Cross Reference Matthew 10:19 in Nadeb 19 Bë ramoo maso däg bä, bë hyb n'aa tón manä bë her'oot do pan'aa hã, nyy da bë her'oot do hã. Ti noo gó kan'oo däk da bë hã bë her'oot do pan'aa.
Mark 16:17 in Nadeb 17 Ti m' taky hadoo ẽnh: —Panyyg këh ỹ n'aa ky dah'eeh do hã P'op Hagä Do anoo da hahỹ tak'ëp rahajaa doo: Karap'aar h'yyb nesaa do rahebë da hät ỹỹ gó. Ta wób kyyh rer'oot da. Aw'yy rameso bä da, p'yym reëg bä da, dooh da ramahỹỹj hob bä. Sa moo radatoonh da nahëë enäh do nu gad'oo bä, heso padëëk da nahëë enäh doo. Ta heen n'aa ti ta tii, te hub né hẽ këh ỹ n'aa ta wób rabahapäh hyb n'aa —näng mä Jesus kyyh sa hã.
Luke 1:15 in Nadeb 15 hyb n'aa jawyk P'op Hagä Do matym gó tabahadoo do hyb n'aa da —näng mäh. —Taw'ããts hẽ dooh d' teëg da uwa bëëh hejoonh doo, ta wób na-ããj hẽ mahỹỹnh doo. P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm da a t'aah ta ỹỹn wog gó tabasuun nä bä na-ããj hẽ —näng mäh.
Luke 1:41 in Nadeb 41 Ti m' takedëë sii hẽ m' ajãn Isabew wog gó hasuun do kahasyyg wät mä ta wog gó. Baad mä P'op Hagä Do Sahee badäg däk Isabew h'yyb gó.
Luke 1:67 in Nadeb 67 Ti m' baad mä Sakarija h'yyb gó P'op Hagä Do Sahee badäng. Ti m' tadu doo tabaher'oot ta jawén hawät doo, P'op Hagä Do metëëh doo. Ti m' taky hadoo:
Luke 4:1 in Nadeb 1 Ti m' Jesus basoop pong hẽnh tamii Joradãn häd doo me naa. Baad mä P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm. Ti m' P'op Hagä Do Sahee mahũũm kän Jesus tabanawäng hẽnh, rabanabok hẽnh.
Luke 12:12 in Nadeb 12 P'op Hagä Do Sahee anoo da bë her'oot do pan'aa —näng mä Jesus.
Luke 21:15 in Nadeb 15 Ỹ anoo da bë hã bë er'oot do pan'aa. Tak'ëp da bë ỹ h'yy gan'yyh. Ti hyb n'aa bë majĩĩ dooh da bë rahaja bä, dooh d' sa kyy péh —näng mäh.
John 14:26 in Nadeb 26 Bë masa n'aa, P'op Hagä Do Sahee, këh ỹỹ gó Ee P'op Hagä Do mejũũ doo, ti né da bë tama metëëk sahõnh hã. Sahõnh hẽ bë hã ỹ her'ood wät do paah, bë hyb n'aa newëë tan'oo bä bë hã.
John 20:22 in Nadeb 22 Ti m' tapahuunh sa wë, ti m' taky hadoo: —Bë gado P'op Hagä Do Sahee —näng mäh.
Acts 1:5 in Nadeb 5 Hahỹ né hẽ ti ỹ her'oot do paah: “Jowãw nu gahem'uun do nu gemuun wät naëng me. Dooh ta ä̃h hajõõ bä, bë hã P'op Hagä Do banoo ta Sahee bë h'yyb tym gó, bë tah'yyb mahũũm hyb n'aa” —näng mä Jesus ta mejũũ do sa hã.
Acts 1:8 in Nadeb 8 P'op Hagä Do Sahee bajëë suun bä bë h'yyb tym gó, tii bä da bë h'yyb tym hejoonh, këh ỹ n'aa bë baher'oot hyb n'aa. Këh ỹ n'aa bë her'ood da panang Jerusarẽnh bä, Judah häj n'aa bä, Samarija häj n'aa bä na-ããj da. Badäk hahỹ haw'ããts hẽ da bë baher'oot këh ỹ n'aa —näng mä Jesus kyyh sa hã.
