Hebrews 2:9 in Naro 9 Igabaga ta ko Jeso ba bóò, ncẽe kò xòm̀ x'aèan q'oo koe moengelean dis téé-q'oos ka nqãaka hãa sa máàèa ba, nxãasegam gha Nqarim di cgóm̀kuan koe guu a wèém khóèm domka x'oo sa xám̀ ka. Me kò x'oo sam kò xgàrasea máá domka x'áàn hẽé naka tcomkuan hẽéthẽé dis cábá sa cábákaguè.
Other Translations King James Version (KJV) But we see Jesus, who was made a little lower than the angels for the suffering of death, crowned with glory and honour; that he by the grace of God should taste death for every man.
American Standard Version (ASV) But we behold him who hath been made a little lower than the angels, `even' Jesus, because of the suffering of death crowned with glory and honor, that by the grace of God he should taste of death for every `man'.
Bible in Basic English (BBE) But we see him who was made a little lower than the angels, even Jesus, crowned with glory and honour, because he let himself be put to death so that by the grace of God he might undergo death for all men.
Darby English Bible (DBY) but we see Jesus, who [was] made some little inferior to angels on account of the suffering of death, crowned with glory and honour; so that by the grace of God he should taste death for every thing.
World English Bible (WEB) But we see him who has been made a little lower than the angels, Jesus, because of the suffering of death crowned with glory and honor, that by the grace of God he should taste of death for everyone.
Young's Literal Translation (YLT) and him who was made some little less than messengers we see -- Jesus -- because of the suffering of the death, with glory and honour having been crowned, that by the grace of God for every one he might taste of death.
Cross Reference Matthew 6:28 in Naro 28 “A tu a ko dùús domka qgáían ka káíse tc'ẽe-tc'ẽese? Bóò, nta i qãáka di x'aan ii sa, nta i ko ma tso̱m sa. Tséé tama i hãa, a gataga qgáían qgãéa mááse tama.
Matthew 16:28 in Naro 28 Tseegua ner ko bìrí tu u: Ncẽe koe téé-tẽe ne ka c'ẽea ne x'ooan xám̀a hãa tite, Khóèm dim Cóá ba ne bóò, Me Gam di x'aian koe hãase hàà tama cookg'ai koe,” tam méé.
Mark 9:1 in Naro 1 Me bìrí xu a máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o: Ncẽe koe téé-tẽe ne ka c'ẽea nea x'ooan xám̀a hãa tite, Nqarim di x'aia ne ne bóò, i qarian cgoa hàà tamas cookg'ai koe,” témé.
Luke 9:27 in Naro 27 Igabar ko tseeguan bìrí tu u: Ncẽe koe téé-tẽe ne ka c'ẽea ne x'ooan xám̀a hãa tite, Nqarim di x'aia ne ne ko bóò i hàà tama cookg'ai koe,” tam méé.
John 1:29 in Naro 29 Me Johane ba xùrikom cáḿ ka Jeso ba bóò Me ko hàà, me máá: “Ghùu-coam Nqarim di ba tu bóò, ncẽe ko hàà nqõóm di chìbian xgàm a qõò cgoa ba!
John 3:16 in Naro 16 Nqari ba nqõó ba ncẽeta noose ncàm̀a hãa domkam kò Gam dim Cóám cúíse ábàèa hãa ba tcg'òóa hãa khama, nxãasegam gha dìím wèém ẽe ko Gam koe dtcòm̀ ba táá kaàkaguè, igabam gha chõò tamas kg'õè sa úú ka.
John 8:52 in Naro 52 Xu kò Juta xu nxãaska bìrí Me a máá: “Dxãwa tc'ẽean Tsi úúa hãa sa xae ncẽeska q'ana hãa. Abrahama ba x'óóa, xu porofiti xu thẽé x'óóa hãa, igabaga Tsi ko Tsáá máá, dìím wèém ẽe ko Tsari kg'uian qgóóa qari ba chõò tamase x'óóan xám̀ tite, témé.
John 10:17 in Naro 17 “Ncẽes gúùs kam Abo ba ncàm̀ Tea, Tiri kg'õèa ner ghùu zi tcg'òóa máána hãa khama, nxãasegar gha gaicara séèa ka̱bi i ka.
John 12:32 in Naro 32 Ra gha Tíí, nqõómkg'ai koer kòo ghùiè ne wèé khóèan Tíí koe tcéèa óá,” tam méé.
Acts 2:33 in Naro 33 Eẽm ko Jeso ba tc'amaka dis ntcõó-q'oos Nqarim dim x'õàm kg'áò xòè dim dis koe ghùi a úúè, kam kò nqòòkaguèam Tcom-tcomsam Tc'ẽe ba Xõòm koe hòò, a ba a kò wèés gúùs ncẽe tu ko bóò a ko kóḿ sa ntcã̱a xòó.
Acts 3:13 in Naro 13 Nqarim Abrahamam di ba, a Isakam di ba, a Jakobem di ba, Nqarim gaxae ka xõò ga xu di ba, nxãa ba Gam dim Qãàm Jeso ba x'áàkagua. Tcg'òó Me xao kò, síím gha cg'õoè ka, a xao a kò Pilatom cookg'ai koe c'úùse Me, ncẽe kò qõòm gha ka kgoara Mea hãa ba.
Romans 5:8 in Naro 8 Igabagam Nqari ba gatá koem úúa ncàm̀kuan x'áía hãa, qanega ta kò chìbi-kg'ao ta ii kam Kreste ba x'óóa máá ta a hãa di i.
Romans 5:18 in Naro 18 Gaa domka, ncẽe ne kò ma wèé ne khóè ne cúím khóèm dis tséés cg'ãès koe guu a chìbiga ne iise bóòè, khamaga ne kò wèé ne khóè ne cúím Khóèm di tsééan tchànoan di koe guu a tchàno ne iise bóòè, a gha kg'õèan úúa hãa.
