Matthew 13:19 in Nadeb 19 P'op Hagä Do bag'ããs do hã rah'yy ganenä bä ta ky n'aa ramaa newëë bä, tii bä Nesaa Do Yb asog hõm sa h'yyb tym gó kejoom do hadoo doo. Joom tym ta tyw n'aa me takajäk hadoo do tii.
Other Translations King James Version (KJV) When any one heareth the word of the kingdom, and understandeth it not, then cometh the wicked one, and catcheth away that which was sown in his heart. This is he which received seed by the way side.
American Standard Version (ASV) When any one heareth the word of the kingdom, and understandeth it not, `then' cometh the evil `one', and snatcheth away that which hath been sown in his heart. This is he that was sown by the way side.
Bible in Basic English (BBE) When the word of the kingdom comes to anyone, and the sense of it is not clear to him, then the Evil One comes, and quickly takes away that which was put in his heart. He is the seed dropped by the wayside.
Darby English Bible (DBY) From every one who hears the word of the kingdom and does not understand [it], the wicked one comes and catches away what was sown in his heart: this is he that is sown by the wayside.
World English Bible (WEB) When anyone hears the word of the Kingdom, and doesn't understand it, the evil one comes, and snatches away that which has been sown in his heart. This is what was sown by the roadside.
Young's Literal Translation (YLT) Every one hearing the word of the reign, and not understanding -- the evil one doth come, and doth catch that which hath been sown in his heart; this is that sown by the way.
Cross Reference Matthew 4:23 in Nadeb 23 Ti m' jé pad'yyt hẽ Garirej häj n'aa bä, tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot do yt hã, Jesus ma metëëk mäh, tamaher'oot mä sa hã P'op Hagä Do ji tabag'ããs do ky n'aa hanäm doo. Jé pad'yyt hẽ m' tabaheso hõm sahõnh hẽ sa nahëëh. Tabaheso hõm na-ããj hẽ h'yyb nahejooj padëëk do nahëë haj'aa.
Matthew 5:37 in Nadeb 37 Ti hyb n'aa kä, “ỹỹ” bë noo bä, taw'ããts hẽ “ỹỹ” né hẽ bë h'yyb gó. “Dooh” bë noo bä, “dooh” né bë h'yyb gó. Jããm ti bë kyyh. Dooh hyb n'aa tak'ëp bë ky n'aa h'ũũm pé bë metëëh hyb n'aa ta ti bë ehub né hẽ. Nesaa Do Yb hanaa sahõnh hẽ ti bahǟnh tak'ëp ky n'aa h'ũũm doo —näng mäh.
Matthew 13:38 in Nadeb 38 Joom banäng bä, badäk hahỹỹ hã habong doo. Joom tym baad hadoo doo, P'op Hagä Do bag'ããs do karapee. Jawii, Nesaa Do Yb karapee.
Mark 4:15 in Nadeb 15 Joom tym ta tyw n'aa me kajäk do hadoo P'op Hagä Do panyyg maa new'ëë do wób sa hã. Ramaa newë sii hẽ, nayyw hẽ, P'op Hagä Do panyyg Nesaa Do Yb asog hõm sa h'yyb gó naa.
Luke 8:11 in Nadeb 11 Ti m' Jesus ky hadoo ẽnh: —Hahỹỹ d' tahanäng pé panyyg ky n'aa: Joom tym, P'op Hagä Do kyyh.
Luke 9:2 in Nadeb 2 Ti m' tamejũũ mä rabahõm, ji P'op Hagä Do bag'ããs do ky n'aa rabaher'ood hõm hyb n'aa, nahëë enäh do rabaheso hõm na-ããj né hẽ.
Luke 10:9 in Nadeb 9 Nahëë enäh doo, bë nahëë sog hõm. Hahỹỹ da bë her'oot sa hã: “Edah bë hã P'op Hagä Do bag'ããs doo”, denoo da —näng mäh.
John 3:19 in Nadeb 19 —Hahỹ hyb n'aa P'op Hagä Do rejãã da sa hã: Ta t'aah, ji h'yyb tym bag, baad hadoo do P'op Hagä Do gen'aak do ji hã tametëëh doo, kajaa badäk hahỹỹ hã habong do sa mahang. Ti hado né paawä, dooh rakamahä̃n bä ta ti bag. Rakamahä̃n badagyp do hadoo doo, nesaa do ramoo bong do hyb n'aa.
