Mark 8:34 in Nadeb 34 Ti m' hajõk do ta wë kata däk doo, ta ma matëg na-ããj hẽ Jesus naëëj wät ta wë. Ti m' taky hadoo sa hã: —Jé karẽn pé hëp ỹ hata tabahadoo hyb n'aa, taw'ããts hẽ teréd hõm ta hã hẽ tah'yy ka'eeh doo, taw'ããts hẽ teréd hõm ta hã hẽ tahyb n'aa newëë doo. Taw'ããts hẽ da tagado had'yyt hẽ tahoop do hëp ỹ n'aa. Taw'ããts hẽ tagadoo hëp ỹ n'aa radajëëb bä na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ ỹ taky daheeh, taw'ããts hẽ ỹ bawät doo da da ti bawät.
Other Translations King James Version (KJV) And when he had called the people unto him with his disciples also, he said unto them, Whosoever will come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.
American Standard Version (ASV) And he called unto him the multitude with his disciples, and said unto them, If any man would come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.
Bible in Basic English (BBE) And turning to the mass of people with his disciples, he said to them, If any man has the desire to come after me, let him give up all other desires, and take up his cross and come after me.
Darby English Bible (DBY) And having called the crowd with his disciples, he said to them, Whoever desires to come after me, let him deny himself, and take up his cross and follow me.
World English Bible (WEB) He called the multitude to himself with his disciples, and said to them, "Whoever wants to come after me, let him deny himself, and take up his cross, and follow me.
Young's Literal Translation (YLT) And having called near the multitude, with his disciples, he said to them, `Whoever doth will to come after me -- let him disown himself, and take up his cross, and follow me;
Cross Reference Matthew 5:29 in Nadeb 29 A matym hyb n'aa nesaa do mamoo wäd bä, taw'ããts hẽ paawä a matym mado nyyh. Madawäts hõm. Taw'ããts hẽ sét a hã hanäng do kaw'oong hõm, tabanesaa hẽnh õm P'op Hagä Do aw'oong hõm mahǟnh.
Matthew 7:13 in Nadeb 13 Ti m' Jesus ky hadoo sa hã: —Noo maeh ta tyw n'aa, maeh ta tyw n'aa banesaa hẽnh, ji karejãã doo hẽnh hahõm doo. Hajõk maeh doo me hah'ũũm. Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ bë majëë suun noo nad'ëëd is do hadoo doo me P'op Hagä Do wë, ji edëb had'yyt doo hẽnh ji tamahũũm doo.
Matthew 10:38 in Nadeb 38 Jé hëp ỹ n'aa tamo n'aa tahoop do tajeỹỹm bä, h'yyb nahedoo do nemon ỹỹ, dooh tahaja bä hëp ỹ hata tado bä.
Matthew 16:24 in Nadeb 24 Ti m' sahõnh hẽ ta ma matëg hã Jesus ky hadoo: —Jé karẽn pé hëp ỹ hata tabahadoo hyb n'aa, taw'ããts hẽ teréd hõm ta hã hẽ tah'yy ka'eeh doo, taw'ããts hẽ teréd hõm ta hã hẽ tahyb n'aa newëë doo. Taw'ããts hẽ da tagado had'yyt hẽ tahoop do hëp ỹ n'aa. Taw'ããts hẽ tagadoo hëp ỹ n'aa radajëëb bä na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ ỹ taky daheeh, taw'ããts hẽ ỹ bawät doo da da ti bawät.
Matthew 27:32 in Nadeb 32 Panang bä naa raban'yyh bä m' rakataa aj'yy panang Sirené häd näng doo bä naa, Simaw häd näng do hã. Ti m' warahén ramejũũ mä tabes'ooh hyb n'aa b'aa Jesus rahepëëm däk do b'aa n'aa.
