Luke 20 in Nkonya

1 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu bʋ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ ɔdɛ Bulu asʋ́n wankláán ámʋ ɔkan da, ɔdɛ atɔ́ suná. Ɩnʋ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ bɛba bɔtʋ mʋ.

2 Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ma lɛ́ha fʋ́ ɔkpa fʋ́dɛ ntobí ánfɩ bwɛ? Ma lɛ́ha fʋ́ túmi?”

3 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɛ́ nfɩ́tɛ mlɩ asʋn kua kʋlɛ.

4 Bulu wá Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lénya túmi pʋ́bɔ́ ahá asú lóó, ntɛ́ɛ nyankpʋsa? Mlɩbla mɩ.”

5 Amʋ́ wʋlɛwʋlɛ bɔyɔ asʋ́n ánfɩtɔ bɛɛ, “Nɩ́ ablɩ́ anɩaa itsú Bulu wá á, ɔbɛ́fɩtɛ́ anɩ ɔbɛ́ɛ, mʋ́ ntogyi sʋ́ anɩmɔ́hɔ mʋ gyi?

6 Nɩ́ ablɩ́ anɩaa nyankpʋsa wá ɛ́ á, ɔdɔm anfɩ bɛ́da anɩ abwi mɔ́, tsúfɛ́ bohogyi ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yohane gyí.”

7 Mʋ́ sʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ohwée! Anɩméyín ɔtɩ́nɛ́á olenya mʋ túmi tsú.”

8 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mɩ́ ɛ́ mmɛ́ɛbláa mlɩ túmi oduá ndɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ.”

9 Ɩnʋ Yesu lɛ́trá ha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ lɔ́dɔ wáɩn ndɔ, ɔlɔpʋ ndɔ ámʋ wá apafɔ ɩbɩtɔ, tú ɔkpa yɔ́ ɔmá kʋtɔ yétsiá ɩnʋ nfí-nfí.

10 Brɛ́á wáɩn-abí ámʋ kpɔtɩ́bɩ lɔfʋn a, ɔlɔwa mʋ osúmpʋ́ apafɔ ámʋ wá ɔbɛ́ɛ, ɔyɔ́hɔ mʋ ogyíkpá ba mʋ. Támɛ apafɔ ámʋ bɛda obí ámʋ, gya mʋ sɩ́sɩ́ ɩbɩkpan.

11 Ɔdɔtɔpʋ amʋ lɛ́lawá mʋ osúmpʋ́ nyɔɔsɩ amʋ́ wá. Apafɔ ámʋ bɛda mʋ, sʋ́pa mʋ, gya mʋ ɛ́ sɩ́sɩ́ ɩbɩkpan.

12 Ɔlɛtrá lawá ɔba sáásɩ́. Apafɔ ámʋ bepilán mʋ, gya mʋ lɛ́ ndɔ ámʋtɔ.

13 Mʋ́ʋ́ ndɔ mʋ wie amʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nkálɩ kʋ́ráá nɔ́bwɛ? Nɔ́wa mɩ́ onutó mɩ́ bí ɔdwɛpʋ́ amʋ́ wá. Fíalɩ bóbu mʋ mʋ́.’

14 Támɛ brɛ́á apafɔ ámʋ bowun mʋ bi ámʋ sɩ́sɩ́ á, bɛbláa aba bɛɛ, ‘Ɔ́nɩ obégyi mʋ sɩ atɔ́ nɩ́. Mlɩha amɔ mʋ, mɛ́nɩ ndɔ ámʋ ibémlí anɩ klɛ́.’

15 Ɩnʋ bɛkɩtá mʋ, bɩ́tɩ́a mʋ dálɩ ndɔ ámʋtɔ yɔ́mɔ mʋ. “Ntɔ mlɩlahogyi mlɩaa ndɔ mʋ wie amʋ ɔbɔ́bwɛ apafɔ ánfɩ?

