Cross Reference Mark 13:34 in Nadeb 34 Aj'yy karom näng do ta s'ee hẽnh hahõm do hadoo tii. Tabahõm pooj jé tamejũũ ta karom sahõnh hẽ rabahag'ããs hyb n'aa. Tamaher'ood hõm sa hã ramoo bong do hã. Tamejũũ na-ããj hẽ tób noo hag'ããs doo, baad tabahag'ããs hyb n'aa. Dooh raheen n'aa enä bä ny noo gó sa kariw n'aa matëëh.
John 12:26 in Nadeb 26 Jé karẽn pé wë ỹ moo wät péh, taw'ããts hẽ hëp ỹ hata had'yyt hẽ. Ỹ bawät bä tabawäd had'yyt hẽ da wë ỹ moo wät doo. Ee weh'ëëh da tii —näng mäh.
Acts 1:20 in Nadeb 20 Ti m' taky hadoo ẽnh: —P'op Hagä Do kyy kerih do paa hã, Saaw-Mo hã, takerii däk Judas Ikarijot ky n'aa. Hahỹỹ da takerii däk: “Ta tób paah, dooh ta yt hagëë wät pé.” Saaw-Mo see hã takerii däk hahỹỹ da: “Taw'ããts hẽ ta see ta jawén buuj”, näng mä Peed kyyh, P'op Hagä Do kyyh taher'oot do Saaw-Mo hã.
Acts 6:1 in Nadeb 1 Ti noo gó Jesus hã h'yy ka'eeh do kah'ũũm. Sa mahang ti abong mä Judah buuj, ta s'ee hẽnh hena doo, Gereg kyyh her'oot doo. Ta ti m' ramaher'oot mä Jesus mejũũ do sa hã ta tii bä babuuj sa ky n'aa. Hahỹỹ da m' sa kyyh: —Patug tema bong do sa waa rabahetsëh doo bä, dooh ran'oo bä ãã sii habok do sa hã —näk mä sa kyyh.
Acts 9:13 in Nadeb 13 Ti m' Jesus kyyh tamaa napäh bä m', Ananijas ky hadoo: —Wahëh ỹ n'aa, hajõng ta ky n'aa raher'oot hã ỹỹ. Sahõnh hẽ ỹ ky n'aa napäh nesaa do tamoo wät do Jerusarẽnh bä, a hã h'yy ka'eeh do sa hã —näng mäh.
Acts 16:1 in Nadeb 1 Ti m' panang Derebé häd näng doo hẽnh Paw-Ro rabeboo nä jawén paa bä, rabahõm panang Ris häd näng doo hẽnh. Tii bä tamamuun Jesus hã h'yy ka'eeh do seeh, Tsimoot häd näng doo. Ta ỹỹn mä Judah buuj. Ta yb mä Gereg buuj.
Acts 16:12 in Nadeb 12 Tii b' naa ãã bahõm kän panang Pirip häd näng doo hẽnh. Jããm né hẽ ky n'aa etsëëh ta ti panang Masedonija häj n'aa bä. Hajõk Roma buuj t'ĩĩ hẽnh rababong. Tii bä ãã baym pawóp hẽ ta ä̃h.
Acts 20:28 in Nadeb 28 Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ baad ub bë bahag'ããs bë daaj hẽ, Jesus hã h'yy ka'eeh do sa hã na-ããj hẽ, sa wahë n'aa bë bahadoo hyb n'aa P'op Hagä Do Sahee an'oo bä. Taw'ããts hẽ bë hagãã baad ub P'op Hagä Do hã h'yy ka'eeh doo. Sa hyb n'aa paa Jesus kan'oo däk, tadajëp sa hyb n'aa, ta karapee rabahado padëëk hyb n'aa.
Romans 1:1 in Nadeb 1 Paw-Ro, Kristo Jesus karom ỹ ti hỹỹh. Hã ỹ P'op Hagä Do h'yyb däng, Jesus mejũũ do ỹ bahadoo hyb n'aa. Tsyt hẽ ỹ P'op Hagä Do asëëw däk, ta panyyg hanäm do panäg n'aa ỹ bahadoo hyb n'aa.
