Acts 13:46 in Nadeb 46 Ti m' h'yyb neỹỹm doo me Paw-Ro Béh-Nabéh daheeh raky gadoo: —Ãã her'ood wät P'op Hagä Do panyyg pooj jé bë hã. Dooh bë karẽn bä bë gado bä. Dooh bë karẽn bä bë h'yyb tym hedëb had'yyt doo. Ti hyb n'aa hỹỹ kä ãã bahõm kän, ãã baher'ood kän Judah buuj nadoo do sa hã kä —näk mäh.
Other Translations King James Version (KJV) Then Paul and Barnabas waxed bold, and said, It was necessary that the word of God should first have been spoken to you: but seeing ye put it from you, and judge yourselves unworthy of everlasting life, lo, we turn to the Gentiles.
American Standard Version (ASV) And Paul and Barnabas spake out boldly, and said, It was necessary that the word of God should first be spoken to you. Seeing ye thrust it from you, and judge yourselves unworthy of eternal life, lo, we turn to the Gentiles.
Bible in Basic English (BBE) Then Paul and Barnabas without fear said, It was necessary for the word of God to be given to you first; but because you will have nothing to do with it, and have no desire for eternal life, it will now be offered to the Gentiles.
Darby English Bible (DBY) And Paul and Barnabas spoke boldly and said, It was necessary that the word of God should be first spoken to you; but, since ye thrust it from you, and judge yourselves unworthy of eternal life, lo, we turn to the nations;
World English Bible (WEB) Paul and Barnabas spoke out boldly, and said, "It was necessary that God's word should be spoken to you first. Since indeed you thrust it from you, and judge yourselves unworthy of eternal life, behold, we turn to the Gentiles.
Young's Literal Translation (YLT) And speaking boldly, Paul and Barnabas said, `To you it was necessary that first the word of God be spoken, and seeing ye do thrust it away, and do not judge yourselves worthy of the life age-during, lo, we do turn to the nations;
Cross Reference Matthew 10:6 in Nadeb 6 Taw'ããts hẽ Isaraéw buuj sa h'yyb gó dawëë P'op Hagä Do mahǟnh habong do wë bë ahõm, b'éé kanapëë bong do hadoo do sa wë.
Matthew 10:13 in Nadeb 13 Ta tii bä haj'eenh do ky en'yym do rado bä, hanäm gó bë ragado bä, bë ky n'aa edëng do aym da sa wë. Hanäm gó bë raganado bä, bë ado hõm sa hã bë ky n'aa edëng do paah.
Matthew 21:43 in Nadeb 43 —Ti hyb n'aa —näng mä Jesus —bë ỹ maher'oot hahỹỹh: P'op Hagä Do bag'ããs do kado hõm da bë mahǟnh. Kan'oo däk da ta wób sa hã, ta ag hadoo hanoo do sa hã.
Matthew 22:6 in Nadeb 6 Kats'yyt do wób rameso padëëk häj n'aa bagã n'aa karom, rarahejãã, ti radejëëb kän.
Luke 14:16 in Nadeb 16 Ti m' panyyg ky n'aa gó Jesus ky gadoo: —Hỹ hadoo aj'yy ratsebé do waa n'aa, ta tä n'aa tamoo wät. Hajõk tats'yyt ta sii ratab'ëës hyb n'aa ta ti jäm.
Luke 24:47 in Nadeb 47 Kristo ky gabuuj sahõnh hẽ häj n'aa babuuj sa hã rabaher'ood hõm da hahỹ ky n'aa: P'op Hagä Do awug hõm da sahõnh hẽ nesaa do ji moo wät do paah, ta hã ji h'yy kawareem bä. Jerusarẽnh bä naa da radu doo raher'ood hõm doo —näng mä Jesus.
John 1:11 in Nadeb 11 Ta karapee, Isaraéw buuj wë tabahyng, ti hadoo né hẽ, dooh ragado bä.
John 4:22 in Nadeb 22 —Bëëh, Samarija buuj, dooh bë hapëë bä ta ti bë hyb n'aa jew'yyk doo. Ãã hahỹ Judah buuj, ãã hapäh ta ti ãã hyb n'aa jew'yyk doo. Ããh, Judah buuj, ãã mahang né hẽ ti taganyyh sahõnh hẽ sa h'yyb tym dëëb —näng mäh.
