Matthew 5:19 in Nadeb 19 —Jé P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do bód t'aats ky nadaheeh doo, ta wób tama met'ëëg bä ta nemuun raky nadaheeh hyb n'aa, jããm hẽ ky n'aa nets'äs da ta ti hedoo do hỹ pong jé hawät do tabag'ããs do mahang. Jé P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ky daheeh doo, ta wób hã tama met'ëëg bä na-ããj hẽ, ky n'aa etsä däk tii, hỹ pong jé hawät do tabag'ããs do mahang —näng mäh.
Other Translations King James Version (KJV) Whosoever therefore shall break one of these least commandments, and shall teach men so, he shall be called the least in the kingdom of heaven: but whosoever shall do and teach them, the same shall be called great in the kingdom of heaven.
American Standard Version (ASV) Whosoever therefore shall break one of these least commandments, and shall teach men so, shall be called least in the kingdom of heaven: but whosoever shall do and teach them, he shall be called great in the kingdom of heaven.
Bible in Basic English (BBE) Whoever then goes against the smallest of these laws, teaching men to do the same, will be named least in the kingdom of heaven; but he who keeps the laws, teaching others to keep them, will be named great in the kingdom of heaven.
Darby English Bible (DBY) Whosoever then shall do away with one of these least commandments, and shall teach men so, shall be called least in the kingdom of the heavens; but whosoever shall practise and teach [them], *he* shall be called great in the kingdom of the heavens.
World English Bible (WEB) Whoever, therefore, shall break one of these least commandments, and teach others to do so, shall be called least in the Kingdom of Heaven; but whoever shall do and teach them shall be called great in the Kingdom of Heaven.
Young's Literal Translation (YLT) `Whoever therefore may loose one of these commands -- the least -- and may teach men so, least he shall be called in the reign of the heavens, but whoever may do and may teach `them', he shall be called great in the reign of the heavens.
Cross Reference Matthew 11:11 in Nadeb 11 —Né hup ỹ né hẽ hahỹ ỹ her'oot doo: Badäk hahỹỹ bä habong do sa mahang, dooh Jowãw bahǟnh nu gadäk péh. Ti tahado né paawä, hỹ pong jé hawät do bag'ããs do karapee hedoo do sa mahang, jããm hẽ hyb n'aa sakog its né paawä, Jowãw bahǟnh tanu gadäk hỹỹ kä.
Matthew 15:3 in Nadeb 3 Ti m' Jesus ky hadoo sa hã: —Ỹ eaanh bë hã —näng mäh. —Tii ẽnh bë ky nadaheeh ẽnh P'op Hagä Do mejũũ doo? Bë wahë makũ mejũũ do bë ky daheeh? —näng mäh.
Matthew 19:28 in Nadeb 28 Ti m' Jesus ky hadoo sa hã: —Sahõnh hẽ papuuj tabahadoo bä kä, sa wahë n'aa heh'äät do tyng n'aa jó, tak'ëp hetsooh do jó, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do basooh bä kä, tadu doo bä kä tabag'ããs doo, bëëh, 12 hedoo doo, hëp ỹ hata hadoo doo, bë na-ããj da bë at'oonh da 12 bagã n'aa tyng n'aa jó, 12 Isaraéw taah panaa bë bag'ããs hyb n'aa, bë ky n'aa etyy hyb n'aa. Né hup ỹ né hẽ ta ti ỹ her'oot doo.
Matthew 20:26 in Nadeb 26 —Bë mahang taw'ããts hẽ dooh tii d' tado bä. Bë mahang karẽn pé kaweh'ëëh péh, taw'ããts hẽ da ta wób sa karom hadoo tabahado däk, ta wób tamasa.
