Acts 15 in Tuyuca

1 Cʉ̃́ã toopʉ́ niirĩ, ãpẽrã́ Judea dita macãrã cʉ̃́ã pʉtopʉ jeayira. Jesuré padeoráre bueyira: —Mʉ́ã Moisére dutiré cṹũrigue tiihéri, mʉ́ã cõnerígʉ yapa macã caseróre widecõã́hẽrĩ, Cõãmacʉ̃ mʉ́ãrẽ netõnériqui, jĩĩyira.

2 Pablo, Bernabé cʉ̃́ãmena bayiró cãmerĩ́ wedeseyira. Teero tiirá, Antioquía macãrã Jerusalénpʉ ticocoadara, Pablo, Bernabé, ãpẽrã́ too macãrãrẽ beseyira. Cʉ̃́ãrẽ jĩĩyira: —Jerusalénpʉ wáaya. Jesús beseriramena, ãpẽrã́ bʉtoá dutirámena wedesera wáaya tee marĩ wedesere maquẽrẽ, jĩĩ ticocoyira.

3 Jesuré padeorá cʉ̃́ãrẽ ticocori, Fenicia dita, Samaria ditapʉ netõwáyira. Teemacãrĩpʉ netõwára, judíoa niihẽrã cʉ̃́ã Jesuré padeonʉcã́rigue quetire wedeyira. Tee quetire tʉorá, niipetira Jesuré padeorá bayiró ʉseniyira.

4 Cʉ̃́ã Jerusalénpʉ jeari, Jesuré padeorá, Jesús beserira, ãpẽrã́ bʉtoá dutirá cʉ̃́ãrẽ bocayira. Cʉ̃́ãrẽ Cõãmacʉ̃ cʉ̃́ãmena tiiríguere wedeyira.

5 Toopʉ́re sĩquẽrã fariseo basoca Jesuré padeorá niiyira. Cʉ̃́ã wʉ̃mʉnʉcã, wedeseyira: —Judíoa niihẽrã cʉ̃́ã Jesuré padeorí, cʉ̃́ã cõnerígʉ yapa macã caseróre widecõã́dutiro booa. Moisére dutiré cṹũriguere tiidutíro booa, jĩĩmiyira.

6 Teero tiirá, Jesús beserira, ãpẽrã́ bʉtoá dutirá neã, wedeseyira tee maquẽrẽ.

7 Cʉ̃́ã yoari cãmerĩ́ sãĩñá wedeseari siro, Pedro wʉ̃mʉnʉcã, cʉ̃́ãrẽ jĩĩyigʉ: —Yáa wedera, mʉ́ã masĩã: Cõãmacʉ̃ jõõ niiritopʉ, judíoa niihẽrãrẽ cʉ̃ʉ̃ye quetire wededutigʉ, yʉʉre beserigʉ niiwĩ. Cʉ̃́ãcãrẽ teeré tʉo, “Jesuré padeoáro” jĩĩrigʉ niiwĩ.

8 Cõãmacʉ̃ niipetire basocá wãcũrére masĩgʉ̃́ “yáara niiĩya cʉ̃́ã” jĩĩrére ẽñogʉ̃́, Espíritu Santore ticorigʉ niiwĩ cʉ̃́ãrẽ marĩrẽ cʉ̃ʉ̃ ticorirobirora.

9 Marĩrẽ cʉ̃́ãmena tuudʉcáwaririgʉ niiwĩ. Cʉ̃́ãcãrẽ Jesuré padeorí, cʉ̃́ã ñañaré tiirére acabórigʉ niiwĩ.

10 Mʉ́ã Cõãmacʉ̃rẽ “mʉʉ cʉ̃́ãrẽ netõnémasĩricu, cʉ̃́ã Moisére dutiré cṹũriguere tiihéri” jĩĩrã tiicú. Marĩ ñecʉ̃sʉ̃mʉã Moisére dutiré cṹũriguere tii sĩcãrĩbíriyira; marĩcã sĩcãrĩbíricu.

