Luke 11:13 in Nadeb 13 Nesaa do moo heb'ook do né paawä bëëh, baad hadoo do bë heno bë taah hã. Ti bahǟnh bë Yb hỹ pong jé hawät do anoo da ta Sahee, ta hã hetsẽẽ do hã —näng mä Jesus.
Other Translations King James Version (KJV) If ye then, being evil, know how to give good gifts unto your children: how much more shall your heavenly Father give the Holy Spirit to them that ask him?
American Standard Version (ASV) If ye then, being evil, know how to give good gifts unto your children, how much more shall `your' heavenly Father give the Holy Spirit to them that ask him?
Bible in Basic English (BBE) If, then, you who are evil are able to give good things to your children, how much more will your Father in heaven give the Holy Spirit to those who make request to him?
Darby English Bible (DBY) If therefore *ye*, being evil, know how to give good gifts to your children, how much rather shall the Father who is of heaven give [the] Holy Spirit to them that ask him?
World English Bible (WEB) If you then, being evil, know how to give good gifts to your children, how much more will your heavenly Father give the Holy Spirit to those who ask him?"
Young's Literal Translation (YLT) If, then, ye, being evil, have known good gifts to be giving to your children, how much more shall the Father who is from heaven give the Holy Spirit to those asking Him!'
Cross Reference Matthew 5:16 in Nadeb 16 Ti hadoo ẽnh bë hã. Bë metäh, rabahapäh hyb n'aa, baad hedoo do bë babok doo, baad hadoo do bë moo bok doo, bë Yb hỹ pong jé hawät do hã raj'aa etsë hyb n'aa kä bë hã rahapäh do hyb n'aa —näng mä Jesus.
Matthew 5:45 in Nadeb 45 bë Yb hỹ pong jé hawät do taah né bëëh, bë metëëh hyb n'aa ta tii hã. Bë Yb hỹ pong jé hawät do anoo papỹỹj bag tapahuunh doo, baad habok do sa hã, baad nabok do sa hã na-ããj hẽ. Baad habok do rababong bä tabanoo naëng badoos hyb n'aa, baad nabok do rababong bä na-ããj hẽ.
Matthew 6:14 in Nadeb 14 Ti m' Jesus ky hadoo ẽnh: —Bë hyb n'aa mabaan bä nesaa do bë wë ramoo boo bä, tii bä bë Yb hỹ pong jé hawät do hyb n'aa mabaan da na-ããj hẽ bë hã.
Matthew 6:30 in Nadeb 30 Tii da baad ub P'op Hagä Do adoo bä tabawä n'aa hã, nayyw hẽ tsawyy jëng do hã, ji gatang do hã, dooh g'eeh ti bahǟnh baad ub tabahag'ããs bëëh? Tanoo né da bë hã bë saroor. H'ëëd hyb n'aa P'op Hagä Do hã baad bë h'yy kana'eeh?
Matthew 6:32 in Nadeb 32 P'op Hagä Do sa h'yyb gó nahapäh do ti tii, ti hã h'yyb padëëk doo. Bë ti dooh tii d' bë adoo bä. Bë Yb hỹ pong jé hawät do hapäh bë wë bedoh doo.
Matthew 7:11 in Nadeb 11 Nesaa do moo heb'ook do né paawä bëëh, baad hadoo do bë heno bë taah hã. Ti bahǟnh bë Yb hỹ pong jé hawät do anoo da baad hadoo do ta hã hetsẽẽ do hã.
Luke 11:2 in Nadeb 2 Ti m' Jesus ky hadoo sa hã: —Bë ky n'aa ets'ẽẽ bä, taw'ããts hẽ hahỹỹ da d' bë kyyh: “Ee, ãã karẽn sahõnh hẽ õm rahyb n'aa jew'yyk. Ãã etsẽẽ a hã, sahõnh hẽ mabag'ããs do nayyw hẽ takajaa hyb n'aa ãã wë.
Luke 15:30 in Nadeb 30 “Hỹỹ kä a t'aah mahanäng doo, ỹỹj hajõk sii he'ỹỹh do hã tabahäj jëng do a dajẽẽr tababaaj nä bä kä, mamejũũ ranabooh booj yb hepuh doo!”, näng wah'ëëh hadoo do ta yb hã.
John 3:5 in Nadeb 5 Ti m' Jesus ky hadoo: —Dooh ji haja bä P'op Hagä Do bag'ããs do karapee ji do bä, ji h'yyb ji nenyyw bä nesaa do mahä̃nh, P'op Hagä Do Sahee ji h'yyb gó tanajëë suun bä na-ããj hẽ. Né hup ỹ né hẽ ta ti ỹ her'oot doo —näng mäh.