Romans 1:7 in Nadeb 7 Ỹ edëng bë sahõnh hẽ, panang Roma häd näng doo bä habong doo, P'op Hagä Do kamahä̃n doo, P'op Hagä Do naëëj wät doo, tsyt hẽ ta wë bë babok hyb n'aa. Ỹ karẽn P'op Hagä Do ër Yb, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do na-ããj hẽ ky en'yym bë hã. Ỹ karẽn baad ub Kristo bë rah'yyb en'yym.
1 Corinthians 1:1 in Nadeb 1 Paw-Ro ỹ ti hỹỹh, P'op Hagä Do karẽn do hyb n'aa ỹ tanaëënh doo, Kristo Jesus mejũũ do see ỹ bahado däk hyb n'aa, ta ky n'aa ỹ baher'ood hõm hyb n'aa kä. Ër hỹỹj hadoo do Sotenés häd näng do sii bë ỹ edëng,
1 Corinthians 16:10 in Nadeb 10 Tsimoot kajaa bä bë wë, taw'ããts hẽ baad bë gadoo bë mahang, baad tabahadoo hyb n'aa ta hã. Tii d' ỹ wén etsẽẽ bë hã, ỹ moo wät doo da Tsimoot moo wät na-ããj hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do wë.
2 Corinthians 1:1 in Nadeb 1 Paw-Ro ỹ ti hỹỹh, P'op Hagä Do karẽn do hyb n'aa ỹ tanaëënh doo, Kristo Jesus mejũũ do see ỹ bahado däk hyb n'aa, ta ky n'aa ỹ baher'ood hõm hyb n'aa kä. Ër hỹỹj hadoo do Tsimoot häd näng do sii bë ỹ edëng bëëh, P'op Hagä Do karapee hedoo doo, Korĩn häd näng do panang bä habong doo. Sahõnh hẽ Akaja häd näng do häj n'aa bä P'op Hagä Do tsyt hẽ ta wë tabasëëw hõm do ãã edëng na-ããj hẽ.
Ephesians 1:1 in Nadeb 1 Paw-Ro ỹ ti hỹỹh, P'op Hagä Do karẽn do hyb n'aa Kristo Jesus mejũũ do see ỹ hado däk doo. Ỹ edëng bëëh, Epeso panang bä habong do tsyt hẽ P'op Hagä Do wë kasëëw hõm doo, Kristo Jesus hã h'yy kata däk doo, ta hã h'yy kanerét doo.
Ephesians 1:15 in Nadeb 15 Ti hyb n'aa, ỹ ky n'aa napäh bä Jesus, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã bë h'yy kae däk doo, sahõnh hẽ ta hã h'yy ka'eeh do bë kamahä̃n ỹ ky n'aa napäh bä na-ããj hẽ,
Colossians 1:1 in Nadeb 1 Paw-Ro ỹ ti hỹỹh, P'op Hagä Do karẽn do hyb n'aa Kristo Jesus mejũũ do see hado däk doo. Ër hỹỹj hadoo do Tsimoot häd näng do daheeh
1 Thessalonians 1:1 in Nadeb 1 Ỹ Paw-Ro, Siras, Tsimoot daheeh, ãã edëng bëëh, Tesaronika panang bä habong doo, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã h'yy kata däk doo, P'op Hagä Do ër Yb hã h'yy kata däk doo. Ãã karẽn P'op Hagä Do ër Yb, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do na-ããj hẽ ky en'yym bë hã. Ãã karẽn baad bë rah'yyb en'yym.
1 Thessalonians 2:2 in Nadeb 2 Pooj jé Pirip häd näng do panang bä ãã rarejã né paawä, ãã raky n'aa rejã né paawä, P'op Hagä Do ër h'yy kaha'eeh doo, ãã tah'yyb ne'ỹỹm. Ti hyb n'aa bë ãã maher'oot ta ky n'aa hanäm doo, hajõk bë panang buuj ãã rahyb n'aa wareem né paawä.
