Luke 11 in Nkonya

1 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu bʋ ɔtɩnɛkʋ ɔdɛ mpáɩ bɔ. Brɛ́á ɔlɔbɔ mpáɩ ámʋ tá á, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, suna anɩ mpáɩ bɔ fɛ́ alɩá Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lósuná mʋ akasɩ́pʋ́.”

2 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɔ́bɔ mpáɩ á, mlɩbɔ mʋ́ alɩ. ‘Anɩ Sɩ́, ahá bʋbúu fʋ́ dá. Ba begyi iwíe.

3 Ha anɩ atogyihɛá ɩbɔ́fʋn anɩ ekekegyíɛkɛ.

4 Si anɩ lakpan kie anɩ, fɛ́ alɩá anɩtesíkíé ahá ánɩ́ bʋtɔpʋ́ ɩlá gyi anɩ. Mákpa anɩ wá ɩsɔ́kɩtɔ.’ ”

5 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ bʋ onyawíe a, ɔbɔ́kʋsʋ́ yɔ́ mʋ wá ɔyɩ́nsɩnɛ́ yɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ nyáwíé, pan mɩ bodobodo apin asa.

6 Mɩ́ nyáwíe ɔkʋ labɔswɩɩ́ mɩ́ sésééséi. Mma tɔtɔá nɛ́ha mʋ obégyi.’

7 “Mʋ nyawie amʋ ɔbɛ́bláa mʋ sɩ́sɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Máwa mɩ́ tɔ́ɩ. Mɩ́a mɩ́ abí anɩladɩ́. Nafin obu, mmɛ́ɛtalɩ́ kʋ́sʋ́ bɛha fʋ́ tɔtɔ.’

8 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, fíalɩ onyawíe ɔkpasʋ á, ɔmɔ́ɔkʋsʋ́ há mʋ. Támɛ alɩá ɔdɛ mʋ kokóli kótóó sʋ á, ɔbɔ́kʋsʋ́ há mʋ alɩá odeklé.

9 “Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩkʋlɩ Bulu, ɔbɛ́ha mlɩ. Mlɩdunka, mlówun. Mlɩda mʋ klʋnsʋ, obéfinkí mʋ́ há mlɩ.

10 Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔtɔkʋ́lɩ́ atɔ́ tenyá. Ɔhá ánɩ́ otodúnká atɔ́ towun. Ɔhá ánɩ́ ɔtɛdá klʋnsʋ bʋ́tefínkí há.

11 Ɔsɩ́ ɔmɔmʋ bʋ ɩnʋ, mʋ bi ɔkʋ́lɩ́ mʋ iye a, ɔbɛ́kɩtá ɩwɔ wá mʋ ɩbɩtɔ?

12 Ntɛ́ɛ nɩ́ ɔkʋ́lɩ́ mʋ bɔnɔ a, ɔbɛ́kɩtá nyankpʋkpíe wá mʋ ɩbɩtɔ?

13 Mlɩ lakpan abwɛpʋ́ kʋ́ráá mlɩyin alɩá bʋtɔpʋ́ atɔ wankláán há mlɩ abí. Ntogyi sʋ́ mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ mʋ́ mɔ́ɔpʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ há ahá ánɩ́ bʋdɛ mʋ kʋlɩ́?”

14 Yesu légya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ oyin ɔkʋá alatɔ́ omúmutɔ. Brɛ́á ɔŋɛ laláhɛ amʋ lɛ́dalɩ a, oyin ámʋ lɔ́wa tɔɩ́ bɩ. Mʋ́ sʋ ɔnɔ́ lobwie ɔdɔm amʋ.

15 Támɛ amʋ́tɔ́ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ owíe Beelsebul túmi ɔdɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ.”

16 Amʋ́tɔ́ akʋ ɛ́ bekleá bɔ́sɔ Yesu kɩ. Mʋ́ sʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, ɔbwɛ́ɛ osúna pʋsuna ánɩ́ lɛ́lɛ́ otsú Bulu wá.

17 Támɛ Yesu lɛ́bɩ amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Iwíe ogyíkpá ánɩ́ ɩlaye anyɔ, bʋdɛ aba kɔ tɛdɩda. Wóyí oduá mʋ́tɔ́ atsiápʋ́ bʋdɛ aba kɔ ɛ́ tobwíé.

18 Nɩ́ Satan iwíe ogyíkpá labɔ́ɩ́ anyɔ, bʋdɛ aba kɔ á, mʋ iwíegyí bɛ́dɩda. Támɛ mlɩdɛ́blɩ́ mlɩaa, Beelsebul dátɔ́ ndɛ ɔŋɛ laláhɛ gyáa lɛ ahátɔ.

19 Nɩ́ Beelsebul túmi ndɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ á, mʋ́mʋ́ ma túmi mlɩ abí ɛ́ bʋdɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ? Mlɩ abí ámʋ onutó obégyi mlɩ asʋ́n.

20 Támɛ ɩ́nɩá Bulu túmi ndɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ sʋ á, mlɩbɩ ánɩ́ Bulu iwíegyí ámʋ laba mlɩ wá dodo.