John 4:10 in Nadeb 10 Ti m' Jesus ky hadoo ta hã: —Mahapëë bä paawä ji matym n'aa P'op Hagä Do anoo do ji hã, mahapëë bä paawä hahỹ naëng hetsẽẽ do a hã, metsẽẽ paawä ta hã naëng. Ji h'yyb ed'ëëp do naëng n'aa paawä tanoo a hã —näng mä Jesus.
John 7:37 in Nadeb 37 Tagadëëg ub rataheb'ëës do ä̃ n'aa, tak'ëp rahyb n'aa jew'yyk. Tii bä kä m', ti noo gó kä m' Jesus bas'ëëg gëët. Ti m' taky hadoo, tak'ëp mä ta kyyh: —Taw'ããts hẽ hoo kaanh do hadoo do ta hã, wë ỹ tabana tabeëëk do hadoo hyb n'aa.
Acts 2:38 in Nadeb 38 Ti m' Peed ky hadoo: —Taw'ããts hẽ bë h'yy kawareem P'op Hagä Do wë. Taw'ããts hẽ Jesus Kristo häd gó bë ranu gemuun hõm, ta ti heen n'aa. Tii da nesaa do bë h'yyb tym gó hanäng do P'op Hagä Do awug hõm da. Tii bä da tanoo da ta Sahee bë hã —näng mäh.
Romans 5:9 in Nadeb 9 Hỹỹ kä, baad ër bahado däk do hyb n'aa P'op Hagä Do matym gó, Kristo ër hyb n'aa tadajëp do hyb n'aa, baad né hẽ ër da ted'ëëp nesaa do hã ji taky n'aa etyy do mahä̃nh.
Romans 5:17 in Nadeb 17 Sét hẽ hadoo do ky nadaheeh do hyb n'aa, dajëb j'aa ketsë paa ji hã. Hỹỹ kä sét hadoo do see hyb n'aa, Jesus Kristo hyb n'aa, baad ër da j'aa ketsë nesaa do hã kä badäk hahỹỹ bä ër babok bä. Ër tii kä tak'ëp ji wë P'op Hagä Do ky enyym do gadoo doo. Ër tii kä baad hado däk do P'op Hagä Do matym gó kä.
Romans 7:18 in Nadeb 18 Ỹ hapäh né hẽ, dooh baad hadoo pé hëp ỹ säg gó hawät péh. Ta ti ỹ wén hapäh, ỹ karẽn né hẽ paawä baad hadoo do ỹ moo wät, dooh ỹ haja bä.
Romans 8:32 in Nadeb 32 Dooh P'op Hagä Do baa es'ĩĩ bä sét hadoo do ta T'aah. Dajëb hã tahaëënh paa ër sahõnh hẽ hyb n'aa. Tii d' tahadoo do hyb n'aa, tanoo né da ji hã na-ããj hẽ sahõnh hẽ ta seeh, takarẽn doo da ër bahajaa ër babok hyb n'aa.
2 Corinthians 3:9 in Nadeb 9 Ti hyb n'aa kä, baad ub tado bä paa P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo, dajëb hã ji taky n'aa ety né paawä, tak'ëp tii bä ta bahä̃nh baad ub, tabahetsooh hỹỹ kä papuuj taky n'aa enooh doo kä, baad däg ji h'yyb tym P'op Hagä Do matym gó hanoo doo.
Titus 3:3 in Nadeb 3 P'ooj ub, Jesus ër nahapäh nä noo gó, ër na-ããj hẽ dooh paa ër h'yy genä bä. Dooh paa ër ky daheeh péh. Ër paa ta wób rawedii. Dooh paa ër haja bä ër eréd bä nesaa do ji h'yy karẽn doo, taw'ããts hẽ ër ed'oo do paa ër hã. Nesaa do had'yyt paa ër ehat. Ta wób paa ër hyb n'aa jewës. Ër hyb n'aa ge'ẽẽnh paa ta wób. Tii d' paa rabad'oo ẽnh ër hã.
Hebrews 12:9 in Nadeb 9 Ër karepé noo gó, ër yb badäk hahỹỹ bä hanäng doo, mahỹỹnh do hadoo doo me ër rametëëk, ër wén weh'ëëh ër yb. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ ti bahä̃nh ër Yb hỹ pong jé hawät do ër ky daheeh, ta pa had'yyt hẽ ër babok hyb n'aa.