Hebrews 11 in Noone

1 Keelese fitele yî Nyo' le nu keetaale fwe yî fiɛɛ fì Nyo' nu ɛ kaw wee dvú kee naa ntay lɛ wvú nu ke ekɛŋkɛ fí, kee tɛn lɛ fí nu dvú ɛ wvú baa cim yɛn wase fí le kɛ.

2 Nyo' to bɛnsee bonyii bo fwele njefo bó to nu ɛ lese fitele yî ye le.

3 Ɛ̀ ge tɛn fitele fì beene lese yî Nyo' le beene ɛ sɛ kiɛɛ ntay lɛ Nyo' to bom woŋ wvun ɛ ɛ̀ nu kɛ bô diɛw ye, ɛ mwɛɛm mvù beene yɛne to buy yî mvù bó yaa yɛne mvú le kɛ.

4 Ɛ̀ to ge fitele fì Ɛbɛl to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ ge ncese wvu lɛŋ fey Kɛɛn. Ɛ Nyo' mum jo wvú lɛ wvú nu wee wvu teytey, mum fi nnya ye keetom lɛ wvú nu wee wvu teytey. Abɛl to nu ɛ kpwe, geenɛn ɛ fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ ge beene ɛ no yuuke ɛ wvú bɛɛ jemyi ɛ̂ beene ɛ to ɛ buy ɛbɛn e.

5 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Ɛnok to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ Nyo' sɛ jo wvú gɛn bô wvú fowe wum ɛ kpwe baa kum wvú le kɛ. Bó to nu ɛ nɛ faŋɛ yaa bvuu yɛn wvú le kɛ, njefo Nyo' to nu ɛ jo wase wvú we. Ɛ́ Nyo' sɛ jo Ɛnok we nu ɛ Ŋwa' Nyo' jemyi lɛ wvú to ké no gee ɛ Nyo' yuuke njoŋ.

6 Nonɛn ɛ́ wee nu dvú sɛ wvú nu ɛ lese fitele yî Nyo' le, tu kɛ ɛ̀ nu naa lo ɛ́ Nyo' eyuuke njoŋ bô wvú kɛ, njefo ɛ́ wee gomte keebenci too mbew Nyo' le, tu wvú kɛŋke keebee lɛ Nyo' nu dvú, noo lɛ wvú mawci wee tfuu wvù looci gomte wvú.

7 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Noa' to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ Nyo' ke dioo tefe wvú ɛkumɛ fiɛɛ fì to nu keeke ekooy ɛ wvú baa cim yɛn wase fí le, ɛ wvú yuw Nyo' le mum fɛ ŋguw wvu baay keeke eboyse yew ye dvú. No wvú to lesɛɛ fitele nonɛn mum duŋcɛ lɛ kebɛse ke bonyii bo yî woŋ wvun e nu bò befe ɛ̂ Nyo' ɛjise, ɛ ɛ̀ nu kɛ wase wvú wvù Nyo' to nyaɛ bvudvuu bvu wee wvu teytey e ɛ̂ wvú, njefo wvú to nu ɛ lese fitele yî Nyo' le.

8 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Abla'am to lesɛɛ yî Nyo' le, ɛ wvú sɛ yuw Nyo' le seke wvú to teŋɛɛ wvú lɛ wvú enɛ woŋ wvubole egɛn wvumew wvù wvú to nu keeke ekɛŋkɛ diɛwɛ woŋ we le. No Abla'am yuwɛɛ nonɛn mum no gɛne kɛ lo, yaa cim kee fô wvú gɛne kɛ.

9 Ɛ̀ to ge fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le fidvu ɛ wvú sɛ gɛn no cee woŋ wvù Nyo' to kawɛɛ wvú dvú le diɛwɛ tolo wvù nu ɛ gɛn ɛ bɛɛ woŋ bonyii bomew e. Wvú to nu jó ghane cee cún e bô bo Aysik noo Yakow bò Nyo' to kawɛɛ bó bocii bô woŋ wvudvu lɛ ɛ̀ nu ke enu wvubo.

