Romans 3:4 in Nadeb 4 Dooh. Dooh P'op Hagä Do ky kahỹỹd bä taky däng doo. Baad hadoo do taher'ood had'yyt hẽ. Sahõnh hẽ badäk hahỹỹ bä habong do ti daap men'yyh doo. Tii da né hẽ takerii däk P'op Hagä Do kyy kerih doo gó, Dawi makũ kyyh P'op Hagä Do hã. Hahỹỹ da ta kyyh: “Maher'oot bä, baad ub né a kyyh ji bahapäh da. Õm da j'aa ketsë õm raky n'aa tapaa bä” —näng Dawi kyyh.
Other Translations King James Version (KJV) God forbid: yea, let God be true, but every man a liar; as it is written, That thou mightest be justified in thy sayings, and mightest overcome when thou art judged.
American Standard Version (ASV) God forbid: yea, let God be found true, but every man a liar; as it is written, That thou mightest be justified in thy words, And mightest prevail when thou comest into judgment.
Bible in Basic English (BBE) In no way: but let God be true, though every man is seen to be untrue; as it is said in the Writings, That your words may be seen to be true, and you may be seen to be right when you are judged.
Darby English Bible (DBY) Far be the thought: but let God be true, and every man false; according as it is written, So that thou shouldest be justified in thy words, and shouldest overcome when thou art in judgment.
World English Bible (WEB) May it never be! Yes, let God be found true, but every man a liar. As it is written, "That you might be justified in your words, And might prevail when you come into judgment."
Young's Literal Translation (YLT) let it not be! and let God become true, and every man false, according as it hath been written, `That Thou mayest be declared righteous in Thy words, and mayest overcome in Thy being judged.'
Cross Reference Matthew 11:19 in Nadeb 19 Ỹỹ kä, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Doo, ỹ eëëk, ỹ awa. Ti hyb n'aa ỹ ramaneëënh, tahawaa, heëëk do men, dajẽẽr gahed'aak doo, nesaa do moo heb'ooh do sa najiis. Ãã raganado né paawä, P'op Hagä Do né hẽ tii, ỹỹh, Jowãw na-ããj hẽ h'yy gan'yyh doo. Ãã ma met'ëëg wät do ky dah'eeh do baad rababok do hã takametä däk tii —näng mä Jesus.
Luke 20:16 in Nadeb 16 —Ana da, tadej'ëëp da ta kaser n'aa, ta wób hã da tabahaëënh tii bä —näng mä Jesus. Ti m' maa new'ëë do raky hadoo: —Dooh paawä tii d' ãã karẽn P'op Hagä Do an'oo bä —näk mäh.
John 3:33 in Nadeb 33 Ỹ gadoo ti hỹ pong jé hana do her'oot doo. Te hub né hẽ P'op Hagä Doo, baad ỹ ky däng.
Romans 3:6 in Nadeb 6 Dooh. Baad had'yyt hẽ P'op Hagä Doo. Tii d' tanado bä paawä, dooh P'op Hagä Do haja bä paawä badäk hahỹỹ hã habong do taky n'aa ety bä.
Romans 3:31 in Nadeb 31 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, dooh apäh ji karẽn wät ta ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk do paa ỹ hanäng pé g'eeh? Dooh. Ti bahä̃nh ër ky daheeh hỹỹ kä ta ky n'aa jaw'yyk doo.
Romans 6:2 in Nadeb 2 Dooh. Dooh né taw'ããts hẽ tado bä tii. Ër dajëp paa nesaa do hã. Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ nado nesaa doo gó ër aboo nä bä.
Romans 6:15 in Nadeb 15 Hỹỹ kä ẽnh, tahajaa g'eeh nesaa do ër moo boo nä bä p'aa hẽnh, dooh wäd Mosees ky n'aa jaw'yyk do ër tah'yyb mahũũm wäd do hyb n'aa, P'op Hagä Do ji wë taky enyym do ji tah'yyb mahũũm kän do hyb n'aa? Dooh. Dooh taw'ããts hẽ tado bä tii.
