Romans 4:5 in Nadeb 5 P'op Hagä Do né hẽ ti hanoo, baad rabahado padëëk baad nadoo do paah. Ta hã h'yy ka'eeh doo, tah'yy ka'eeh do hyb n'aa né hẽ baad tabahado däk ti P'op Hagä Do matym gó, ta ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do tamoo wät do hyb n'aa nado.
Other Translations King James Version (KJV) But to him that worketh not, but believeth on him that justifieth the ungodly, his faith is counted for righteousness.
American Standard Version (ASV) But to him that worketh not, but believeth on him that justifieth the ungodly, his faith is reckoned for righteousness.
Bible in Basic English (BBE) But to him who without working has faith in him who gives righteousness to the evil-doer, his faith is put to his account as righteousness.
Darby English Bible (DBY) but to him who does not work, but believes on him who justifies the ungodly, his faith is reckoned as righteousness.
World English Bible (WEB) But to him who doesn't work, but believes in him who justifies the ungodly, his faith is accounted for righteousness.
Young's Literal Translation (YLT) and to him who is not working, and is believing upon Him who is declaring righteous the impious, his faith is reckoned -- to righteousness:
Cross Reference John 5:24 in Nadeb 24 Ti m' taky hadoo ẽnh: —Né hup ỹ né hẽ hahỹ ỹ her'oot doo: Ỹ her'oot do gad'oo doo, hã ỹ mejũũ do hã h'yy ka'eeh doo, edëb had'yyt do ta hã däg, tawäd had'yyt hẽ da hỹ pong jé P'op Hagä Do pa. Dooh nesaa do hã taky n'aa kety däk da. Dooh banesaa doo hẽnh tahõm wäd bä. Edëb had'yyt hẽ kä ta h'yyb tym. P'op Hagä Do pa da tabawäd had'yyt hẽ kä —näng mä ta kyyh.
John 6:29 in Nadeb 29 Ti m' Jesus ky hadoo: —Hahỹỹ da P'op Hagä Do karẽn bë hã: Takarẽn bë h'yy ka'eeh tamejõ hyng do hã —näng mä Jesus.
Acts 13:38 in Nadeb 38 —Ti hyb n'aa wakãn haa, —näng mäh —baad ỹ karẽn bë heen n'aa nyy däk hahỹ ỹ her'oot do bë hã: Jesus dajëp do hyb n'aa, taganä wät do hyb n'aa, P'op Hagä Do awug hõm da sahõnh hẽ nesaa do ji h'yyb tym gó hanäng doo.
Romans 1:17 in Nadeb 17 P'op Hagä Do hejój né hẽ ti ta ti ỹ wén her'oot, Kristo ky n'aa hanäm do metëëh do hyb n'aa nyy da baad ji bahado däk P'op Hagä Do matym gó, jããm hẽ Kristo hã ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa. Tii da né hẽ takerii däk P'op Hagä Do kyy kerih doo gó: “Jããm hẽ edëb had'yyt da, jé ta hã h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad hado däk do P'op Hagä Do matym gó”, näng kerih doo.
Romans 3:22 in Nadeb 22 P'op Hagä Do anoo baad ji bahado däk ta matym gó, Jesus Kristo hã ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa kä. Sahõnh hẽ né hẽ ta hã ky dah'eeh doo, baad rabahadoo da ta matym gó. Dooh P'op Hagä Do asëëw bä ji mahang Judah buuj ji do bä, Judah buuj ji nado bä.
Romans 3:26 in Nadeb 26 Ta T'aah P'op Hagä Do wén n'oo däk, baad had'op sahõnh hẽ tamoo wät doo, tametëëh hyb n'aa hỹỹ kä. Baad ub né hẽ P'op Hagä Doo. Ti hadoo, baad rabahado padëëk na-ããj hẽ ta matym gó tan'oo bä, Jesus hã h'yy ka'eeh doo.
Romans 4:3 in Nadeb 3 Hahỹỹ da né hẽ P'op Hagä Do kyy kerih do hã takerii däk Abaraãm ky n'aa: “Abaraãm ky dahé kän Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo. Taky daheeh do hyb n'aa né kä m', baad tawén hado däk P'op Hagä Do matym gó”, näng kerih doo.
Romans 4:24 in Nadeb 24 Takerii däk ër hyb n'aa na-ããj hẽ, ëër, baad ta matym gó hado däk doo, P'op Hagä Do mo haj'aa. Takerii däk ër hyb n'aa, Jesus ër wahë n'aa dejëp do mahang taganä wät hanoo do hã h'yy ka'eeh doo.
Romans 5:6 in Nadeb 6 Bë hegãã, P'op Hagä Do h'yyb däng do noo gó, ër nahaja bä ër daaj hẽ ër kedëëb bä, Kristo dajëp nesaa do moo heb'ooh do sa hyb n'aa.