2 Thessalonians 1:1 in Nadeb 1 Ỹ Paw-Ro, Siras, Tsimoot daheeh, ãã edëng bëëh, Tesaronika panang bä habong doo, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã h'yy kata däk doo, P'op Hagä Do ër Yb hã h'yy kata däk doo.
2 Thessalonians 1:10 in Nadeb 10 Tii d' tabad'oo, p'aa hẽnh Jesus bahyng noo gó kä, sahõnh hẽ ta karapee, ta hã h'yy ka'eeh doo, ta hã raweh'ëëh hyb n'aa, ta hã rakasab'ee hyb n'aa. Ti noo gó ta hã j'aa etsë do wób né da bëëh, ta ky n'aa bë hã ãã her'oot do bë ky dahé däk do hyb n'aa.
1 Timothy 3:1 in Nadeb 1 Te hub né hẽ hahỹỹh: Jé karẽn pé ta h'yyb gó Jesus hã h'yy ka'eeh do sa wahë n'aa, sa hagã n'aa tabahadoo hyb n'aa, baad ub né tii.
1 Timothy 3:8 in Nadeb 8 Ti hadoo Jesus hã h'yy ka'eeh do wahë n'aa masa n'aa sa hã. Taw'ããts hẽ ta wób weh'ëëh do tii. Taw'ããts hẽ ky kaneh'ỹỹt doo. Taw'ããts hẽ dooh jarakë hedoo do heëëk do tado bä. Taw'ããts hẽ dooh tawad'ii bä dajẽẽr tagadoo hyb n'aa.
1 Timothy 3:10 in Nadeb 10 Taw'ããts hẽ pooj jé ji metyy ta ti ajyy. Tii bä, baad ramoo boo bä, baad raboo bä, ji anoo Jesus hã h'yy ka'eeh do mahang ramasa hyb n'aa.
Titus 1:1 in Nadeb 1 Ỹ Paw-Ro, P'op Hagä Do karom seeh, Jesus Kristo mejũũ do see ỹ ti hỹỹh. Ỹ Jesus mejũũ ỹ masa P'op Hagä Do asëëw bong doo, baad ta hã rah'yy ka'eeh hyb n'aa, baad hadoo do ky n'aa P'op Hagä Do karẽn doo da ji bawät hanoo doo, rabahapäh hyb n'aa.
Titus 1:7 in Nadeb 7 P'op Hagä Do wë Jesus hã h'yy ka'eeh do sa hagã n'aa moo wät do hyb n'aa, taw'ããts hẽ baad ub had'yyt hẽ tabawät, dooh rahapäh pé ta hã baad nadoo doo. Taw'ããts hẽ dooh h'yy kasab'ee do tado bä tii. Taw'ããts hẽ dooh kawaj'ããn yb tado bä. Taw'ããts hẽ dooh jarakë hedoo do heëëk do tado bä. Taw'ããts hẽ dooh kahep'uuk do tado bä. Taw'ããts hẽ dooh dajẽẽr jawén hawät do tado bä.
Hebrews 13:23 in Nadeb 23 Bë ỹ maher'oot, dooh ër hỹỹj hadoo do Tsimoot ragadahew'ëës doo gó tag'ëëd wäd bä. Rado nyyh. Nayyw hẽ takaja bä babä, ỹ mahũũm da si ỹỹ, bë wë ỹ beg'ããs bä.
James 1:1 in Nadeb 1 Tsijaag ỹ ti hỹỹh, P'op Hagä Doo, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do sa karom. 12 hedoo do Isaraéw taah panaa mahang Jesus hã h'yy ka'eeh do jé pad'yyt hẽ ketyn hõm do ỹ edëng.
1 Peter 2:25 in Nadeb 25 B'éé nepä bong do hadoo bë p'ooj ub. Hỹỹ kä bë P'op Hagä Do mana kän p'aa hẽnh b'éé hagã n'aa heh'äät do wë. Kristo, bë hagã n'aa wë bë tamana kän.
