Matthew 22 in Nkonya

1 Yesu lɛ́trá bláa Yudafɔ igyi ahapʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ asʋ́n yébitɔ ɔbɛ́ɛ, “Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ asʋ́n ánfɩ. Owíe ɔkʋ dɛ́ ɔtsɩ kpaɩ́n há mʋ bi,

3 ɔlɛtɩ ahá ɔbɛ́ɛ, bʋbá nkɛ ámʋ asɩ. Brɛ́á owíe ámʋ lɔ́bwɛ tá á, ɔlɔwa mʋ asúmpʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́tɩ ahá ámʋ abʋba, támɛ bekiná bá.

4 Mʋ́ sʋ ɔlɛlawá mʋ asúmpʋ́ bámbá ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩtra yɛbláa ahá ámʋ mlɩaa, nabwɛ́ tógyítɔ́ tá. Bamɔ́ mɩ́ nnantswie akpɔnkpɔntɩ ámʋ pʋ́ amʋ́á bawá nfɔ, nɩ́ná atɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ tá. Mʋ́ sʋ bʋbá ɔtsɩ ɔkpaɩ́nkpá ɩnʋ.’

5 Támɛ ahá ámʋ́ʋ́ bɛyɛ́tɩ ámʋ bʋmɛkplá amʋ́. Bɛnatɩ́ sí amʋ́ yɔ́ amʋ́ agyʋ́másʋ́. Akʋ bɛnatɩ́ yɔ́ amʋ́ ndɔtɔ. Akʋ ɛ́ bɛnatɩ́ yɔ́ amʋ́ ibíá ogyíkpá.

6 Amʋ́ atráhɛ bɛkɩtá asúmpʋ́ amʋ, dá amʋ́, mɔ́ amʋ́.

7 Brɛ́á owíe amʋ lónu asʋ́n ánfɩ á, ɔblɔ́ lɛhɩɛ́ kɩ́tá mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ ɩsá akɔpʋ́, bɔyɔ́mɔ ahá ámʋ́ʋ́ bɔmɔ mʋ asúmpʋ́ amʋ, wá amʋ́ wúlu ogyá.

8 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ asúmpʋ́ bámbá ɔbɛ́ɛ, ‘Banɩ́ná ɔtsɩkpaɩ́n atogyihɛ amʋ tá, támɛ ahá ámʋ́ʋ́ nɛtɩ ámʋ bʋmɔfʋn ha mɩ́ wóyítɔ́ ba.

9 Mʋ́ sʋ mlɩwie awúlutɔ, amlɩtɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ mlówun, ɔba ɔtsɩ ɔkpaɩ́nkpá ɩnʋ.’

10 Ɩnʋ asúmpʋ́ amʋ bowie awúlutɔ. Bɛtɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ bowun, aha wankláán pʋ́ aha laláhɛ fɛ́ɛ́. Mʋ́ sʋ ahá bɔbʋlá ɔtsɩ ɔkpaɩ́nkpá ɩnʋ dɛ́dɛ́ɛ́dɛ́.

11 “Támɛ brɛ́á owíe amʋ lɛ́bɛkɩ ahá ámʋ́ʋ́ batɩ́ ámʋ a, olowun oyin ɔkʋá ɔmɔwa ɔtsɩkpaɩ́n nkɛtɔ atadɩɛ.

12 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Agya, nkálɩ ɩlɔbwɛ fʋmɔwa ɔtsɩkpaɩ́n nkɛtɔ atadɩɛ asa fɛba nfɩ?’ Oyin ámʋ mɛ́talɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́.

13 Mʋ́ʋ́ owíe amʋ lɛ́labláa mʋ asúmpʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩklɩ mʋ ayabi pʋ́ mʋ ɩbɩ, amlɩtswɩ mʋ wa oklún amʋtɔ. Ɩnʋ́ isú mʋ́a kpisíi bʋ nɩ.’ ”

14 Yesu lɔ́mɔ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu tɛtɩ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ, támɛ ahá kpalobí pɛ́ ɔtɛlɛ́.”

15 Farisifɔ ámʋ bɔyɔ́bwɛ ɔnɔ-ɔkʋlɛ ánɩ́ bɛ́tɛtɛ́ɛ Yesu ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nú, abʋnya mʋ akɩtálɛ́.

16 Mʋ́ sʋ bɔwa amʋ́ akasɩ́pʋ́ pʋ́ Owíe Herode ahá Yesu wá bɛɛ bʋyɛ́fɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩyin ánɩ́ ɔnɔkwalɩpʋ fʋgyi, fʋ́tosúná Bulu asʋ́n ámʋ ɛ́ ɔnɔkwalɩsʋ. Fʋtamahá ɔhaa ɔtsɛ fʋ́ agywɩɩn, tsúfɛ́ fʋtamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́.

17 Mʋ́ sʋ anɩdɛ́ fʋ́ fɩtɛ́ anu. Anɩ mbla lɛ́ha ɔkpa ánɩ́ akáa lampóo ha Roma owíe dɛhɛn Kaesare, ntɛ́ɛ anɩmáka?”

18 Támɛ Yesu lówun amʋ́ agywɩɩn laláhɛ amʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Apinabwɛbí abwɛpʋ́, ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mɩ́ sɔ́ɔ kɩ?

19 Mlɩtsu kɔ́ba amʋ́ʋ́ bʋtɔpʋ́ká lampóo amʋ ɩkʋ ba mɩ ankɩ.” Bɔpʋba mʋ,

20 ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma nwun pʋ́ mʋ dá dɩ́n mʋ́sʋ́?”