11 Cõãmacʉ̃ judíoa niihẽrãrẽ tiiróbiro marĩrẽ netõnéqui. Jesús marĩ Õpʉ̃rẽ padeorí, wapa booró manirṍ marĩcãrẽ netõnéqui, jĩĩyigʉ Pedro.

12 Teeré tʉorá, niipetira ditamaníjõãyira. Bernabé, Pablo wedeserecãrẽ ãñurõ tʉoyíra. Judíoa niihẽrã pʉtopʉ Cõãmacʉ̃ cʉ̃́ãmena tiiẽ́ñonetõriguere wedeyira.

13 Cʉ̃́ã wedetoari, Santiago wedeyigʉ: —Yáa wedera, tʉoyá.

14 Cõãmacʉ̃ judíoa niihẽrãpʉre cʉ̃ʉ̃yara niiãdarare besesʉgueriguere wedeawĩ Simón Pedro.

15 Profetas teerora jóarira niiwã. Cʉ̃́ã jóariguere ãñurõ tʉoyá:

16 “David dutirigue petirí siro, cʉ̃ʉ̃ pãrãmérã niinʉnʉsera dutirigue petirí siropʉ, sĩcʉ̃ David pãrãmi niinʉnʉsegʉre yʉʉ cʉ̃́ã õpʉ̃ sõnecogʉdacu sũcã.

17 Teero tiirá, judíoa niihẽrã yʉʉre padeoádacua, yʉʉ beserira niijĩrã”,

18 jĩĩrigʉ niiwĩ Cõãmacʉ̃. Tíatopʉ teeré jĩĩrigʉ niiwĩ Cõãmacʉ̃, basocáre masĩdutigʉ, jĩĩ jóarira niiwã.

19 ’Too docare judíoa niihẽrã Jesuré padeonʉcã́rãrẽ “dutipotocõrijããda sáa” jĩĩ wãcũã yʉʉ.

20 Ateré jóaada cʉ̃́ãrẽ: Wáicʉra dii cʉ̃́ã padeoráre ticoariguere yaarijãña. Ãpẽrãména ñañarõ ñeeaperijãña. Wáicʉra dii díi cõãña maniré diiré yaarijãña. Wáicʉra díire sĩniríjãña, jĩĩ jóaada.

21 Mʉ́ã masĩã: Tíatopʉ marĩ yeerisãre bʉrecoricõrõ Moisére dutiré cṹũriguere wedenʉcãjĩya. Marĩcã atitóre buedecocʉtia. Teeré niipetire macãrĩpʉ judíoa neãré wiseripʉ bueeya, jĩĩyigʉ Santiago.

22 Teero tiirá, Jesús beserira, ãpẽrã́ bʉtoá dutirá, niipetira Jesuré padeorámena jĩĩyira: “Marĩ ticocoadarare beseri, ãñuãdacu. Pablo, Bernabémena cʉ̃́ãrẽ ticococo Antioquíapʉ”, jĩĩyira. Judare beseyira. Cʉ̃ʉ̃rẽna ãpẽrã́ Barsabás jĩĩyira. Ãpĩ Silas niiyigʉ. Cʉ̃́ã pʉarã́ cʉ̃́ã ãñurõ padeorá niiyira.

23 Cʉ̃́ãmena atipṹ ticocoyira: “Ʉ̃sã Jesús cʉ̃ʉ̃yere wededutigʉ beserira, ãpẽrã́ bʉtoá dutirá mʉ́ã judíoa niihẽrãrẽ ãñudutia. Mʉ́ã ʉ̃sã baira tiiróbiro niirã́ Antioquíapʉ, Siriapʉ, Ciliciapʉ niirã́rẽ jóaa.

24 Sĩquẽrã ãno macãrã ʉ̃sã menamacãrã ʉ̃sã dutiró manirṍ mʉ́ã pʉtopʉ wáayira. Mʉ́ãrẽ potocṍãyira. Cʉ̃́ã wederémena mʉ́ãrẽ wedewisioayira.

