Jude 1:20 in Nadeb 20 Bëëh, najis haa, taw'ããts hẽ baad had'yyt hẽ bë h'yyb padäg panyyg hanäm do hã Jesus mejũũ do ër hã rama met'ëëg wät doo, P'op Hagä Do hã hana doo. Ta tii hã bë h'yyb padäg, bë h'yy kahejój magyys hẽ hyb n'aa. Bë ky n'aa ets'ẽẽ bë hã P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm doo da.
Other Translations King James Version (KJV) But ye, beloved, building up yourselves on your most holy faith, praying in the Holy Ghost,
American Standard Version (ASV) But ye, beloved, building up yourselves on your most holy faith, praying in the Holy Spirit,
Bible in Basic English (BBE) But you, my loved ones, building yourselves up on your most holy faith, and making prayers in the Holy Spirit,
Darby English Bible (DBY) But *ye*, beloved, building yourselves up on your most holy faith, praying in the Holy Spirit,
World English Bible (WEB) But you, beloved, keep building up yourselves on your most holy faith, praying in the Holy Spirit.
Young's Literal Translation (YLT) And ye, beloved, on your most holy faith building yourselves up, in the Holy Spirit praying,
Cross Reference Acts 9:31 in Nadeb 31 Ti m' baad rababok Jesus hã h'yy ka'eeh doo, Judah häj n'aa bä, Garirej häj n'aa bä, Samarija häj n'aa bä habong doo. Dooh rarejã bä. Ti m' baad rah'yy kae kän, dooh rah'yyb eỹỹm bä P'op Hagä Do Sahee an'oo bä. Jesus hã h'yy ka'eeh do kah'ũũm P'op Hagä Do Sahee an'oo bä. P'op Hagä Do hã raweh'ëëh baad rababok do hã.
Acts 15:9 in Nadeb 9 Dooh ta see hadoo pé ër hã, sa hã na-ããj hẽ. P'op Hagä Do awug hõm sa h'yyb tym gó hanäng doo, Jesus hã rah'yy ka'eeh do hyb n'aa, ër h'yyb tym gó hanäng do P'op Hagä Do awug hõm do hadoo, ër h'yy ka'eeh do hyb n'aa Jesus hã.
Acts 26:18 in Nadeb 18 mamaher'oot hyb n'aa sa hã. Ty temah do hadoo, gadagyp do hadoo doo gó habok do hadoo tii. Ỹ karẽn mabaher'oot sa hã këh ỹ n'aa, rah'yy kadaw'uuh hyb n'aa, gadagyp do hadoo doo gó ranaboo bong hyb n'aa, Nesaa Do Yb manejõ wät hyb n'aa sa hã, P'op Hagä Do karẽn doo da rababok hyb n'aa, ta bag näng hẽnh hadoo gó rababoo däk hyb n'aa, hã ỹ rah'yy ka'eeh hyb n'aa, nesaa do sa h'yyb tym gó hanäng do ỹ bawug hõm hyb n'aa. Tii bä da P'op Hagä Do karapee, hã ỹ rah'yy ka'eeh do hyb n'aa tsyt hẽ ta wë tasëëw hõm do rabahado padëëk hyb n'aa da”, näng Jesus kyyh hã ỹỹ.
Romans 8:15 in Nadeb 15 Dooh sa karom sa kariw n'aa tak'ëp sa hã mejũũ do jeỹỹm do hadoo bë hado bä, ta Sahee bë gado däk do an'oo bä. Ta Sahee, bë hã tan'oo däk doo, P'op Hagä Do taah däg bë tan'oo bä kä. Ti né hẽ ta Sahee an'oo bä, “Ee” ër maneëënh P'op Hagä Doo, ër Yb.
Romans 8:26 in Nadeb 26 Ër gadaa nuuj jé P'op Hagä Do Sahee ër tamasa, nahejoonh do hyb n'aa ër h'yyb. Dooh ër hapëë bä nyy da taw'ããts hẽ ji ky n'aa etsẽẽ. Ti hadoo né hẽ, ji kyyh nadoo doo me P'op Hagä Do Sahee taky n'aa etsẽẽ ër hyb n'aa.
Romans 15:2 in Nadeb 2 Taw'ããts hẽ ër sahõnh hẽ ër h'yyb en'yym ër wakããn hedoo doo, baad tabadoo hyb n'aa sa hã, baad P'op Hagä Do hã rah'yy kasadä hyb n'aa kä.
