Matthew 4:24 in Nadeb 24 Ti hyb n'aa, Sirija häd näng do häj n'aa bä na-ããj hẽ raky n'aa napäh mä Jesus mo haj'aa hã. Ti hyb n'aa ramena kän ta wë nahëë enäh doo. Hajõng mä ramenaa do sa nahëëh. Tak'ëp datés do hahoop do ta wób, karap'aar h'yyb nesaa do pahadëëk do ta wób, mera do kaj'uun do ta wób, nabong do ta wób. Ta ti sahõnh hẽ sa nahëë Jesus hahëën hõm mäh.
Other Translations King James Version (KJV) And his fame went throughout all Syria: and they brought unto him all sick people that were taken with divers diseases and torments, and those which were possessed with devils, and those which were lunatick, and those that had the palsy; and he healed them.
American Standard Version (ASV) And the report of him went forth into all Syria: and they brought unto him all that were sick, holden with divers diseases and torments, possessed with demons, and epileptic, and palsied; and he healed them.
Bible in Basic English (BBE) And news of him went out through all Syria; and they took to him all who were ill with different diseases and pains, those having evil spirits and those who were off their heads, and those who had no power of moving. And he made them well.
Darby English Bible (DBY) And his fame went out into the whole [of] Syria, and they brought to him all that were ill, suffering under various diseases and pains, and those possessed by demons, and lunatics, and paralytics; and he healed them.
World English Bible (WEB) The report about him went out into all Syria. They brought to him all who were sick, afflicted with various diseases and torments, possessed with demons, epileptics, and paralytics; and he healed them.
Young's Literal Translation (YLT) and his fame went forth to all Syria, and they brought to him all having ailments, pressed with manifold sicknesses and pains, and demoniacs, and lunatics, and paralytics, and he healed them.
Cross Reference Matthew 4:23 in Nadeb 23 Ti m' jé pad'yyt hẽ Garirej häj n'aa bä, tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot do yt hã, Jesus ma metëëk mäh, tamaher'oot mä sa hã P'op Hagä Do ji tabag'ããs do ky n'aa hanäm doo. Jé pad'yyt hẽ m' tabaheso hõm sahõnh hẽ sa nahëëh. Tabaheso hõm na-ããj hẽ h'yyb nahejooj padëëk do nahëë haj'aa.
Matthew 8:6 in Nadeb 6 Ti m' Jesus hã taky hadoo: —Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, —näng mäh —tak'ëp karom ỹ nahëë näng. Ti asooh tób hẽnh. Dooh tahaja bä tawäd wäd bä. Tak'ëp tabahoop —näng mä warahén.
Matthew 8:13 in Nadeb 13 Ti m' warahén hã Jesus ky hado kän: —Abaaj hõm. Mah'yy ka'eeh do hyb n'aa metsẽẽ do ỹ moo wät —näng mäh. Ti m' ti noo gó né hẽ ta karom bahas'oo däk.
Matthew 8:28 in Nadeb 28 Ti m' karaj'aa tamyyj jé, Geras buuj sa häj n'aa bä rakajaa bä kä, pawóp hẽ ajyy mera doo, karap'aar h'yyb nesaa do pahadëëk do ramamuun Jesus. Kamag pä gó naa m' rabana. Tak'ëp rakawajããn do hyb n'aa, dooh m' t'ĩĩ hẽnh tabës péh.
Matthew 9:2 in Nadeb 2 Ti m' ajyy wób ramanaa mä nahëë näng doo, nawät doo, ratóg nä ta tyng jó. Ti m' Jesus h'yyb hapäh bä m' hat'ook do rah'yy ka'eeh do ta hã, taky hadoo nawät do hã: —Mahyb n'aa tón manäh, tah ỹỹ. Nesaa do a h'yyb tym gó hanäng do kado hõm —näng mäh.
Matthew 9:26 in Nadeb 26 Ti m' jé pad'yyt hẽ m' ta ti häj n'aa bä rapanyyg enä hõm kän mä ta tii bä tamoo wät do ky n'aa.
Matthew 9:31 in Nadeb 31 Ti m' ta ky geǟm né paawä m', jé pad'yyt hẽ rapanäk Jesus moo wät do ky n'aa.
Matthew 9:35 in Nadeb 35 Ti m' sahõnh hẽ sa panang bä Jesus bewäd nä. Sa tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot do yt hã tama metëëk P'op Hagä Do bag'ããs do ky n'aa hanäm doo. Sahõnh hẽ hedoo pé sa nahëë Jesus hahëën hõm mäh.
Matthew 12:22 in Nadeb 22 Ti m' ramanaa mä Jesus wë aj'yy karap'aar h'yyb nesaa do hadäk doo, ty tamah doo, ner'oot doo. Ti m' Jesus habëë hõm karap'aar h'yyb nesaa do aj'yy hã hadäk do paah. Ti m' aj'yy er'ood däg kän p'aa hẽnh. P'aa hẽnh mä tabahapëë däk.
Matthew 14:1 in Nadeb 1 Ti m' ti noo gó né hẽ Garirej häj n'aa wahë n'aa, Eróts häd näng doo, taky n'aa napäh mä Jesus moo wät doo, Jesus ma metëëk doo.
Matthew 15:22 in Nadeb 22 Ti m' ỹỹnh, Kanaãh buuj, Isaraéw buuj nado, ta tii bä hawät do ana kän Jesus wë. Ti m' tak'ëp mä ta kyyh Jesus hã tabetsẽẽ bä. Hahỹỹ d' mä ta kyyh: —Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, —näng mäh —Dawi makũ panaa, —näng mäh —ỹ mat'yyd mehĩĩn! Tak'ëp nesaa do tok ỹ bahoop karap'aar h'yyb nesaa do ta hã hadäk do hyb n'aa —näng mäh.