Romans 7:7 in Nadeb 7 Nyy d' ỹ hanäng pé tii? Nesaa g'eeh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk doo? Dooh. Dooh nesaa do tado bä. Mosees ky n'aa jaw'yyk do tanado bä paawä, dooh ji hapëë bä paawä ny hadoo do nesaa do P'op Hagä Do matym gó. Dooh paawä ji hapëë bä baad nado ji h'ëëd nadoo do hã ji h'yyb däk doo, “Mah'yyb däg manä a da hadoo do ma hã” ta ky n'aa jaw'yyk do naher'ood bä paawä.
Romans 7:13 in Nadeb 13 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, baad hadoo do an'oo bä g'eeh ỹ dajëb kän hadoo, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd däk? Dooh. Dooh ta ti tado bä ta ti hanoo doo. Nesaa do tii, tahana ỹ dajëp, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh ỹ bawäd däk doo. Baad hadoo do ỹ bahapäh bä kä, nesaa do ỹ tah'yyb tatug wät baad hadoo do ỹ ky nadaheeh hyb n'aa, nesaa do nas'aa né hẽ ji bahapëë däk hyb n'aa kä. Ti hyb n'aa kä, tak'ëp nas'aa né hẽ nesaa doo, P'op Hagä Do mejũũ do metä däk.
Romans 9:14 in Nadeb 14 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, “Dooh baad hadoo do P'op Hagä Do moo wäd ji hã”, näng g'eeh ji kyyh? Dooh. Taw'ããts hẽ tii da dooh ji edo bä.
Romans 11:1 in Nadeb 1 Hahỹỹ da ỹ eaanh hỹỹ kä: P'op Hagä Do mak'yyts kän g'eeh ta karapee, Isaraéw buuj? Dooh. Dooh P'op Hagä Do mak'yyts bä. Bë hegãã ỹỹh. Ỹ na-ããj hẽ Isaraéw buuj, Abaraãm makũ panaa seeh, Bẽn-Jamih 12 hedoo do Isaraéw taah see panaa ỹỹh.
Romans 11:11 in Nadeb 11 Isaraéw buuj rah'yy kana'eeh do hyb n'aa, dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh rababoo däg had'yyt hẽ g'eeh hỹ jawén? Dooh. Dooh da raboo däg had'yyt hẽ dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh. Jesus ky n'aa raganadoo do hyb n'aa, resõõts hõm do hyb n'aa, ta wób, Isaraéw buuj nadoo do P'op Hagä Do edëëb kän hỹỹ kä ta wë, sa wë Isaraéw buuj rah'yy kajew'ëës hyb n'aa.
1 Corinthians 6:15 in Nadeb 15 Nepäh bë hã, ër hub, Kristo hub uuh hadoo? Taw'ããts hẽ g'eeh tii bä Kristo hub uuh ji do däg bä, ỹỹnh hajõk do sii he'ỹỹh do hã ji h'yy gedag bä? Dooh.
2 Corinthians 1:18 in Nadeb 18 Bë hã ỹ her'oot doo, ta ky n'aa bë ỹ maher'oot do na-ããj né hẽ, ky kah'ỹỹt do nado. P'op Hagä Doo, ji hã ky kaneh'ỹỹt doo, ji hã h'yy kaneh'ỹỹt doo, hapäh te hub né hẽ ỹ her'oot doo.
Galatians 2:17 in Nadeb 17 Hỹỹ kä, ëër, Judah buuj hedoo doo, Kristo hyb n'aa kä ër karẽn do hyb n'aa baad ër bahado däk P'op Hagä Do matym gó, baad nadoo do moo heb'ooh do ër bahado däk Judah buuj nadoo do nemuun, näk ër buuj wób. Nyy d' rahanäng pé ta tii? Kristo hyb n'aa g'eeh nesaa do moo heb'ooh do ër bahado däk? Dooh. Dooh tii d' tado bä!