1 Corinthians 1:8 in Nadeb 8 Baad had'yyt hẽ Jesus Kristo bë tah'yyb hej'oonh, baad bë baboo had'yyt hẽ hyb n'aa, tagadëëg ub, takajaa bä kä, baad had'yyt hẽ bë hã tabahapäh hyb n'aa, tanaw'yyt hyb n'aa bë hã taky n'aa tapaa do ky n'aa.
1 Corinthians 10:23 in Nadeb 23 “Sahõnh hẽ ji karẽn do ji hajaa ji moo wäd bä. Dooh ky n'aa jaw'yyk do ji moo ge'ỹỹm péh”, näk bë wób. Te hub né paawä tii, dooh sahõnh hẽ baad ub ji hã. Sahõnh hẽ ji karẽn do ji haja né paawä ji moo wät, dooh hajaa pé ge'ỹỹm pé paawä, dooh sahõnh hẽ ji hã masa pé P'op Hagä Do karẽn doo da ji bawät do hã.
1 Corinthians 14:4 in Nadeb 4 Kyy wób me her'oot doo, ta daaj hẽ, ta hã hẽ takamasa tii, P'op Hagä Do ky n'aa kah'ũũm hyb n'aa ta h'yyb gó. P'op Hagä Do ky n'aa her'oot do tamasa ta wób, P'op Hagä Do ky n'aa sa h'yyb gó takah'ũũm hyb n'aa.
1 Corinthians 14:15 in Nadeb 15 Nyy d' ỹ bad'oo ti tahado bä? Hahỹỹ da ỹ bad'oo: Ỹ da ky n'aa etsẽẽ hëp ỹ tym me, ỹ hapäh doo me na-ããj hẽ da ỹ ky n'aa etsẽẽ. P'op Hagä Do ỹ ma ejäm da hëp ỹ tym me, ỹ hapäh doo me na-ããj hẽ.
1 Corinthians 14:26 in Nadeb 26 Wakãn haa, taw'ããts hẽ hahỹỹ da bë bad'oo bë kahet'aa bä: Ta see P'op Hagä Do hã tama ejäm, ta see ma metëëk P'op Hagä Do ky n'aa, ta see her'oot P'op Hagä Do ta hã tametëëh doo, ta see her'oot kyy wób me, ta see tab'ëës kyy wób me kaher'oot do nyy d' tahanäng péh. Taw'ããts hẽ sahõnh hẽ ta tii d' ji bad'oo, sahõnh hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh do h'yyb gó P'op Hagä Do ky n'aa takah'ũũm hyb n'aa.
Galatians 4:6 in Nadeb 6 P'op Hagä Do taah ër bahadoo do hyb n'aa, P'op Hagä Do mejũũ ta T'aah Sahee ër h'yyb tym gó tabawät hyb n'aa. Ti né hẽ, ta Sahee an'oo bä, “Ee” P'op Hagä Do ër maneëënh hyb n'aa.
Ephesians 4:12 in Nadeb 12 Ti hadoo pé tawén noo sa hã, P'op Hagä Do karapee ramasa hyb n'aa, takarẽn do ta karapee rahajaa ramoo bok hyb n'aa. Tii d' tawén d'oo na-ããj hẽ, Kristo hã h'yy ka'eeh do rah'yy kahej'oonh hyb n'aa, baad rah'yy ka'eeh, baad raky dahé magyys hẽ hyb n'aa,
Ephesians 4:16 in Nadeb 16 Ta hub hadoo ëër. Sahõnh hẽ ji hã hanäng doo, ji tsyym hedoo doo, ji moo hedoo doo, ji jarãã masoo baad tabahadoo hyb n'aa. Sahõnh hẽ ji hã hanäng do baad rado bä, baad ub tii bä ji, ji hejoonh. Ti hadoo ër hã, Jesus hã h'yy ka'eeh do hã: Kamahä̃n gó ër sahõnh hẽ ër moo boo bä Kristo, ër nu gabóg, sét ken'yyh ër hã tanoo doo, tii bä ër da h'yy kahej'oonh, baad ër h'yy kae magyys hẽ, baad ër ky dahé magyys hẽ.
Ephesians 4:29 in Nadeb 29 Bë esog manä nesaa do ta wób h'yyb rejãã doo. Jããm hẽ baad hadoo doo, ta wób masa do bë her'ood. Ji da hadoo do h'yy katón bä, ji h'yyb en'yym ji her'oot doo me. Tatsebee bä, tsebé doo me ji ber'oot. Ti hõm do had'yyt hẽ. Tii d' bë bad'oo baad tanu däng hyb n'aa maa new'ëë do sa hã.