16 Ɔbɛ́ba bɔmɔ amʋ́, pʋ́ ndɔ ámʋ wá apafɔ bámbá ɩbɩtɔ.” Brɛ́á ahá ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɩ́nɩ mʋ́ ɩtsʋ́ʋn anɩsʋ!”

17 Yesu lɛ́kɩ amʋ́ ansɩ́tɔ́ díín, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu asʋ́n ánfɩ asɩ mɛ́? ‘Ibwi ámʋ́ʋ́ obu ayípʋ bekiná ámʋ lébemlí okonkísʋ́bwi nɩ́.’

18 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛdɩda ibwi ámʋsʋ obébiabía blúblúblúblú. Nɩ́ ibwi ámʋ isúnkí dá ɔkʋsʋ ɛ́ á, ɩbɔ́kwɛ mʋ fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́ fɛ́ nfúó.”

19 Ɩlɔwankɩ́ Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Bulu igyí ahapʋ́ amʋ ánɩ́ amʋ́ ɩwɩ yébi alahá. Ɩnʋ bekleá bɛ́kɩtá mʋ, támɛ benya ahá ámʋ ifú.

20 Mʋ́ sʋ bodunká ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ kɩ́tá Yesu. Ɩnʋ bɛlɛ ahá bɛɛ bʋpína bwɛ ɩwɩ fɛ́ aha wankláán, abʋtɛ mʋ kɩ bɛɛ bónu asʋankʋ tsú mʋ ɔnɔ́, mɛ́nɩ bɛ́lɩɩ́ mʋ́sʋ́ kɩ́tá mʋ ya ɔmásʋ́ ogyípʋ́. Mʋbʋ́ʋ túmi gyi mʋ asʋ́n.

21 Yesu atɛ́pʋ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩyin ánɩ́ ɔnɔkwalɩpʋ fʋgyi, fʋ́tosúná mʋ́ ɛ́. Fʋtamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́. Mboún fʋtosúná Bulu ɔkpa ámʋ ɔnɔkwalɩsʋ.

22 Afɩ́tɛ fʋ́! Anɩ mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ akáa lampóo ha Roma owíe dɛhɛn Kaesare, ntɛ́ɛ anɩmáka?”

23 Támɛ Yesu lówun amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ,

24 “Mlɩpʋ kɔ́ba amʋ kʋ ba mɩ́ ankɩ.” Bɔpʋba mʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma nwun pʋ́ mʋ ɩdá dɩ́n mʋ́sʋ́?” Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Kaesare.”

25 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mlɩpʋ tɔ́á igyi Kaesare klɛ́ ha Kaesare, amlɩpʋ mʋ́á igyi Bulu klɛ́ ɛ́ ha Bulu.”

26 Mʋ́ sʋ bʋmɛtalɩ́ lɩ́ɩ́ Yesu asʋn blɩ́hɛ́ anfɩsʋ kɩ́tá mʋ ahá ámʋ ansɩ́tɔ́. Ɔnɔ́ ɛ́ lobwie amʋ́, bʋmɛtalɩ́ trá bwií ɔnɔ́.

27 Sadukifɔ ɔpasua bʋtɛblɩ́ bɛɛ, kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ma ɩnʋ. Amʋ́tɔ́ akʋ bɛba Yesu wá,

28 bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, Mose lɔ́wanlɩ́n tswɩ anɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ mʋa mʋ ka bʋmɔkwɩɩ́ asa olowu sí mʋ ka ámʋ a, mʋ pio otsú mʋ ka ámʋ tsia, fɛ́kɩ ɔkwɩɩ ha owupʋ́ ámʋ.’

29 Oyin ɔkʋlɛ abí abasíénɔ́ akʋ betsiá. Amʋ́tɔ́ ogyankpapʋ létsiá ɔká, támɛ ɔmɔkwɩɩ́ asa olowu.

30 Mʋ gyama lótsu ɔsʋrapʋka amʋ tsía, támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́.

31 Ɔsaasɩ ɛ́ lótsu ɔtsɩ ámʋ tsía. Mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Alɩɩ yɔ́tʋ osienɔ́sɩ́ amʋ. Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɔ́kwɩɩ́ asa olowu.

