Cross Reference Matthew 5:26 in Naro 26 Tseegua ner ko bìrí tsi a ko máá: cuiskaga tsi gaa koe tcg'oara hãa tite, a gha nxãakg'aiga síí ẽe qaùa hãam mari-coa ba suruta.
Matthew 6:2 in Naro 2 “A c'ẽem dtcàrà-kg'ao ba tu kò c'ẽes gúù sa máà kg'oana ne méé tu còrè-nquuan hẽé naka x'áéan xg'aeku koe hẽéthẽé táá torompitan cgoa nxàe ana téé guu, qãè khóèan khama ko ma kúrúse xu khóè xu ko hẽé khama, nxãasega xu gha c'ẽe khóèan ka dqo̱m̀mè ka. Tseegua ner ko bìrí tu u a ko máá: Gaxu di surutan xu khóè ne koe cg'oèase hòòa.
Matthew 6:16 in Naro 16 “Gataga thẽé, ẽe tu kò tc'õoan carase ne méé tu táá cg'ãè-cg'ãe kg'áí guu, qãè khóèan khama ko ma kúrúse xu khama ma, ncẽe cg'ãè-cg'ãe kg'áí ko xu, c'ẽe ne xu gha nxãasega x'áí, tc'õoa ne xu ko carase sa ka xu. Tseegua ner ko bìrí tu u a ko máá: Gaxu di surutan xu khóè ne koe cg'oèase hòòa.
Matthew 8:10 in Naro 10 Eẽm ko Jeso ba ẽe sa kóḿ kam kò kaisase are, a ba a ẽe kòo xùri Me ne bìrí a máá: “Tseegua ner ko bìrí tu u: Qanegar cúí khóè ga Iseraele koe hòò ta ga hãa ncẽeta ma kaias dtcòm̀ sa úúa hãa a.
Matthew 10:15 in Naro 15 Tseeguan kagar ko bìrí xao o a ko máá: xgàrakuan dim cáḿ kam gha gam x'áé-dxoo ba Sodoma hẽé naka Gomora hẽéthẽé ka kaisa xgàrakuan hòò.
Matthew 10:23 in Naro 23 Eẽ c'ẽem x'áém koe xao kò ko xgàraè ne méé xao c'ẽem za bèea síí. Tseegua ner ko bìrí xao o a ko máá: X'áé-dxoo xu Iseraele di xu koe qõoatean cgoa xao xg'ara tite, Me gha nxãakg'aiga síí Khóèm dim Cóá ba hàà.
Matthew 10:42 in Naro 42 Tseeguan kagar ko gataga bìrí xao o a ko máá: Dìím wèém ẽe ko qgàisa tshàan dis kubis igaba ncẽe ne cg'áré ne ka c'ẽe ba máà, Tirim xgaa-xgaase-kg'ao me e domka ba gha tseeguan kaga gam di surutan hòò.”
Matthew 11:11 in Naro 11 Tseegukar ko bìrí tu u, a ko máá: Eẽ khóè zi ka ábàèa hãa xu ka x'áísea hãa ba káà me e, Johanem tcguù-tcguu-kg'aom kam kaia hãa sa. Igaba gam ẽe nqarikg'ai di x'aian koe cg'áré ii ba gam ka kaia hãam ga me e.
Matthew 13:17 in Naro 17 Tseegukar ko bìrí xao o a ko máá: Káí porofitian hẽé naka tchàno khóèan hẽéthẽéa kò bóò kg'oana, ẽe xao ko gaxao bóò sa, igaba i kò táá bóò si, a kò kóḿ kg'oana ẽe xao ko gaxao kóḿ sa, igaba i kò táá kóḿ si.
Matthew 16:28 in Naro 28 Tseegua ner ko bìrí tu u: Ncẽe koe téé-tẽe ne ka c'ẽea ne x'ooan xám̀a hãa tite, Khóèm dim Cóá ba ne bóò, Me Gam di x'aian koe hãase hàà tama cookg'ai koe,” tam méé.