Mark 7:14 in Nadeb 14 Ti m' p'aa hẽnh hajõk do ta tii bä hab'ëëh do Jesus naëënh ta wë. Ti m' taky hadoo sa hã: —Bë sahõnh hẽ, bë maa newë da, bë h'yy genä da ỹ her'oot do hã:
Mark 9:43 in Nadeb 43 Ti m' taky hadoo ẽnh: —A moo hyb n'aa nesaa do mamoo wäd bä, taw'ããts hẽ paawä magakyd hõm a mooh. Taw'ããts hẽ mabasëëk hỹ pong jé P'op Hagä Do wë sét a mooh, mahõm mahǟnh ta s'ee hẽnh, tabanesaa hẽnh, pawóp hẽ tado bä a mooh. T'ĩĩ hẽnh mahõm bä, tëëg hõõ nadëëk do mahoop da had'yyt hẽ.
Mark 10:21 in Nadeb 21 Ti m' Jesus ty däng ta wë, takamahǟn wät mäh. Ti m' taky hadoo ta hã: —Sét hẽ ti hawät a hã —näng mäh. —Abaaj hõm, mesëëm hõm sahõnh hẽ a wë hanäng doo. Man'oo ta säm paa kas'uut do sa hã. Tii d' madoo bä hỹ pong jé magadoo da tak'ëp baad hadoo do P'op Hagä Do hanaa. Ti jawén ana wë ỹỹ, hëp ỹ hata mabahadoo hyb n'aa kä —näng mä Jesus kyyh ta hã.
Luke 9:23 in Nadeb 23 Ti m' taky hadoo sahõnh hẽ sa hã: —Jé karẽn pé hëp ỹ hata tabahadoo hyb n'aa, taw'ããts hẽ teréd hõm ta hã hẽ tah'yy ka'eeh doo, taw'ããts hẽ teréd hõm ta hã hẽ tahyb n'aa newëë doo. Taw'ããts hẽ da tagado had'yyt hẽ tahoop do hëp ỹ n'aa. Taw'ããts hẽ tagadoo hëp ỹ n'aa radajëëb bä na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ ỹ taky daheeh, taw'ããts hẽ ỹ bawät doo da da ti bawät.
Luke 13:24 in Nadeb 24 —Noo nad'ëëd its do hadoo hỹ pong jé ji bajëë suun doo. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ tak'ëp bë hyb n'aa eréd manäh, bë bahajaa hyb n'aa bë bajëng do t'ĩĩ hẽnh. Ta jawén, hajõk né paawä da karẽn hajëë p'ëë, dooh da rahaja wäd bä.
Luke 14:26 in Nadeb 26 —Bë karẽn bä hëp ỹ hata bë hado bä, taw'ããts hẽ bë yb, bë ỹỹn, bë ỹỹm, bë taah, bë hỹỹj, bë ǟnh bë kamahǟn do bahǟnh ỹ bë kamahǟn. Taw'ããts hẽ bë kamahǟn do bë hã bahǟnh ỹ bë kamahǟn. Sahõnh hẽ sa bahǟnh ỹ bë kamanahǟn bä, dooh bë haja bä hëp ỹ hata bë do bä.
Luke 14:33 in Nadeb 33 Ti m' taky hadoo: —Ti hyb n'aa, sahõnh hẽ ta wë hanäng doo, hëp ỹ n'aa tanerét doo, dooh tahaja bä hëp ỹ hata tado bä —näng mäh.
Luke 18:22 in Nadeb 22 Ti m' taher'oot do Jesus maa napäh bä kä, taky hadoo ta hã: —Sét hẽ ti hawät a hã —näng mäh. —Mesëëm hõm sahõnh hẽ a wë hanäng doo. Man'oo ta säm paa kas'uut do sa hã. Tii d' madoo bä, hỹ pong jé magadoo da tak'ëp baad hadoo do P'op Hagä Do hanaa. Ti jawén, ana wë ỹỹ, hëp ỹ hata mabahadoo hyb n'aa kä —näng mä Jesus kyyh ta hã.