Romans 8:30 in Nadeb 30 P'op Hagä Do h'yyb däng do ta pooj jé, ti na-ããj hẽ tanaëëj kän. Tanaëëj wät doo, baad rabahado padëëk ta matym gó tan'oo bä. Baad hado däk do ta matym gó tan'oo däk doo, kabej'aa da, ta bag tak'ëp gabarëëh do mahang rababoo däk da tan'oo bä.
Romans 10:3 in Nadeb 3 Dooh rah'yy gah'ood bä nyy da P'op Hagä Do bad'oo baad ji bahado däk hyb n'aa ta matym gó. Ratyw n'aa esoos nyy da rabad'oo, sa daaj hẽ baad rabahado padëëk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó. Ti hyb n'aa, dooh rakarẽn bä ragado bä P'op Hagä Do benyyw däk doo, baad ji bahado däk hyb n'aa ta matym gó.
Romans 10:9 in Nadeb 9 Hahỹỹ da ãã panäk sahõnh hã: T'õp, a h'yyb gó naa ta wób ramaa napäh bä, “Jesus né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo”, manoo bä, dejëp do mahang ganä wät P'op Hagä Do an'oo bä baad a h'yyb gó maky dahé bä na-ããj hẽ, tii bä õm da P'op Hagä Do ed'ëëp nesaa do mahä̃nh, õm da ted'ëëp ta wë.
1 Corinthians 6:9 in Nadeb 9 Nepäh bë hã, dooh P'op Hagä Do gado bä tabag'ããs bä nesaa do moo heb'ooh doo? Bë kawad'ii manä da. Ta patug nadoo do sii, ta ỹỹm nadoo do sii he'ỹỹh doo, kabarii hã h'yy ka'eeh doo, ta patug h'yyb rejãã doo, ta ỹỹm h'yyb rejãã doo, aj'yy ỹỹnh ked'oo do ta see aj'yy tagadoo doo, aj'yy, aj'yy sii he'ỹỹh doo,
Galatians 2:16 in Nadeb 16 Dooh né paawä baad nadoo do moo heb'ooh do ër ado bä paawä, ër hapäh, jããm hẽ Jesus Kristo hã ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa baad ji wén hado däk P'op Hagä Do matym gó. Jããm hẽ Jesus hyb n'aa ji tagadoo. Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do ji ky daheeh do hyb n'aa tado bä. Ër na-ããj hẽ, Judah buuj, Kristo Jesus hã ër h'yy kae däk baad ër bahado däk hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó, ër tagadoo hyb n'aa. Dooh Mosees ky n'aa jaw'yyk do ji ky daheeh do hã ër daab yb wäd bä. Dooh hajaa pé baad tabahado däk P'op Hagä Do matym gó Mosees ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do taky daheeh do hyb n'aa.
Galatians 3:8 in Nadeb 8 P'ooj ub P'op Hagä Do kyy kerih do hã kaher'ood däk paah, rah'yy ka'eeh do hyb n'aa, Judah buuj nadoo do sii hẽ da baad rabahado padëëk da P'op Hagä Do matym gó. Hahỹỹ da Kristo ky n'aa hanäm do P'op Hagä Do kyy kerih do her'oot paa Abaraãm hã: “A hyb n'aa né da sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong do ky n'aa kedëng da”, näng kerih doo.
Philippians 3:9 in Nadeb 9 ta hã ỹ h'yy kata däk hyb n'aa. Ta hã ỹ h'yy kata däk do hyb n'aa kä, dooh ỹ tyw n'aa esóts wäd bä Mosees ky n'aa jaw'yyk do ỹ ky daheeh do hyb n'aa baad ỹ bahado däk P'op Hagä Do matym gó. Baad ỹ hado däk hỹỹ kä P'op Hagä Do matym gó, Kristo hã ỹ h'yy kae däk do hyb n'aa. P'op Hagä Do hanaa né hẽ ti baad ji hado däk do ta matym gó. Ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa né hẽ tii.
1 Timothy 1:13 in Nadeb 13 P'ooj ub ta hã ỹ ky n'aa rejã né paawä, ta karapee ỹ no n'aa maso né paawä, ỹ rejã né paawä sa hã, Jesus Kristo ỹ tat'yyd mehĩĩn, dooh ta hã ỹ h'yy kae nä bä do hyb n'aa, dooh ỹ h'yy ganyy nä bä P'op Hagä Do t'aah tado bä do hyb n'aa.
Titus 3:3 in Nadeb 3 P'ooj ub, Jesus ër nahapäh nä noo gó, ër na-ããj hẽ dooh paa ër h'yy genä bä. Dooh paa ër ky daheeh péh. Ër paa ta wób rawedii. Dooh paa ër haja bä ër eréd bä nesaa do ji h'yy karẽn doo, taw'ããts hẽ ër ed'oo do paa ër hã. Nesaa do had'yyt paa ër ehat. Ta wób paa ër hyb n'aa jewës. Ër hyb n'aa ge'ẽẽnh paa ta wób. Tii d' paa rabad'oo ẽnh ër hã.