2 Peter 1:1 in Nadeb 1 Simaw Peed, Jesus Kristo karom, ta mejũũ do see ỹ ti hỹỹh. Ỹ edëng bëëh, ãã nemuun Jesus Kristo hyb n'aa P'op Hagä Do hã h'yy ka'eeh doo. Baad had'op ti Jesus Kristo P'op Hagä Do ër h'yy kaha'eeh doo, ër h'yyb tym dëëb. Baad had'op tabahadoo do hyb n'aa ër hã tabanoo P'op Hagä Do hã ër h'yy ka'eeh hyb n'aa. Tak'ëp baad ub ta ti ër h'yy ka'eeh do ër hã tanoo doo.
Jude 1:1 in Nadeb 1 Judas, Tsijaag hỹỹj, Jesus Kristo wë moo wät do see ỹ ti hỹỹh. Ỹ edëng bëëh, P'op Hagä Do naëëj wät doo, P'op Hagä Do ër Yb kamahä̃n doo, Jesus Kristo mo n'aa jesuu doo.
Revelation 1:1 in Nadeb 1 Jesus Kristo metëëh do hahỹ kerih doo, ta hã P'op Hagä Do anoo doo, ta hã h'yy ka'eeh doo, ta karom hedoo do sa hã tametëëh hyb n'aa nayyw hẽ hawät do pan'aa. Jesus Kristo mejõ wät ããs ta mejũũ do seeh, wë ỹỹ, ỹ ta karom Jowãw, ër pooj jé hawät do ky n'aa ër hã tapanäk hyb n'aa.
Revelation 1:20 in Nadeb 20 “Õm ỹ maher'oot hỹỹ kä nyy d' tahanäng pé ta ti setsi hedoo do sagõõh moh ỹỹ gó mahapëë wät doo, setsi ta bag tyng daheeh”, näng mäh. “Setsi hedoo do sagõõh, setsi ããs hã ỹ h'yy ka'eeh do setsi hedoo do panang bä habong do hag'ããs doo. Setsi ta bag tyng, hã ỹ h'yy ka'eeh do setsi hedoo do panang bä habong doo”, näng ta kyyh.
Revelation 2:8 in Nadeb 8 Ti taky hadoo: —Hahỹỹ da merii karom ỹỹ hã, hã ỹ h'yy ka'eeh do Es-Mirina panang bä habong do hag'ããs do hã: “Hahỹỹ da jããm hẽ pooj jé hawät doo, tagadëëg ub hawät doo, dajëp do paah, p'aa hẽnh ganä wät do kyyh:
Revelation 2:12 in Nadeb 12 Ti taky hadoo: —Hahỹỹ da merii karom ỹỹ hã, hã ỹ h'yy ka'eeh do Peh-Gamo panang bä habong do hag'ããs do hã: “Hahỹỹ da sẽn-jeer séd demuun hãw padëëk do hanäng do kyyh:
Revelation 19:10 in Nadeb 10 Tũũ ỹ badëë jat tii bä ããs tsyym pa, ta hã ỹ j'aa etsë hyb n'aa paawä. Tii b' taky hadoo hã ỹỹ: “Dooh. Tii d' madoo manäh. P'op Hagä Do karom né ỹỹh, ta karom mabahadoo doo da né hẽ, a wakããn hedoo do Jesus metëëh do hã h'yy kanerét do ta karom rabahadoo doo da na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do ti maj'aa etsëë. P'op Hagä Do karom ỹỹh bë nemuun ỹ wén näng, jããm hẽ Jesus metëëh do tii, ër ta ky n'aa rod hedoo doo, ta wób hã maher'oot doo”, näng ããs kyyh.
Revelation 22:9 in Nadeb 9 Tii b' taky hadoo: “Dooh. Tii d' madoo manäh. P'op Hagä Do karom né ỹỹh, ta karom mabahadoo doo da né hẽ, a wakããn hedoo do Jesus ky n'aa rod ta karom rabahadoo doo da, sahõnh hẽ hahỹ kerih do ky dah'eeh do ta karom rabahadoo doo da na-ããj hẽ. P'op Hagä Do ti maj'aa etsëë!”, näng ta kyyh.