Acts 2:11 in Nadeb 11 (Ër mahang ti abong Judah buuj heh'äät ub doo. Ta wób Judah buuj nadoo do né paawä, Mosees ky n'aa jaw'yyk do raky daheeh Judah buuj rabahed'oo doo da.) Tsyt dëëg hã, Keret häd näng doo bä naa ta wób. Arab häj n'aa babuuj ta wób. Ër sahõnh hẽ ër maa napäh ër kyy me P'op Hagä Do tak'ëp haj'ap do mo haj'aa rer'oot doo —näk mä sa kyyh.
Acts 4:8 in Nadeb 8 Ti m' baad mä Peed P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm. Ti m' Peed ky gadoo: —Bëëh, Judah buuj bag'ããs doo, bëëh, sa wahë n'aa hedoo doo —näng mäh
Acts 4:31 in Nadeb 31 Rabahajaa bä raky n'aa etsẽẽ doo, rabab'ëëh bä katajus wät mä k'ããts. Tii bä kä m', P'op Hagä Do Sahee sahõnh hẽ sa hã tak'ëp mä sa h'yyb tamahũũm. Ti m' h'yyb neỹỹm doo me rabaher'ood kän P'op Hagä Do ky n'aa.
Acts 6:3 in Nadeb 3 Ti hyb n'aa, wakãn haa, ãã karẽn bë esoos bë mahang ajyy bë hep'ëëh do h'yy genäh doo, P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm doo. Ti ãã mejũũ sa hã rabetsëëh hyb n'aa sa waa.
Acts 6:5 in Nadeb 5 Ti m' baad mä sa hã raher'oot doo. Tii bä m' rasëm mä Es-Tew häd näng doo. Tak'ëp paa m' tah'yy ka'eeh P'op Hagä Do hã. Baad P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm mä tii. Hahỹỹ d' mä rasëm do wób sa häd: Pirip, Porokoro, Nikanóh, Timom, Paramenas, Nikoraw. Ãn-Tijoka panang häd näng doo hẽnh naa ta ti Nikoraw. Jesus hã tah'yy ka'eeh do pooj jé, Judah buuj nado né paawä, Mosees ky n'aa jaw'yyk do taky dahé däk Judah buuj rabahed'oo doo da.
Acts 6:8 in Nadeb 8 Ti m', baad mä P'op Hagä Do hejój awät Es-Tew häd näng do h'yyb gó. Baad mä P'op Hagä Do ky n'aa edëng. Es-Tew pehuunh, meuj n'aa näng do heen n'aa tamoo wät hajõk do sa mahang.
Acts 7:55 in Nadeb 55 Ti m' Es-Tew P'op Hagä Do Sahee baad tah'yyb mahũũm. Ti m' wë hã tabaheg'ããs, ti m' tabahapäh P'op Hagä Do hejój, ta bag tak'ëp gabarëëh do hadoo doo. Tahapäh Jesus hagëët do P'op Hagä Do hub hẽnh, takaweh'ëëh doo bä.
Acts 9:17 in Nadeb 17 Ti m' Ananijas bahõm kän Saw-Ru yt gä doo hẽnh. Tabajëë suun jawén paa bä m', ta moo tadasooh Saw-Ru nuu gó. Ti m' taky hadoo ta hã: —Saw-Ru, wakãn ỹ hado däk õm hỹỹ kä —näng mäh. —Jesus, Hyb N'aa Jawyk Doo, ta tyw n'aa me a hã kasee doo, ti né hẽ ỹ tamejũũ a wë ỹ bana hyb n'aa, p'aa hẽnh mabahapëë däk hyb n'aa, P'op Hagä Do Sahee a h'yyb tym gó tabajëng hyb n'aa —näng mäh.
Acts 10:46 in Nadeb 46 Ramaa napäh mä kyy wób me rer'oot doo, P'op Hagä Do raj'aa etsë doo.
