Cross Reference Genesis 49:17 in Chuj 17 A ach tic, lajan tzutej a b'a icha val junoc noc' ajavchan tz'ec' b'ac'ac'oc d'a ti b'e, to schiji yoc noc' chej yuj noc', yuj chi' sjulcanel noc' mach ayq'ue d'a yib'an̈.
Numbers 21:6 in Chuj 6 Yuj val chi' ix ac'jicot juntzan̈ noc' chan te ov yuj Jehová, yic schiji eb' anima chi' yuj noc'. Tzijtum eb' israel chi' ix cham yuj noc'.
Psalm 132:11 in Chuj 11 Ach Jehová, ix ac'can a ti' d'a vin̈aj David d'a sjichanil to man̈ ol a q'uexlaj tas ix ala', ayic ix alan icha tic: A junoc uninal ol vac'canoch reyal a q'uexuloc.
Isaiah 7:14 in Chuj 14 A val lac'an Jehová ol ch'oxan junoc tas satub'tac d'ayex: A jun ix cob'es tic ol pitzvococh jun unin d'a spatic ix, ol aljoc jun svinac unin ix, Emanuel ol yac' ix sb'iej.
Isaiah 53:3 in Chuj 3 A eb' anima, ol sb'uch jun checab' chi' eb', ol spatiquejel eb'. Ol ac'jococh yaelal d'a yib'an̈ yuj eb', ol techaj yuuj, yujto c'ajan yab'an syail. Icha junoc mach man̈xo smojoc yiljiochi, ol paticajeloc. Malaj ol elc'och jun checab' chi' d'ayon̈.
Isaiah 53:12 in Chuj 12 Yuj chi' ol vac' yopisio d'a scal eb' nivac yelc'ochi. Ay yalan yic yed' eb' yac'an ganar oval, yujto ix yac'och sb'a d'a yol sc'ab' chamel. Icha val tz'utaj eb' sc'ulan chucal, icha chi' ix utaji. Ix sb'ec sb'a yuj smul masanil anima, ix tevi yuj eb' yic tz'ac'jican lajvoc smul eb' chi', xchi Jehová.
Jeremiah 31:22 in Chuj 22 ¿B'aq'uin̈ ol eyactejcan e b'eyec' icha junoc ix ix te pit? A in Jehová in ol vac' ujoc junoc tas to manta b'aj tzuji d'a yolyib'an̈q'uinal tic: A junoc ix ix ol tzuntzanb'at junoc vin̈ vinac, xchi Jehová.
Daniel 9:26 in Chuj 26 Ayic toxo ix lajviec' 62 semana chi', ol miljoccham jun Yajal sic'b'ilel chi', ichato malaj tas syic'a'. Slajvi chi' ol juchajem templo yed' chon̈ab' Jerusalén yuj eb' anima ayoch yed' jun yajal ol javoc. Icha val yel a' eluma', icha chi' ol aj slajviel Jerusalén chi'. A tas nab'il yuj Dios, ol ochn̈ej oval yed' somchajb'ail masanto d'a slajvub' c'ual.
Amos 9:3 in Chuj 3 Tato sb'at eb' sc'ub'ejel sb'a d'a jolom vitz Carmelo, palta ata' ol b'at in yamcot eb'. Tato sb'at eb' sc'ub'ejel sb'a d'ayin d'a yich a' mar yalani, ol in checb'at noc' nivac noc' ay d'a yol a' mar chi', yic schijib'at eb' yuj noc'.
Micah 5:3 in Chuj 3 Axo ticnaic, ol yactejcan schon̈ab' Jehová d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool, masanto ol aljoc jun yune' ix ix van stan̈van yalji chi'. Ichato chi' ol meltzaj eb' sc'ab' yoc jun Yajal ic'b'ilcanb'at d'a ch'oc chon̈ab'il chi', ol smolb'anxi sb'a eb' yed' eb' yetchon̈ab'.
Matthew 1:23 in Chuj 23 Ay jun ix cob'es, manta vinac syic'a', palta ay jun unin ol pitzvoc d'a ix. A jun unin ol aljoc chi', vinac unin. Emanuel ol ac'joc sb'iej, xchi d'a Slolonel Dios Tz'ib'ab'ilcani. Emanuel, syalelc'ochi, ayec' Dios qued'oc.
