1 Peter 2:23 in Nkonya 23 Besia mʋ, mʋ mʋ́ omesia ɔhaa. Brɛ́á ɔdɛ ipian wúun a, ɔmɛka ɔhaasʋ, támɛ ɔlɔpʋ mʋ ansɩ́ dɩ́nká Bulu, asʋ́n ogyípʋ́ ɔnɔkwalɩpʋ amʋsʋ.
Other Translations King James Version (KJV) Who, when he was reviled, reviled not again; when he suffered, he threatened not; but committed himself to him that judgeth righteously:
American Standard Version (ASV) who, when he was reviled, reviled not again; when he suffered threatened not; but committed `himself' to him that judgeth righteously:
Bible in Basic English (BBE) To sharp words he gave no sharp answer; when he was undergoing pain, no angry word came from his lips; but he put himself into the hands of the judge of righteousness:
Darby English Bible (DBY) who, [when] reviled, reviled not again; [when] suffering, threatened not; but gave [himself] over into the hands of him who judges righteously;
World English Bible (WEB) Who, when he was cursed, didn't curse back. When he suffered, didn't threaten, but committed himself to him who judges righteously;
Young's Literal Translation (YLT) who being reviled -- was not reviling again, suffering -- was not threatening, and was committing himself to Him who is judging righteously,
Cross Reference Matthew 27:39 in Nkonya 39 Ɩnʋ atsʋ́npʋ bɔkpʋkpʋ́ʋ nwuntɔ, blɩ́ Yesu ɩwɩ abususʋ bɛɛ,
Mark 14:60 in Nkonya 60 Ɩnʋ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́, ɔlɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Fʋma ɔnɔ́ lɛ́? Fʋma asʋansʋ blɩ́ pʋ́lɛ́ fʋ́ ɩwɩ?”
Mark 15:29 in Nkonya 29 Ɩnʋ atsʋ́npʋ bɔkpʋkpʋ́ʋ nwuntɔ, blɩ́ mʋ ɩwɩ abususʋ bɛɛ, “Yɛ́ɛ fʋ́ fɛɛ, fɛ́talɩ́ bwíé Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ, lápwɛ́ mʋ nkɛnsá owítɔ́ nɩ́?
Luke 22:64 in Nkonya 64 Bɔpʋ atɔ́ klɩ́ mʋ ansíbi, fɩ́tɛ́ mʋ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́, maládá fʋ́? Bla anɩ.”
Luke 23:9 in Nkonya 9 Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Yesu asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ, támɛ Yesu mɛ́lɛ kʋkʋ ɔnɔ́.
Luke 23:34 in Nkonya 34 Ɩnʋ Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, sikie amʋ́, tsúfɛ́ bʋmeyín tɔ́á bʋdɛbwɛ.” Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɔtswɩ abi ye Yesu atadɩɛtɔ.
Luke 23:46 in Nkonya 46 Yesu lɔ́kplʋn kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, napʋ́ mɩ́ ɔŋɛ́ wá fʋ́ ɩbɩtɔ.” Olenya blɩ́ alɩ tá pɛ́, ɔlɛlɛ ɔŋɛ́.
John 8:48 in Nkonya 48 Yudafɔ ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Nɩ́ ablɩ́ anɩaa Samariayin fʋgyi, ɔŋɛ laláhɛ bʋ fʋtɔ á, anɩlawá afunu?”
John 19:9 in Nkonya 9 Oleyinkí yɔ́ mʋ wóyítɔ́ yɛ́fɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Nkʋ́nʋ́ fotsú?” Támɛ Yesu mɛ́kpla mʋ.
Acts 4:29 in Nkonya 29 Anɩ Wíe Bulu, kɩ alɩá baká anɩsʋ, afʋkpa fʋ́ asúmpʋ́, mɛ́nɩ abɛ́talɩ́ blɩ́ fʋ́ asʋ́n ámʋ, anɩméenya ifú.
Acts 7:59 in Nkonya 59 Bʋdɛ mʋ abwi da alɩɩ, olokpolí anɩ Wíe ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíe Yesu, hɔ mɩ́ ɔŋɛ́.”
Acts 8:32 in Nkonya 32 Bulu asʋ́n ánɩ́ ɔdɛkláa ɔwʋlʋ́ ámʋtɔ gyí: “Ɔlɔbwɛ díín fɛ́ kufa ánɩ́ bapʋ́ bɛya ɔmɔkpá. Ɔmobwií mʋ nnonyɔ. Ɔlɔbwɛ díín fɛ́ alɩá kufa tɔbwɛ́ nɩ́ bʋdɛ mʋ ɩwɩ imi dɩnkɩ́.
Acts 9:1 in Nkonya 1 Alɩ brɛ́ ánfɩtɔ fɛ́ɛ́ á, Saulo mɔ́kʋ́sí Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bláa ɔbɛ́ɛ, mɔ́mɔ amʋ́. Mʋ́ sʋ ɔlɔyɔ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn wá yɔ́kʋlɩ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔwánlɩn ɔwʋlʋ́ pʋlɛ mʋ suna Damasko Yudafɔ ofíakpa ahandɛ, mɛ́nɩ nɩ́ mʋ ɩbɩ da oyin ntɛ́ɛ ɔtsɩ ɔkʋ, ɔna anɩ Wíe ɔkpa ámʋsʋ a, mɛ́kɩtá mʋ, kpá mʋ ba Yerusalem.