Acts 3:26 in Nadeb 26 Ti m' taky hado kän: —Ta t'aah P'op Hagä Do ganyy wät jawén paa bä, pooj jé tamejũũ bë wë, bë taky n'aa edëng hyb n'aa, bë tah'yyb wareem hyb n'aa nesaa do bë moo bok do mahä̃nh.
Acts 4:13 in Nadeb 13 Ti m' sa wahë n'aa rameuuj bong, h'yyb neỹỹm doo me Peed Jowãw daheeh raher'oot rabahapäh bä, dooh né paawä tak'ëp rama kamet'ëëg bä, ky n'aa netsä né paawä. Peed raher'oot do hã, Jesus sii rababong do paa sa wahë n'aa rahapäh.
Acts 4:29 in Nadeb 29 Mahapäh né hẽ ãã rage'ỹỹm doo. A karom né hẽ ããh. Man'oo baad ub, h'yyb neỹỹm doo me, a ky n'aa ãã baher'oot hyb n'aa.
Acts 7:51 in Nadeb 51 Ti m' Es-Tew ky hado kän Sinedirijo ajyy n'aa sa hã: —Nabuj keh'ũũm bëëh! Ganah'ood bë hã. P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do h'yyb hadoo bë h'yyb. P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh doo, ta kyyh maa nanapäh do hadoo bëëh. Bë wahë makũ hadoo né bëëh. P'op Hagä Do Sahee hã bë kamaj'ĩĩ, bë wahë makũ rabad'oo do paa hadoo né hẽ.
Acts 13:5 in Nadeb 5 Rakaja hõm bä panang Saramin häd näng doo bä, raher'oot mä P'op Hagä Do panyyg tób P'op Hagä Do panyyg Judah buuj rayd naherot do yt hã. Jowãw Maah-Ko sa sii m' tabawät, tamasa hyb n'aa sa hã.
Acts 13:14 in Nadeb 14 Peh-Ke bä naa Paw-Ro rabahõm panang Ãn-Tijoka s'ee hẽnh, Pisidija häj n'aa bä. Ti m' Saab hã, Judah buuj rakamehehãk do hã, rabahõm tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot doo hẽnh. Ta yt hã m' rabat'oonh.
Acts 13:26 in Nadeb 26 Ti m' ahõm nä Paw-Ro kyyh: —Wakãn haa, Abaraãm panaa, Isaraéw buuj nadoo do P'op Hagä Do hã hyb n'aa hesé doo, bë na-ããj hẽ, bë sahõnh hẽ bë maa newë. Ër hã né hẽ P'op Hagä Do an'oo däk ër panyyg näng hyb n'aa nyy da ji h'yyb tym Jesus bed'ëëp.
Acts 18:5 in Nadeb 5 Ti m' Siras Tsimoot daheeh rakaja nä bä m' Masedonija häj n'aa hẽnh han'aa doo, Paw-Ro moo yyw kän tamoo wät do paah, Jesus ky n'aa hanäm do tama met'ëëg had'yyt hẽ hyb n'aa. Judah buuj sa hã taher'ood had'yyt hẽ, sa hã tametëëh Jesus né hẽ ti P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo.
Acts 22:21 in Nadeb 21 Ti taky hadoo hã ỹỹ: “Ahõm nä, õm ỹ mejũũ dawëë, Judah buuj nadoo do sa mahang”, näng mäh.
Acts 26:20 in Nadeb 20 Nayyw hẽ kä ỹ baher'ood kän Jesus ky n'aa Damas-Ko bä habong do sa hã, ta jawén Jerusarẽnh bä habong do sa hã, sahõnh hẽ Judah häj n'aa bä habong do sa hã kä. Ỹ maher'oot na-ããj hẽ Judah buuj nadoo do sa hã. Sa hã ỹ her'oot nesaa do raberéd hõm hyb n'aa, P'op Hagä Do hã rah'yy ka'eeh hyb n'aa kä. Ỹ her'oot sa hã, baad rababok hyb n'aa, baad ub ji bahapäh hyb n'aa nesaa do reréd hõm doo, P'op Hagä Do hã rah'yy kae däk doo.