Matthew 1:25 in Chuj 25 Palta maj yil-laj sb'a vin̈ yed' ix, masanto ix alji jun unin chi'. Axo ix alji, JESÚS ix yac' eb' sb'iej.
Matthew 3:7 in Chuj 7 Tzijtum eb' fariseo yed' eb' saduceo ix laj c'och b'aj van yac'an bautizar vin̈ chi'. Ix yalan vin̈ d'a eb': —A ex tic, te jelan ex d'a chucal icha noc' chan. ¿Mach ix alan d'ayex to syal e colanel e b'a d'a jun nivan yaelal ol javoc?
Matthew 4:1 in Chuj 1 Axo Jesús ix ic'jib'at yuj Yespíritu Dios d'a taquin̈ luum. Ix c'och ta' yic tz'ac'ji proval yuj vin̈ diablo.
Matthew 12:34 in Chuj 34 A ex tic, lajan ex icha juntzan̈ noc' chan. Malaj e vach'il. Yuj chi', ¿tom ay jab'oc tas vach' syal eyalani? Yujto an̈ej tas ay d'a e pensar, an̈ej chi' tzeyala'.
Matthew 13:38 in Chuj 38 Axo jun luum chi', syalelc'ochi, aton yolyib'an̈q'uinal tic. A juntzan̈ in̈at vach' chi', aton eb' ayoch d'a yol sc'ab' Dios. Axo juntzan̈ an̈ avalan̈ chi', aton eb' yic vin̈ diablo.
Matthew 23:33 in Chuj 33 A ex tic, te jelan ex d'a chucal icha noc' chan. An̈ejtona', icha pax chi' eb' e mam eyicham chi'. ¿Tom ol yal e colanel e b'a d'a jun yaelal d'a infierno?
Mark 16:18 in Chuj 18 Tato ol syam junoc noc' chan eb', tato ol yuc' junoc tas eb' to scham anima yuuj, malaj ol ic'an eb'. Tato ol yaq'uec' sc'ab' eb' d'a yib'an̈ eb' penaay, ol b'oxoc sc'ool eb', xchican Jesús.
Luke 1:31 in Chuj 31 A ticnaic, ol a cuchcanoch jun vinac unin, JESÚS ol ac' sb'iej.
Luke 1:76 in Chuj 76 A ach tic, vuninal ach, ol aljoc d'ayach to yalumal ach el slolonel Dios Te Nivan, yujto ol ach b'ab'laj b'at d'a yichan̈ vin̈ Cajal, ol sb'oan spensar eb' anima uuj icha tz'aj sb'o junoc b'e.
Luke 10:19 in Chuj 19 A in tic svac' eyopisio yic syal eyem tec'tec' d'a yib'an̈ noc' chan yed' noc' sinaan, yic tzeyac'an ganar d'a yib'an̈ jantacn̈ej yipalil vin̈ eyajc'ool. Malaj junoc tas syal ex yixtani.
Luke 22:39 in Chuj 39 Ix lajvi chi', ix elta Jesús d'a yol jun pat b'aj ix va eb' chi', ix b'at d'a tzalan Olivo ichataxon smodo. Ix och pax tzac'an eb' sc'ayb'um yuuj.
Luke 22:53 in Chuj 53 Ayinn̈ej ec' eyed' d'a yamaq'uil stemplo Dios d'a junjun c'u, palta maj in eyama'. Palta ato ticnaic yorail e c'ulan jun tic yed' yipalil vin̈ aj q'uic'alq'uinal, xchi d'a eb' vin̈.
John 8:44 in Chuj 44 A ex tic, a jun e mam, aton vin̈ diablo. Yuj chi', an̈ej d'a vin̈ tzeyac'och e pensar. An̈ej tas snib'ej vin̈ tze c'ulej. Yictax ix b'oji yolyib'an̈q'uinal tic, milumcham anima vin̈. Malaj yelc'och jab'oc tas yel d'a vin̈, yujto an̈ej es sgana vin̈. Ayic syesan vin̈, d'a spensar vin̈ scoti, yujto esalvum vin̈. A d'a vin̈ pitzvinaccot es chi'.