John 8:43 in Nadeb 43 Hëd n'aa ti taganahoot bë hã, ỹ her'oot doo? Bë h'yyb gó tawén ganahoot, këh ỹ bë ganadoo do hyb n'aa.
John 18:38 in Nadeb 38 Ti m' Pirato ky hadoo: —H'ëëd ti baad hadoo do mahanäng? —näng mäh. Ti m' nayyw hẽ Pirato banyyh Judah buuj sa wë. Ti m' taky hadoo sa hã: —Dooh ỹ aw'yyt pé ta hã ky n'aa ketyy doo —näng mäh.
Acts 17:32 in Nadeb 32 Ti m' ganä wät do ky n'aa ramaa napäh bä tadajëp jawén paawä, ta wób raky n'aa ej'ees mä Paw-Ro. Ta wób kä raky hadoo: —Taw'ããts hẽ. Jããm hẽ dó —näk mäh. —Ãã karẽn ta jawén ãã mamaher'oot p'aa hẽnh ta ti ky n'aa —näk mäh.
Acts 18:15 in Nadeb 15 Jããm hẽ kyyh p'ãã, sa häd p'ãã, bë ky n'aa jaw'yyk do ky n'aa p'ãã bë ky ked'aak. Ti hyb n'aa bë daaj hẽ bë hyb n'aa newë nyy d' bë bad'oo. Dooh ỹ ky n'aa ety bä ta ti hedoo doo —näng mäh.
Acts 20:25 in Nadeb 25 Ti m' taky hadoo ẽnh: —Ỹ hapäh baad ub, dooh da ỹ bë hapëë wäd bä bë mahang her'oot do paa P'op Hagä Do ji tabag'ããs do ky n'aa —näng mäh.
Acts 24:25 in Nadeb 25 Ti m' Paw-Ro baher'oot bä baad ub ji bawät do ky n'aa, ji h'yy keb'aah do ky n'aa, ta jawén ji P'op Hagä Do ky n'aa etyy do ky n'aa na-ããj hẽ, Peris eỹỹm wät mäh. Ti m' taky hadoo: —Jããm hẽ dó. Ahõm nä. Ỹ karẽn bä, ỹ mejũũ da õm ranaëënh p'aa hẽnh —näng mä ta kyyh Paw-Ro hã.
Acts 25:19 in Nadeb 19 Raky n'aa hajẽm rah'yy kaha'eeh do ky n'aa hã. Raky n'aa hajẽm na-ããj hẽ dajëp do ky n'aa, Jesus häd näng doo. Paw-Ro her'ood bä edëp mäh, tanooh.
Acts 26:31 in Nadeb 31 Ti m' raban'yyh ta gawakõ gó naa. Sa m'aa hẽnh rakaner'oot bä raky hadoo: —Dooh tamo haj'aa kadoo bä ji dajëëb bä. Dooh hyb n'aa ji dawäts gëët péh —näk mäh.
Acts 28:23 in Nadeb 23 Ti m' raky kajäg däk Paw-Ro her'oot do pan'aa hã. Raky kajäk do noo gó hajõk mä kat'aa Paw-Ro hagä hẽnh. Tabaher'oot bä, bäp paa tadu doo, tug bä taky keréd hõm mäh. Taher'oot mä sa hã ji P'op Hagä Do bag'ããs do ky n'aa. Baad ub mä tabaher'oot sa hã. Mosees erii wät do paa mahang, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerih do paa mahang na-ããj hẽ taner'oot sa hã, Jesus né hẽ P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo, raky daheeh hyb n'aa.
Romans 1:28 in Nadeb 28 Tii d' had'yyt nado. Rakanarẽn do hyb n'aa P'op Hagä Do rabahapäh, ramakyys do hyb n'aa P'op Hagä Do hã ji hapäh doo, P'op Hagä Do ky n'aa ety däk tii, baad nadoo do rahyb n'aa newëë hyb n'aa, nu meby n'aa näng do ji moo nawät do ramoo bok hyb n'aa kä.
Romans 2:8 in Nadeb 8 Ti anäng ta wób. Sa hã hẽ ub rahyb n'aa newëë tii. Baad hadoo do P'op Hagä Do her'oot do raty n'aa ges'yyk. Nesaa do jawén rababok. Ta ti hedoo doo, ta kawaj'ããn gó tak'ëp P'op Hagä Do rejãã da.
