Mark 4 in Tuyuca

1 Opatutí Jesús Galileataro wesapʉ buenʉcãyigʉ. Paʉ basocá cʉ̃ʉ̃ pʉtopʉ neãyira. Cʉ̃́ã paʉ niinetõrĩ ĩñagʉ̃, dooríwʉpʉ mʉãsã, jeanuãyigʉ. Ditatuparipʉ pʉtʉáyira basocápeja.

2 Cʉ̃ʉ̃ wãcũrémena pee queoré bueyigʉ cʉ̃́ãrẽ.

3 —Tʉoyá ateré, jĩĩyigʉ—. Sĩcʉ̃ basocʉ́ oteréperire wẽ́ẽbategʉ wáayigʉ, wiiáro jĩĩgʉ̃.

4 Cʉ̃ʉ̃ wẽ́ẽbatewari, sĩquẽñeperi maapʉ ñaacũmuyiro. Minipõná ati, teeré yaapetijãyira.

5 Apeyepéri ʉ̃tãyepa dita péerogã cʉorópʉ ñaacũmuyiro. Tiidita ʉ̃cʉ̃hẽ́rõgã niijĩrõ, máata manamiyiro.

6 Muĩpũ asirí, ocobopó, nʉcõrĩ manijĩ́rõ, sĩnijṍãyiro.

7 Apeyepéri pota watoapʉ ñaacũmuyiro. Pota teeré wiinetṍmʉã, sĩãjã́yiro. Dʉcamaniyiro.

8 Apeyepéri ote ʉseniri ditapʉ ñaacũmuyiro. Tee wii, bʉcʉámʉã, dʉcacʉtiyiro. Sicasati treintaperi, apesatí sesentaperi, apesatí cienperi dʉcacʉtiyiro, jĩĩyigʉ—.

9 Tʉodʉgárano tʉomasĩ́ãdacua, jĩĩyigʉ.

10 Basocá wáapetiari siro, Jesús sĩcʉ̃rã niirĩ ĩñarã, cʉ̃ʉ̃ pʉtogã niiãrira, cʉ̃ʉ̃ buerá docemena cʉ̃ʉ̃rẽ sãĩñáyira: —¿Deero jĩĩdʉgaro tiii mʉʉ queorémena buearigue? jĩĩyira.

11 Jesús cʉ̃́ãrẽ jĩĩyigʉ: —Tíatopʉ masĩña maniríguere Cõãmacʉ̃ dutiré mʉ́ãpʉre niiãdarere mʉ́ãrẽ masĩrĩ tiia. Yʉʉre padeohérare queorémena wedea,

12 yʉʉ tiirére ĩñapacara, ĩñamasĩrijããrõ jĩĩgʉ̃; yée maquẽrẽ tʉopacára, tʉomasĩ́rijããrõ jĩĩgʉ̃. Cʉ̃́ã tʉomasĩ́rãno niirã, cʉ̃́ã ñañaré tiirére duubójĩya; acabóre sãĩbójĩya; Cõãmacʉ̃ cʉ̃́ãrẽ acabóbojĩyi, jĩĩyigʉ.

13 Cʉ̃́ãrẽ wedequẽnoyigʉ: —¿Mʉ́ã ate queorére tʉomasĩ́rii? Too docare ¿deero tii apeyé queorére tʉomasĩ́ãdari?

14 Opaperire ote wẽ́ẽbategʉ tiiróbiro niiqui Cõãmacʉ̃ye quetire wedegʉ́.

15 Ãpẽrã́ basocá maapʉ ñaacũmuãreperibiro niicua. Cʉ̃́ã tee quetire tʉomícua. Máata Satanás ati, cʉ̃́ã tʉomíãriguere ẽmapetijãqui.

16 Ãpẽrã́ ʉ̃tãyepapʉ ñaacũmuãreperibiro niicua. Tee quetire tʉorá, máata ãñurõ ʉseniremena tʉomícua, tʉorápeja.

17 Nʉcõrĩ manijĩ́rã, yoari ʉseniricua. Cʉ̃́ãrẽ ñañarõ tiirí, o ãpẽrã́ tee quetire padeoré wapa cʉ̃́ãrẽ ñañarõ netõrĩ́ tiirí, máata padeodújãcua.

18 Ãpẽrã́ pota watoapʉ ñaacũmuãreperibiro niicua. Tee quetire tʉomícua, tʉorápeja.

19 Atibʉ́reco maquẽpere bayiró wãcũcua. “Ãñurõ niiãdacu pee apeyé cʉorá”, jĩĩ wãcũmicua. Bʉ́recoricõrõ apeyenórẽ bayiró boonemócua. Tee niipetire cãmotájãcu tee quetire. Dʉcamanirã tiiróbiro niicua.

20 Ãpẽrã́ ʉseniri ditapʉ ñaacũmuãreperibiro niicua. Tee quetire tʉorá, padeocúa. Cʉ̃́ã teero tiirá, dʉcacʉtireyucʉ tiiróbiro niicua. Ãpẽrã́ treintaperi, ãpẽrã́ sesentaperi, ãpẽrã́ cienperi dʉcacʉtireyucʉ tiiróbiro niiyucocua, jĩĩ wedeyigʉ.

