Romans 12:8 in Naro 8 naka ncẽè c'ẽe ne korès kò ii ne méém korè ne. Ncẽè c'ẽe ne hùis kò ii ne méém kgoarasea hãase hùi ne. Ncẽè c'ẽe ne tc'ãà-cookg'ais kò ii ne méém wèé tcáóa ba cgoa gatà hẽé. Ncẽè c'ẽe ne koe cgóm̀kuan x'áís kò ii ne méém qãè-tcaoan cgoa x'áí i.
Other Translations King James Version (KJV) Or he that exhorteth, on exhortation: he that giveth, let him do it with simplicity; he that ruleth, with diligence; he that sheweth mercy, with cheerfulness.
American Standard Version (ASV) or he that exhorteth, to his exhorting: he that giveth, `let him do it' with liberality; he that ruleth, with diligence; he that showeth mercy, with cheerfulness.
Bible in Basic English (BBE) He who has the power of comforting, let him do so; he who gives, let him give freely; he who has the power of ruling, let him do it with a serious mind; he who has mercy on others, let it be with joy.
Darby English Bible (DBY) or he that exhorts, in exhortation; he that gives, in simplicity; he that leads, with diligence; he that shews mercy, with cheerfulness.
World English Bible (WEB) or he who exhorts, to his exhorting: he who gives, let him do it with liberality; he who rules, with diligence; he who shows mercy, with cheerfulness.
Young's Literal Translation (YLT) or he who is exhorting -- `In the exhortation!' he who is sharing -- `In simplicity!' he who is leading -- `In diligence?' he who is doing kindness -- `In cheerfulness.'
Cross Reference Matthew 6:2 in Naro 2 “A c'ẽem dtcàrà-kg'ao ba tu kò c'ẽes gúù sa máà kg'oana ne méé tu còrè-nquuan hẽé naka x'áéan xg'aeku koe hẽéthẽé táá torompitan cgoa nxàe ana téé guu, qãè khóèan khama ko ma kúrúse xu khóè xu ko hẽé khama, nxãasega xu gha c'ẽe khóèan ka dqo̱m̀mè ka. Tseegua ner ko bìrí tu u a ko máá: Gaxu di surutan xu khóè ne koe cg'oèase hòòa.
Matthew 25:40 in Naro 40 Me gha X'aiga ba xo̱a ne a máá: ‘Tseegua ner ko bìrí tu u: Wèés gúùs ẽe tu Tíí ka c'ẽe ne ncẽe ne cg'áré ne ka cúía ne koe ga kúrúa sa, tu Tíí ga ra kúrúa máánaa,’ témé.
Luke 21:1 in Naro 1 Jeso ba kò ghùi-kg'ai a tempelem koe qguùa ne khóè ne bóò ne ko aban dis gàbas koe aban tòó.
Acts 2:44 in Naro 44 Ne kò wèé ne dtcòm̀-kg'ao ne xg'aea hãa, a cúís gúù sa xg'aea máána hãa.
Acts 4:33 in Naro 33 Xu kò x'áè úú-kg'ao xu X'aigam Jeso ba x'ooan koe tẽea hãa di tchõàn kaisa qarika nxàea tseegukagu; i kò kaisa cgóm̀kuan gane wèéa ne koe ga hãa,
Acts 11:28 in Naro 28 Me gaxu ka c'ẽem porofitim Agabose ta ko ma tciiè ba tẽe, a ba a Tcom-tcomsam Tc'ẽem ka cg'oè cgaeèase bìrí ne, kaisas xàbà sa gha wèém nqõó ba xõa cgae sa. Si kò ncẽe sa kúrúse Kelaodiam ko Roma koe tc'ãà-cookg'aia x'aè ka.
Acts 13:12 in Naro 12 Eẽm tc'ãà-cookg'aim ko dùús kúrúsea sa bóò kagam kò dtcòm̀, xgaa-xgaan ẽe X'aigam Nqarim dia ko kaisas are sa tcãà mea khama.
Acts 13:15 in Naro 15 X'áèan hẽé naka porofiti xu hẽéthẽé di zi tcgãya zi ko nxáráèa xg'ara, ka xu kò còrè-nquum di xu tc'ãà-cookg'ai xu khóèan tsééa úú, i síí dtcàrà tsara a, a máá: “Gaxae ka káíkhoea tsaoè, ghùi-tcáókuan dim kg'ui ba tsao kò úúa, ncẽe khóè ne tsao gaam cgoa x'áè kg'oana ba, ne tsao khóè ne bìrí me,” témé.
Acts 15:32 in Naro 32 Ka tsara kò Jutasea tsara Silasea tsara, porofiti tsara a kò ii khama qáò x'aèan séè a dtcòm̀-kg'ao ne cgoa kg'ui, a ghùi-ghui tcáó ne, a qari-qari ne.