Matthew 23:16 in Nadeb 16 —Baad nado bë hã, sa h'yyb mahõm n'aa ty temah do hadoo! Hahỹỹ da bë ky hetëg: “P'op Hagä Do tób n'aa hã ta see ky dëë bä, te hub né hẽ taky däng do tametëëh hyb n'aa, dooh ji gado bä ti ta tii. K'ããts tëg gabarëëh do P'op Hagä Do tób n'aa yt hã hanäng do hã ji ky dëë bä kä, tii bä dooh tahaja bä ji ky kahỹỹd bä. Ji moo wät né hẽ ji ky däng doo”, näk bë kyyh.
Matthew 28:20 in Nadeb 20 Bë ma met'ëëg sa hã sahõnh hẽ bë ỹ mejũũ do paa raky daheeh hyb n'aa. Hahỹ ỹ ky däng bë hã: Ỹ awäd had'yyt hẽ da bë sii badäk hahỹ gawatsik bä kä. Jããm hẽ kä.
Luke 1:15 in Nadeb 15 hyb n'aa jawyk P'op Hagä Do matym gó tabahadoo do hyb n'aa da —näng mäh. —Taw'ããts hẽ dooh d' teëg da uwa bëëh hejoonh doo, ta wób na-ããj hẽ mahỹỹnh doo. P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm da a t'aah ta ỹỹn wog gó tabasuun nä bä na-ããj hẽ —näng mäh.
Luke 9:48 in Nadeb 48 Ti m' taky hadoo: —Hëp ỹ n'aa hahỹ karapee t'aah gadoo péh, ỹ né ti tagadoo —näng mäh. —Ỹ gadoo péh, hã ỹ mejũũ do tagadoo. Tii d' ỹ wén edoo, tak'ëp hyb n'aa sakog is do bë mahang, ti né da hyb n'aa jawyk P'op Hagä Do matym gó —näng mä Jesus sa hã.
Luke 11:42 in Nadeb 42 —Baad nado bë hã da, Pariséw —näng mäh. —Bë waa ty gamabuuj uuh sii hẽ né paawä bë banoo P'op Hagä Do matym n'aa, dooh paawä baad hadoo do bë moo boo bä bë da hadoo do hã, bë mabaan P'op Hagä Do hã bë kamahǟn doo. Taw'ããts hẽ paawä dooh bë mabaan bä ta tii. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do matym n'aa bë banoo na-ããj hẽ —näng mä Jesus.
Luke 22:24 in Nadeb 24 Ti m' sa bahǟnh hadoo do p'ãã m' raky ked'aak.
Acts 1:1 in Nadeb 1 Teopiro, õm ti ỹ ma erih. Pooj jé ỹ erii wät doo gó, ỹ erii wät sahõnh hẽ Jesus mo haj'aa paah, tama metëëk do paa na-ããj hẽ, hỹ pong jé Jesus bas'ëëg kän P'op Hagä Do an'oo bä. Hỹ pong jé tabasëëk do pooj jé, P'op Hagä Do Sahee kyy gó, tamejũũ do sa hã, tasëëw hõm do sa hã, Jesus maher'ood hõm nyy d' rabad'oo da. Sahõnh hẽ ti ỹ erii wät, pooj jé ỹ erih do hã.
Romans 3:8 in Nadeb 8 “Taw'ããts hẽ nesaa do ër moo bok. Baad hadoo do du n'aa tii”, näk mä ta wób. “Baad had'op P'op Hagä Doo, kametëëh tii hã”, näk mäh. Tii d' mä ỹ ma mehetëk doo, sa nooh. Daap ramenyyh këh ỹ n'aa hã, ỹ raky n'aa rejãã. P'op Hagä Do rejãã né da tii da hyb n'aa newëë doo, tii da her'oot doo!
Romans 6:1 in Nadeb 1 Nesaa do kah'ũũm bä kä, ti bahä̃nh P'op Hagä Do ji wë taky enyym do kahũũm kän, näng ỹỹh. Taw'ããts hẽ g'eeh nesaa do ër moo bok nä, ër wë P'op Hagä Do ky enyym do kah'ũũm hyb n'aa, ỹ hanäng pé g'eeh tii?