21 Apeyé queorémena wedenemoyigʉ: —Basocá sĩãwócorigare moocṹricua. Teero biiri cʉ̃́ã cãnirṍ docapʉ sĩãdʉpóricua. Teero tiiróno tiirá, ʉ̃mʉã́rõpʉ péocua, ãñurõ bóearo jĩĩrã.

22 Tee tiiróbirora tíatopʉ basocá masĩña maniríguere masĩnoãdacu. Bauhéropʉ niirécã bauádacu.

23 Tʉodʉgárano tʉomasĩ́ãdacua, jĩĩyigʉ.

24 Cʉ̃́ãrẽ jĩĩnemoyigʉ: —Mʉ́ã tʉorére ãñurõ wãcũnʉnʉseya. Péerogã masĩdʉgara, péerogã masĩãdacu. Pairó masĩdʉgara, pairó masĩãdacu. Pairó masĩdʉgari, Cõãmacʉ̃ masĩré ticonemogʉ̃daqui.

25 Ãñurõ tʉonʉnʉ́seranorẽ Cõãmacʉ̃ nemorṍ masĩré ticogʉdaqui. Tʉodʉgáheranorẽ cʉ̃́ã masĩmiriguere ẽmajãgʉ̃daqui, jĩĩyigʉ.

26 Apeyé queorémena wedenemoyigʉ: —Cõãmacʉ̃ dutiré mʉ́ãpʉre niiãdare atequetí tiiróbiro niiã: Sĩcʉ̃ basocʉ́ oteréperi wẽ́ẽbatequi.

27 Cʉ̃ʉ̃ cãnirĩ́, cʉ̃ʉ̃ wãcãrĩ́, bʉ́recori, ñamirĩ́ teeperi tee booró mana, wiicú. “¿Deero wiigári?” jĩĩmasĩriqui.

28 Tiiápuro manirṍ opapũnagã súuwitinʉcã, pṹũrĩ witi, bʉcʉátuajea, dʉcacʉticu sáa.

29 Teeperi bʉcʉápetiri, teesatiripe sĩnijṍãcu. Teero wáari ĩña, “tʉ̃neríto jeaa” jĩĩ, tʉ̃neneõqui, jĩĩyigʉ.

30 Cʉ̃́ãrẽ wedenemoyigʉ: —Cõãmacʉ̃ dutiré mʉ́ãpʉre niiãdarere ate queorémena wedegʉda.

31 Sicape mostazape tiiróbiro niiã. Niipetire oteréperi dʉaró péeripegã niiã.

32 Péeripegã niipacaro, oteri siro, wiirópʉja, niipetire oteyucʉ nemorṍ ʉ̃mʉã́rigʉ bʉcʉácu. Pacadʉpʉ́ri cʉocú. Minipõná teedʉpʉripʉ pesacua, muĩpũ bayiró asirí. Toopʉ́ põnacʉtícua, jĩĩyigʉ.

33 Jesús cʉ̃ʉ̃ye quetire wedegʉ, pee queorémena wedeyigʉ. Cʉ̃́ã tʉomasĩ́rõ jeatuaro wedeyigʉ.

34 Cʉ̃́ãrẽ wederécõrõ queorémena wedeyigʉ. Cʉ̃ʉ̃ buerápere cʉ̃́ã dícʉ niirĩ, niipetirere tee queorére ãñurõ wedeyigʉ.

35 Jesús tiibʉrecora náĩcũmuatiri, cʉ̃ʉ̃ bueráre: —Jãmʉ atitaró iiníñapʉ, jĩĩyigʉ.

36 Cʉ̃́ã cʉ̃ʉ̃ sãñaãriwʉpʉ mʉãsã, Jesuré néetĩãyira. Basocápe cʉ̃́ã niiãriropʉra pʉtʉájãyira. Ãpẽrã́ apeyepáwʉmena cʉ̃́ãrẽ bapacʉtitĩãyira.

37 Cʉ̃́ã tĩãwari, wĩno bayiró wẽẽcʉtʉatiyiro. Ocoturí tiiwʉpʉ́re páabatesãyiro. Tee páabatesãrĩ, tiiwʉ́ duadiaropʉ tiimíyiro.

38 Jesupé waatúropʉ cʉ̃ʉ̃ya dupure sutipó sotoápʉ duupéo, cãnisãñájãyigʉ. Cʉ̃ʉ̃ buerá cʉ̃ʉ̃rẽ wãcõrã́rã, jĩĩyira: —¡Ʉ̃sãrẽ buegʉ́! ¿Mʉʉ ĩñarii? Marĩ duadiarapʉ tiiara, jĩĩyira.

39 Jesús wʉ̃mʉnʉcã, wĩnorẽ́ nʉcʉ̃ã́rĩ tiiyígʉ. Ocoturíre: —¡Ditamaníjõãña! jĩĩyigʉ. Wĩno netõjṍãyiro. Nʉcʉ̃ã́petijõãyiro.

40 Cʉ̃ʉ̃ bueráre jĩĩyigʉ: —¿Deero tiirá nocõrõ cuii? ¿Mʉ́ãrẽ padeoré manidójãĩ? jĩĩyigʉ.

41 Cʉ̃́ã bayiró cuirira niijĩrã, cãmerĩ́ wedeseyira: —¿Noãnó niigariye ãni? Cʉ̃ʉ̃rẽ wĩno, ocoturípʉra yʉʉjã, netõnʉcã́ria, jĩĩyira.