21 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Kaesare.” Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mlɩpʋ tɔ́á igyi Kaesare klɛ́ ha Kaesare, amlɩpʋ mʋ́á igyi Bulu klɛ́ ɛ́ ha Bulu.”

22 Yesu mbuaɩ ánfɩ lóbwie amʋ́ ɔnɔ́. Mʋ́ sʋ bɛnatɩ́.

23 Ɛkɛ ámʋ kɛ́n á, Sadukifɔ akʋ bɛba Yesu wá. Bʋgyi ɔpasua kʋá bʋtɛblɩ́ bɛɛ, kʋsʋ́ tsú afúlitɔ má ɩnʋ. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ,

24 “Osunápʋ́, Mose lɔ́wanlɩ́n tswɩ anɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ mʋa mʋ ka bʋmɔkwɩɩ́ asa olowu sí mʋ ka ámʋ a, mʋ pio otsú mʋ ka ámʋ tsia, fɛ́kɩ ɔkwɩɩ ha owupʋ́ ámʋ.’

25 Oyin ɔkʋlɛ abí abasíénɔ́ akʋ betsiá. Amʋ́tɔ́ ogyankpapʋ létsiá ɔká, támɛ ɔmɔkwɩɩ́ asa olowu. Mʋ pio lótsu ɔsʋrapʋka amʋ tsía,

26 támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Ɔsaasɩ lótsu ɔtsɩ ámʋ tsía. Mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Alɩɩ yɔ́tʋ osienɔ́sɩ́ amʋ.

27 Ɔma-ɔma a, ɔsʋrapʋ mʋ ɛ́ lóbowu.

28 Afúli ɔkʋsʋ́kɛ́ a, amʋ́tɔ́ ɔmɔmʋ ɔbɔ́bwɛ mʋ kulu? Tsúfɛ́ amʋ́ abasíénɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ betsiá mʋ.”

29 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí mlɩ ológyi. Mlɩméyín Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ntɛ́ɛ Bulu túmi.

30 Nɩ́ afúli bɔkʋ́sʋ́ á, bɔ́bwɛ fɛ́ Bulu-abɔpʋ. Bʋméetsiá aká mʋ́a akúlu.

31 Mlɩmɔ́kʋ́kla asʋ́n ánɩ́ Bulu onutó lɛ́bláa mlɩ tsú afúlikʋsʋ́ ɩwɩ?

32 Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́gyí mlɩ anáin Abraham mʋa Isak pʋ́ Yakob Bulu ámʋ nɩ.’ Ɩ́nɩ sʋ megyí awupʋ́ Bulu ógyi, akɩankpapʋ Bulu ógyi.”

33 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, mʋ atosunáhɛ́ anfɩ lɛha ɔnɔ́ lobwie amʋ́.

34 Brɛ́á Farisifɔ bowun ánɩ́ Yesu lalɛ́ Sadukifɔ ámʋ asʋ́n ɔnɔ́, asʋ́n lawú wá amʋ́ ɔnɔ́ á, bɛkpa aba ya Yesu wá.

35 Amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛá ogyi mbla osunápʋ́ lɛ́fɩtɛ́ Yesu asʋ́n, ɔpʋsɔ mʋ kɩ.

36 Ɔlɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, Bulu mbla ámʋtɔ mɔmʋ dʋ́n?”

37 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “ ‘Pʋ fʋ́ klʋn, fʋ́ ɔkláa pʋ́ fʋ́ agywɩɩn fɛ́ɛ́ dwɛ fʋ́ Wíe Bulu.’

38 Ɩ́nɩ gyí mbla ámʋtɔ gyankpapʋ ánɩ́ ɩdʋn mʋ́ fɛ́ɛ́ nɩ́.

39 Nyɔɔsɩ ɛ́ igyi fɛ́ mʋ́. ‘Dwɛ fʋ́ bá fɛ́ fʋ́ ɩwɩ.’

40 Mose Mbla pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ atosunáhɛ́ fɛ́ɛ́ ɩlɩɩ́ mbla anyɔ ánfɩsʋ.”

41 Ɩ́nɩá Farisifɔ ámʋ bebefia sí bʋlɩɩ́ sʋ á, Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ,

42 “Nkálɩ mlɩdɛ́ Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) ɩwɩ gywɩɩ́n? Ma mʋ na nɩ́?” Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Owíe Dawid mʋ na nɩ́.”

43 Ɔlɛlafɩ́tɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ ntogyi sʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́ha Owíe Dawid lɛ́tɩ mʋ ɔbɛ́ɛ ‘Mɩ́ Wíé?’ Tsúfɛ́ Owíe Dawid lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ,

44 ‘Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mɩ́ Wíe ɔbɛ́ɛ, Tsia mɩ́ gyɔpɩsʋ nfɩ yɔ́fʋn brɛ́á nɛ́ha fɛ́tsatsáa fʋ́ alupʋ́sʋ́?’

45 Nɩ́ Owíe Dawid onutó lɛ́tɩ ɔhá ánfɩ Bulu ladá ofúli anfɩ ɔbɛ́ɛ, mʋ wie a, nkálɩ sʋ́ ɔtráa ogyi mʋ na?”

46 Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɛ́talɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́. Tsú ɛkɛ ámʋ a, ɔhaa mɛ́trá wa klʋn fɩtɛ́ mʋ asʋansʋ.