové!’
27 Hrozí tedy nejen, že nastane krach našeho řemesla, ale také, že chrám veliké bohyně Artemis nebude považován za nic a bude poškozena důstojnost té, kterou ctí celá Asie i celý svět!”
28 A když to uslyšeli, byli naplněni hněvem a začali křičet: “Veliká je efezská Artemis!”
29 Celé město se tedy naplnilo rozruchem a když chytili Makedonce Gaia a Aristarcha, Pavlovy společníky na cestách, hnali se všichni společně do divadla.
30 (Když však chtěl Pavel jít mezi lid, učedníci ho nenechali.
31 Dokonce i někteří z předních mužů Asie, kteří byli jeho přáteli, k němu poslali s prosbou, aby se nevydával do divadla.)
32 A jedni křičeli to, druzí ono, protože shromáždění bylo zmatené a mnozí ani nevěděli, proč se sešli.
33 Potom ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr tedy pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu.
34 Když ale poznali, že je to Žid, vydali všichni jeden hlas a křičeli asi dvě hodiny: “Veliká je efezská Artemis!”
35 A když městský sekretář upokojil zástup, řekl: “Muži efezští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efezských je strážcem chrámu veliké bohyně Artemis a její sochy, která spadla z nebe?
36 A poněvadž jsou tyto věci nepopiratelné, je třeba, abyste zachovali klid a nedělali nic ukvapeného.
37 Přivedli jste totiž tyto muže, kteří ani nespáchali svatokrádež, ani se nerouhají vaší bohyni.
38 Jestliže má tedy Demetrius a řemeslníci, kteří jsou s ním, proti někomu žalobu, konají se veřejné soudy a jsou tu místodržitelé. Tam ať jedni druhé žalují.
39 A pokud žádáte ještě něco jiného, bude to vyřešeno v zákonném shromáždění.
40 Hrozí nám totiž, že budeme kvůli dnešku obviněni ze vzpoury, a není žádný důvod, který bychom mohli udat, proč jsme se tu srotili.” A když to řekl, rozpustil shromáždění.