Matthew 17:20 in Naro 20 Me xo̱a xu a máá: “Cg'áré dtcòm̀an xao úúa hãa domka a. Tseeguan kar ko bìrí xao o, a ko máá: Dtcòm̀an xao kò úúa mosetara dis hìis dim tc'ubim khama noo o, ne xao gha ncẽem xàbì ba bìrí a máá: ‘Ncẽe koe tcg'oa naka ẽe síí hãa koe síí,’ témé, nem gha tcg'oa. Cúí gúù ga tàà xaoa hãa tite.
Matthew 18:3 in Naro 3 a máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o: Ka̱bise xao kò a cóán khama ii tama, ne xao cuiskaga nqarikg'ai di x'aian koe tcãà tite.
Matthew 18:18 in Naro 18 “Tseegua ner ko bìrí tu u a ko máá: Dùús wèés ẽe tu gha nqõómkg'ai koe qáé sa gha nqarikg'ai koe qáéèa hãa. Si gha gatà dùús wèés ẽe tu gha nqõómkg'ai koe kgoara sa nqarikg'ai koe kgoaraèa hãa.
Matthew 19:23 in Naro 23 Me Jeso ba Gam di xu xgaa-xgaase-kg'ao xu bìrí a máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o: Qguùam khóèm gha nqarikg'ai di x'aian koe tcãà sa kaisase qari si i.
Matthew 19:28 in Naro 28 Me Jeso ba bìrí xu a máá: “Tseegukar ko bìrí xao o: ka̱bam nqõóm koe, ncẽe Khóèm dim Cóám ko x'aian dis ntcõó-q'oos x'áàn dis koe hàà ntcõó, ne xao gha gaxao ẽe ko xùri Tea hãa xao thẽé x'aian di zi ntcõó-q'oo zi 12 zi koe síí ntcõó, a xao a gha 12 zi qhàò zi Iseraele di zi bóò a xgàra.
Matthew 21:21 in Naro 21 Me Jeso ba xo̱a xu a máá: “Tseegukagar ko bìrí xao o: Dtcòm̀an xao kò úúa hãa, a káíse tc'ẽe-tc'ẽese tama, ne xao cuiskaga faia dis hìis koe kúrúseas gúùs cúí sa kúrúa hãa tite, igaba ẽe xao kòo ncẽem xàbì ba bìrí a máá: ‘Séèa ghùiè naka síí tshàam q'oo koe ncemea tcãàè’ témé, ne i gha gatà ii.
Matthew 21:31 in Naro 31 Gatsara ka ndaka ba kòo xõòm ko tc'ẽe sa kúrú?” tam Jeso ba ma tẽè. Xu máá: “Tc'ãà di me e,” témé. Me Jeso ba bìrí xu a máá: “Tseegukar ko bìrí xao o: Mari xg'ae-xg'ae-kg'aoan hẽé naka cg'árà-kg'ao zi hẽéthẽéa gha Nqarim di x'aian koe gaxao ka tc'ãà a tcãà.
Matthew 23:36 in Naro 36 Tseegukar ko bìrí xao o a ko máá: Wèéan ncẽea gha ncẽem x'aèm di ne khóè ne koe hàà kúrúse, témé.
Matthew 24:2 in Naro 2 Me xo̱a xu a máá: “Wèéan ncẽe ga xao ko bóò na? Tseegukar ko bìrí xao o: Cuiskagas ncẽe koe cúís nxõ̱ás ga sa c'ẽes tc'amkg'ai koe guuèa hãa tite, wèéa zi ga gha xòóa qàrìè,” témé.
Matthew 24:34 in Naro 34 Tseegukar ko bìrí tu u a ko máá: Ncẽes qhàò sa kaà tite, i gha nxãakg'aiga síí ncẽe gúùan wèé ga kúrúse.
Matthew 24:47 in Naro 47 Tseegukar ko bìrí tu u a ko máá; wèé zi gúù zi ẽem úúa hãa zi di qaria nem gha gam koe tòó.
Matthew 25:12 in Naro 12 Igabam kò xo̱a a máá: ‘Tseegua ner ko bìrí sao o: C'úù saoa ra hãa,’ témé.