Luke 20:45 in Nadeb 45 Ti m' sahõnh hẽ maa new'ëë bä m', Jesus ky hadoo ta ma matëg sa hã:
John 10:27 in Nadeb 27 Masãh haa b'éé raky daheeh ỹỹh. Ỹ mepäh masãh haa. Ỹ rahadaa had'yyt hẽ.
John 13:36 in Nadeb 36 Ti m' Simaw Peed ky hadoo ta hã: —N'yy hẽnh mabahõm, Hyb N'aa Jawyk Doo? —näng mäh. Ti m' Jesus ky hadoo: —Dooh tahaja nä bä ỹ hahõm hẽnh mahõm bä nag'aap hẽ. Ta jawén da, jawén ỹ mabana kän —näng mä Jesus Peed hã.
John 19:17 in Nadeb 17 Ta daaj hẽ Jesus besoo hõm b'aa rahepëëm däk do pan'aa ta hã. Ji Nu Gabóg K'yy ramaneëënh doo hẽnh ramahũũm. (Eberew kyy me ramaneëënh ta tii bä Gogota.)
John 21:19 in Nadeb 19 (Ta tii d' tawén her'oot, tametëëh hyb n'aa nyy da Peed dajëp, tadajëp do hã P'op Hagä Do kawehëë däk hyb n'aa.) Ti m' Jesus ky hadoo Peed hã: —Hamäh, jawén ỹ ahõm —näng mäh.
Acts 14:22 in Nadeb 22 Ti m' ramabaaj nä me, panang buuj Jesus hã h'yy ka'eeh do sa hã baad raky n'aa edëë däk, ranerét hyb n'aa Jesus hã rah'yy ka'eeh doo. Baad rabaher'oot ratsebé hyb n'aa. Hahỹỹ d' mä na-ããj hẽ ramaher'oot sa hã: “Hajõng né da ji ahoop P'op Hagä Do bag'ããs do karapee ji bahadoo hyb n'aa.”
Romans 6:6 in Nadeb 6 B'aa hã takepëëm däk Kristo sii ër h'yyb säg Adãw hana doo, ër h'yyb säg hejój gawatsig hõm hyb n'aa, nesaa do ër hã tamanejõ wät hyb n'aa kä sa kariw n'aa sa karom mejũũ doo da.
Romans 8:17 in Nadeb 17 Ta taah ër bahadoo do hyb n'aa, ër gadoo da ta taah hã P'op Hagä Do ky däng doo. Kristo sii ër gadoo da ta hã P'op Hagä Do an'oo däk doo. Kristo sii ër ahob bä, ta sii da ër babok ta bag tak'ëp gabarëëh doo gó, ta sii da ër kabaj'aa.
Romans 15:1 in Nadeb 1 Taw'ããts hẽ ëër, baad P'op Hagä Do hã h'yy kasadä doo, ër gadoo, ër masa ër da hadoo do baad nado nä P'op Hagä Do hã h'yy kasadä doo. Taw'ããts hẽ dooh ër karẽn do jawén ër abooh.
1 Corinthians 4:9 in Nadeb 9 Ãã tii, dooh sa wahë n'aa sa bahä̃nh hedoo do ãã ado bä. Hã ỹ duu hẽnh, sahõnh hẽ sa yd jé had'os do P'op Hagä Do an'oo bä ãã Jesus mejũũ do hedoo doo. Kaneb'ooh do jawén paa bä, j'aa kets'ëë do rabajëk bä sahõnh hẽ sa matym gó, duu hẽnh radej'ëëp do hood hẽnh sa majĩĩ ramahũũm do hadoo ããh. Sahõnh hẽ, ajyy, ããs na-ããj hẽ ãã rahag'ããs.
1 Corinthians 8:13 in Nadeb 13 Ti hyb n'aa, ỹ awëh do tah'yyb tatug bä nesaa do hã hä̃j ỹ hadoo doo, dooh ỹ awëë wäd bä ta dab, hä̃j ỹỹ ỹ h'yyb natatuk hyb n'aa nesaa do hã.
