Mark 8:35 in Nadeb 35 Tii d' ỹ wén edoo, badäk hahỹỹ hã ji hawät do tak'ëp kamahǟn doo, jé tahoop do hëp ỹ n'aa jeỹỹm doo, dooh da P'op Hagä Do wë tanu dëë bä. Jé hëp ỹ n'aa, panyyg hanäm do hyb n'aa na-ããj hẽ, tahoop do gadoo péh, hëp ỹ n'aa tadajëb bä, panyyg hanäm do hyb n'aa tadajëb bä, ta h'yyb tym P'op Hagä Do wë da tanu däng —näng mä ta kyyh.
Other Translations King James Version (KJV) For whosoever will save his life shall lose it; but whosoever shall lose his life for my sake and the gospel's, the same shall save it.
American Standard Version (ASV) For whosoever would save his life shall lose it; and whosoever shall lose his life for my sake and the gospel's shall save it.
Bible in Basic English (BBE) Whoever has a desire to keep his life, will have it taken from him; and whoever gives up his life because of me and the good news, will keep it.
Darby English Bible (DBY) For whosoever shall desire to save his life shall lose it, but whosoever shall lose his life for my sake and the gospel's shall save it.
World English Bible (WEB) For whoever wants to save his life will lose it; and whoever will lose his life for my sake and the Gospel's will save it.
Young's Literal Translation (YLT) for whoever may will to save his life shall lose it; and whoever may lose his life for my sake and for the good news' sake, he shall save it;
Cross Reference Matthew 5:10 in Nadeb 10 —P'op Hagä Do ky n'aa edëng da P'op Hagä Do karẽn do ramoo bok do hyb n'aa rarahejãã do hah'oop doo. Rawén ky n'aa kedëng, hỹ pong jé bag'ããs do karapee rabahadoo do hyb n'aa da.
Matthew 10:22 in Nadeb 22 Tak'ëp da sahõnh hẽ rakawajããn da bë wë hëp ỹ n'aa. Ti hadoo né da, jé h'yy kanerét do hã ỹỹ, tadajëb bä kä, edëb had'yyt hẽ da hỹ pong jé P'op Hagä Do pa.
Matthew 10:39 in Nadeb 39 Jé badäk hahỹỹ hã ji hawät do hã tak'ëp kamahǟn doo, dooh da tanu dëë bä P'op Hagä Do wë. Hëp ỹ n'aa, hã ỹ taky daheeh do hyb n'aa dajëp péh, baad tabawäd had'yyt da P'op Hagä Do wë.
Matthew 16:25 in Nadeb 25 Tii d' ỹ wén edoo, badäk hahỹỹ hã ji hawät do tak'ëp kamahǟn doo, jé tahoop do hëp ỹ n'aa jeỹỹm doo, dooh da P'op Hagä Do wë tanu dëë bä. Jé hëp ỹ n'aa tahoop do gadoo péh, hëp ỹ n'aa tadajëb bä, ta h'yyb tym P'op Hagä Do wë da tanu däng.
Matthew 19:29 in Nadeb 29 Hëp ỹ n'aa heréd hõm pé ta tób, heréd hõm do ta wakããn, ta ǟnh, ta yb, ta ỹỹn, ta taah, ta joom banäng doo, 100 nuu me bahǟnh do hajõng do tagadoo da baad hadoo do ta mabaj. Ta jawén kä, hỹ pong jé kä tagadoo da edëb had'yyt doo. P'op Hagä Do pa tabawäd had'yyt da.
Luke 6:22 in Nadeb 22 —P'op Hagä Do ky n'aa edëng bëëh, hëp ỹ n'aa, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do hyb n'aa, bë wë rah'yy gaẽẽj bä, bë raty n'aa gesyyg bä, bë raky n'aa rejã bä, nesaa do bë ky n'aa ran'oo bä.
Luke 9:24 in Nadeb 24 Tii d' ỹ wén edoo, badäk hahỹỹ hã ji hawät do tak'ëp kamahǟn doo, jé tahoop do hëp ỹ n'aa jeỹỹm doo, dooh da P'op Hagä Do wë tanu dëë bä. Jé hëp ỹ n'aa tahoop do gadoo péh, hëp ỹ n'aa tadajëb bä, ta h'yyb tym da P'op Hagä Do wë da tanu däng.
Luke 17:33 in Nadeb 33 Jé badäk hahỹỹ hã ji hawät do hã tak'ëp kamahǟn doo, ta ma hyb n'aa hawät péh, dooh da P'op Hagä Do wë tanu dëë bä. Jé ta wë hanäng do heréd hõm péh, dooh ta hã tabaa es'ĩĩ bä, edëp da, P'op Hagä Do wë da tanu däng.
John 12:25 in Nadeb 25 —Jé badäk hahỹỹ hã ji hawät do hã tak'ëp kamahä̃n doo, dooh da tanu dëë bä P'op Hagä Do wë. Badäk hahỹỹ hã ji hawät do hã kamanahä̃n doo, edëb had'yyt da P'op Hagä Do pa.
John 15:20 in Nadeb 20 Bë hyb n'aa es'ee bë hã ỹ her'oot do paah. Dooh sa karom ta kariw n'aa bahä̃nh tanu gadäg bä, näng paa ỹ bë hã. Ta wób ỹ rano n'aa masoo paah. Bë na-ããj né da rano n'aa masoo né da. Ta wób, këh ỹ raky dahé wät paah. Bë na-ããj da raky daheeh.