Romans 8:3 in Naro 3 Moshem di x'áèa ne kò cgàam di kg'amkan domka kgoara ta ka tààè, igabam kò Nqari ba Gam dim Cóám koe guu a kgoara ta a khama. Ncẽe kò chìbi-kg'aom khama ma tsééa tcg'òóèa hãa ba, a ko hàà cgàa ii, a hàà gaam cgàam koe chìbian dis tcg'òóa mááku sa ii ba.
Romans 8:32 in Naro 32 Gaam ẽe kò Gam dim Cóám tc'áró-tc'aro ga táá bóòa guu, igaba kò gatá wèéa ta domka tcg'òó Me ba, nxãa ba gáé cuiskaga Gam cgoa wèé zi gúù zi máà ta a hãa tite thẽé?
2 Corinthians 5:15 in Naro 15 Me Kreste ba wèéa ta domka x'óóa hãa, nxãasega ne gha ẽe kg'õèa hãa ne táá gane ka kg'õèa mááse ka, igaba ne gha kg'õèa máá Gaam ẽe kò x'óóa máá nea hãa, a x'óóan koe ghùièa hãa ba ka.
2 Corinthians 5:21 in Naro 21 Kreste ba kò cúí chìbi ga kúrú tama, igabagam kò Nqari ba gatá domka kúrú Me, Me chìbian úú, nxãasega ta gha gatá Gam koe guu a Nqarim di tchànoan úú ka.
Galatians 4:4 in Naro 4 Igaba ẽem ko x'aè ba cg'oè kam kò Nqari ba Gam dim Cóá ba tsééa úú, khóès ka ábàèa hãa, a x'áèan dòm̀ q'oo koe kg'õèa hãa ba,
Philippians 2:7 in Naro 7 Igabam xg'ao cg'ãa-cg'anasekaguse a qãàm dis téé-q'oo sa séè, a khóèm dis iis koe ábàèa. Eẽm ko khóèan di iian koe sao-xg'aeè
1 Timothy 2:6 in Naro 6 ncẽe kò kg'õèa ba máàna hãa ba, wèé ne khóè ne di kg'õèa nem gha x'ámá ka̱bi ka, a kò gatà hẽéan ka qãèm x'aèm ka Nqarim ka nxárá tcg'òóèas x'áí sa ii ba.
Hebrews 2:7 in Naro 7 Xòm̀ x'aè ka Tsi kò moengelean dis téé-q'oos ka nqãaka hãa sa máà me, a Tsi a kò x'áàn hẽé naka tcoman hẽéthẽé dis cábá sa cábákagu me,
Hebrews 7:25 in Naro 25 Gaa domkam qarian úúa hãa, wèéa ne ẽe ko Gam koe guu a Nqarim koe cúù-cuuse nem gha chõò tamase kgoara di i, còrèam gha máá ne kam chõò tamase kg'õèa hãa khama.
Hebrews 8:3 in Naro 3 Wèém peresitim kaia ba nxárá tcg'òóèa hãa, nxãasegam gha aba zi hẽé naka dàòa-máákuan ko kúrúè zi kg'oo-coa zi hẽéthẽé Nqarim koe úú ka. Gatà iim dàòm ka i ko qaase, gataga méém thẽé gatá dim Peresiti ba Nqarim cookg'ai koem gha úús gúù sa úúa hãa sa.
Hebrews 10:5 in Naro 5 Gaa domkam kò Kreste ba nqõómkg'ai koem ko hàà ka Nqarim ka máá: “Qhàea-mááku zi hẽé naka máàku zi hẽéthẽé Tsi kò tc'ẽe tama, igaba Tsi kò tc'áró ba máà Te.
1 Peter 1:21 in Naro 21 Gam koe tu ko guu a Nqarim koe dtcòm̀, ncẽe ko x'ooan koe ghùi Me a x'áàkagu Mea ba, nxãasega i gha gatu di dtcòm̀an hẽé naka nqòòan hẽéthẽé Nqarim koe hãa ka.
1 John 2:2 in Naro 2 Gaam ncẽe gatá di chìbian domka dàòa-máákus iise tcg'òóèa hãa ba, chìbia ta ta gha qgóóa mááè ka; gatá cúí ta dian ka tamase, igaba thẽé wèém nqõóm dian kaga hẽéthẽé e.
1 John 4:9 in Naro 9 Ncẽea Nqarim ma Gam di ncàm̀kuan gatá koe x'áía hãa ga a: Gam dim Cóám cúí bam kò nqõómkg'ai koe tsééa óá, nxãasega ta gha Gam koe guu a kg'õè ka.
Revelation 5:9 in Naro 9 Xu kò ka̱bam cii ba nxáè a máá: “Kg'anoèa Tsi hãa, tcgãya sa séèan ka, a gaas tc'àmà-tcẽekg'am cgoaèa gúùan xgobekg'am, cg'õoèa Tsi kò hãa khama, a Tsi a kò khóè ne Tsari c'áòan cgoa x'ámá tcg'òó a Nqari ba máà, wèé zi qhàò zi koe guu a, naka wèé ta̱man koe hẽé, naka wèé ne khóè ne koe hẽé, naka wèé zi xg'ae zi koe hẽéthẽé e,
Revelation 19:12 in Naro 12 Gam di tcgáía nea kò ka̱rukos c'ees khama ii, i Gam di tcúúan koe káí cábán x'aian di hàna. Gam koe góáseas cg'õè sam kò úúa, ncẽe ko cúí khóè kaga c'úùèa hãa, igaba Gam cúím ka q'ãaèa hãa sa.