Matthew 25:40 in Naro 40 Me gha X'aiga ba xo̱a ne a máá: ‘Tseegua ner ko bìrí tu u: Wèés gúùs ẽe tu Tíí ka c'ẽe ne ncẽe ne cg'áré ne ka cúía ne koe ga kúrúa sa, tu Tíí ga ra kúrúa máánaa,’ témé.
Matthew 25:45 in Naro 45 Me gha nxãaska xo̱a ne a máá: ‘Tseegukar ko bìrí tu u: Wèés gúùs ẽe tu ncẽe ne cg'áré ne ka cúía ne kúrúa máá tama sa, nxãa sa tu Tíí ga ra kúrúa máá tama thẽé,’ témé.
Matthew 26:13 in Naro 13 Tseegukar ko bìrí xao o a ko máá: Wèém nqõóm ẽe i ko ncẽe qãè tchõàn xgaa-xgaaèm koe i gha ẽes kúrúa hãa gúùan nxàeè, tc'ẽe-tc'ẽeseès gha ka,” tam méé.
Mark 3:28 in Naro 28 Tseegukar ko bìrí tu u: Khóè ne gha wèé chìbia ne koe hẽé naka wèé cg'ãè kg'uian kg'áḿ q'ooa ne koe ko tcg'oa koe hẽéthẽé qgóóa mááè.
Mark 6:11 in Naro 11 A ncẽè c'ẽe qgáì gaa kò qãèse hààkagu xao o tama, ne khóè ne komsana xao o tama, ne méé xao ẽem qgáìm koe nqàrèa xao di tsharàn qãè-qãe, naka xaoa tcg'oaragu me, nxãasegas gha ẽe sa ẽe ne khóè ne koe x'áí sa ii ka,” témé.
Mark 8:12 in Naro 12 Me nxãaska kaisase sónò a kg'ui a máá: “Dùús domka sa ko ncẽes qhàò sa are-aresas x'áí sa qaa? Tseegukar ko bìrí tu u a ko máá: Cuiskagas ncẽes qhàò sa cúís x'áís ga sa x'áíèa hãa tite!” témé.
Mark 9:1 in Naro 1 Me bìrí xu a máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o: Ncẽe koe téé-tẽe ne ka c'ẽea nea x'ooan xám̀a hãa tite, Nqarim di x'aia ne ne bóò, i qarian cgoa hàà tamas cookg'ai koe,” témé.
Mark 9:41 in Naro 41 Tseeguan kagar ko bìrí xao o a ko máá: Dìím wèém ẽe ko Tiri cg'õèan domka qgàisa tshàan dis kubi sa máà xao o, Krestem di xao o domka ba gha tseeguan kaga Gam di surutan hòò,” témé.
Mark 10:15 in Naro 15 Tseegua ner ko bìrí tu u a ko máá: Dìím wèém ẽe Nqarim di x'aian, cóán ko ma séè e khama ma séè e tama ba cuiskaga gaan koe tcana hãa tite,” témé.
Mark 10:29 in Naro 29 Me Jeso ba máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o a ko máá: Wèém khóèm ẽe gha Tíí hẽé naka Tiri qãè tchõàn hẽéthẽé domka x'áéa ba guu, kana káíkhoea ba, kana qõea ba, kana xõò sa, kana xõò ba, kana cóáa ba, kana xháràa ba ga igaba,
Mark 11:23 in Naro 23 Tseegukagar ko bìrí xao o: Dìím wèém ẽe ko ncẽem nxõ̱á xàbì ba bìrí a máá: ‘Tẽe naka tshàam q'oo koe xaoa tcãàè,’ témé, a tcáóa ba q'oo koe káíse tc'ẽe-tc'ẽese tama, igaba ko dtcòm̀, ẽem nxàea hãas gha kúrúse sa, nxãam ka i gha hàà kúrúse.
Mark 12:43 in Naro 43 Me kò Gam di xu xgaa-xgaase-kg'ao xu Gam koe tciia óá, a bìrí xu a máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o: Ncẽes dxàe-ntcõas dxàua hãa sa ncãa wèé ne khóè ne nqáéa hãase aban ko tòóèm qgáìm koe marian tcana.