John 12:31 in Chuj 31 A ticnaic, ol ch'olb'itaj tas yaj eb' ay d'a yolyib'an̈q'uinal tic. Axo vin̈ tz'ac'an mandar jun yolyib'an̈q'uinal tic, ol pechjoquel vin̈.
John 14:30 in Chuj 30 Man̈xo nivanoc tas sval d'ayex, yujto vanxo sja vin̈ yajal yolyib'an̈q'uinal tic. A vin̈ chi', malaj yalan yic vin̈ d'ayin.
Acts 13:10 in Chuj 10 Ix yalan vin̈ d'a vin̈: —A ach tic, tzac' musansatil eb' anima. Te chuc a pensar. Yuninal ach vin̈ diablo. Ajc'ol ach d'a masanil tas vach'. A slolonel Cajal Jesús te yel. Yuj chi', ¿tas yuj max actejcan ixtani?
Acts 28:3 in Chuj 3 Axo vin̈aj Pablo chi' ix b'at mec'ancot juntzan̈xo te' b'olob'. Ayic van yac'anb'at te' vin̈ d'a yib'an̈ c'ac', ay jun noc' chan ix elta d'a scal te' yuj te' c'ac' chi'. Ix chiji sc'ab' vin̈ yuj noc', ix can chinan noc' d'ay.
Romans 3:13 in Chuj 13 Icha b'aj toto smucchaj junoc chamnac, sjacchajxi q'ueta, man̈ jantacoc sjab', icha chi' schucal juntzan̈ lolonel tz'elta d'a sti' eb' anima. Ton̈ej sq'uexan̈tiej eb' yetanimail eb'. Icha svenenoal sti' noc' chan, icha chi' schucal juntzan̈ tas syal eb' chi'.
Romans 16:20 in Chuj 20 A Dios ac'um junc'olal. A ol ac'an eyac' ganar vin̈ Satanás d'a elan̈chamel, ol can vin̈ d'a yalan̈ eyuuj. In gana syac' svach'c'olal Cajal Jesucristo d'ayex ta'.
Galatians 4:4 in Chuj 4 Palta ayic ix c'och stiempoal, a Dios ix ac'ancot Yuninal, ix alji d'a jun ix ix icha tz'aj calji co masanil. Ix ac'ji mandar yuj ley Moisés.
Ephesians 4:8 in Chuj 8 Yuj chi', syal icha tic d'a Slolonel Dios Tz'ib'ab'ilcani: Ayic ix q'uex d'a satchaan̈, a eb' icha presotaxon yaji, ix yic'b'at eb' yed'oc. An̈ejtona' syac' pax yopisio eb' anima, xchi.
Colossians 2:15 in Chuj 15 Ayic ix cham Cristo d'a te' culus chi', ix yac' ganar d'a yib'an̈ juntzan̈ eb' ayoch yajalil, juntzan̈ eb' ay yopisio. A d'a yichan̈ eb' anima, ix ch'oxjielta to malaj jab'oc yelc'och eb'. Ix can eb' d'a yalan̈ yuuj d'a juneln̈ej.
Hebrews 2:14 in Chuj 14 A on̈ tzon̈ och yuninaloc Dios, chamelb'a yaj co nivanil tic. Yuj chi' yovalil ix och pax snivanil Jesús chamelb'ail icha co nivanil tic. Yuj chi' ayic ix chami, ix yac' lajvoc yopisio jun vin̈ ay spoder smilvaji, aton vin̈ diablo.
Hebrews 2:18 in Chuj 18 Ix yab' val syail, ayic ix ac'ji proval. Yuj chi' a ticnaic syal scolvaj qued'oc ayic tzon̈ ac'ji proval.
Hebrews 5:7 in Chuj 7 Ayic ix ec' Jesús d'a yolyib'an̈q'uinal tic, te chaan̈ ix lesalvi, ix oq'ui ayic ix sc'anan tas d'a Dios, aton jun ay spoder scolanelta d'a yol sc'ab' chamel. Ix ab'ji slesal chi', yujto te nanam ix yutej sb'a d'ay.