21 “Tsúfɛ́ nɩ́ ɔwʋnlɩ́npʋ́ bʋ akɔtɔ́, ɔdɛ mʋ wóyí gyo a, mʋ tɔtɔ tamafwɩ́.

22 Támɛ nɩ́ ɔhá ánɩ́ ɔbʋ ɔwʋnlɩ́n dʋn mʋ ɔbá begyi mʋsʋ á, ɔtɔswɩ́ɩ́ mʋ mʋ akɔtɔ́ ámʋ́ʋ́ mʋ ansɩ́ dɩn mʋ́sʋ́ ámʋ, yée mʋ atɔ́á olenya ɛ́tɔ́.

23 “Ɔhá ánɩ́ omobuo mɩ dɛ́ mɩ́ lu. Ɔhá ánɩ́ ɔmɛdɛ́ mɩ́ tsa akpa ahá ba Bulu ɛ́ dɛ́ amʋ́ gyáa tɛɩ́a mɩ.

24 “Nɩ́ ɔŋɛ laláhɛ ɩdálɩ ɔhatɔ á, iteyéki dimbísʋ́ dúnká otsiákpá, támɛ ɩtamanyá. Ɩnʋ ɩtɛblɩ́ ánɩ́ ibéyinkí yɔ́ mʋ́ wóyí dadatɔ.

25 Nɩ́ ɩsánkí yɔ́ á, itowun ánɩ́ bafɛ́ɩ́ mʋ́tɔ́, lá mʋ́tɔ́ wankláán.

26 Iteyínkí yɛ́kpa mʋ́ aba asienɔ́ ánɩ́ bʋtɔbwɛ́ lalahɛ dʋn mʋ, bʋtɛba betsiá ɩnʋ. Ɩnʋ ɔhá ámʋ tsiátɔ́ teyíntá dʋn alɩá igyi yáɩ́.”

27 Brɛ́á Yesu dɛ́ asʋ́n ánfɩ blɩ́ á, ɔtsɩ ɔkʋ bʋ ɔdɔm amʋtɔ. Ɔtsɩ ámʋ lótsu ɔmɛ fʋ́á blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu layúlá opúni amʋ́ʋ́ fɛdɩ mʋ́tɔ́ pʋ́ nyɔ́pʋ amʋ́ʋ́ fɔnyɔpʋ́ ámʋ.”

28 Támɛ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ahá ánɩ́ bʋtonú Bulu asʋ́n, gyí mʋ́sʋ́ mboún Bulu layúlá!”

29 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bʋdemoní tsɩ́a a, Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛmba-abí laláhɛ, mlɩdɛ́ osúna dunká amlɩwun, támɛ mlɩmóowun kʋkʋʋkʋ dʋn Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yona osúna amʋ.

30 Tsúfɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ Yona lɔ́bwɛ osúna há Niniwefɔ ámʋ a, alɩ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ nɔ́bwɛ osúna há ndɛmba-abí nɩ́.

31 Seba owíe tsɩhɛ́ ɔbɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ́, há mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ ɩpɔ́n. Tsúfɛ́ olotsu ɔsaasɩ́ ɔmá kʋtɔ kéín gya ɔkpa ba, bonu Salomo nyánsa atosunáhɛ́. Mlɩkɩ, ɔhá ánɩ́ ɔdʋn Salomo lɩ́ɩ́ nfɩ á.

32 Niniwefɔ ɛ́ bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ, há mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ ɩpɔ́n. Tsúfɛ́ brɛ́á Yona lɛ́da Bulu asʋ́n ɔkan súná amʋ́ á, bɛdamlí klʋntɔ ba Bulu wá. Mlɩkɩ, ɔhá ánɩ́ ɔdʋn Yona onutó lɩ́ɩ́ nfɩ á.

33 “Ɔhaa tamanywɛ́ ɔkandɩ́ɛ pʋ́ŋáín, ntɛ́ɛ pʋ́ ɔlɔ́ bun mʋ́sʋ́. Ɔfʋákpá ɔtɔpʋ́bian, mɛ́nɩ ɩbɔ́wankɩ́ há ahá ánɩ́ bɛ́ba wóyí ámʋtɔ.

34 Fʋ́ ansíbi igyi ɔkandɩ́ɛ há fʋ́ nyankpʋsa-oyí. Nɩ́ fʋ́ ansíbi bʋ alɛ́ á, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ bɔ́wankɩ́. Támɛ nɩ́ fʋ́ ansíbi ma alɛ a, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ ibóklun.

35 Mʋ́ sʋ mlɩkɩ ánɩ́ wankɩ onutó bʋ́ mlɩtɔ, megyí oklún.

36 Nɩ́ fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ lɔ́wankɩ́, oklún ma ɔtɩnɛtɩnɛ a, fʋ́ ɩwɩ fɛ́ɛ́ bɔ́wankɩ́ fɛ́ alɩá ɔkandɩ́ɛ tɔwánkɩ́ wʋ́lɩ́ fʋ́sʋ́.”

