Romans 9:30 in Nadeb 30 Hahỹỹ d' tahanäng pé tii: Judah buuj nadoo doo, dooh né paawä resóts bä nyy da baad rabahado padëëk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó, baad rawén hado däg kän hỹỹ kä ta matym gó, rah'yy ka'eeh do hyb n'aa.
Other Translations King James Version (KJV) What shall we say then? That the Gentiles, which followed not after righteousness, have attained to righteousness, even the righteousness which is of faith.
American Standard Version (ASV) What shall we say then? That the Gentiles, who followed not after righteousness, attained to righteousness, even the righteousness which is of faith:
Bible in Basic English (BBE) What then may we say? That the nations who did not go after righteousness have got righteousness, even the righteousness which is of faith:
Darby English Bible (DBY) What then shall we say? That [they of the] nations, who did not follow after righteousness, have attained righteousness, but [the] righteousness that is on the principle of faith.
World English Bible (WEB) What shall we say then? That the Gentiles, who didn't follow after righteousness, attained to righteousness, even the righteousness which is of faith;
Young's Literal Translation (YLT) What, then, shall we say? that nations who are not pursuing righteousness did attain to righteousness, and righteousness that `is' of faith,
Cross Reference Romans 1:17 in Nadeb 17 P'op Hagä Do hejój né hẽ ti ta ti ỹ wén her'oot, Kristo ky n'aa hanäm do metëëh do hyb n'aa nyy da baad ji bahado däk P'op Hagä Do matym gó, jããm hẽ Kristo hã ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa. Tii da né hẽ takerii däk P'op Hagä Do kyy kerih doo gó: “Jããm hẽ edëb had'yyt da, jé ta hã h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad hado däk do P'op Hagä Do matym gó”, näng kerih doo.
Romans 3:5 in Nadeb 5 Hỹỹ kä, baad nadoo do ër moo bok do hã wyt ta maab däg, dooh tii da P'op Hagä Do bad'oo. Baad had'op sahõnh hẽ P'op Hagä Do bad'oo doo, ji nahadoo do hyb n'aa. Tii d' tahadoo do hyb n'aa, nyy da ji kyyh tii bä nesaa do hã ji taky n'aa ety bä? “Taw'ããts hẽ nadoo do P'op Hagä Do bad'oo, ãã tarejãã do hyb n'aa”, näng g'eeh ji? (Badäk hahỹỹ bä habok do hyb n'aa newëë doo da, reaanh doo da, ỹ her'oot ti ỹ erih do hã.)
Romans 3:21 in Nadeb 21 Hỹỹ kä P'op Hagä Do metä däk nyy da ji hajaa baad ji bahado däk ta matym gó. Mosees ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do ji ky daheeh do hyb n'aa nado tii. Ti hadoo né hẽ, Mosees ky n'aa jaw'yyk doo, P'op Hagä Do ky n'aa rod p'ooj ub habong do na-ããj hẽ, raher'oot paa ta ti ky n'aa hã.
Romans 4:9 in Nadeb 9 Ỹ eaanh hỹỹ kä, jããm hẽ sa masuuj noo byyh kehõk do ti ky n'aa kedëng g'eeh? Dooh. Judah buuj nadoo doo, sa masuuj noo byyh kanehõk doo, ti na-ããj hẽ raky n'aa kedëng. Abaraãm h'yy ka'eeh do hyb n'aa né hẽ baad tawén hado däk P'op Hagä Do hã, ër ky hadoo paah.
Romans 4:11 in Nadeb 11 Ta jawén tii, Abaraãm hã takan'oo däk sa masuuj noo byyh kahõk do heen n'aa. Ta masuuj noo byyh kanahõk nä bä, P'op Hagä Do hã tah'yy ka'eeh do hyb n'aa baad tabahado däk do metëë n'aa tii. Ti hyb n'aa, sahõnh hẽ sa masuuj noo byyh kanehõg né paawä, P'op Hagä Do hã rah'yy ka'eeh do hyb n'aa baad rabahado padëëk do P'op Hagä Do matym gó, sa wahë makũ hado däk Abaraãm.
Romans 4:13 in Nadeb 13 Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do raky daheeh do hyb n'aa tado bä, Abaraãm hã, Abaraãm panaa hã na-ããj hẽ, P'op Hagä Do ky n'aa enooh sahõnh hẽ badäk hahỹ ta danäh rabahadoo hyb n'aa. Dooh. Ta ti P'op Hagä Do wén ky n'aa enooh sa hã, ta hã rah'yy ka'eeh do hyb n'aa baad rabahado padëëk P'op Hagä Do matym gó hyb n'aa tii.