1 Corinthians 9:19 in Nadeb 19 Dooh ajyy hỹỹ kä hã ỹ mejũũ péh, sa hanaa ỹ ganadoo do hyb n'aa. Ti hadoo né hẽ, daj ỹ hẽ ỹ kan'oo däk, sahõnh hẽ sa karom ỹ bahadoo hyb n'aa, hajõk Jesus wë ỹ manaa hyb n'aa paawä.
1 Corinthians 15:31 in Nadeb 31 Dajëb gó had'yyt hẽ ỹ bawät tak'ëp ỹ rarejãã do haj'aa. Né hup ỹ né ta ti ỹ her'oot do bë wén hapäh, ỹ h'yy kasab'ee do hyb n'aa bë hyb n'aa Kristo Jesus ër Wahë N'aa hyb n'aa.
Galatians 2:20 in Nadeb 20 Hahỹỹ d' ỹ hanäng pé ti ta ky n'aa jaw'yyk do hã ỹ paa dajëb wät do hadoo ỹ baher'oot bä: Kristo sii ỹ kepëëm däk do hadoo b'aa kajatsëk do hã tadajëp noo gó. Gawatsig hõm pooj jé ỹ bawät do paah. Kristo ti hỹỹ kä hëp ỹỹ gó hawät doo. Da hẽ, badäk hahỹỹ bä ỹ bawät nä bä, ỹ h'yy kae had'yyt hẽ P'op Hagä Do T'aah hã, hã ỹ kamahä̃n do hã, hëp ỹ n'aa dajëp do hã.
Galatians 5:24 in Nadeb 24 Kristo Jesus karapee hedoo doo, dooh nesaa do sa h'yyb säg karẽn do jawén raboo boo bä. Reréd hõm nesaa do sa h'yyb tak'ëp karẽn doo. B'aa kajatsëk do hã repëëm däk hadoo ta tii.
Galatians 6:14 in Nadeb 14 Ỹỹ kä, jããm hẽ ỹ karẽn ỹ h'yy kasab'ee b'aa kajatsëk do hã Jesus Kristo, Ër Wahë N'aa dajëp do hyb n'aa. B'aa kajatsëk do hã Kristo dajëp do hyb n'aa, sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã ji h'yyb karẽn do dajëb kän hadoo hã ỹỹ. Ỹ na-ããj né hẽ ỹ dajëb wät hadoo ta ti hedoo do hã. Dooh ta ti jawén ỹ awäd wäd bä.
Philippians 3:7 in Nadeb 7 Ti hadoo né hẽ, sahõnh hẽ tii, ti noo gó ỹ kamahä̃n doo, dooh wäd ti hã ỹ hỹỹ kä Kristo ỹ bahapëë däk do hyb n'aa.
Philippians 3:10 in Nadeb 10 Baad ỹ karẽn Kristo ỹ bahapäh. Hahỹỹ da ti ỹ karẽn: Ỹ karẽn ỹ bahapäh hã ỹỹ hẽ ta hejój taganä wät noo gó tagadoo doo. Ỹ karẽn ỹ bahapäh hã ỹỹ hẽ Kristo ahoop doo. Ỹ karẽn ỹ bahapäh hã ỹỹ hẽ tadajëp doo. Kristo dajëp paa ër hyb n'aa, ti hyb n'aa ỹ radajëëb bä ta hyb n'aa, ỹ karẽn ỹ gadoo né ti na-ããj hẽ.
Colossians 1:24 in Nadeb 24 Ỹ tsebé da hẽ ỹ radawäts gëët doo bä, baad tabahadoo hyb n'aa bë hã ỹ ahoop doo. Ỹ karẽn ỹ bahajaa Kristo hã ỹ tan'oo däk doo, ta hã h'yy ka'eeh do sa hyb n'aa, ta hub, ta mooh, ta tsyym hedoo do sa hyb n'aa ỹ ahoop do pan'aa.