Mark 13:30 in Naro 30 Tseegukar ko bìrí tu u a ko máá: Ncẽes qhàò sa kaà tite, ncẽe gúùan wèé ga kúrúse tamas cookg'ai koe.
Mark 14:9 in Naro 9 Tseegukar ko bìrí tu a ko máá: Wèém nqõóm ẽe i ko ncẽe qãè tchõàn xgaa-xgaaèm koe, i gha ẽes kúrúa hãa gúùan nxàeè, tc'ẽe-tc'ẽeseès gha ka,” tam méé.
Mark 14:18 in Naro 18 Eẽ xu hãa a ko tc'õó kam ko Jeso ba máá: “Tseegukar ko bìrí xao o, gaxao ka c'ẽe ba gha khóè ne tshàu q'oo koe tcãà Te, ncẽe koe hãa a ko Tíí cgoa tc'õó ba,” témé.
Mark 14:25 in Naro 25 Tseegua ner ko bìrí xao a ko máá: Cuiskaga Ra gaicara kg'om dis hìis di gõéan kg'áàa hãa tite, me gha nxãakg'aiga síí ẽem cáḿ Nqarim di x'aian di ba tcãà, gaicara Ra gha ka̱base kg'áà a di ba,” tam méé.
Mark 14:30 in Naro 30 Me Jeso ba bìrí me a máá: “Tseegukar ko bìrí tsi: Ncẽem ntcùúm ka, qanegam ghòrò ba cám̀ q'oro kg'ae tamas cookg'ai koe tsi gha nqoana q'oro xo̱ase Te,” témé.
Luke 4:24 in Naro 24 A ba a bìrí ne a máá: “Tseegua ner ko bìrí tu u a ko máá: Porofiti ba x'áéa ba koe dtcòm̀mè tamam khóè me e.
Luke 11:51 in Naro 51 Abelem di c'áòan koe guu a síí Sakariam dian koe tcãà. Sakariam ncẽe kò altara ba hẽé naka còrè-nquu ba hẽéthẽé xg'aeku koe cg'õoè ba. Eè, bìrí tu ur ko, qhàòs ncẽe sa gha wèéan ncẽe ga xo̱ara máá.
Luke 12:37 in Naro 37 Eẽ xu qãà xu, ncẽe gaxu ka q'õòsem ko hàà a hàà sao-xg'ae xu kókòa hãa xu ka i gha kaisase cgáé ii. Tseegukar ko bìrí tu u: Tsééam gha máá xu sam kg'ónòsea máána hãa, a gha tafolem koe ntcòo xu, a tsééa máá xu.
Luke 13:35 in Naro 35 Q'ãa méé tu, Nqari ba gha Gam dim nquu ba guua máá tu u sa. Bìrí tu ur ko, gaicara tu bóò Tea hãa tite a tu a gha nxãakg'aiga máá: ‘Eẽ ko X'aigam dim cg'õèm cgoa hàà ba ts'ee-ts'eekg'aièa hãa,’ témé,” tam méé.
Luke 16:17 in Naro 17 Nqarikg'aian hẽé naka nqõómkg'ai hẽéthẽéa gha kaà sa thamka si i, igaba cg'áré xòè-coan x'áèan di ga kaà sa thamka tama.
Luke 18:17 in Naro 17 Tseegua ner ko bìrí tu u: Dìím wèém ẽe Nqarim di x'aian cóám ko ma séè e khama ma séè e tama ba cuiskaga gaan koe tcana hãa tite,” témé.
Luke 18:29 in Naro 29 Me Jeso ba bìrí xu a máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o: Khóèm ẽe Nqarim di x'aian domka x'áéa ba, kana gam dis khóè sa, kana qõea ba, kana gam ka xõòga ne, kana cóáa ba guua hãa ba káà me e,
Luke 21:32 in Naro 32 “Tseegukar ko bìrí tu u a ko máá: Ncẽes qhàò sa kaà tite, i gha nxãakg'aiga síí ncẽe gúùan wèé ga kúrúse.
Luke 23:43 in Naro 43 Me Jeso ba bìrí me a máá: “Tseegua ner ko bìrí tsi: Ncẽe cáḿ ka tsi gha sene Tíí cgoa paradaisi koe hãa!” témé.