Romans 14:17 in Nadeb 17 Ta ti ỹ wén etsẽẽ bë hã, ji awa do hyb n'aa nado, ji nawa do hyb n'aa nado, ji eëëk do hyb n'aa nado tabag'ããs doo bä ji P'op Hagä Do gadoo. Ti nado P'op Hagä Do karẽn do ji hã. P'op Hagä Do ji tabag'ããs bä, takarẽn ta Sahee ji tah'yyb mahũũm do hyb n'aa baad ji bawät ta matym gó, h'yyb nyyw gó ji bawät ji da hadoo do wë, tsebee gó ji bawät na-ããj hẽ.
2 Corinthians 4:2 in Nadeb 2 Dooh né hẽ ãã h'yy gejë hõm bä. Ãã eréd hõm kejën doo gó moo kaheb'ooh doo, nu meby n'aa näng doo. Dooh ãã wad'ii bä ta wób. Dooh ãã ehỹỹd bä P'op Hagä Do kyy kerih doo. Baad ub ãã baher'oot baad hadoo do ky n'aa. Baad ãã babok P'op Hagä Do matym gó sahõnh hẽ sa hã kametä däk. Jé hyb n'aa matakëë do hapäh tii.
Ephesians 3:8 in Nadeb 8 Sahõnh hẽ P'op Hagä Do karapee sa yd jé had'os do né paawä ỹỹh, P'op Hagä Do anoo hã ỹỹ, Judah buuj nadoo do sa hã ỹ maher'oot hyb n'aa Kristo tak'ëp ky enyym doo, tak'ëp kabaj'aa do ky n'aa. Dooh ji haja bä baad ji h'yy kadawuung bä Kristo wë hanäng do hã. Jããm hẽ ta uuh hã ji h'yy kadaw'uuh, tak'ëp ta bahä̃nh baad tabahadoo do hyb n'aa.
2 Thessalonians 2:12 in Nadeb 12 Tii d' tawén hadoo, sahõnh hẽ panyyg hanäm do ky nadah'eeh doo, baad nadoo doo gó rababok gen'aak doo, tabanesaa hẽnh P'op Hagä Do ky n'aa etyy hyb n'aa kä.
Hebrews 2:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa kä, ããs sa bahä̃nh Jesus bahadoo do hyb n'aa, taw'ããts hẽ ta bahä̃nh baad ub ër hyb n'aa matakëë ta ky n'aa hanäm do ër maa napäh do hã, ta s'ee hẽnh, dawëë ta mahä̃nh ër h'yyb nawät hyb n'aa.
1 John 2:13 in Nadeb 13 Bë mahang bäp peej däk Kristo hã h'yy ka'eeh doo, wahëh hedo padëëk bëëh. Bë ỹ wén ma erih, hedëb had'yyt do bë hapëë däg kän do hyb n'aa bë h'yyb tym gó. Bë mahang papuuj nä Jesus hã h'yy kae däk doo, wanehëh nä do hadoo bëëh. Bë ỹ wén ma erih, Nesaa do Yb hã bë j'aa et'ëëk do hyb n'aa. Bë ỹ ma erih, tah haa hyb n'aa hedoo doo. Bë ỹ wén ma erih ër Yb hỹ pong jé hawät do bë hapëë däg kän do hyb n'aa bë h'yyb tym gó.
1 John 3:12 in Nadeb 12 P'ooj ub hawät do Kaĩh makũ bad'oo doo da, bë adoo manäh. Nesaa Do Yb karapee né hẽ tii. Ta hỹỹj tanabooh. Ta hỹỹj Kaĩh wén nabooh, nesaa do Kaĩh moo hew'ëët do hyb n'aa. Ta hỹỹj ti baad hadoo do tamoo hew'ëët.
1 John 5:18 in Nadeb 18 Ër hapäh, dooh P'op Hagä Do taah ramoo hebo bä nesaa doo, Jesus mo n'aa jesuu do hyb n'aa sa hã. Dooh Nesaa do Yb haja bä tarejã bä sa hã.
1 John 5:20 in Nadeb 20 Ër hapäh na-ããj hẽ P'op Hagä Do T'aah ewäd hyng, ji tah'yy ganä däk, P'op Hagä Do heh'äät do ji bahapäh hyb n'aa. Séd ër h'yyb hedoo P'op Hagä Do heh'äät do hã. Séd ër h'yyb hedoo ta T'aah Jesus Kristo hã. Ti ti P'op Hagä Do heh'äät doo. Ti né hẽ tanoo ji hã ta wë ji h'yyb tym edëb had'yyt doo.