37 Brɛ́á Yesu lɔ́tɔɩ́ tá á, Farisiyin ɔkʋ lɛ́tɩ mʋ atɔ́ ogyíkpá mʋ wóyítɔ́. Mʋ́ sʋ Yesu lɔ́yɔ yétsiá ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ.

38 Ɩlɔwa Farisiyin amʋ wánwan ánɩ́ Yesu mɔ́fwɩ ɩbɩ pʋ́gyʋ́ra ɩwɩ asa ɔdɛ atɔ́ ámʋ gyí.

39 Ɩ́nɩ sʋ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ Farisifɔ mlɩtɔfwɩ́ mlɩ nwɛ pʋ́ mlɩ ablanwɛ́ wankláán, támɛ ɔnsɩ́pɛ mʋ́a owuntɔlɩn sɔ́ɔ́n lábʋ́lá mlɩ.

40 Mlɩ aha mimláhɛ, megyí mʋ́tɔ́ mʋ́a mʋ́ ɔma fɛ́ɛ́ Bulu lɔ́bwɛ?

41 Mlɩpʋ mlɩ atonyahɛ́ ámʋ ha ahiánfɔ, tógyítɔ́ ɩwɩ bɛ́tɩn ha mlɩ.

42 “Farisifɔ, mlɩgyɔwɩ nɩ́! Mlɩteye mlɩ ɔtsʋtsʋ́ pʋ́ kpántánkplámá aná fɛ́ɛ́tɔ́ idú, pʋ́ idúsɩ́ amʋ há Bulu. Támɛ mlɩmɛ́dɛ́ Bulu mbla ámʋ́ʋ́ ɩhɩ́ɛ́ dehián, igyi asʋ́ngyí ɔnɔkwalɩsʋ pʋ́ Buludwɛ ámʋsʋ gyí. Mʋ́déhián nɩ, támɛ mlɩmákiná iyétɔ dúsɩ́ amʋ ɛ́ ha.

43 “Farisifɔ, mlɩgyɔwɩ nɩ́! Mlɩtekle otsiákpá yílé tsiá Yudafɔ ofíakpa. Mlɩtekle mlɩaa, ahá bʋbún ha mlɩ itsiá dɩnsʋ.

44 Mlɩgyɔwɩ nɩ́! Mlɩlabwɛ́ fɛ́ ntsán ánɩ́ bʋmɛhɩɛ mʋ́ nsʋ, ahá bʋtɔtsʋn mʋ́sʋ́ bʋmeyín ánɩ́ ntsán igyi.”

45 Mose mbla asunápʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, nɩ́ fɛblɩ́ alɩ á, fasíá anɩ ɛ́ o.”

46 Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mose mbla asunápʋ́, mlɩ ɛ́ mlɩgyɔwɩ nɩ́! Tsúfɛ́ mlɩtɔpʋ́ atɔ dwindwín sʋ́rá ahá, támɛ mlɩtamapʋ́ osrebi ɔkʋlɛ kʋ́ráá tsá amʋ́ sʋrá.

47 Mlɩgyɔwɩ nɩ́! Tsúfɛ́ mlɩtɔpwɛ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ mlɩ anáin bɔmɔ ámʋ ntsán wankláán.

48 Ɩ́nɩ désuná ánɩ́ mlɩlatsúlá dɩ́nká mlɩ anáin bwɛhɛ́ ámʋsʋ nɩ́. Tsúfɛ́ mlɩ anáin bɔmɔ amʋ́, mlɩ ɛ́ mlɩlapwɛ́ amʋ́ ntsán.

49 Mʋ́ sʋ Bulu lɔ́pʋ mʋ nyánsa blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɔ́wa mɩ́ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ pʋ́ mɩ́ sumbí ayɔpʋ́ amʋ́tɔ́. Bɔ́mɔ akʋ, dɩ́nká akʋ ɛ́sʋ́.’

50 Bulu ɔbɛ́fɩtɛ́ mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ mʋ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ ámʋ obugya amʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ asɩ tsú brɛ́á ɔyɩ́ lɛlɩn ɔpá ámʋ.

51 Ɔbɛ́fɩtɛ́ tsú Habel obugyasʋ alɩɩ bɔfʋn Sakaria klɛ́sʋ. Mʋ bɔmɔ afɔdɩɛ-asubwi mʋ́a Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ nsɩnɛ́ nɩ́. Ee! Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɛ́fɩtɛ́ mʋ́ tsú mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ wá.

52 “Mose mbla asunápʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́! Tsúfɛ́ mlɩdɛ́ asʋ́nbɩ sáafɩ amʋ. Mlɩméfínkí wíé, mlɩmɛ́há ahá ɔkpa ɛ́ abʋwie.”

53 Brɛ́á Yesu lɛ́natɩ́ ɩnʋ ɔyɔ́ á, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Farisifɔ ámʋ bɔpʋ mʋ ɩwɩ ɔblɔ́, yɔ́ bʋdɛ mʋ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ fɩtɛ́ pʋ́fɩ́nɩ mʋ yibi,

54 kɩ bɛɛ bénya mʋ ɔnɔ́tɔ́ asʋankʋ pʋ́kɩ́tá mʋ.