John 1:51 in Naro 51 A ba a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí xao o, a ko máá: Nqarikg'ai xao gha bóò i xgobekg'amsea hãa, i ko Nqarim di moengelean Khóèm dim Cóám koe q'ábà xõa,” témé.
John 3:3 in Naro 3 Me Jeso ba xo̱a me a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí tsi, a ko máá: Khóèm kò ka̱base ábàè tama nem cuiskaga Nqarim di x'aian bóòa hãa tite,” témé.
John 3:5 in Naro 5 Me Jeso ba xo̱a me a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí tsi, a ko máá: Khóèm kò tshàan hẽé naka Tc'ẽe ba hẽéthẽé ka ábàè tama, nem cuiskaga Nqarim di x'aian koe tcana hãa tite.
John 3:11 in Naro 11 Tseegukar ko tseeguan bìrí tsi, a ko máá: Sita q'ana hãa zi gúù zi ka ta ko kg'ui, a ta a ko ẽe ta bóòa hãa zi ka nxàea tseegukagu, igaba tu gatu ẽe ta ko gaas ka nxàea tseegukagu sa dtcòm̀ tama.
John 5:19 in Naro 19 Me Jeso ba xo̱a ne a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Cuiskagam Cóá ba c'ẽe gúù cúí ga kúrúa hãa tite, igabam gha ẽem ko Xõò ba bóò Me ko kúrús cúí sa kúrú. Wèés ẽem ko Xõò ba kúrú sam ko Cóá ba gataga thẽé kúrú khama.
John 5:24 in Naro 24 “Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Eẽ ko Tiri kg'uian komsana, a ko Gaam ẽe tséé Tea hãam koe dtcòm̀, ba chõò tamas kg'õè sa úúa hãa, a xgàrakuan koe tcãà tite, igabam x'ooan koe tcg'oara hãa, a kg'õèan koe tcana hãa.
John 6:26 in Naro 26 Me Jeso ba xo̱a ne a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: X'áí zi tu bóòa hãa domka tu qaa Te tama, igabaga tu péréan tc'õó a xg'ãà hãa domka a.
John 6:32 in Naro 32 Me Jeso ba bìrí ne a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Moshem tama me e kò ii, ẽe nqarikg'ai koe guua hãa péréan máà tu ua ba, igaba Abo Me e kò ii, ẽe tseegu di péréan nqarikg'ai koe guua hãa máà tu ua ba.
John 6:47 in Naro 47 Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Gaam ẽe ko dtcòm̀ ba chõò tamas kg'õè sa úúa hãa.
John 6:53 in Naro 53 Me Jeso ba bìrí ne a máá: “Tseeguan kar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Khóèm dim Cóám di cgàan tu kò tc'õó tama, a tu a c'áòa ba kg'áà tama ne tu gatu koe kg'õèan úú tama.
John 8:34 in Naro 34 Me Jeso ba xo̱a ne a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Dìím wèém ẽe ko chìbian kúrú ba chìbian dim qãà me e.
John 8:51 in Naro 51 Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Dìím wèém ẽe gha Tirim kg'ui ba qgóóa qari ba chõò tamase x'óóa hãa tite, témé,” tam méé.
John 8:58 in Naro 58 Me Jeso ba xo̱a xu a máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí xao o, a ko máá: Abrahamam ko ábàès cookg'ai koe, Ra hàna,” témé.
John 10:1 in Naro 1 “Tseegukar ko tseeguan bìrí tu u, a ko máá: Khóèm ẽe ghùu zi dis xgàris-kg'áḿ koe tcãà tama a ko nqurì si, kana c'ẽem dàòm ka q'ooa sa koe tcãà ba ts'ãà-kg'ao me e, a cg'ãè kúrú-kg'ao me e.
John 10:7 in Naro 7 Kam ko nxãaska Jeso ba gaicara máá: “Tseegukar ko tseeguan bìrí xao o, a ko máá: Tíí Ra ghùu zi dir Xgàri-kg'áḿ Ra a.