Acts 20:2 in Naro 2 Eẽ xu qgáì xum ko tchoaba, a kò khóè ne káí kg'uian cgoa ghùi-ghui tcáó, a ba a síí Akaia koe tcãà,
Acts 20:28 in Naro 28 Q'õésea méé xao hãa, naka xaoa wèés xg'aes ghùuan di sa thẽé q'õé. Tcom-tcomsam Tc'ẽe ba kòre-kg'ao iise gaxaoa tòó xaoa hãa, kerekes Nqarim di sa xao gha kòre ka, ncẽe Gam di c'áòan kam x'ámáa sa.
Romans 12:13 in Naro 13 C'ẽe ne dtcòm̀-kg'ao ne kòo xháé ne méé tu ẽe tu úúa hãa sa gane cgoa q'aa-q'aaku. X'áéa tu koe c'ẽe ne qãèse hààkaguan koe tu tcãàn tcáó.
Romans 13:6 in Naro 6 Ncẽes gúùs domkaga tu ko nqõóm ko tcg'òóa mááè marian tcg'òó, tc'ãà-cookg'ai xua Nqarim di xu tséé-kg'ao xu u khama, ncẽe ko tsééa xu kúrú xu.
1 Corinthians 12:28 in Naro 28 Me Nqari ba kerekes koe khóè ne tãáka zi téé-q'oo zi koe tòóa: tc'ãà dis koe x'áè úú-kg'ao xu, cám̀ dis koe porofiti ne, nqoana dis koe xgaa-xgaa-kg'ao ne, naka are-aresa zi gúù zi di ne tséé-kg'ao ne hẽé, naka qãèkagu di qarian úúa ne khóè ne hẽé, naka khóèan ko hùi ne hẽé, naka khóèan tc'ãà-cookg'aia ne hẽé naka tãáka xu ta̱m xu cgoa ko kg'ui ne hẽéthẽé e.
1 Corinthians 14:3 in Naro 3 Igaba khóèm ẽe ko porofita ba ko khóèan cgoa kg'ui, tshàoam gha ghùi i, a ba a ghùi-ghui tcáó o, a qgài-qgai tcáó o ka.
2 Corinthians 1:12 in Naro 12 Ncẽea sixae ko dqo̱m̀se cgoas ga si i: sixae di tcáóa ne chìbi-chibi xae e tama, igaba i ko nxàea tseegukagu, ncẽem nqõóm koe xae tcom-tcomsan hẽé naka Nqarim di q'ano-tcáóan hẽéthẽé cgoa kg'õèa hãa sa. Gatu cgoa xae ko hãa ka xae kò kaisase káí-kg'aise ncẽeta ma kg'õèa hãa, nqõóm ko ma tc'ẽe khama tamase, igaba Nqarim di cgóm̀kuan koe guu a.
2 Corinthians 8:1 in Naro 1 Ncẽeska, tíí qõe ga tuè, Nqarim Maketonia di zi kereke zi koe x'áía hãa cgóm̀kuan ka tu gha q'ãa sa xae ko tc'ẽe:
2 Corinthians 8:12 in Naro 12 Khóè ba nta noose úúa hãa sa Nqarim koe gúù méé tama khama. Cgáés gúù si i, khóèm ko ẽem q'õòa hãa zi gúù zi ka c'ẽe sa tcg'òó kg'oana hãa ne. Nxãaskam gha Nqari ba qãè-tcaoa máá dùús wèés ẽem ko tcg'òó sa.
2 Corinthians 9:7 in Naro 7 Wèém khóè ba méém ẽem gabá tcáóa ba koe ma bìrísea hãa khama ma tcg'òó, tc'ẽe tama tcáó ka hẽé naka chùièm ko domka hẽéthẽé tamase, Nqari ba gaam ẽe ko q'ano-tcáóse tcg'òó a máà ba ncàm̀a hãa ke.
2 Corinthians 9:11 in Naro 11 Wèé za ga tu gha qguùkaguè, nxãasega tu gha wèé za ga kgoara-tcáóa hãase máàkuan tcg'òó ka. Ne gha Jerusalema di ne khóè ne Nqari ba qãè-tcaoa máá, gatu di zi máàku zi xae ko tcg'òóa máá ne x'aè ka.
2 Corinthians 9:13 in Naro 13 Tséés ncẽe tu kò gaas ka tseegu tu ii sa x'áía hãa sa gha dqo̱m̀kuan Nqarim koe óága. Krestem di qãè tchõàn tu kò dtcòm̀, a kò komsana a, a tu a kò Nqarim di ne khóè ne hẽé naka c'ẽe ne wèé ne hẽéthẽé aban tcg'òóa máá ka kgoarase.
2 Corinthians 11:3 in Naro 3 Igabar ko q'áò, gatu di tc'ẽea ne gha tseegu a q'ano máàsean Krestem di koe tcg'oa sa, ẽem kò cg'ao ba ma gam di kàan cgoa Efa sa ma qàe-qaea hãa khamaga ma.