10 Wvú to cee cún e nonɛn njefo wvú to taale fwe keeke eley kelaante le ɛ kí kɛŋke kenffuy ɛ ɛ̀ to seyse Nyo' no kelaante kedvu nu ke enu, mum yoo.

11 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Sɛla to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ kɛŋkɛ mvuŋgay keeleem bô fue ɛ wvú ɛ lun naa wase ɛ fesɛn wvù ɛ̀ nulo ɛ́ wvú ebvuu eboo. Fí to kooyi nonɛn njefo Sɛla to nu ɛ bee lɛ Nyo' wvù kawɛɛ wvú ké no leeme kɛ yî diɛw ye le.

12 Ɛ fí mum no nu lɛ wee mwaaŋ wvù Abla'am wvù to nu ɛ wvú ɛ lun wase baay, nu wase diuw kpwe le, to nu ɛ nɛ ɛ ɛngokɛ ke wee le buy yî ye le duule diɛwɛ jón yi we le noo diɛwɛ monshɛɛm mo ŋgem joo yi baay e mò wee yaa nulo etaŋ etoo kɛ.

13 Bonyii ban bocii to nu ɛ ghan faŋɛ yaa kɛŋkɛ fiɛɛ fì Nyo' kawɛɛ fidvu kɛ, ke ghan no kpwekene ɛ bó lese kɛ fitele yî Nyo' le. Bó to yɛn kɛ lo fí le ɛ fí bɛɛ too ncejole, fiisɛn bô nlaŋlaŋ, jeme bô dew yibo lɛ, fô bó le nu ɛ bó kee lɛ bowen nu kɛ lo botolo ɛ bó bɛke lo yî nshɛ yin e.

14 Ɛ́ bonyii jemyi nɛn, tu fí duŋci naa ntay lɛ bó bɛɛ gomte woŋ wvù ɛ̀ nu wvubo.

15 Ɛ́ bó to bvuu kpwawci ɛkumɛ woŋ wvù bó to nɛn'yɛɛ jó, tu bó to nu ɛ kɛŋkɛ je keekase tu jim jó.

16 Geenɛn no fí nu, nu ɛ bó to gomte ɛ ɛ̀ nu woŋ wvù fele wvuwɛ, wvù ɛ̀ nu woŋ wvu we. Nonɛn kɛ Nyo' ké no wuumene seke bó teŋe wvú lɛ Nyo' wvubo kɛ, njefo wvú nu ɛ seyse kelaante ɛ gɛɛ ɛ̂ bó.

17 Ɛ̀ to nu fitele fì Abla'am to lesɛɛ yî Nyo' le fì to geɛ ɛ Nyo' ke dioo mom wvú, ɛ wvú bee keejo waa we wvù Aysik ege ncese dvú fô Nyo' le. Ɛ wvú wvù Abla'am nu wvù Nyo' to kawɛɛ lɛ ɛŋgokɛ ke wee le nu ke ebuy yî ye le. Ɛ wvú bee kɛ keejo waa we ɛ ɛ̀ ka wvú, lɛ wen ege ncese dvú.

18 Waa we wvun nu wvù Nyo' to gayɛɛ wase ɛ̂ Abla'am lɛ, “Ɛ̀ nu Aysik wvù nu ke egɛɛ diee di kfuu diuw e.”

19 Abla'am to kee kɛ lɛ ɛ́ wee cim kpwe lo, tu Nyo' nulo ekase ege ɛ́ wvú etu dvú. Nonɛn ɛ̂ je mi le nu ɛ ɛ̀ nulo ɛ́ bó ejo lɛ Aysik to nu ɛ kpwe ɛ Nyo' kase nya wvú ɛ̂ Abla'am ɛ wvú nu dvú wum.

20 Ɛ̀ to ge fitele fì Aysik to lesɛɛ tɛn yî Nyo' le ɛ wvú sɛ cew Yakow bô Ɛsau jeme ɛ̂ bó ɛkumɛ mbuwma wvù to nu keeke eyuu eto fô bó le.

21 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì Yakow to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú ke dioo kpwee, cew boom bo Yosɛw wvù waa we le. Ɛ wvú to ceeke nonɛn ɛ wvú ɛ ŋgvuum yî kembaŋ e ɛ no nyaa n'wvum ɛ̂ Nyo'.

