James 5:16 in Nadeb 16 Ti hyb n'aa, bë kawoow ta wób sa hã nesaa do bë moo boo bok doo, bë ky n'aa ets'ẽẽ bë da hadoo doo, tii bä bë bahub däg kän. Tak'ëp tabahejoonh P'op Hagä Do karẽn doo da hawät do etsẽẽ doo, tak'ëp tabahajaa.
Other Translations King James Version (KJV) Confess your faults one to another, and pray one for another, that ye may be healed. The effectual fervent prayer of a righteous man availeth much.
American Standard Version (ASV) Confess therefore your sins one to another, and pray one for another, that ye may be healed. The supplication of a righteous man availeth much in its working.
Bible in Basic English (BBE) So then, make a statement of your sins to one another, and say prayers for one another so that you may be made well. The prayer of a good man is full of power in its working.
Darby English Bible (DBY) Confess therefore your offences to one another, and pray for one another, that ye may be healed. [The] fervent supplication of the righteous [man] has much power.
World English Bible (WEB) Confess your offenses to one another, and pray one for another, that you may be healed. The effective, earnest prayer of a righteous man is powerfully effective.
Young's Literal Translation (YLT) Be confessing to one another the trespasses, and be praying for one another, that ye may be healed; very strong is a working supplication of a righteous man;
Cross Reference Matthew 3:6 in Nadeb 6 Nesaa do rakawoom bä, Jowãw nu gemuun hõm tamii Joradãn häd näng doo me.
Matthew 7:7 in Nadeb 7 Ti m' Jesus ky hadoo: —Bë ets'ẽẽ, tii bä P'op Hagä Do anoo bë hã. Bë esóts, tii bä bë aw'yyt da. Bë naëëj tób noo bä naa, tii bä da ta danäh noo gas'ëës.
Matthew 18:15 in Nadeb 15 —A hỹỹj ky n'aa hadoo doo, a nemuun P'op Hagä Do hã h'yy ka'eeh doo, baad nadoo do tamoo wäd bä a wë, ahõm ta wë a mab hẽ. Tsyt hẽ, bë m'aa hẽnh mamaher'ood baad nadoo do tamoo wäd wät doo. Õm taky dahé bä, bë h'yyb hata däg p'aa hẽnh ta tii.
Matthew 21:22 in Nadeb 22 Baad bë ky dahé bä, bë ky nasëëw bä, bë gadoo né da P'op Hagä Do hã bë ky n'aa etsẽẽ doo —näng mä Jesus kyyh.
Luke 7:3 in Nadeb 3 Ti m' ta kariw n'aa, warahén sa wahë n'aa, ky n'aa napäh mä Jesus. Ti m' Judah buuj sa wahë n'aa wób tamejũũ mä Jesus wë, ramaher'oot hyb n'aa tabana hyb n'aa, ta karom tabahaso däk hyb n'aa m'.
Luke 9:6 in Nadeb 6 Ti m' rabahõm kän. Sét ken'yyh panang bä m' rabaher'oot mä P'op Hagä Do panyyg hanäm doo. Jé pad'yyt hẽ heso hõm mä nahëë enäh doo.
Luke 11:11 in Nadeb 11 Ti m' Jesus eaanh sa hã: —Bë t'aah ets'ẽẽ bä tah'ỹỹb, bë anoo ta hã aw'yy?
Luke 18:1 in Nadeb 1 Ti m' panyyg gó m' Jesus ma metëëk ta ma matëg hã, raky n'aa ets'ẽẽ had'yyt hyb n'aa, ranerét hyb n'aa raky n'aa etsẽẽ doo.
John 9:31 in Nadeb 31 Ji hapäh né ti hahỹỹh: Dooh P'op Hagä Do maa newë bä nesaa do moo heb'ooh doo. P'op Hagä Do weh'ëëh doo, takarẽn do moo heb'ooh doo, ti né hẽ ti tamaa newëë.
Acts 4:24 in Nadeb 24 Ti m' raky n'aa napäh bä m', séd hã m' raky n'aa etsẽẽ P'op Hagä Do hã. Hahỹỹ da m' sa kyyh: —Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, sahõnh hẽ mabag'ããs doo —näk mäh. —A mo haj'aa sahõnh hẽ badäk hahỹỹh, wë, akajar na-ããj hẽ, sahõnh hẽ ta hã habong do na-ããj hẽ.
Acts 10:38 in Nadeb 38 P'op Hagä Do hejój, ta Sahee na-ããj hẽ Jesus Nasaréh buuj tah'yyb mahũũm, P'op Hagä Do an'oo bä. Jé pad'yyt hẽ baad hadoo do Jesus moo wäd wät. Taheso sahõnh hẽ Dijab rejãã doo. Sahõnh hẽ ta ti Jesus bahajaa, ta sii P'op Hagä Do bawät do hyb n'aa. Bë ky n'aa napäh né hẽ ta tii.
Acts 12:5 in Nadeb 5 Ti m' ragadahew'ëës doo gó Peed ag'ëëd nuuj jé, tak'ëp né hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh do P'op Hagä Do hã raky n'aa etsẽẽ ta hyb n'aa.