Ephesians 6:5 in Naro 5 Qãà tuè, gatu di x'aigan nqõómkg'ai di komsana, q'áòan hẽé naka cgùruan hẽéthẽé cgoa, cúí tcáóa tu cgoa, ẽe tu ga ko Krestem ka hẽé khamaga ma.
Colossians 3:22 in Naro 22 Qãà tuè, gatu ka q'õòse ga ne nqõóm di ne tu komsana wèé zi gúù zi koe. Ncẽe gúùan méé tu kúrú, gaan di tcgáían gatu koe tòóa hãas ka tamase, kana cgóm̀kuan tu gha hòò cgae e domka tamase, igaba méé tu wèé tcáóa tu cgoa kúrú u, X'aiga ba q'áòa hãase.
1 Thessalonians 2:3 in Naro 3 Sixae di xgaa-xgaa ne kàma, kana cg'urigam dàòm di, kana kàan di tama khama.
1 Thessalonians 2:8 in Naro 8 A xae a kò kaisase xgónè tua hãa, domka xae kò kg'ónòsea hãa, táá xae gha Nqarim di qãè tchõàn cúí máà tu u ka, igabaga xae gha thẽé sixae di kg'õèan tcg'òóa máá tu u ka, tseegukaga tu kò sixae koe kaisase ncàm̀-ncamsa tu u khama.
1 Thessalonians 5:12 in Naro 12 Tíí qõe ga tuè, dtcàrà tu u xae ko, ẽe ko gatu xg'aeku koe tséé ne khóè ne méé tu tcom sa, gane ẽe X'aigam koe tc'ãà-cookg'ai tua hãa a ko tchàno-tchano tu u ne.
1 Timothy 3:4 in Naro 4 gam dim x'áé ba qãèse tc'ãà-cookg'aia hãa ba, a ko gam di cóán kúrú i komsana me ba, a wèé qgáì koe ga qãè qgóósean úúa ba.
1 Timothy 4:13 in Naro 13 Gataga méé tsi Nqarim di zi Tcgãya zi nxárán koe hẽé, khóè ne ghùi tc'ẽean koe hẽé, naka khóè ne xgaa-xgaan koe hẽéthẽé tòóse, nakar nxãakg'aiga síí hàà.
1 Timothy 5:17 in Naro 17 Kaia xu ncẽe ko kereke zi qãèse qõòkagu xu méé xu kaisa tcoman máàè, kaisase qarika ẽe ko Nqarim dim kg'uim koe tséé a ko xgaa-xgaa me xu.
Hebrews 10:25 in Naro 25 Táá méé ta gatá di xg'ae-q'ooan chõòkagu guu, ncẽe ne ko c'ẽe ne kuri hẽé khama, igaba méé ta korèku, naka ta kaisase gatà hẽé, ẽem ko ma X'aigam dim cáḿ ba ma cúù ta ko ma bóò me khama ma.
Hebrews 13:7 in Naro 7 Tc'ẽe-tc'ẽese tu gatu di xu tc'ãà-cookg'ai xu, ncẽe kò Nqarim di kg'uian xgaa-xgaa tu u xu. Tc'ẽe-tc'ẽese nta iis kg'õè sa xu kò kg'õè sa naka tua gaxu dis dtcòm̀ sa serè.
Hebrews 13:17 in Naro 17 Gatu di xu tc'ãà-cookg'ai xu komsana naka gaxu di x'áè-kg'áḿan koe máàse. Kòre tu u xu ko ke, khóèm gatu ka gha Nqari ba chóà máám khama ma. Komsana xu naka xu nxãasega tsééa xu qãè-tcaoan cgoa kúrú, tshúù-tcaoan cgoa tamase, gatà i kò ii ne i cuiskaga hùi tua hãa tite ke.
Hebrews 13:22 in Naro 22 Tíí qõe ga tuè, ghùi-ghuin tcáó tu u ghas tcgãyas xòm̀ sar góá máá tua hãa, a ko dtcàrà tu u qáò-tcaoa tu gha máá si sa.
Hebrews 13:24 in Naro 24 Wèé xu tc'ãà-cookg'ai xu gatu di xu hẽé naka wèé ne tcom-tcomsa ne hẽéthẽé tu tsgám̀kagu. Italea di ne ko thẽé tsgám̀kagu tu u.
1 Peter 4:9 in Naro 9 Qãèse méé tu x'áéa tu koe hààkaguku, kg'ui úú tamase.
1 Peter 5:2 in Naro 2 domkar ko kaisase dtcàrà xao o a ko máá: Ghùu zi Nqarim di zi xao kòre. Q'õé zi, qaase i ko domka tamase, igaba tcáóa xao di tc'ẽean domka, ẽem ma Nqari ba ncàm̀a hãa khama. Ncẽes tséé sa kúrúan di ncàm̀an úúa hãase méé xao kúrú si, surutan qaa tamase.