Galatians 4 in Nkonya

1 Mlɩyɔ asʋ́n ánfɩtɔ kɩ. Nɩ́ ɔha owú, sí mʋ agyapadɩɛ yáɩ́ mʋ abí brɛ́á bʋmɔkʋ́dan a, bʋgyi fɛ́ nkpábi. Ɩbʋ mʋ́tɔ́á amʋ́bʋ́ amʋ́ sɩ́ atɔ́ fɛ́ɛ́,

2 támɛ ilehián ánɩ́ bɛ́ba ɩwɩasɩ há amʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ alɩɩ yɔ́fʋn nfí oduá amʋ́ sɩ́ lósuná ánɩ́ bʋhɔ́ɔ, asa abʋpʋ atɔ́ ámʋ wa amʋ́ ɩbɩtɔ.

3 Alɩ anɩ ɛ́ anɩgyí asa Kristo lɛ́ba nɩ. Anɩlɔ́bwɛ nkpábi há ɔŋɛ́, ntɛ́ɛ túmiá ɩdɛ ɔyɩ́ ánfɩsʋ gyí.

4 Támɛ brɛ́á brɛ́ ámʋ onutó lɔfʋn a, Bulu lɔ́wa mʋ Bi sɩ́sɩ́, ɔha tsɩhɛ́ lɔ́kwɩɩ́ mʋ wá mbla ámʋ asɩ.

5 Bulu lɔ́wa mʋ ánɩ́ ɔbá bɔhɔ anɩ ahá ámʋ́ʋ́ anɩgyí nkpábi há Mose mbla ámʋ tsu nkpábitɔ, mɛ́nɩ ɔbɔ́bwɛ anɩ mʋ abí onutó.

6 Bulu lódunká ánɩ́ obósuná ánɩ́ mlɩlabwɛ́ mʋ abí. Mʋ́ sʋ́ ɔlɔpʋ mʋ Bi ámʋ Ɔŋɛ́ wá anɩ ɩklʋntɔ nɩ́. Ɔŋɛ́ ámʋ tɛ́há anɩtokpólí mʋ anɩaa, “Abba, mɩ́ Sɩ́!” nɩ́.

7 Mʋ́ sʋ opíó, fʋtráa fʋmegyí ɔkpábi, mboún Bulu mʋ bi. Ɩ́nɩá mʋ bi fʋgyi sʋ á, mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́ igyi fʋ́ klɛ́.

8 Brɛ́á mlɩmɔ́kʋ́nyá bɩ́ Bulu á, mlɩlɔ́bwɛ nkpábi há ɩkpɩá bʋmegyí tɔtɔ.

9 Támɛ séi mlɩlabɩ́ Bulu, ntɛ́ɛ nɛ́blɩ́ mbɛ́ɛ, alabɩ́ mlɩ. Ntogyi sʋ́ mlɩdékléá mléyinkí yósum túmi ánfɩ ɩma labi kʋkʋʋkʋ? Ntogyi sʋ́ mlɛ́trá yinkí yɔ́bwɛ amʋ́ nkpábi fɛ́ brɛ́ ámʋ?

10 Mlɩdɛ́ amándɩ́ɛ́ kʋ bwɛ nkɛ kʋtɔ, tsra kʋtɔ, brɛ́ kʋtɔ pʋ́ nfí kʋtɔ.

11 Mlɩ bwɛhɛ́ ánfɩ sʋ ifú bʋ mɩtɔ. Ɩdɛ mɩ́ bwɛ fɛ́ ipian ámʋ́ʋ́ ndewúun mlɩ sʋ ámʋ fɛ́ɛ́ ɩbɔ́bwɛ kpaalɩ.

12 Mɩ́ apíó, nokókóli mlɩ, nabwɛ́ mɩ́ ɩwɩ fɛ́ mlɩ. Ntráa mma mbla kʋkʋ asɩ. Mʋ́ sʋ mlɩtsia mɩ́ atsiábi. Megyí bɛɛ mbɛ́ɛ, mlɩlapʋ́ lalahɛ kʋkʋ gyi mɩ, sʋ́ ndɛ ɩ́nɩ blɩ́.

13 Mlɩlakáɩ́n ánɩ́ ɩwɩ ma mɩ́ ɔnlɩn asa nɛba ɩnʋ bɛda Bulu asʋn wankláán ámʋ ɔkan ɛkɛ gyankpapʋ?

14 Ɩsɔ́kɩ kpɔnkpɔntɩ mɩ́ ɩlɔ ámʋ lɔ́bwɛ há mlɩ, támɛ mʋ́ óó á, mlɩmóbu mɩ́ tɔkʋ. Mboún mlɩlɔ́hɔ mɩ fɛ́ Bulu-ɔbɔpʋ, ntɛ́ɛ Kristo Yesu onutó kʋ́ráá.

15 Ansɩ́ lɛhɩɛ́ gyi anɩ alɩ brɛ́ ámʋtɔ! Ntɔ lɛ́bá? Mɩ́ onutó nowun ánɩ́ nɩ́ mlɛ́talɩ́ á, tɛkɩ mlɩlólotí mlɩ ansíbi wá mɩ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ. Mʋ́ ntɔ dɛ́ mlɩ séi?

