Other Translations King James Version (KJV) And declared to be the Son of God with power, according to the spirit of holiness, by the resurrection from the dead:
American Standard Version (ASV) who was declared `to be' the Son of God with power, according to the spirit of holiness, by the resurrection from the dead; `even' Jesus Christ our Lord,
Bible in Basic English (BBE) But was marked out as Son of God in power by the Holy Spirit through the coming to life again of the dead; Jesus Christ our Lord,
Darby English Bible (DBY) marked out Son of God in power, according to [the] Spirit of holiness, by resurrection of [the] dead) Jesus Christ our Lord;
World English Bible (WEB) who was declared to be the Son of God with power, according to the Spirit of holiness, by the resurrection from the dead, Jesus Christ our Lord,
Young's Literal Translation (YLT) who is marked out Son of God in power, according to the Spirit of sanctification, by the rising again from the dead,) Jesus Christ our Lord;
Cross Reference Luke 18:31 in Nadeb 31 Ti m' sa m'aa hẽnh Jesus naëënh 12 hedoo do ta ma matëg. Ti m' taky hadoo sa hã: —Ër ah'ũũm Jerusarẽnh hẽnh —näng mäh. —Sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong do paah, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do ky n'aa hã, kametä däg kän hỹỹ kä hã ỹỹ —näng mäh.
Luke 24:26 in Nadeb 26 —Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Do ahoop do pan'aa né hẽ sahõnh hẽ ta tii, hỹ pong jé, raweh'ëëh hẽnh, tabasëëk do pooj jé. Baad né hẽ P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong paa ta tii —näng mä Jesus sa hã.
John 2:18 in Nadeb 18 Ti m' Judah buuj sa wahë n'aa rabana Jesus wë, ti m' raky hadoo ta hã: —Jaa kyy gó hahỹỹ d' mabad'oo? —näk mä sa kyyh. —Mametä ãã hã meuj n'aa näng do heen n'aa, P'op Hagä Do ky gabuuj tado bä —näk mä sa kyyh.
Acts 2:24 in Nadeb 24 Tii da bë badoo né paawä, Jesus ganä wät dejëp do mahang P'op Hagä Do an'oo bä. Tadajëp jawén paa bä, edëb wät P'op Hagä Do an'oo bä. Tii d' tawén d'oo, dooh dajëb haja bä taj'aa ketsëë bä Jesus hã.
Acts 2:32 in Nadeb 32 Ta ti Jesus, ta ky n'aa bë hã ỹ her'oot doo, ti né hẽ P'op Hagä Do an'oo bä edëb wät p'aa hẽnh. Taganä wät jawén paa bä, ãã sahõnh hẽ ãã bahapäh, ta ky n'aa ãã wén maher'oot.
Acts 3:15 in Nadeb 15 Bë daj'ëëp paa ji hed'ëëp doo. Ti hadoo né hẽ, P'op Hagä Do an'oo bä taganä wät p'aa hẽnh. Ãã sahõnh hẽ, baad ub ãã bahapäh ta tii, ta ky n'aa ãã wén maher'oot.
Acts 4:10 in Nadeb 10 Ỹ her'oot baad ub bë hã, baad bë bahapäh hyb n'aa, sahõnh hẽ Isaraéw buuj na-ããj hẽ: Jesus Kristo, Nasaréh buuj, bë epëëm däk do paah, P'op Hagä Do an'oo bä ganä wät do hejój gó né hẽ tabahas'oo däk hahỹ aj'yy bë mahang hag'ëëd däk doo —näng mäh.
Acts 5:30 in Nadeb 30 —P'op Hagä Doo, ër wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo, Jesus ganä wät dejëp do sa mahang tan'oo bä. Ti d' né hẽ Jesus bë epëëm däk do paa b'aa kajatsëk do hã.
Acts 17:31 in Nadeb 31 Tii da tawén mejũũ, taky däng do hyb n'aa ti awät nä. Ti awät ti noo gó taky däng, sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong do ta matym gó rakata b'ëëh bä. Ti noo gó kä tamejũũ da aj'yy, tah'yyb däng doo, taky n'aa etyy hyb n'aa sahõnh hẽ badäk hahỹ haw'ããts hẽ habong doo. Baad ub né hẽ da tabaher'oot. Dooh tesõõts bä. Ti né hẽ ti ta h'yyb däng doo, sahõnh hẽ ky n'aa etyy doo, P'op Hagä Do metëëh sahõnh hẽ sa hã. Hahỹỹ da P'op Hagä Do metëëh ta tii: Tah'yyb Däng Do ganä wät dejëp do mahang, tan'oo bä —näng mä Paw-Ro kyyh.