22 Ɛ̀ to nu fitele fì Yosɛw to lesɛɛ yî Nyo' le fì to geɛ ɛ wvú ke dioo nu wase keekpwe mum no teete kpwe ye duŋci lɛ bonyii bo Islael nu ke eshɛɛ ebuy woŋ wvù Ijiw e. Ɛ wvú mum gay lɛ bó ke edioo ebuyte jó jo bikufɛ biwene.

23 Ɛ̀ to nu fitele fì icee Muses bô bwee to lesɛɛ yî Nyo' le fì to geɛ ɛ bó sɛ nyilɛ Muses yî kee le tɛ fo bó eyu seke bó to bokɛɛ wvú. Ɛ bó to nyile nonɛn njefo bó to nu ɛ yɛn lɛ ɛ̀ to nu wan ɛ wvú jee cuu baay. Ɛ bó faŋɛ yaa efane keeŋgoy sa' yì Nfon to bvusɛɛ kɛ.

24 Ɛ̀ to nu fitele fì Muses to lesɛɛ tɛn yî Nyo' le seke wvú to kuɛ wase fì to geɛ ɛ wvú tun lɛ fo bó eteŋè wen lɛ waa ŋgonjuu Nfon Fɛlo kɛ.

25 Wvú to nu ɛ caw fiew keeyɛne ɛ ɛ̀ nu ŋgɛw bô bonyii bò ɛ̀ nu bo Nyo' le, ɛfey keeyuuke njoŋ bô mwɛɛm mvù ɛ̀ nu mvù befe ɛ mvú fele lo.

26 Wvú to nu ɛ jo lɛ ɛ́ bó eshoose wen njefo wen nu wee Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ, tu fifiɛ kɛŋke sɛw fele keekɛŋke kpwaw wvu Ijiw tfuu. Wvú to jo nonɛn njefo wvú to taale mmawcɛ wvù nu ke eto fô wvú le.

27 Ɛ̀ to ge fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ nɛ Ijiw yaa fane fiɛɛ fì ɛ̀ nulo ɛ́ Nfon ege bô wvú kɛ, naa ɛ wvú cim ton'yi shém bô wvú nɛɛ. Wvú to nu ɛ suu shém nɛ no gɛne njefo wvú to taale fiew ɛ ɛ̀ nu fwe diɛwɛ wvú yɛne Nyo' wvù bó yaa yɛne bô ɛjisɛ le kɛ.

28 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì wvú to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ wvú sɛ gɛɛ Ŋkaw Daŋɛfey, jo ɛlɛmɛ yefe yî laŋ fwese le, wvu lɛ Nceendaa Kpwe wvù to yuwyi boom bolemsɛ bo fwe yî kfuu le edioo etoo buyte fô dew fwese bonyii bo Islael e emum edaŋ efey.

29 Ɛ̀ to ge tɛn fitele fì bonyii bo Islael to lesɛɛ yî Nyo' le ɛ bó gɛn lente Joo yi Baay yì Yɛɛle fokuse kɛ diɛwɛ bó fey yî nshɛ yi yem e. Ɛ bonyii bo Ijiw ke dioo to tɛn buy fô joo yidvu le no momte keefey tɛn nonɛn ɛ yí kuu bó bocii gɛn dvú.

30 Ɛ̀ nu tɛn fitele fì bonyii bodvu to lesɛɛ fì to geɛ ɛ bó ke dioo gɛn buy Jɛliku, ke lɛn kɛnɛn kelaante kedvu, ke dioo kɛnɛn nonɛn buy ɛdiuw ɛsooshwiy ɛ kembew ke kelaante kedvu le kesɛ kecii.

31 Ɛ̀ to ge fitele fì La'ab wvù to nu kpwoon nsake mvu to lesɛɛ tɛn yî Nyo' le ɛ wvú sɛ boy faŋɛ yaa ekpwe ŋgoo bonyii bobole bo woŋ e bò to tɛmyi bikuu bô bo Nyo' kɛ. Wvú to baa kpwe, njefo bonyii bo Islael to nu ɛ tum bonyii lɛ bó eto eghan ekee woŋ wvudvu, ɛ kpwoon wvudvu fiisɛn bó ɛ̂ wvú yew.