32 Ɔma-ɔma a, ɔsʋrapʋ amʋ ɛ́ lóbowu.

33 Afúli ɔkʋsʋ́kɛ́ a, amʋ́tɔ́ ɔmɔmʋ ɔbɔ́bwɛ mʋ kulu? Tsúfɛ́ amʋ́ abasíénɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ betsiá mʋ.”

34 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔyɩ́ ánfɩtɔ ahá tétsía aká mʋ́a akúlu.

35 Támɛ ɩmɛ́ɛba alɩ brɛ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋtɔ. Ahá ámʋ́ʋ́ bɔfʋn ánɩ́ bɔ́kʋsʋ́ tsú afúlitɔ, tsíá nkpa ɔyɩ́ ámʋ́ʋ́ ɩbɛ́ba amʋtɔ ámʋ mʋ́ bʋméetsiá akúlu, bʋméetsiá aká.

36 Bʋmɛ́ɛtrá wu, tsúfɛ́ bɔ́bwɛ fɛ́ Bulu-abɔpʋ. Bulu ahá bʋgyi, tsúfɛ́ bakʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ.

37 Anɩ náin Mose kʋ́ráá lɔ́wanlɩ́n atɔ́ tsú afúlikʋsʋ́ ɩwɩ. Tsúfɛ́ ɔlɔwanlɩ́n ɔbɛ́ɛ, ɛkɛ ámʋ́ʋ́ olowun oyíbi kʋ dɛ ogyá tsií, támɛ ɩmɛdɛ́hɔ́ɔ amʋ a, ɔlɛtɩ Bulu ɔbɛ́ɛ, ‘Abraham mʋa Isak pʋ́ Yakob Bulu.’

38 Megyí awupʋ́ Bulu ógyi, akɩankpapʋ Bulu ógyi, tsúfɛ́ mʋ ansɩ́tɔ́ mʋ́ á, amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋbʋ nkpa.”

39 Ɩnʋ Mose mbla asunápʋ́ amʋ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Osunápʋ́, fabɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́!”

40 Mʋ́ sʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋʋkʋ mɛ́trá wa klʋn fɩtɛ́ mʋ asʋansʋ.

41 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mbla asunápʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ ɩlɔbwɛ asa ahá bɛɛ, Owíe Dawid mʋ na gyí Kristo amʋ?

42 Tsúfɛ́ owíe Dawid onutó lɛ́blɩ́ Israelfɔ ɩlʋ ámʋtɔ ɔbɛ́ɛ, ‘Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mɩ́ Wíe ɔbɛ́ɛ, Tsia mɩ́ gyɔpɩsʋ,

43 yɔ́fʋn brɛ́á nɔ́pʋ fʋ́ alupʋ́ bwɛ́ fʋ́ ayabi oyíkpa.’

44 Owíe Dawid lɛ́tɩ Kristo amʋ ɔbɛ́ɛ, mʋ wie. Mʋ́ nkálɩ sʋ ɔtráa ogyi mʋ na?”

45 Ɩnʋ ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ ahá ámʋ ansɩ́tɔ́ ɔbɛ́ɛ,

46 “Mlɩkɩ Mose mbla asunápʋ́ anfɩ wankláán. Bʋtekle ligá wa nátɩ́ kí. Bʋtekle bɛɛ ahá bʋbún ha amʋ́ itsiá dɩnsʋ. Otsiákpá yilé bʋtekle tsiá Yudafɔ ofíakpa pʋ́ nkɛ ogyíkpá.

47 Bʋtɔswɩ́ɩ́ asʋrapʋ amʋ́ wóyí, bʋtepina bɔ mpáɩ tɩ́ntɩ́ɩ́ntɩ́n ahátɔ pʋ́bun amʋ́ lalahɛsʋ. Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ amʋ́ ɩsʋ kínkíínkín!”