Colossians 3:5 in Nadeb 5 Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ bë gawats'iik sahõnh hẽ baad nadoo do badäk hahỹỹ hã ji h'yyb säg karẽn doo. Bë aä̃ manä bë ỹỹm nadoo do sii, bë patug nadoo do sii. Bë moo boo manä nesaa do nu meby n'aa näng do bë hã hanäng doo me. Taw'ããts hẽ bë gawats'iik ta wób hedoo pé nesaa do ji h'yyb säg karẽn doo. Bë hyb n'aa hũũm manä bë ma. Jé ta ma hã hyb n'aa h'ũũm doo, ta ma hã tah'yy ka'eeh tii, dooh P'op Hagä Do hã tah'yy kae bä.
2 Thessalonians 3:11 in Nadeb 11 Tii da ãã wén mejũũ, ãã ky n'aa napäh do hyb n'aa raher'oot doo. Ti abong mä ta wób moo nabok do bë mahang, sa nooh. Boo kahah'ũũnh né hẽ tii. Sa da hadoo do rah'yyb panas'ëëh.
Titus 2:12 in Nadeb 12 Ji hã tak'ëp P'op Hagä Do ky enyym do hã, ji tametëëk ji moo nawäd wät hyb n'aa P'op Hagä Do ganen'aak doo. Ji tametëëk badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do h'yyb karẽn do ji beréd hõm hyb n'aa. Ji tametëëk ji h'yyb ji mesoo ji h'yyb karẽn do jawén ji nawät hyb n'aa, baad hadoo do ji moo wät hyb n'aa, P'op Hagä Do karẽn do hã ji h'yyb däk hyb n'aa na-ããj né hẽ badäk hahỹỹ hã ji bawät nä bä.
Hebrews 13:13 in Nadeb 13 Ti hyb n'aa kä, panang bahä̃nh Jesus ramahũũm doo da, ta hã rarejãã do tabahoop hyb n'aa, taw'ããts hẽ ër na-ããj hẽ ër eréd hõm Jesus ganadoo do rabahed'oo doo. Taw'ããts hẽ ër gadoo Jesus hyb n'aa ër raky n'aa rejã bä, Jesus gado däk do paa hadoo ta hã raky n'aa rejãã doo.
1 Peter 4:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa kä, Kristo ahob wät do hyb n'aa badäk hahỹỹ bä tabawät noo gó, taw'ããts hẽ Kristo h'yyb hado däk bë h'yyb. Taw'ããts hẽ bë gadoo bë ahoop doo. Jé hahob wät doo, dooh nesaa do hã tah'yyb däg wäd bä had'yyt hẽ.
1 Peter 4:13 in Nadeb 13 Taw'ããts hẽ bë tsebee Kristo ahoop do hã séd bë h'yyb hedo däg bä kä. Tii bä kä, Kristo matëëh bä kä, ta kabaj'aa do kametëëh bä kä, tak'ëp da bë tsebé da.
2 Peter 1:14 in Nadeb 14 edaa däk ỹ bahapäh do hyb n'aa badäk hahỹỹ bä ỹ bawät do gawatsik. Ër Wahë N'aa, Jesus Kristo metä wät ta ti hã ỹỹ.
1 John 3:16 in Nadeb 16 Hahỹỹ hã ër bahapäh kamahä̃n heh'äät doo: Ta daaj hẽ Jesus Kristo kan'oo däk dajëb hã ër hyb n'aa. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ ër na-ããj ër kan'oo däk ër da hadoo sa hyb n'aa.
Revelation 2:10 in Nadeb 10 Bë eỹỹm manä bë ahoop do pan'aa. Bë wób radewäts b'ëëh da Dijab an'oo bä da, bë tametyy hyb n'aa, bë h'yy gejë hõm hyb n'aa paawä. Da hẽ had'yyt ub da ta ä̃h, ji moo sahõnh hẽ ta ä̃h bë da rano n'aa masoo doo. Taw'ããts hẽ bë h'yy gejë hõm manä hã ỹỹ, bë radejëëb bä na-ããj hẽ. Tii bä ỹ anoo da bë hã ji edëb heh'äät do ta säm.