Romans 4:22 in Nadeb 22 Ti hyb n'aa né hẽ baad tawén hado däk P'op Hagä Do matym gó P'op Hagä Do an'oo bä, takerii däk do né hẽ.
Romans 5:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa kä, baad ër bahado däk do hyb n'aa kä P'op Hagä Do matym gó ta hã ër h'yy ka'eeh do hyb n'aa, P'op Hagä Do najiis ër bahado däk hỹỹ kä. Dooh ta majĩĩ ër hado boo bä. Ër Wahë N'aa Jesus Kristo hyb n'aa tii.
Romans 9:14 in Nadeb 14 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, “Dooh baad hadoo do P'op Hagä Do moo wäd ji hã”, näng g'eeh ji kyyh? Dooh. Taw'ããts hẽ tii da dooh ji edo bä.
Romans 9:31 in Nadeb 31 Isaraéw buuj kä, tak'ëp rah'yyb padäg né paawä Mosees ky n'aa jaw'yyk do mejũũ doo da rababok hyb n'aa, baad rabahado padëëk hyb n'aa paawä P'op Hagä Do matym gó, dooh baad rahado padäg bä ta matym gó.
Romans 10:6 in Nadeb 6 Ta see hadoo Mosees kyyh seeh, ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad P'op Hagä Do matym gó ji bahado däk do ky n'aa. Hahỹỹ da ta kyyh: “Hahỹỹ da medoo manäh, ‘Jaa hasëëk pé hỹ pong jé? Jaa hahyng pé t'õp dejëp do rababong bä?’” näng mäh. Hahỹỹ d' tahanäng pé Mosees kyyh: Dooh hyb n'aa pé Kristo bahyng ji an'oo bä. Dooh hyb n'aa pé dejëp do mahang Kristo ganyyh ji an'oo bä.
Romans 10:10 in Nadeb 10 Ji tawén ed'ëëp, ji h'yyb gó né hẽ ji ky daheeh do hyb n'aa baad ji bahado däk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó. Ji tawén ed'ëëp na-ããj hẽ, ji noo me ji her'oot do hyb n'aa, “Jesus né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo.”
Romans 10:20 in Nadeb 20 Ta jawén, baad ub Isajas baher'oot paa P'op Hagä Do kyyh Isaraéw buuj nadoo do ky n'aa hã. Hahỹỹ d' mä ta kyyh: “Hã ỹ hyb n'aa napeet do paa ỹ d' rawyyd kän sa h'yyb me. Ỹ kametä däk hã ỹ hyb n'aa napeet do paa hã”, näng mäh.
1 Corinthians 6:9 in Nadeb 9 Nepäh bë hã, dooh P'op Hagä Do gado bä tabag'ããs bä nesaa do moo heb'ooh doo? Bë kawad'ii manä da. Ta patug nadoo do sii, ta ỹỹm nadoo do sii he'ỹỹh doo, kabarii hã h'yy ka'eeh doo, ta patug h'yyb rejãã doo, ta ỹỹm h'yyb rejãã doo, aj'yy ỹỹnh ked'oo do ta see aj'yy tagadoo doo, aj'yy, aj'yy sii he'ỹỹh doo,
Galatians 2:16 in Nadeb 16 Dooh né paawä baad nadoo do moo heb'ooh do ër ado bä paawä, ër hapäh, jããm hẽ Jesus Kristo hã ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad ji wén hado däk P'op Hagä Do matym gó. Jããm hẽ Jesus hyb n'aa ji tagadoo. Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do ji ky daheeh do hyb n'aa tado bä. Ër na-ããj hẽ, Judah buuj, Kristo Jesus hã ër h'yy kae däk baad ër bahado däk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó, ër tagadoo hyb n'aa. Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do ji ky daheeh do hã ër daab yb wäd bä. Dooh hajaa pé baad tabahado däk P'op Hagä Do matym gó Mosees ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do taky daheeh do hyb n'aa.
Galatians 3:8 in Nadeb 8 P'ooj ub P'op Hagä Do kyy kerih do hã kaher'ood däk paah, rah'yy ka'eeh do hyb n'aa, Judah buuj nadoo do sii hẽ da baad rabahado padëëk da P'op Hagä Do matym gó. Hahỹỹ da Kristo ky n'aa hanäm do P'op Hagä Do kyy kerih do her'oot paa Abaraãm hã: “A hyb n'aa né da sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong do ky n'aa kedëng da”, näng kerih doo.