Acts 19:18 in Nadeb 18 Ti m' hajõk Jesus hã h'yy ka'eeh do wób, sahõnh hẽ ramaa napäh bä rakawoom nesaa do sa mo haj'aa.
Romans 3:10 in Nadeb 10 Tii da né hẽ takerii däk P'op Hagä Do kyy kerih do hã: “Dooh baad hawät pé P'op Hagä Do karẽn doo da!
Romans 5:19 in Nadeb 19 Sét hẽ ky nadaheeh do hyb n'aa, sahõnh hẽ baad nadoo do moo heb'ooh do rabahado padëëk. Ti hadoo na-ããj hẽ, sét hẽ ky daheeh do hyb n'aa, hajõk baad rabahado padëëk da P'op Hagä Do matym gó.
Colossians 1:9 in Nadeb 9 Ti hyb n'aa, bë ky n'aa ãã ky n'aa napäh bä, ãã du doo paa P'op Hagä Do hã ãã ky n'aa etsẽẽ bë hyb n'aa. Dooh ãã eréd bä bë hyb n'aa ãã ky n'aa etsẽẽ doo. Ãã etsẽẽ P'op Hagä Do hã ta Sahee hã hana do ji hapäh doo me, ta Sahee hã hana do ji h'yy ganäng doo me na-ããj hẽ bë tah'yy gan'yyh takarẽn do hã, baad bë bahapäh hyb n'aa.
1 Thessalonians 5:17 in Nadeb 17 Taw'ããts hẽ bë ky n'aa ets'ẽẽ had'yyt hẽ.
1 Thessalonians 5:23 in Nadeb 23 P'op Hagä Do hã, ta karapee tah'yyb n'yym doo, ỹ ky n'aa etsẽẽ tsyt hẽ baad had'yyt hẽ, takarẽn doo da bë babok tan'oo bä. Ỹ ky n'aa etsẽẽ, tabanoo hyb n'aa bëëh, bë h'yyb tym sii hẽ, baad tabahadoo hyb n'aa Jesus Kristo ër Wahë N'aa matëëh bä kä, ji naw'yyt hyb n'aa bë hã raky n'aa tapaa do ky n'aa.
1 Thessalonians 5:25 in Nadeb 25 Ãã wakããn hedoo doo, bë ky n'aa ets'ẽẽ P'op Hagä Do hã ããh.
Hebrews 11:4 in Nadeb 4 Baad ub Abéw makũ h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad hadoo do tama ejuu paah, ta hỹỹj Kaĩh ma ejuu do nahado. Ti hyb n'aa baad né hẽ m' Abéw P'op Hagä Do hã. Baad mä P'op Hagä Do hã Abéw ma ejuu doo. Badäk hahỹỹ bä Abéw nawäd wäd né paawä, da hẽ nä tah'yy ka'eeh do paa ër hã tametëëh nyy da ji h'yy ka'eeh.
Hebrews 11:7 in Nadeb 7 Tah'yy ka'eeh do hyb n'aa Nowéh tatamaa jat marakate, ta ỹỹm, ta taah, ta taah ä̃j raked'ëëp do hood n'aa. Marakate tatamaa jat Nowéh P'op Hagä Do maher'oot jawén paa bä sa pooj jé hana do ranahapäh nä doo. Nowéh h'yy ka'eeh doo, ta metëë n'aa ta wób sa hã. Nesaa do hã ta wób raky n'aa kety däk, Nowéh h'yy ka'eeh doo da rah'yy kana'eeh do hyb n'aa. Ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa né hẽ baad ji bahado däk P'op Hagä Do matym gó. Ti hyb n'aa, tah'yy ka'eeh do hyb n'aa baad Nowéh wén hado däk ta matym gó.
Hebrews 12:13 in Nadeb 13 Taw'ããts hẽ tyw n'aa dajang doo me bë babok, h'yyb nahed'oo do rah'yy ganejë hõm hyb n'aa, p'aa hẽnh baad had'yyt hẽ Jesus tyw n'aa gó rababok hyb n'aa kä.
Hebrews 13:18 in Nadeb 18 Bë ky n'aa ets'ẽẽ ãã hyb n'aa P'op Hagä Do hã. Ãã hapäh, baad ub ãã h'yyb. Baad ub ãã baboo had'yyt hẽ ãã karẽn.
1 Peter 2:24 in Nadeb 24 B'aa kajatsëk do hã Kristo bahob wät nesaa do ër moo bok do paah, ër dejëp hyb n'aa hadoo nesaa do hã, ër ky nadahé wät hyb n'aa nesaa doo, ỹ hanäng pé tii, baad hadoo ër babok hyb n'aa kä. Tahob wät ta rog bë bahub padëëk hyb n'aa.
1 John 3:22 in Nadeb 22 Ta hã ji ky n'aa etsẽẽ do ji gadoo ji hapäh tii bä, tamejũũ do ji ky daheeh do hyb n'aa, tagen'aak do ji moo wät do hyb n'aa.