25 Teeré tʉorá, ʉ̃sã sĩcãrĩbíro wãcũrémena ʉ̃mʉã́ sĩquẽrãrẽ mʉ́ã pʉtopʉ bese, ticocori, ‘ãñuãdacu’ jĩĩãwʉ̃. Cʉ̃́ã wáaadacua Bernabé, Pablo marĩ bayiró maĩrã́mena.

26 Bernabé, Pablo sĩãrĩ́quioro tiiyíra, Jesucristo marĩ Õpʉ̃yere buera.

27 Judas, Silas ʉ̃sã ticocora wedeadacua atipṹ maquẽrẽ.

28 Ʉ̃sãrẽ Espíritu Santo wãcũré ticorobirora pee dutiré mʉ́ãrẽ cṹũricu. Ate bayiró booré dícʉre mʉ́ãrẽ cṹũãda:

29 Wáicʉra dii cʉ̃́ã weerirare ticoariguere yaarijãña. Wáicʉra díire sĩniríjãña. Wáicʉra dii díi cõãña maniré diiré yaarijãña. Ãpẽrãména ñañarõ ñeeaperijãña. Mʉ́ã ate dutirére tiirá, diamacʉ̃́ tiirá niiãdacu. Nocõrõrã niiã”, jĩĩ jóayira.

30 Cʉ̃́ã “wáara tiia” jĩĩ, Antioquíapʉ wáajõãyira. Toopʉ́ jea, basocáre neãduti, tiipũrẽ wiyayíra.

31 Tiipũrẽ bueri tʉorá, wãcũtutuare ñeerã, ãñurõ ʉseniyira.

32 Judas, Silas profetas niijĩrã, yoari wedeyira. Ãñurõ wãcũtutuare, ãñurõ yeeripũnacʉtire ticonemoyira cʉ̃́ãrẽ.

33 Yoasãñurĩ niiyira cʉ̃́ãmena. Too síro “wáara tiia” jĩĩ, wáajõãyira. Too macãrãpe “Cõãmacʉ̃mena wáaya mʉ́ãrẽ ticocorira pʉtopʉ” jĩĩcoyira.

34 Silape “wáagʉ tiia” jĩĩpacʉ, “yʉʉ ãno pʉtʉágʉda” jĩĩ, pʉtʉájãyigʉ.

35 Pablo, Bernabécã too Antioquíapʉ pʉtʉájãyira. Paʉ ãpẽrãména too macãrãrẽ Jesuyé quetire bueyira.

36 Nocõrõ yoari siro, Pablo Bernabére jĩĩyigʉ: —Jãmʉ sũcã, wáaco marĩ Jesuyé quetire bueré macãrĩcõrõ. Jesuré padeonʉcã́rirare ĩñanetõãda, ¿deero niirecʉtimiĩ cʉ̃́ã? jĩĩrã, jĩĩmiyigʉ.

37 Bernabé néewadʉgamiyigʉ Juan Marcore.

38 Pablope jĩĩyigʉ: —Too sʉgueropʉ bueyapacʉtiriwi cʉ̃ʉ̃. Panfiliapʉ marĩ niirĩ, cõãcopʉtʉaatiwi. Marĩmena wáanemorĩ booríga, jĩĩyigʉ.

39 Cʉ̃́ã basiro bayiró cãmerĩ́ wedese, cúa, cãmerĩ́ cõãjãyira. Bernabépe dooríwʉmena Chipre nʉcʉ̃rõpʉ Marcore néewayigʉ.

40 Pablope Silare beseyigʉ. Jesuré padeorá “Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ ãñuré ticorémena mʉ́ãrẽ cotearo” jĩĩ sãĩbosáari siro, wáajõãyigʉ.

41 Wáa, Siria, Cilicia ditapʉ netõwáyigʉ. Jesuré padeoráre wãcũtutuare ticonemoyigʉ.