Acts 9:16 in Nadeb 16 —Ỹ metëëh da ta hã tak'ëp tabahoop do pan'aa hëp ỹ n'aa —näng mä Jesus.
Acts 20:24 in Nadeb 24 Ti hadoo né hẽ paawä, dooh ỹ h'yyb n'aa p'eed bä ỹ hedëp do hã. Jããm hẽ ỹ karẽn ỹ bahajaa, Jesus Hyb N'aa Jawyk Do hã ỹ tamejũũ doo. Ỹ tamejũũ ỹ baher'oot hyb n'aa sahõnh hẽ sa hã P'op Hagä Do kamahä̃n do ky n'aa —näng mä Paw-Ro kyyh.
Acts 21:13 in Nadeb 13 Ti m' Paw-Ro ky hadoo: —Hëd n'aa bë ba'oot? Tak'ëp ỹ h'yy katón bë an'oo bä —näng mäh. —Dooh ỹ eỹỹm bä ỹ ramaw'yyd däk do hã. Rakarẽn bä ỹ radajëëb bä Jerusarẽnh bä, ỹ dajëp né hẽ Jesus Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hyb n'aa. Dooh ỹ eỹỹm bä —näng mäh.
1 Corinthians 9:23 in Nadeb 23 Sahõnh hẽ ta tii da ỹ wén d'oo, Jesus ky n'aa hanäm do kah'ũũm hyb n'aa, baad hadoo do ta hã hana do ỹ gadoo hyb n'aa sahõnh hẽ ta ti ky dah'eeh do sa nemuun.
2 Corinthians 12:10 in Nadeb 10 Ti hyb n'aa kä ỹ tsebé Kristo hyb n'aa nahejoonh do ỹ ahob bä, Kristo hyb n'aa ỹ raky n'aa rejã bä, Kristo hyb n'aa wë ỹ badoh do ỹ ahob bä, Kristo hyb n'aa ỹ rarahejã bä, Kristo hyb n'aa dooh ỹ ad'oo pé na-ããj hẽ. Ỹ nahejooj bä, hëp ỹ tym hã ỹ bahejoonh.
2 Timothy 1:8 in Nadeb 8 Ky hebyy manä Jesus ër Wahë N'aa ky n'aa maher'oot do hã. Nu mebyy manä hëp ỹ n'aa, Kristo hyb n'aa ỹ radawäts gëët do hyb n'aa. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do hejój me mabahoop nemon ỹỹ ër rarejã bä panyyg hanäm do hyb n'aa.
2 Timothy 2:11 in Nadeb 11 Te hub né hẽ hahỹỹh: Kristo hyb n'aa ji dajëb bä, ta sii ji baboo däk da.
2 Timothy 4:6 in Nadeb 6 Tii d' ỹ wén karẽn mabad'oo, edaa däk do hyb n'aa ỹ radaj'ëëp. P'op Hagä Do hã ỹ kan'oo däk ỹ dajëp bä.
Hebrews 11:35 in Nadeb 35 Ỹỹj wób p'aa hẽnh ragadoo sa taah dejëp do mahang genä bong doo. Sahõnh hẽ ta ti hedoo do ta wób rahapëë né paawä, h'yy ka'eeh do wób rahoop sa hã rarejãã doo. Rahob had'yyt hẽ, dejëp. Dooh P'op Hagä Do raky n'aa jejën bä raked'ëëp hyb n'aa paawä. Tak'ëp baad ji bawäd had'yyt do hỹ pong jé, ragenä bong bä kä, ti ragahëën.
1 Peter 4:12 in Nadeb 12 Najis haa, bë h'yy gabedo manä bë wë kametyy do bawät do hyb n'aa, bë hã rakamajẽ bä, bë rarejã bä. Ji ahoop né hẽ.
Revelation 2:10 in Nadeb 10 Bë eỹỹm manä bë ahoop do pan'aa. Bë wób radewäts b'ëëh da Dijab an'oo bä da, bë tametyy hyb n'aa, bë h'yy gejë hõm hyb n'aa paawä. Da hẽ had'yyt ub da ta ä̃h, ji moo sahõnh hẽ ta ä̃h bë da rano n'aa masoo doo. Taw'ããts hẽ bë h'yy gejë hõm manä hã ỹỹ, bë radejëëb bä na-ããj hẽ. Tii bä ỹ anoo da bë hã ji edëb heh'äät do ta säm.
Revelation 7:14 in Nadeb 14 Ti ỹ ky gadoo: “Dooh ỹ hapëë bä. Õm ti hapäh, hyb n'aa jawyk doo”, näng ỹ ta hã. Ti hã ỹ taky hadoo: “Ti ti nanäng tak'ëp rabahoop noo gó hahob bong do paah. Sa saroor rahetsyyd bong, hewak sa saroor ran'oo bä B'éé T'aah majyyw hyb n'aa”, näng.
Revelation 12:11 in Nadeb 11 B'éé T'aah majyyw hyb n'aa, ta ky n'aa ramaher'oot do hyb n'aa, raky daheeh do hyb n'aa na-ããj hẽ ta ti raj'aa et'ëëk ta ti sa majĩĩ, Nesaa Do Yb. Dooh ta bahä̃nh rakamahä̃n bä badäk hahỹỹ hã ji hawät doo. Ti hyb n'aa, dooh reỹỹm bä dajëb hã.