2 Corinthians 13:4 in Nadeb 4 Nahejoonh doo gó b'aa kajatsëk do hã kepëëm däg né paawä, ti awäd had'yyt hỹỹ kä P'op Hagä Do hejój hyb n'aa. Ti hadoo né hẽ ãã hã. Kristo nahejooj hã séd hã ãã h'yyb hedo né paawä, bë wë da ãã babok Kristo sii P'op Hagä Do hejój hyb n'aa. Bë wë ãã kajaa bä, ta hejój gó da ãã babok bë wë.
Ephesians 1:19 in Nadeb 19 Ãã ky n'aa etsẽẽ na-ããj hẽ bë bahapäh hyb n'aa, tak'ëp sahõnh hẽ bahä̃nh hadoo do ta hejój ëër, ta hã h'yy ka'eeh do hã tanoo doo. Ti né hẽ ta ti ta hejój tak'ëp ta kabaj'aa doo me tametëëh doo,
Hebrews 5:5 in Nadeb 5 Ti hadoo Kristo hã. Dooh ta daaj hẽ takasëëw bä, dooh ta daaj hẽ takawehëë bä sa ky n'aa rod wahë n'aa heh'äät do tabahadoo hyb n'aa. P'op Hagä Do né hẽ tii, “Tah ỹ õm, hana ỹ õm” hanäng do ta hã.
Hebrews 9:14 in Nadeb 14 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, tak'ëp ta bahä̃nh Kristo majyyw ër h'yyb tabenäm nesaa do ji moo wät do dajëb hanoo do mahä̃nh, P'op Hagä Do hedëb had'yyt do wë ër moo bok hyb n'aa kä. P'op Hagä Do Sahee hawäd had'yyt do hejój gó ta daaj hẽ Kristo kan'oo däk P'op Hagä Do hã tadajëp noo gó. Dooh nesaa pé ta hã.
1 Peter 1:11 in Nadeb 11 Hajõng baad nadoo do Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Do ahoop da, tak'ëp da takabaj'aa tahoop do jawén paa bä Kristo Sahee metëëh paa P'op Hagä Do ky n'aa rod p'ooj ub, Kristo kajaa do pooj jé habong do sa hã. Ti hyb n'aa baad rahyb n'aa matakëë, baad rahyb n'aa newëë rabahapäh hyb n'aa paawä jaa hã sa hã Kristo Sahee metä wät do takajaa. Baad rahyb n'aa newëë rabahapäh hyb n'aa paawä ny noo gó da sa hã P'op Hagä Do metä wät do bawät.
2 Peter 1:21 in Nadeb 21 Dooh sa hanaa tado bä ta jawén hawät do ky n'aa raher'oot do paah. P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm paa tii, P'op Hagä Do kyyh ramaher'oot hyb n'aa.
Revelation 1:18 in Nadeb 18 Ỹ né hẽ Hedëb Had'yyt Doo. Ỹ dajëb né paawä, ỹ awäd had'yyt hẽ hỹỹ kä. Ỹ né hẽ dejëp do rababong bä, Ades häd näng do tëg wë däk doo”, näng ta kyyh.
Revelation 19:10 in Nadeb 10 Tũũ ỹ badëë jat tii bä ããs tsyym pa, ta hã ỹ j'aa etsë hyb n'aa paawä. Tii b' taky hadoo hã ỹỹ: “Dooh. Tii d' madoo manäh. P'op Hagä Do karom né ỹỹh, ta karom mabahadoo doo da né hẽ, a wakããn hedoo do Jesus metëëh do hã h'yy kanerét do ta karom rabahadoo doo da na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do ti maj'aa etsëë. P'op Hagä Do karom ỹỹh bë nemuun ỹ wén näng, jããm hẽ Jesus metëëh do tii, ër ta ky n'aa rod hedoo doo, ta wób hã maher'oot doo”, näng ããs kyyh.