Galatians 3:24 in Nadeb 24 Kristo ewäd hyng do pooj jé, ãã hagã n'aa hadoo ti nuuj jé Mosees ky n'aa jaw'yyk doo, nesaa do ãã moo nabok hyb n'aa. Hỹỹ kä, Kristo ewäd hyng do hyb n'aa, baad ër bahado däk P'op Hagä Do matym gó ta hã ër h'yy ka'eeh do hyb n'aa.
Galatians 5:5 in Nadeb 5 Ëër kä, baad ër gada P'op Hagä Do Sahee an'oo bä, Kristo hã ër h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad ër bahado däk P'op Hagä Do matym gó.
Ephesians 2:12 in Nadeb 12 Ti noo gó, dooh Kristo bë hapëë bä. Dooh Isaraéw buuj, P'op Hagä Do karapee uuh bë do bä. Dooh bë gado bä ti noo gó Isaraéw buuj sa hã P'op Hagä Do ky n'aa enooh doo, sa uuh bë nadoo do hyb n'aa. Badäk hahỹỹ bä bë baboo né paawä, dooh baad hadoo do bë gada pé ti noo gó, daap bë babok, dooh P'op Hagä Do bë hapëë bä ti noo gó.
Ephesians 4:17 in Nadeb 17 Ti hyb n'aa, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do kyy gó tak'ëp péj bë ỹ mejũũ, P'op Hagä Do sa h'yyb gó nahapäh do rababok doo da bë aboo boo manä wäd! Daap hadoo do rahyb n'aa newëë do jawén rababok tii.
Philippians 3:9 in Nadeb 9 ta hã ỹ h'yy kata däk hyb n'aa. Ta hã ỹ h'yy kata däk do hyb n'aa kä, dooh ỹ tyw n'aa esóts wäd bä Mosees ky n'aa jaw'yyk do ỹ ky daheeh do hyb n'aa baad ỹ bahado däk P'op Hagä Do matym gó. Baad ỹ hado däk hỹỹ kä P'op Hagä Do matym gó, Kristo hã ỹ h'yy kae däk do hyb n'aa. P'op Hagä Do hanaa né hẽ ti baad ji hado däk do ta matym gó. Ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa né hẽ tii.
1 Timothy 6:11 in Nadeb 11 Õm Tsimoot, P'op Hagä Do sii hawät doo, tii d' madoo manäh. Baad hadoo do hã h'yyb däg. P'op Hagä Do karẽn do hã mah'yyb däg. P'op Hagä Do hã h'yy kae had'yyt hẽ. Ta wób makamahä̃n had'yyt hẽ. H'yy gajëë hõm manä P'op Hagä Do karẽn doo da mabawät do hã. Kaja hẽ denaa hẽ had'yyt hẽ er'ood ta wób sa hã.
Hebrews 11:7 in Nadeb 7 Tah'yy ka'eeh do hyb n'aa Nowéh tatamaa jat marakate, ta ỹỹm, ta taah, ta taah ä̃j raked'ëëp do hood n'aa. Marakate tatamaa jat Nowéh P'op Hagä Do maher'oot jawén paa bä sa pooj jé hana do ranahapäh nä doo. Nowéh h'yy ka'eeh doo, ta metëë n'aa ta wób sa hã. Nesaa do hã ta wób raky n'aa kety däk, Nowéh h'yy ka'eeh doo da rah'yy kana'eeh do hyb n'aa. Ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa né hẽ baad ji bahado däk P'op Hagä Do matym gó. Ti hyb n'aa, tah'yy ka'eeh do hyb n'aa baad Nowéh wén hado däk ta matym gó.
1 Peter 4:3 in Nadeb 3 Jããm hẽ dó p'ooj ub bë moo bok do paah, P'op Hagä Do sa h'yyb gó nahapäh do rabad'oo doo da. Tii d' bë moo boo manä wäd. Sa ỹỹm nadoo do sii, sa patug nadoo do sii rabahe'ỹỹh tii. Sa h'yyb karẽn do jawén ta ti hedoo do rababok. Jarakë hedoo do hã rabaoom. Ta bahä̃nh rabawëh, rabeëëk. Jäm ramoo bok rah'yy karẽn doo da rabeëëk hyb n'aa. Sa kabarii raweh'ëëh hyb n'aa tak'ëp taw'ããts hẽ nadoo do ramoo bok.