Galatians 2:21 in Nadeb 21 Jããm hẽ P'op Hagä Do ër wë taky enyym do hyb n'aa baad ër wén hado däk ta matym gó. Dooh ỹ ty n'aa gesyyg bä ta tii. Ta ti ỹ wén her'oot, ji haja bä paawä baad ji bahado däk P'op Hagä Do matym gó ta ky n'aa jaw'yyk do ji ky daheeh do hyb n'aa, tii bä daap paawä Kristo dajëp!”, näng mä ỹ Peed hã.
Galatians 6:14 in Nadeb 14 Ỹỹ kä, jããm hẽ ỹ karẽn ỹ h'yy kasab'ee b'aa kajatsëk do hã Jesus Kristo, Ër Wahë N'aa dajëp do hyb n'aa. B'aa kajatsëk do hã Kristo dajëp do hyb n'aa, sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã ji h'yyb karẽn do dajëb kän hadoo hã ỹỹ. Ỹ na-ããj né hẽ ỹ dajëb wät hadoo ta ti hedoo do hã. Dooh ta ti jawén ỹ awäd wäd bä.
Titus 1:2 in Nadeb 2 Ta hã rah'yy ka'eeh do hyb n'aa, baad hadoo do ky n'aa rabahapäh do hyb n'aa, P'op Hagä Do wë sa h'yyb tym nadajëp do ragada. Sahõnh hẽ tadu dahäng do pooj jé P'op Hagä Doo, wanadii doo, taky n'aa eno däk paa ji h'yyb tym hawäd had'yyt do ta wë.
Hebrews 6:18 in Nadeb 18 Dooh P'op Hagä Do ahỹỹd bä ta kyyh. Dooh P'op Hagä Do noo kanesa bä. Pawóp hadoo do P'op Hagä Do wén her'oot ër hã, ëër, ta wë kedëëb wät doo, ër h'yy kahejój däk hyb n'aa, ër pooj jé ër gada do ër nerét hyb n'aa.
1 John 5:10 in Nadeb 10 P'op Hagä Do T'aah hã ky daheeh doo, tenäm ta h'yyb gó Jesus ky n'aa P'op Hagä Do metëëh doo. P'op Hagä Do her'oot do ky nadaheeh doo, P'op Hagä Do noo kanesa, tahanäng pé tii, ta T'aah ky n'aa P'op Hagä Do her'oot do taky nadaheeh do hyb n'aa.
1 John 5:20 in Nadeb 20 Ër hapäh na-ããj hẽ P'op Hagä Do T'aah ewäd hyng, ji tah'yy ganä däk, P'op Hagä Do heh'äät do ji bahapäh hyb n'aa. Séd ër h'yyb hedoo P'op Hagä Do heh'äät do hã. Séd ër h'yyb hedoo ta T'aah Jesus Kristo hã. Ti ti P'op Hagä Do heh'äät doo. Ti né hẽ tanoo ji hã ta wë ji h'yyb tym edëb had'yyt doo.
Revelation 3:7 in Nadeb 7 Ti taky hadoo: —Hahỹỹ da merii karom ỹỹ hã, hã ỹ h'yy ka'eeh do Piradepija panang bä habong do hag'ããs do hã: “Hahỹỹ da baad had'op doo, tsyt hẽ nesaa do mahä̃nh hawät doo, P'op Hagä Do heh'äät do kyyh. Hahỹỹ da sa wahë n'aa tak'ëp hyb n'aa jawyk do makũ Dawi häd näng do panang noo tëg danäh kyyh. Dooh hajaa pé noo gatsë pé ta ti noo gasëëts hõm doo. Dooh hajaa pé noo gas'ëës pé ta ti noo gatsëë däk doo. Hahỹỹ da ta kyyh: