Luke 2:34 in Nadeb 34 Ti m' Simijãw taky n'aa edëë bong sa hã. Ti m' Marija hã, Jesus ỹỹn hã, ta ky hadoo: —Hajõk Isaraéw buuj wób raty n'aa ges'yyk da hahỹ karapee tawah'ëë däk bä. Ti hyb n'aa banesaa hẽnh rabahõm da P'op Hagä Do an'oo bä. Ta wób da baad ragadoo. P'op Hagä Do ed'ëëp ta tii —näng mäh. —Ta heen n'aa hadoo da hahỹ karapee. Tametëëh da P'op Hagä Do gen'aak doo. Ti hyb n'aa hajõk da h'yy kawereem ta wë.
Other Translations King James Version (KJV) And Simeon blessed them, and said unto Mary his mother, Behold, this child is set for the fall and rising again of many in Israel; and for a sign which shall be spoken against;
American Standard Version (ASV) and Simeon blessed them, and said unto Mary his mother, Behold, this `child' is set for the falling and the rising of many in Israel; and for a sign which is spoken against;
Bible in Basic English (BBE) And Simeon gave them his blessing and said to Mary, his mother, See, this child will be the cause of the downfall and the lifting up of great numbers of people in Israel, and he will be a sign against which hard words will be said;
Darby English Bible (DBY) And Simeon blessed them, and said to Mary his mother, Lo, this [child] is set for the fall and rising up of many in Israel, and for a sign spoken against;
World English Bible (WEB) and Simeon blessed them, and said to Mary, his mother, "Behold, this child is set for the falling and the rising of many in Israel, and for a sign which is spoken against.
Young's Literal Translation (YLT) and Simeon blessed them, and said unto Mary his mother, `Lo, this `one' is set for the falling and rising again of many in Israel, and for a sign spoken against --
Cross Reference Matthew 11:19 in Nadeb 19 Ỹỹ kä, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Doo, ỹ eëëk, ỹ awa. Ti hyb n'aa ỹ ramaneëënh, tahawaa, heëëk do men, dajẽẽr gahed'aak doo, nesaa do moo heb'ooh do sa najiis. Ãã raganado né paawä, P'op Hagä Do né hẽ tii, ỹỹh, Jowãw na-ããj hẽ h'yy gan'yyh doo. Ãã ma met'ëëg wät do ky dah'eeh do baad rababok do hã takametä däk tii —näng mä Jesus.
Matthew 12:46 in Nadeb 46 Ti m' hajõk do hã Jesus maher'oot nä bä ta ỹỹn kajaa, ta wakããn sii hẽ m'. Ta w'oo hã m' rababë däk. Rakarẽn paawä ta sii raber'oot.
Matthew 21:44 in Nadeb 44 Sahõnh hẽ hahỹ pä hadoo do ty n'aa ges'yyk péh, rahoop da nesaa doo. Ji jó ta ti pä tadëë bä, sahõnh hẽ ji gawatsik —näng mä Jesus.
Matthew 26:65 in Nadeb 65 Ti m' P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa heh'äät do kawaj'ããn gó tawén s'ẽẽd hõm ta daaj hẽ ta saroor. Ti m' taky hadoo: —P'op Hagä Do taky n'aa rejã däk! Jããm hẽ. Dooh hyb n'aa wät pé ta ky n'aa her'oot péh. Bë maa napäh né hẽ ta kyyh, P'op Hagä Do taky n'aa rejãã doo.
Matthew 27:40 in Nadeb 40 Hahỹỹ d' m' sa kyyh: —Magawats'iik mäh, a nooh, P'op Hagä Do tób n'aa. Tamawoob mä ta ǟh mamoo wäd sooh p'aa hẽnh, a nooh. A daaj kedëëb! Ahyy b'aa hã hadäk do õm, P'op Hagä Do T'aah mado bä! —näk mä sa kyyh.
Matthew 27:63 in Nadeb 63 —Hyb n'aa jawyk doo —näk mä Pirato hã. —Ãã hyb n'aa es'ee däk ta ti aj'yy noo kanesa do ky hadoo do paah. Hahỹỹ d' paa ta kyyh: “Tamawoob hẽ tabahado däk bä kä ǟh ỹỹ, ỹ d' ganä wät p'aa hẽnh”, näng paa ta kyyh.
John 3:20 in Nadeb 20 Nesaa do moo heb'ook doo, dooh rakamahä̃n bä ta bag. Dooh rakarẽn bä ta bag hadoo doo gó rabooh, nesaa do ramoo bok do kamanetëëh hyb n'aa.
John 5:18 in Nadeb 18 Ta tii d' tabedoo do hyb n'aa, tak'ëp kä Judah buuj sa wahë n'aa rakarẽn radajëëb kän. Pooj jé, dooh Saab tatay bä sa hã, ta jawén kä P'op Hagä Do m' ta yb mäh, tanooh. Sa hã, P'op Hagä Do hadoo mäh, tanooh.
John 8:48 in Nadeb 48 Ti m' Judah buuj sa wahë n'aa raky hadoo Jesus hã: —Baad né ãã ky kajäk. Samarija buuj né õm! Karap'aar h'yyb nesaa do a hã adäk! —näk mä sa kyyh Jesus hã.
John 9:24 in Nadeb 24 Ti m' p'aa hẽnh ẽnh ranaëënh sa wë ty tamah do paah. Ti m' raky hadoo ta hã: —P'op Hagä Do hã maky dëë te hub tado bä! Baad maher'ood! —näk mäh. —Ãã hapäh né hẽ, nesaa do moo hew'ëët do ti ta ti aj'yy —näk mä sa kyyh.
Acts 2:36 in Nadeb 36 Ti m' Peed ky hado kän sa hã: —Isaraéw buuj, wakãn haa, bë ỹ maher'oot baad ub, bë sahõnh hẽ baad bë bahapäh hyb n'aa ti hahỹỹh: Ta ti Jesus, bë epëëm däk doo, P'op Hagä Do an'oo däk tak'ëp hyb n'aa jawyk tabado däk hyb n'aa, Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Do tabado däk hyb n'aa na-ããj hẽ —näng mä Peed kyyh.
Acts 3:15 in Nadeb 15 Bë daj'ëëp paa ji hed'ëëp doo. Ti hadoo né hẽ, P'op Hagä Do an'oo bä taganä wät p'aa hẽnh. Ãã sahõnh hẽ, baad ub ãã bahapäh ta tii, ta ky n'aa ãã wén maher'oot.
Acts 4:26 in Nadeb 26 Badäk hahỹ haw'ããts hẽ häj n'aa sa wahë n'aa rakataa séd hã, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do wë, Kristo, Tah'yyb Däng Do wë na-ããj hẽ, rakamaj'ĩĩ hyb n'aa.”
Acts 6:7 in Nadeb 7 Ti m' P'op Hagä Do ky n'aa kah'ũũm. Nayyw hẽ Jerusarẽnh bä takah'ũũm Jesus hã h'yy ka'eeh doo. Hajõk P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do wób rah'yy kae kän Jesus hã.
Acts 9:1 in Nadeb 1 Ti noo gó né hẽ Saw-Ru h'yy kaneréd tahehõ Jesus hã h'yy ka'eeh doo, tadej'ëëp hyb n'aa. Ti hyb n'aa P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa heh'äät do hã
Acts 13:45 in Nadeb 45 Ti m' Judah buuj rabahapäh bä m' hajõk do kat'aa doo, h'yy kajewëëts bong Paw-Ro sa hã. Ti m' raky hadoo: —Dooh te hub tado bä Paw-Ro raher'oot doo —näk mäh. —Noo kanesa tii —näk mä sa kyyh. Raky n'aa rejãã mä Paw-Ro Béh-Nabéh daheeh.
Acts 17:6 in Nadeb 6 Ti m' dooh rawyyd bä Paw-Ro Siras daheeh. Ti hyb n'aa ramaso däk Jasõn, Jesus hã h'yy ka'eeh do wób na-ããj hẽ. Ramahũũm mä panang wahë n'aa sa wë. Tak'ëp mä rageëënh: —Hahỹ ajyy badäk hahỹ haw'ããts hẽ kamaj'ĩĩ doo, hỹỹ kä babä rakaja nä —näk mäh.
Acts 24:5 in Nadeb 5 Gëët hahỹ aj'yy, kamaj'ĩĩ do du na do tii, ãã hã. Jé pad'yyt hẽ badäk hahỹỹ bä Judah buuj rakamaj'ĩĩ sa hã hẽ tan'oo bä. Aj'yy Nasaréh buuj ky s'ũũt doo, ta wób sa wë h'yy kawereem hõm do sa wahë n'aa see hahỹỹh.
Acts 28:22 in Nadeb 22 —Ãã karẽn paawä ãã maa napäh h'ëëd hado a hã pé papuuj hadoo do ky n'aa. Jé pad'yyt hẽ baad nadoo doo me rabaher'oot ta ti papuuj ky n'aa hã —näk mäh.
Romans 9:32 in Nadeb 32 Hëd n'aa ti rawén nahajaa? Rawén nahajaa, dooh rah'yy ka'eeh doo me resóts bä tii. Jããm hẽ ramoo bok do hã rakarẽn baad rabahado padëëk ta matym gó. Ti hyb n'aa, ta tii hã tak'ëp rah'yyb padëëk do hyb n'aa, dooh tagah'ood bä sa hã h'ëëd hyb n'aa Kristo dajëp, Jesus rawén makyys. Ta see hã tak'ëp ji h'yyb däk do hyb n'aa pä hã ji tsyym poo heo, ji adëë hyng do hadoo tii.
1 Corinthians 1:23 in Nadeb 23 Tii d' né hẽ paawä rakarẽn, ãã maher'ood had'yyt hẽ Kristo b'aa kajatsëk do hã kepëëm däk do ky n'aa. Ta ti ky n'aa Judah buuj tah'yyb rejãã. Judah buuj nadoo do sa hã, daap mä ta ti Jesus dajëp do ky n'aa.
2 Corinthians 2:15 in Nadeb 15 P'op Hagä Do hã, Kristo buu benyym do hadoo ãã banesaa do mahä̃nh hedëp do sa mahang, banesaa hẽnh hah'ũũm do sa mahang na-ããj né hẽ.
Hebrews 7:1 in Nadeb 1 Panang Sarẽm häd näng do wahë n'aa paa ta ti Merekisedek. P'op Hagä Doo, Ta Bahä̃nh Hadoo Do wë sa ky n'aa rod. Abaraãm Merekisedek mamuun paa Abaraãm babaaj nä bä ta wób sa wahë n'aa sa warahén sii hẽ taj'aa ketsë jawén paa bä. Tii bä m' Abaraãm Merekisedek ky n'aa edëë gëët.
Hebrews 7:7 in Nadeb 7 Hỹỹ kä, wyt ta maab hẽ hahỹỹh: Ta bahä̃nh hyb n'aa jawyk do tii, ta yd jé hyb n'aa jawyk do taky n'aa edëng doo.
Hebrews 12:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa kä, hajõk h'yy ka'eeh do paah, p'ooj ub habong do paa ër rahapäh do hyb n'aa, taw'ããts hẽ ër eréd hõm sahõnh hẽ ji tahewaat doo, baad nadoo do ji tamasoo do na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ h'yy ganajëng doo me P'op Hagä Do karẽn doo da ër aboo had'yyt hẽ hỹ jawén, tsyym kas'ỹỹ do h'yy ganajëng doo me rawaj'aah doo da rakajaa bä kä.
1 Peter 2:7 in Nadeb 7 Bëëh, P'op Hagä Do her'oot do ky dah'eeh doo, bë kamahä̃n ta ti pä hadoo doo, bë kamahä̃n Kristo ỹ hanäng péh. Tii d' nado panyyg ky nadah'eeh do sa hã. Sa hã kaja däk hahỹ P'op Hagä Do kyy kerih do her'oot doo: “Pä tób n'aa tahem'aa do ty n'aa ges'yyk doo, hỹỹ kä pä ta ba n'aa, mesoo n'aa däg.”
1 Peter 4:14 in Nadeb 14 Kristo hyb n'aa bë raky n'aa rejã bä, bë P'op Hagä Do ky n'aa edëng da, ta Sahee tak'ëp kabaj'aa do bë hã tabawäd had'yyt hẽ do hyb n'aa.