Acts 17:31 in Nkonya 31 Bulu lalɛ́ ɛkɛ yáɩ́ ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn ɔhá ámʋ́ʋ́ alalɛ́ yáɩ́ ámʋsʋ gyi ɔyɩ́tɔ́ ɔhagyíɔha asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ. Odeklé ɔbɛ́ɛ ahá bʋbɩ́ɩ ánɩ́ ɔnɔkwalɩ igyi. Mʋ́ sʋ́ ɔlɔkʋsʋ́a ɔhá ámʋ tsú afúlitɔ nɩ́.”
Romans 2:5 in Nkonya 5 Támɛ klʋntɔ bʋ fʋ odwin, asʋtɔ bʋ fʋ ɔnlɩn. Mʋ́ sʋ ɩsʋtɔbɩtɩ́ ánɩ́ ɩda gyo fʋ́ ɛkɛá Bulu Ɔnɔkwalɩpʋ obégyi asʋ́n ɩtráa démoní tsɩ́a.
Ephesians 6:9 in Nkonya 9 Awíé, mlɩ ɛ́ mlɩkɩta mlɩ nkpábi wankláán, fɛ́ alɩá nablɩ́ bɔtsʋn. Mlɩmábwɛ amʋ́ kpóunkpóun. Mlɩkaɩn ánɩ́ mlɩa amʋ́nyɔ fɛ́ɛ́ owíe ámʋ bʋ ɔsʋ́sʋ́. Mʋ mʋ́ ɔtamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́.
2 Thessalonians 1:5 in Nkonya 5 Ɩ́nɩ dɛ́lɛ súná ánɩ́ Bulu asʋ́ngyí da ɔkpa. Tsúfɛ́ obótsu mlɩ ánɩ́ mlɩlafʋn ha mʋ iwíegyí ámʋ́ʋ́ mlɩdɛ́ ipian wúun mʋ́ sʋ ámʋtɔ yɔ.
2 Timothy 1:12 in Nkonya 12 Mʋ́ sʋ́ ndɛ ɩwɩɔsɩn ánfɩ odu wúun nɩ. Támɛ mmɛdɛ́ pɛ́lɩ nya, tsúfɛ́ nyin ɔhá ánɩ́ nahogyi. Nyin ánɩ́ ɔbɛ́talɩ́ gyo ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɔpʋwá mɩ́ ɩbɩtɔ ámʋ ɩwɩ alɩɩ yɔ́fʋn mʋ ɔbákɛ.
2 Timothy 4:8 in Nkonya 8 Séi á, tɔ́á ɩda gyo mɩ gyí ɩsʋgyí atokiehɛ́á Bulu tɔpʋ́há ahá ánɩ́ babwɛ́ yilé, anɩ Wíe Yesu, ogyi asʋ́n ogyípʋ́ Ɔnɔkwalɩpʋ amʋ ɔbɔ́pʋhá mɩ́ ɛkɛ yilé ámʋ́ʋ́ obéyinkí ba amʋ. Támɛ megyí mɩ́ nkʋlɛ ɔbɔ́bwɛ ɩ́nɩ há. Ɔbɛ́ha ahá ámʋ́ʋ́ bʋdɛ mʋ yinkí bá ɔkpa kɩ́ɩ amʋ ɛ́ fɛ́ɛ́.
Hebrews 12:3 in Nkonya 3 Mlɩpʋkɩ ipian ánɩ́ olotomi wun lakpan abwɛpʋ́ ɩbɩtɔ, brɛ́á bolu mʋ, wá mʋ ɩwɩɔsɩntɔ, mɛ́nɩ ɔŋɛ́ mɛ́ɛta mlɩ, mlɩméesi mʋ hógyi.
1 Peter 3:9 in Nkonya 9 Mlɩmápʋ lalahɛ ká lalahɛ ɩkɔ. Ntɛ́ɛ nɩ́ ahá besíá mlɩ á, mlɩmásia amʋ́ ká ɩkɔ. Mboún mlɩyula amʋ́, tsúfɛ́ Bulu lɛ́tɩ mlɩ ánɩ́ mlɩbóyulá ahá, mɛ́nɩ obóyulá mlɩ.
1 Peter 4:19 in Nkonya 19 Mʋ́ sʋ ahá ámʋ́ʋ́ igyi Bulu apɛ́ ánɩ́ bʋwúun asʋ́n ámʋ bʋpʋ́ʋ amʋ́ ɩwɩ fɛ́ɛ́ wa amʋ́ Ɔlɛpʋ́ ámʋ ɩbɩtɔ, abʋkɩta yilébwɛtɔ kínkíínkín. Otegyi mʋ asʋ́nsʋ́ brégyíbrɛ́.
Revelation 19:11 in Nkonya 11 Ɩnʋ mʋ́á nówun a, ɔsʋ́sʋ́ lafínkí. Nɛlákɩ a, ɔpɔnkɔ futútú ɔkʋ lɩ́ɩ́ á! Mʋsʋ ɔdɩnkápʋ́ amʋ ɩdá gyí, “Yilé Ɔbwɛpʋ́ pʋ́ Ɔnɔkwalɩpʋ.” Otegyi asʋ́n, ɔtɔkɔ́ ɩsá ɛ́ ɔnɔkwalɩsʋ.