Romans 6:15 in Nadeb 15 Hỹỹ kä ẽnh, tahajaa g'eeh nesaa do ër moo boo nä bä p'aa hẽnh, dooh wäd Mosees ky n'aa jaw'yyk do ër tah'yyb mahũũm wäd do hyb n'aa, P'op Hagä Do ji wë taky enyym do ji tah'yyb mahũũm kän do hyb n'aa? Dooh. Dooh taw'ããts hẽ tado bä tii.
Romans 13:8 in Nadeb 8 Bë kũũt enä manäh. Tabad'op hẽ bë kũũt enäh. Jããm hẽ ji da hadoo do ji kamahä̃n do ti bë kũũt hado had'yyt hẽ sa wë. Ta ti ỹ wén her'oot, ta da hadoo do kamahä̃n doo, taky dahé däk do hyb n'aa sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo.
Galatians 3:10 in Nadeb 10 Tii d' nado sahõnh hẽ tii, Mosees ky n'aa jaw'yyk do raky daheeh do hã daab 'yyp doo. Ky n'aa kawas'ee däk tii. Tii d' né hẽ P'op Hagä Do kyy kerih do her'oot ti ky n'aa: “Ky n'aa kawas'ee däk sahõnh hẽ ajyy, ỹỹj, sét né paawä resõõts bä sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo gó kerih do mahang. Sét nuu me né paawä resõõts hõm bä, raky n'aa kawas'ee däk da”, näng kerih doo.
Galatians 5:14 in Nadeb 14 Ta tii d' ỹ wén her'oot, sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo, hahỹ sét hẽ hadoo do tamejũũ do hã kametä däk: “Makamahä̃n a da hadoo doo, a hã makamahä̃n doo da.”
Philippians 3:17 in Nadeb 17 Taw'ããts hẽ ỹ bawät doo da séd gó bë babok, wakãn haa hedoo doo. Taw'ããts hẽ bë hyb n'aa matakä ãã babok doo da habok do sa hã, rababok doo da bë na-ããj hẽ bë babok hyb n'aa.
Philippians 4:8 in Nadeb 8 Tagadëëg ub, wakãn haa hedoo doo, sahõnh hẽ baad hadoo do hã bë h'yyb padäg. Sahõnh hẽ ji weh'ëëh do hã, sahõnh hẽ P'op Hagä Do matym gó te hub hedoo do hã bë h'yyb padäg. Sahõnh hẽ nesaa do nanäng do hã, sahõnh hẽ hanäm do hã bë h'yyb padäg. Sahõnh hẽ baad tabahadoo do hyb n'aa ky n'aa etsëëh do hã na-ããj hẽ bë h'yyb padäg. Baad had'op do hã, baad tabahadoo do hyb n'aa ji j'aa etsë do hã bë h'yyb padäg na-ããj hẽ.
1 Thessalonians 2:10 in Nadeb 10 Bë hapäh, P'op Hagä Do hapäh na-ããj hẽ hahỹỹh: Baad ub né hẽ, P'op Hagä Do karẽn doo da ãã babok paa bë mahang, Jesus hã h'yy ka'eeh do mahang. Dooh hyb n'aa ãã hã raky kes'ëëm péh.
1 Thessalonians 4:1 in Nadeb 1 Hỹỹ kä ãã wakããn, ta see ky n'aa bë hã ãã ma erih. Jesus kyy gó tak'ëp ãã betsẽẽ paa bë hã, P'op Hagä Do karẽn doo da bë baboo had'yyt hẽ, bë ãã ma metëëk do paa hadoo da. Tii d' né hẽ bë babok ãã hapäh. Hỹỹ kä, ta bahä̃nh ãã karẽn bë an'oo bä.