1 John 3:8 in Chuj 8 Palta tato ay mach an̈eja' sb'eyb'alan chucal, yictaxon vin̈ diablo yaji. Yujto a vin̈ diablo chi', sc'ulejtaxon chucal vin̈ d'a yichb'anil. Yujton jun chi' ix ulec' Yuninal Dios d'a yolyib'an̈q'uinal tic, yic syac' lajvoc smasanil tas sc'ulej vin̈ diablo chi'.
1 John 3:10 in Chuj 10 Icha chi' tz'aj scheclajeli, mach eb' yuninalxo Dios, mach pax eb' yuninalto vin̈ diablo. Tato man̈ tojoloc scutej co b'eyb'al, tato max co xajanej eb' quetcreyenteal, val yel man̈ on̈ yicoc Dios.
1 John 5:5 in Chuj 5 An̈ej eb' tz'ac'anoch d'a sc'ool to a Jesús Yuninal ton Dios, an̈ej eb' chi', syal scan jun chucal chi' d'a yalan̈ yuuj.
Revelation 2:10 in Chuj 10 Man̈ ex xiv yuj juntzan̈ yaelal ol javoc d'a eyib'an̈. Yujto ayex ol ex ac'joc och d'a preso yuj vin̈ diablo yuj eyac'ji proval. Lajun̈e' c'u ol ex och d'a syaelal. Palta c'anab'ajumn̈ej tzeyutej e b'a masanto d'a chamel. Tato icha chi' tzeyutej e b'a, ol vac' spac d'ayex, aton e q'uinal d'a juneln̈ej.
Revelation 12:7 in Chuj 7 Ix yamchajoch oval d'a satchaan̈. Ay jun sat ángel scuch Miguel yed' eb' yetángelal, ix yac' oval eb' yed' jun dragón chi'. An̈eja' jun dragón chi' yed' eb' yángel, ix yac'pax oval yed' eb'.
Revelation 12:17 in Chuj 17 Ichato chi' b'ian, ix vach'cot yoval jun dragón chi' d'a ix. Yuj chi' ix b'at yac' oval yed' juntzan̈xo eb' yin̈tilal ix, aton eb' sc'anab'ajan tas syal schecnab'il Dios, eb' tec'an syutej yac'anoch spensar d'a slolonel Jesucristo.
Revelation 13:7 in Chuj 7 Ix chajipax yac' oval yed' eb' yicxo Dios, masanto ix can eb' d'a yalan̈ yuuj. Ix ac'ji yopisio yac'an mandar masanil anima d'a junjun chon̈ab', d'a junjun nación, junjun in̈tilal yed' d'a junjun ti'al, ix ac'ji mandar eb' yuuj.
Revelation 15:1 in Chuj 1 Ix vilan junxo yechel te nivan yelc'och d'a satchaan̈. Ix te sat in c'ool vilani. Ay ucvan̈ ángel ol ic'ancot uque' slajvub' yaelal. Yuj uque' yaelal chi' ol tz'acvoquelc'och yoval sc'ool Dios.
Revelation 20:1 in Chuj 1 Ix lajvi chi', ix vilani, ay jun ángel ix emta d'a satchaan̈. Yed'nac sllaveal jun xab' olan yed' jun nivan cadena.
Revelation 20:7 in Chuj 7 Ayic ol tz'acvoc mil ab'il chi', axo sjacvixiq'ueta vin̈ Satanás b'aj macancanem chi'.
Revelation 20:10 in Chuj 10 Axo vin̈ diablo, vin̈ ix ac'an musansatil eb' chi', ol yumjoccanb'at vin̈ d'a yol jun c'ac' icha n̈ajab' sq'ue n̈iln̈on yoc calan yaj yed' azufre, aton b'aj yumb'ilcanb'at jun Noc' sb'i chi' yed' jun stz'ac yalnacoch sb'a schecab'oc Dios. C'ual d'ac'val ol yab' syail eb' ta' d'a masanil tiempo.