Acts 11:15 in Nadeb 15 Ti m' ahõm nä Peed kyyh: —Ỹ du doo bä ỹ her'oot do sa hã, sa h'yyb tym gó P'op Hagä Do Sahee bajëng, pooj jé ër h'yyb gó tabajëng do hadoo.
Acts 11:24 in Nadeb 24 Ky enyym mä ti Béh-Nabéh. Baad mä P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm, baad tah'yy ka'eeh Jesus hã. Hajõk t'ĩĩ hẽnh rah'yy kae kän Jesus hã.
Acts 13:9 in Nadeb 9 Ti m' baad mä P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm Saw-Ru, Paw-Ro ramaneëënh doo. Ti m' baad Paw-Ro baheg'ããs sëëw oow wë.
Acts 13:52 in Nadeb 52 Ti m' Jesus hã h'yy ka'eeh do ratsebee bong. Baad mä P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm kän.
Acts 19:6 in Nadeb 6 Ti m' Paw-Ro dasooh ta moo sa nuu gó, ti m' P'op Hagä Do Sahee bajëë kän sa h'yyb tym gó. Ti hyb n'aa kyy wób rer'ood wät dó. P'op Hagä Do ky n'aa m' raher'oot na-ããj hẽ.
Romans 15:13 in Nadeb 13 P'op Hagä Do hã, baad taky n'aa enooh do ji gada hanoo do hã ỹ ky n'aa etsẽẽ bë h'yy gadajang tan'oo bä, h'yyb nyyw gó bë babok tan'oo bä bë hã, ta hã bë h'yy ka'eeh do hyb n'aa. Ta ti ỹ wén ky n'aa etsẽẽ, ta Sahee hejój me tan'oo bä baad ub had'yyt hẽ bë gada hyb n'aa ër hã taky n'aa enooh doo.
1 Corinthians 12:10 in Nadeb 10 Ta see hã P'op Hagä Do Sahee anoo ta hejój me tapehuunh hyb n'aa. Ta see hã tabanoo P'op Hagä Do kyyh tabaher'oot hyb n'aa. Ta see hã tabanoo tabahapäh hyb n'aa P'op Hagä Do Sahee tado bä, sahee see tado bä ti her'oot doo. Ta see hã tabanoo kyy wób me, ji h'yy kanadaw'uuh doo me, tabaher'oot hyb n'aa. Ta see hã tabanoo kyy wób me kaher'oot do tatab'ëës hyb n'aa maa new'ëë do sa hã.
1 Corinthians 12:28 in Nadeb 28 Jesus Kristo hã h'yy ka'eeh do sa mahang P'op Hagä Do banoo, pooj jé Jesus mejũũ do rabad'oo doo. Ta jawén ta ky n'aa herot doo. Ta jawén ta ky n'aa ma mehetëk doo. Ta jawén rapehuunh do haj'aa doo, ta wób rabaheso hajaa doo, ta wób masa doo, ta wób h'yyb mahũũm n'aa hedoo doo, kyy wób ji h'yy kanadaw'uuh do hajaa her'oot do na-ããj hẽ.
1 Corinthians 13:1 in Nadeb 1 Ajyy sa kyy me, ããs sa kyy me na-ããj hẽ ỹ haja bä né paawä ỹ her'ood bä, ỹ kamanahä̃n bä paawä, dooh taw'ããts hẽ tado bä. Jããm hẽ sapaar redas do ky hado däk ỹ tii bä.
1 Corinthians 13:8 in Nadeb 8 Kamahä̃n doo, dooh tahëëj bä. Tii d' nado P'op Hagä Do ky n'aa ji her'oot do ji hajaa doo, kyy wób ji h'yy kanadaw'uuh do ji hajaa ji her'oot doo, ji hapäh do na-ããj hẽ. Ahänh da tii.
1 Corinthians 14:5 in Nadeb 5 Ỹ karẽn paawä sahõnh hẽ bëëh, bë bahajaa kyy wób me bë baher'oot. Ti hadoo né hẽ, tak'ëp ỹ karẽn P'op Hagä Do ky n'aa bë her'oot. Kyy wób me kaher'oot do bahä̃nh baad hadoo P'op Hagä Do ky n'aa her'oot doo. Kyy wób me kaher'oot doo, ta ky n'aa nyy d' tahanäng pé ji her'ood bä, Jesus hã h'yy ka'eeh do kahet'aa do ramaa napäh hyb n'aa, P'op Hagä Do ky n'aa sa h'yyb gó kah'ũũm hyb n'aa, ti na-ããj hẽ baad ub.