Acts 28:28 in Nadeb 28 Ti m' Paw-Ro ky hadoo ẽnh: —Ỹ karẽn bë heen n'aa enäh hahỹỹ hã: Hỹỹ kä da, ji P'op Hagä Do ed'ëëp do ky n'aa Judah buuj nadoo do sa hã da takaher'oot. Ti raky daheeh da —näng mä Paw-Ro.
Romans 1:16 in Nadeb 16 Dooh ỹ nu mebyy bä Kristo ky n'aa hã. Ỹ wén nu manebyng, ta ky n'aa hã kametä däk do hyb n'aa P'op Hagä Do hejój. Ta tii me tabed'ëëp sahõnh hẽ Kristo hã h'yy ka'eeh doo. Pooj jé dó tabed'ëëp Judah buuj, tii bä tabed'ëëp na-ããj hẽ Judah buuj nadoo doo.
Romans 2:10 in Nadeb 10 Sahõnh hẽ baad hadoo do moo bok do hã, tak'ëp baad hadoo do P'op Hagä Do anoo da. Rakawehëë däk da P'op Hagä Do matym gó. H'yyb näm do P'op Hagä Do anoo da sa hã. Pooj jé, Judah buuj baad hadoo do moo wät do hã tabad'oo da tii, tii bä Judah buuj nadoo do hã na-ããj hẽ.
Romans 10:19 in Nadeb 19 Hỹỹ kä, rapanyyg enä hõm né paawä, dooh apäh Isaraéw buuj rah'yy genä bä Kristo ky n'aa hã, rawén ganadoo? Dooh. Dooh tii d' tado bä. Pooj jé dó hahỹỹ da paa Mosees baher'oot P'op Hagä Do kyyh Isaraéw buuj sa hã: “Ta wób buuj hã da, p'ooj ub karapé haa nadoo do hã, bë da h'yy kajew'ëës ỹ an'oo bä. Ỹ anoo da bë kawajããn ta wób buuj wë bë hã h'yy gatemah doo”, näng mäh.
Romans 11:11 in Nadeb 11 Isaraéw buuj rah'yy kana'eeh do hyb n'aa, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh rababoo däg had'yyt hẽ g'eeh hỹ jawén? Dooh. Dooh da raboo däg had'yyt hẽ dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh. Jesus ky n'aa raganadoo do hyb n'aa, resõõts hõm do hyb n'aa, ta wób, Isaraéw buuj nadoo do P'op Hagä Do edëëb kän hỹỹ kä ta wë, sa wë Isaraéw buuj rah'yy kajew'ëës hyb n'aa.
Ephesians 6:19 in Nadeb 19 Taw'ããts hẽ hëp ỹ n'aa na-ããj hẽ bë ky n'aa etsẽẽ, ỹ ber'oot bä, P'op Hagä Do anoo hyb n'aa hã ỹỹ ỹ her'oot do pan'aa, h'yyb neỹỹm doo me ta ky n'aa hanäm do pooj jé ji nahapäh do ta wób hã ỹ maher'oot hyb n'aa.
Philippians 1:14 in Nadeb 14 Ragadahew'ëës doo gó ỹ bagëët do hyb n'aa hajõk ër hỹỹj hedoo do babä habong do rah'yyb hedo padëëk, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã rah'yy kasadëë padëëk, neỹỹm doo gó rawén her'ood hõm hỹỹ kä P'op Hagä Do ky n'aa.
Hebrews 11:34 in Nadeb 34 P'op Hagä Do hã rah'yy ka'eeh do hyb n'aa tëëg hõõ tak'ëp haju do mahä̃nh sa wób raked'ëëp. Rah'yy ka'eeh do hyb n'aa sẽn-jeer mahä̃nh raked'ëëp sa wób. Rah'yy ka'eeh do hyb n'aa, nahej'oonh do paa hejooj padëëk. Rah'yy ka'eeh do hyb n'aa rakarejan sa majĩĩ sii rakaneb'ooh noo gó, sa majĩĩ ranes'ëëm.