1 Timothy 4:11 in Nadeb 11 Mama met'ëëg, mamejõ na-ããj hẽ sa hã sahõnh hẽ õm ỹ ma erih doo.
1 Timothy 6:3 in Nadeb 3 Jé te hub nadoo do ma metëëk péh, Jesus Kristo ër Wahë N'aa ky n'aa ky nadaheeh péh, P'op Hagä Do ky n'aa ër mahetëk do ky nadaheeh péh,
1 Timothy 6:11 in Nadeb 11 Õm Tsimoot, P'op Hagä Do sii hawät doo, tii d' madoo manäh. Baad hadoo do hã h'yyb däg. P'op Hagä Do karẽn do hã mah'yyb däg. P'op Hagä Do hã h'yy kae had'yyt hẽ. Ta wób makamahä̃n had'yyt hẽ. H'yy gajëë hõm manä P'op Hagä Do karẽn doo da mabawät do hã. Kaja hẽ denaa hẽ had'yyt hẽ er'ood ta wób sa hã.
Titus 2:8 in Nadeb 8 Baad mama met'ëëg baad hadoo do ky n'aa, raky nasëm hyb n'aa õm, a majĩĩ hedoo do ranu mebyng hyb n'aa ranaw'yyt do hyb n'aa baad nadoo do ër ky n'aa.
Titus 3:8 in Nadeb 8 Te hub né hẽ ta ti ỹ her'oot doo. Ti hyb n'aa, ỹ karẽn baad had'yyt hẽ mamet'ëëg ta ti ỹ her'oot doo, baad hadoo do P'op Hagä Do hã h'yy ka'eeh do ramoo boo had'yyt hyb n'aa. Baad né hẽ ta ti kametëëk do ky n'aa sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong do sa hã.
James 2:10 in Nadeb 10 Hahỹ hyb n'aa ỹ wén erih ta tii: Sahõnh hẽ né hẽ paawä P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ky daheeh doo, sét ub taky nadahé bä, sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ky nadaheeh do tabahado däk tii.
1 Peter 5:4 in Nadeb 4 Tii bä kä, Kristo, b'éé hagã n'aa sa wahë n'aa kajaa bä kä, Kristo matëëh bä kä, bë kawehëë däk sahõnh hẽ sa matym gó tan'oo bä. Ta ti bë hã tanoo doo, dooh tahëëj bä.
Revelation 2:14 in Nadeb 14 “Ti hadoo né hẽ, ti anäng ta mahang ỹ ganen'aak doo: Ti anäng bë mahang Barãm, p'ooj ub hawäd wät do metëëk doo da habok doo. Isaraéw buuj majĩĩ sa wahë n'aa Barak häd näng do hã Barãm metëëh paa nyy da tah'yyb tatuk Isaraéw buuj, nesaa do ramoo bok hyb n'aa. Tametëëh ta hã nyy d' tabad'oo kabarii tä n'aa Isaraéw buuj rabawëh hyb n'aa, nyy d' tabad'oo sa ỹỹm nadoo do sii raba'ỹỹh hyb n'aa, tak'ëp baad nado né paawä ta ti P'op Hagä Do matym gó.
Revelation 2:20 in Nadeb 20 “Ti hadoo né hẽ, ti anäng hahỹ bë hã ỹ ganen'aak doo: Baad bë gadoo nanäng ỹỹnh nesaa doo, Jesabéw p'ooj ub hawät do tak'ëp nesaa do moo wät do hadoo doo. Këh ỹ n'aa rod ta daaj hẽ takamaneëënh. Ta ma metëëk doo me ta s'ee hẽnh tah'yyb mahũũm karapé haa. Sa ỹỹm, sa patug nadoo do sii rabahe'ỹỹh tan'oo bä. Hã ỹ h'yy kana'eeh do sa kabarii rahyb n'aa jew'yyk do tä n'aa rawëh tan'oo bä na-ããj hẽ.