1 Corinthians 14:18 in Nadeb 18 P'op Hagä Do ỹ j'aa etsë, sahõnh hẽ bë bahä̃nh ỹ bahajaa kyy wób me ỹ maher'oot do hyb n'aa.
1 Corinthians 14:21 in Nadeb 21 Hahỹỹ da P'op Hagä Do kyy kerih do hã: “Ji nahapäh do kyy me, ta s'ee hẽnh naa do sa kyy me, ỹ maher'oot da karapé haa. Ti hadoo né hẽ da, dooh da raky dahé bä ỹỹh”, näng mä Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do kyyh.
1 Corinthians 14:26 in Nadeb 26 Wakãn haa, taw'ããts hẽ hahỹỹ da bë bad'oo bë kahet'aa bä: Ta see P'op Hagä Do hã tama ejäm, ta see ma metëëk P'op Hagä Do ky n'aa, ta see her'oot P'op Hagä Do ta hã tametëëh doo, ta see her'oot kyy wób me, ta see tab'ëës kyy wób me kaher'oot do nyy d' tahanäng péh. Taw'ããts hẽ sahõnh hẽ ta tii d' ji bad'oo, sahõnh hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh do h'yyb gó P'op Hagä Do ky n'aa takah'ũũm hyb n'aa.
Ephesians 3:19 in Nadeb 19 Ãã karẽn paawä bë bahapäh ta ti ji Kristo kamahä̃n doo, dooh né paawä ji haja bä sahõnh hẽ ji hapëë bä, ta bahä̃nh baad ub tabahadoo do hyb n'aa. Ji hã takamahä̃n do bë bahapäh ỹ wén karẽn, baad bë h'yyb gó P'op Hagä Do bawät hyb n'aa, P'op Hagä Do bawät doo da né hẽ bë baboo däk hyb n'aa kä.
Ephesians 5:18 in Nadeb 18 Bë eëg manä hejoonh do bë ba'oom hyb n'aa. Ji baoom do ji tah'yyb mahũũm nesa do ji her'oot, nesaa do ji moo wät hyb n'aa, ji tarejãã na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do Sahee tii, bë an'oo baad bë tah'yyb mahũũm hyb n'aa.
Ephesians 6:18 in Nadeb 18 Bë er'ood had'yyt hẽ P'op Hagä Do sii, bë hã ta Sahee h'yyb mahũũm doo da. Bë ky n'aa ets'ẽẽ bë tamasaa had'yyt hẽ hyb n'aa. Bë hyb n'aa matakä had'yyt hẽ. Bë h'yy gejë hõm manäh. Bë ky n'aa ets'ẽẽ had'yyt hẽ ta wób Jesus hã h'yy ka'eeh doo.
1 Peter 1:12 in Nadeb 12 Tii bä P'op Hagä Do metëëh sa hã, dooh sa daaj hẽ rah'yyb en'yym do hyb n'aa tado bä ta ti P'op Hagä Do kyy gó raher'oot doo. Bë hyb n'aa né hẽ tii, sa jawén paa bä habong do hyb n'aa, P'op Hagä Do metëëh sa hã. P'op Hagä Do kyy gó ta ky n'aa rod raher'oot do paah, panyyg hanäm do ky n'aa né tii, hỹỹ kä P'op Hagä Do Sahee hejój gó, hỹ pong jé naa P'op Hagä Do mejũũ doo, bë ramaher'ood wät doo. Tak'ëp baad tabahadoo do hyb n'aa ta ti ky n'aa, ããs na-ããj né paawä rakarẽn rabahapäh ta tii.
2 Peter 1:21 in Nadeb 21 Dooh sa hanaa tado bä ta jawén hawät do ky n'aa raher'oot do paah. P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm paa tii, P'op Hagä Do kyyh ramaher'oot hyb n'aa.