John 12:24 in Naro 24 Tseegua ner ko bìrí xao o, a ko máá: Mabere cgùrim kòo góḿankg'ai koe tcheè, a x'óó tama, nem cúím cgùri me e. Igaba ẽem kòo x'óó nem ko káí cgùrian kúrú.
John 13:16 in Naro 16 Tseegua ner ko bìrí xao o, a ko máá: Gam ka q'õòsem ka kaia hãam qãà ba káà me e, me gataga ẽe tsééèa hãa ba ẽe tséé meam ka kai tama.
John 13:20 in Naro 20 Tseegu ner ko bìrí xao o, a ko máá: Wèém ẽe ko ẽer tsééa úúa hãa ba qãèse hààkagu ba ko Tíí ga Ra qãèse hààkagu, me ko dìím wèém ẽe ko Tíía qãèse hààkagu Te ba ẽe tsééa óága Tea ba qãèse hààkagu,” tam méé.
John 13:38 in Naro 38 Me Jeso ba xo̱a me a máá: “Tíí domka tsia gha kg'õèa tsi tcg'òó? Tseegukar ko tseeguan bìrí tsi a ko máá: Ghòrò ba kg'aea hãa tite, tsi gha nqoana q'oro xo̱ase Te,” témé.
John 14:12 in Naro 12 Tseegua ner ko bìrí xao o, a ko máá: Dìím wèém ẽe ko Tíí koe dtcòm̀ ba gha ẽer ko Tíí kúrú sa kúrú, a ba a gha ncẽe tsééan ka kaia hãa tsééan kúrú, Tíí Ra ko Abom koe qõò khama.
John 16:20 in Naro 20 Tseegua ner ko bìrí xao o, a ko máá: Kg'ae xao gha, a gha thõò-tcaoase kg'ae, igabam gha nqõó ba qãè-tcaoa hãa. Thõò-tcaoa xao gha hãa, igaba i gha gaxao di thõò-tcaoan ka̱bise a qãè-tcao sa ii.
John 16:23 in Naro 23 Eẽm cáḿ ka xao cuiskaga cúí gúù ga dtcàrà Tea hãa tite. Tseegukar ko tseeguan bìrí xao o, a ko máá: Wèés gúùs ẽe xao ko Tíí cg'õè cgoa Abom koe dtcàrà sam gha máà xao o.
John 21:18 in Naro 18 Tseegukar ko tseeguan bìrí tsi a ko máá: Eẽ tsi xg'ao cg'áré ii ka tsi xg'ao ko hã̱akaguse, a ko kg'ama tẽe a qõò ẽe tsi ko tc'ẽe koe. Igaba ncẽe tsi kaia hãa ka tsi gha tshàua tsi tchoanà, me gha c'ẽem khóè ba hã̱akagu tsi, a ba a ẽe tsi tc'ẽe tama koe úú tsi,” tam méé.
Hebrews 1:11 in Naro 11 kaàku i gha, igabaga Tsi gha Tsáá chõò tamase hãa. Wèéan ga gha qgáían khama ma cg'ãa-cg'anase,
1 Peter 1:25 in Naro 25 igabam ko X'aigam dim kg'ui ba chõò tamase hãa,” témé khama. Ncẽe ba gaam kg'uim ga me e, ncẽe tu kò qãè tchõàn koe guu a xgaa-xgaaè ba.
2 Peter 3:10 in Naro 10 Igabam gha X'aigam dim cáḿ ba ẽem ko ts'ãà-kg'ao ba ma hàà khama ma hàà. Nqarikg'ai ne gha kaiam tcẽé-tcẽem ka kaàkaguè, zi gha gaan q'oo koe hàna zi gúù zi c'eem ka cg'õoè, me gha nqõó ba hẽé nakas wèés gúùs ẽe gam koe hàna sa hẽéthẽé dàoa cg'õoè!
Revelation 20:11 in Naro 11 Ra kò nxãaska kaias q'úús ntcõó-q'oos x'aian di sa hẽé naka Gaam ẽe kò gaas koe ntcõe ba hẽéthẽé bóò. Nqõómkg'ai hẽé naka nqarikg'ai hẽéthẽéa kò Gam hãa koe guu a bèe, a kò táá gaicara hòòè.