32 Ɛ́ ɛ̀ nu lɛ me entaaŋke bonyii bò to lesɛɛ fitele yî Nyo' le, ɛ́ me ŋke entaŋ eŋgɛn embuy fɛɛ? Kɛ kefew nu dvú kè ɛ̀ nulo ɛ́ me ŋkɛw nyɛy mwɛɛm mvu bonyii le diɛwɛ Gidion, Balak, Samsen, Jɛfta kɛnɛɛ Dawe bô Samwɛl noo bonyii bo ntum Nyo' le bomew e kɛ.

33 Bonyii ban bocii nu ɛ bó to lese fitele yî Nyo' le. Ɛ bomew ke so bitum yî jem e, ɛ bomew saw bvunfon ɛ̂ je yi lɛŋ e, ɛ bomew kɛŋkɛ mwɛɛm mvù Nyo' to kawɛɛ bó dvú, ɛ bomew kɛŋkɛ mvuŋgay keebaŋ dew bobvule fo bó eŋgele bó.

34 Bomew to nu ɛ kɛŋkɛ mvuŋgay keege ɛ́ ŋguy wvù to bɛɛnci naa bɛmte lo ejimɛ. Ɛ bomew kɛŋkɛ mvuŋgay keebuy can bonyii bò to gomte keegbwocɛ bó bô nyó jem e. Ɛ bomew bò to yen'yi wɛɛyi ke nɛ tu bontɛmemvuŋgay. Ɛ bomew tu bonyii bo jem e bò tɛmyi, ɛ bomew kuŋ bonyii bo jem e bo bitum bimew e ɛ bó fɛɛ lo.

35 Bomew to nu bokɛnɛ bò to lesɛɛ tɛn fitele yî Nyo' le. Ɛ Nyo' ge ɛ bonyii bobole bomew bò to nu ɛ kpwekɛn wase kase tu dvú no nu bô bó. Bomew bonyii nu ɛ bó to koole bvuuke bô bimbaŋ, ɛ bó faŋɛ yaa cim ebvuu eshieele lɛ bó ecinɛ bó le kɛ, njefo bó to yɛne lɛ ɛ́ bowen kpwe lo, ke ekase ebuy yî kpwe le ekɛŋkɛ nshii wvù jee fele wvun.

36 Bomew nu ɛ bó to kɛɛŋke bó, tamte bô boŋgbwan ɛ ye caafi, kayte bomew bô boncaw fene yew ncaw e.

37 Ɛ bomew nu ɛ bó to tumyɛ bô ɛta ɛ bó kpwekɛn, bvuu tan'yi bomew bô nyó yì bó tane bite dvú ɛ bó buyte biba bifɛɛ bifɛɛ, gbwoci bomew bô nyó jem ɛ bó kpwekene. Bomew to ghane jiise ɛ ɛ̀ nu jéw njée bô yi bíe. Bó to nu bonyii bo kefufe le, ɛ bonyii njiŋsene bô bó bvuu nyɛwle bô bó.

38 Bó to ghane cee ŋkaante le noo yî dikum e bô ɛ̂ ditfum e noo ɛ̂ bibuw e. Ɛ̀ nu bonyii ɛ woŋ wvun to baa ekocɛn wvù bó ecee wvú le kɛ.

39 Bonyii ban nɛn bocii nu ɛ bó to lese fitele yî Nyo' le, ɛ Nyo' bɛnse bó naa ntay. Geenɛn wee mvu bó le to baa emum ekɛŋkɛ fiɛɛ fì Nyo' to kawɛɛ bonyii dvú kɛ.

40 Bó to baa ekɛŋkɛ njefo Nyo' to kɛŋke ntaŋ wvù jee ntay fô beene le fele wvubo, wvu lɛ ɛ̀ nu ke enu kɛ seke bó ɛ taashɛ beene ɛ bó, ɛ́ bó sɛ no nu ɛ bó ɛ kpwɛntɛn ɛ̂ Nyo' ɛjise ɛ gɛn ɛ mɛse.