Matthew 17:15 in Nadeb 15 Ti m' taky hadoo: —Hyb N'aa Jawyk Doo —näng mäh. —Mat'yyd mehĩĩn tah ỹỹ —näng mäh. —Mera. Tũũ takepëëd had'yyt hẽ, tsanamäts däk. Tak'ëp nesaa do tabahoop. Ta hã ta nahëë adëë bä, hajõõ nuu me tëëg hõõ gó takadewëës. Ta me tabahop na-ããj hẽ —näng mäh.
Matthew 17:18 in Nadeb 18 Ti m' karap'aar h'yyb nesaa doo, pahëëw hã hadäk doo, Jesus geǟm wät tabanyyh hyb n'aa. Ti m' karap'aar h'yyb banä kän pahëëw hã hadäk do paah. Ti noo gó né hẽ karapee bahas'oo däk.
Mark 1:28 in Nadeb 28 Ti hyb n'aa m' dawëë Jesus ky n'aa däg däk Garirej häj n'aa bä.
Mark 1:32 in Nadeb 32 Tug bä kä, papỹỹj badëë hyng jawén paa bä, Kapar-Naũm buuj ramenaa sahõnh hẽ nahëë enäh doo, karap'aar h'yyb nesaa do pahadëëk do sii hẽ.
Mark 2:3 in Nadeb 3 Ti m' ji meheet pé ajyy ramanaa mä nahëë näng doo, nawät doo, ratóg nä ta tyng jó.
Mark 5:2 in Nadeb 2 Ti m' Jesus gatsëg nyyh jawén paa bä m', aj'yy karap'aar h'yyb nesaa doo, mera doo, nayyw hẽ m' tabana ta wë. Pä gabaho doo gó, panang buuj dejëp do sa kamag n'aa radebong doo bä naa tabana.
Luke 2:2 in Nadeb 2 Jããm né hẽ ti pooj jé rabetsén doo. Kirinijo häd näng doo, hëëj Sirija häd näng do babuuj sa wahë n'aa noo gó m' tii.
Luke 4:14 in Nadeb 14 Ti m' Garirej häj n'aa hẽnh Jesus babaaj hõm kän. Baad mä P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm mä Jesus. Jé pad'yyt hẽ Garirej häj n'aa bä rapanyyg enä hõm kän mä ta ky n'aa.
Luke 4:33 in Nadeb 33 Ti m' tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot doo gó m' tabasooh aj'yy karap'aar h'yyb nesaa doo, mera doo. Ti m' tak'ëp mä ta kyyh:
Luke 5:15 in Nadeb 15 Ti m' Jesus mejõ né paawä m' ta wób tamanaher'oot hyb n'aa, jé pad'yyt hẽ nayyw hẽ rapanyyg enä hõm mä Jesus ky n'aa hã. Ti hyb n'aa m' hajõk han'aa ta wë ramaa newëë hyb n'aa tama metëëk doo. Ta wób nahëë enäh do na-ããj hẽ an'aa ta wë tabaheso hõm hyb n'aa sa nahëëh.
Luke 8:27 in Nadeb 27 Ti m' Jesus gatsëg nyyh bä kä m', nayyw hẽ m' tabana ta wë aj'yy mera doo, karap'aar h'yyb hã näng doo, ta tii bä babuuj. Bäp peej mä tabawät ta si n'aa hẽ. Bäp peej däg mä tanaǟ wät tób yt hã. Pä gabaho doo gó, panang buuj dejëp do sa kamag n'aa radebong doo bä tabahe'ỹỹh.
John 10:21 in Nadeb 21 Ti m' ta wób raky hadoo: —Dooh. Dooh ti taky hado bä karap'aar h'yyb nesaa do hadäk doo. Dooh karap'aar h'yyb ta ti hadoo do taher'ood bä. Dooh karap'aar h'yyb haja bä ty tsehẽt do raty nä padäg bä —näk mä ta wób sa kyyh.
Acts 10:38 in Nadeb 38 P'op Hagä Do hejój, ta Sahee na-ããj hẽ Jesus Nasaréh buuj tah'yyb mahũũm, P'op Hagä Do an'oo bä. Jé pad'yyt hẽ baad hadoo do Jesus moo wäd wät. Taheso sahõnh hẽ Dijab rejãã doo. Sahõnh hẽ ta ti Jesus bahajaa, ta sii P'op Hagä Do bawät do hyb n'aa. Bë ky n'aa napäh né hẽ ta tii.
Acts 15:23 in Nadeb 23 Ti m' sa hã ramejũũ rerih doo kä. Hahỹ ti rama erih doo: “Ããh, 12 hedoo do Jesus mejũũ doo, Jesus hã h'yy ka'eeh do sa wahë n'aa na-ããj hẽ, bë wakããn hedoo ããh. Bëëh, Judah buuj nadoo do Jesus hã h'yy ka'eeh do Ãn-Tijoka panang bä habong doo, Sirija häj n'aa bä, Siris häj n'aa bä habok do na-ããj hẽ ãã ma erih. Ãã edëng bëëh.
Acts 15:41 in Nadeb 41 Ti m' Sirija häd näng do häj n'aa bä, Siris häd näng do häj n'aa bä rakajetsëg hõm. Rakajetsëk me Paw-Ro maher'oot Jesus hã h'yy ka'eeh do panang bä habong do sa hã, baad rababok hyb n'aa, ratsebé hyb n'aa, rah'yy kae magyys hẽ hyb n'aa.