16 Alɩ ámʋ́ʋ́ ndɛ mlɩ ɔnɔkwalɩ bláa amʋ sʋ namlí mlɩ olupʋ́?

17 Ahá ámʋ́ʋ́ bʋdekléá mlɩgyí Yudafɔ mblasʋ ámʋ bʋma mlɩ ɩwɩ agywɩɩn wankláán kʋkʋ. Tɔ́á bʋdeklé gyí bɛ́maɩ́n mlɩ lɛ́ mɩ́sʋ́, mɛ́nɩ mlékle amʋ́ asʋ́n.

18 Ɩbʋ alɛ́á ahá bódunká ánɩ́ mlɩdwɛ́ɛ amʋ́, agywɩɩn wankláán ɔkpasʋ. Megyí brɛ́á mbʋ mlɩ wá wʋlɛ.

19 Mɩ́ abí adwɛpʋ́! Ɩwɩ trá ɩdɛ mɩ́ ɔsɩn há mlɩ, fɛ́ ɔtsɩá ɩkwɩ́ɩ dɛ mʋ dwiín. Nkɛ́tɩ mlɩlanyá Kristo tsiátɔ́ mlɩtɔ asa ɩwɩ bési mɩ́ ɔsɩn.

20 Ɩhɩ́ɛ́ dɛ mɩ́ háan ha mlɩ. Nɩ́ mɩ́ nkʋlɛ sʋ mʋ́ á, tɛkɩ mbʋ mlɩ wá séi, mɛ́nɩ nɛ́tsɛ mɩ́ tɔ́ɩtɔ.

21 Nfɩ́tɛ mlɩ ahá ámʋ́ʋ́ mlɩdékléá mlóbuo Mose mbla ámʋ. Mlɩmónu asʋ́n ánɩ́ ɩlɛblɩ́ asɩ?

22 Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, Abraham lɔ́kwɩɩ́ abi yinhɛ́ anyɔ. Ɔkʋlɛ mʋ yin gyí ɔkpábi, onyɔɔsɩ mʋ yin gyí ɔdɩ́hɩɛ.

23 Ɔkpábi amʋ lɔ́kwɩɩ́ mʋ bi kɛkɛ, támɛ ɔdɩ́hɩɛ ámʋ mʋ́ á, Bulu lɛ́hɩɛ mʋ yáɩ́ ánɩ́ mɛ́ha mʋ obí asa ɔlɔkwɩɩ́.

24 Mlɩha anu asʋ́n ánfɩ asɩ tsʋn ɔkpa ánfɩsʋ. Atsɩ abanyɔ́ ánfɩ bʋlɩɩ́ há ntam anyɔ ánɩ́ Bulu lɛ́ka. Hagar lɩ́ɩ́ há Sinaibʋsʋ klɛ́, tsúfɛ́ nkpábi mʋ abí bʋgyi.

25 Sinaibʋ ámʋ bʋ Arabia ɔmátɔ́. Ɩlɩɩ́ há ndɛ Yerusalem wúlu. Yerusalem pʋ́ mʋ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ bʋgyi nkpábi, Mbla ámʋ sʋ.

26 Sara mʋ́ gyí ɔdɩ́hɩɛ, ɔlɩɩ́ há ɔsʋ́sʋ́ Yerusalem. Mʋgyí anɩ yín nɩ́.

27 Tsúfɛ́ Bulu asʋ́n wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtsɩ mákwɩ́ɩ́pʋ́, nya ansigyí! Ɔtsɩá ɩkwɩ́ɩ mɔkʋ́dwíín mʋ kɩ, kplʋn, afʋsʋra okitikíti ansigyísʋ́. Tsúfɛ́ ɔtsɩ ámʋ́ʋ́ mʋ kulu lési mʋ tswɩ amʋ obénya abí tsɔtsɔɔtsɔ, dʋn ɔmʋamʋ́ʋ́ mʋ kulu da mʋ wá ekekegyíɛkɛ ámʋ.”

28 Mɩ́ apíó, séi á, mlɩlabwɛ́ Bulu ahá tsʋn mʋ tɔ́á ɔlɛhɩɛ yáɩ́sʋ́; fɛ́ alɩá ɔlɛhɩɛ yáɩ́ asa bɔkwɩɩ́ Isak.

29 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, obí ámʋ́ʋ́ bɔkwɩɩ́ mʋ kɛkɛ, ogyi Ismael amʋ lɛ́dɩnká Isak amʋ́ʋ́ bɔkwɩɩ́ mʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ túmitɔ ámʋsʋ. Alɩ kɛ́n igyi há anɩ ndɛ nɩ́.

30 Támɛ nkálɩ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́? Ɔbɛ́ɛ, “Gya ɔkpábi amʋ mʋa mʋ bi, tsúfɛ́ megyí ɔkpábi mʋ bi ámʋ mʋa ɔdɩ́hɩɛ mʋ bi ámʋ obégyi amʋ́ sɩ́ atɔ́.”

31 Mʋ́ sʋ apíó, megyí ɔkpábi amʋ abí anɩgyí. Ɔdɩ́hɩɛ ámʋ abí anɩgyí.