Ephesians 6:18 in Nadeb 18 Bë er'ood had'yyt hẽ P'op Hagä Do sii, bë hã ta Sahee h'yyb mahũũm doo da. Bë ky n'aa ets'ẽẽ bë tamasaa had'yyt hẽ hyb n'aa. Bë hyb n'aa matakä had'yyt hẽ. Bë h'yy gejë hõm manäh. Bë ky n'aa ets'ẽẽ had'yyt hẽ ta wób Jesus hã h'yy ka'eeh doo.
Colossians 2:7 in Nadeb 7 Baad né hẽ bë h'yy kata däk Jesus hã joom kóm baad joom tamasoo do hadoo. Taw'ããts hẽ bë an'oo bë h'yyb gó Jesus bawät do takahũũm magyys hẽ. Taw'ããts hẽ bë an'oo baad bë h'yy kae had'yyt hẽ baad hadoo do ky n'aa hã bë rama met'ëëg wät doo da né hẽ. Taw'ããts hẽ tak'ëp bë h'yy gadeja had'yyt hẽ P'op Hagä Do wë, bë hã tanoo do hyb n'aa.
1 Thessalonians 5:11 in Nadeb 11 Ti hyb n'aa, P'op Hagä Do ër ted'ëëp do hyb n'aa, bë da hadoo do hã bë h'yyb tsebee. Bë da hadoo do hã bë h'yyb masaa. Tii da bë bad'oo doo da né hỹỹ kä.
1 Timothy 1:4 in Nadeb 4 Maher'ood sa hã raberéd hõm hyb n'aa panyyg heh'äät ub nadoo doo, noo kanesa doo. Maher'ood sa hã na-ããj hẽ, sa wahë makũ sa häd ketsén do nahänh do raberéd hõm hyb n'aa. Ky kedak do du n'aa do tii. Dooh tamasaa bä P'op Hagä Do karẽn do hã. Jããm né hẽ P'op Hagä Do hã ji h'yy kae bä, takarẽn do ji bahapäh.
2 Timothy 1:5 in Nadeb 5 Baad ỹ hyb n'aa esee nyy da t'õp madäk doo me mah'yy ka'eeh Jesus hã. Ỹ hapäh, a hoonh Roots häd näng do hadoo, a ỹỹn Ew-Nis häd näng do hadoo né hẽ mah'yy kae däk.
Titus 1:1 in Nadeb 1 Ỹ Paw-Ro, P'op Hagä Do karom seeh, Jesus Kristo mejũũ do see ỹ ti hỹỹh. Ỹ Jesus mejũũ ỹ masa P'op Hagä Do asëëw bong doo, baad ta hã rah'yy ka'eeh hyb n'aa, baad hadoo do ky n'aa P'op Hagä Do karẽn doo da ji bawät hanoo doo, rabahapäh hyb n'aa.
James 2:22 in Nadeb 22 Mahyb n'aa newë, baad P'op Hagä Do hã Abaraãm h'yy ka'eeh do hyb n'aa taky daheeh na-ããj hẽ P'op Hagä Do mejũũ doo. P'op Hagä Do mejũũ do tamoo wät do hyb n'aa, heh'äät däg tah'yy ka'eeh doo.
2 Peter 1:1 in Nadeb 1 Simaw Peed, Jesus Kristo karom, ta mejũũ do see ỹ ti hỹỹh. Ỹ edëng bëëh, ãã nemuun Jesus Kristo hyb n'aa P'op Hagä Do hã h'yy ka'eeh doo. Baad had'op ti Jesus Kristo P'op Hagä Do ër h'yy kaha'eeh doo, ër h'yyb tym dëëb. Baad had'op tabahadoo do hyb n'aa ër hã tabanoo P'op Hagä Do hã ër h'yy ka'eeh hyb n'aa. Tak'ëp baad ub ta ti ër h'yy ka'eeh do ër hã tanoo doo.
1 John 5:4 in Nadeb 4 Sahõnh hẽ P'op Hagä Do taah rahajaa raj'aa etëëg bä badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do sa hã h'yyb tatuk doo. Jesus hã ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa ji j'aa et'ëëk badäk hahỹỹ hã hanäng do nesaa do ji h'yyb tat'uuk doo.
Jude 1:3 in Nadeb 3 Najis haa, tak'ëp paa ỹ karẽn paawä bë ỹ ma erih ër P'op Hagä Do edëëb wät do ky n'aa hã. Tii bä kä, h'yy kamep'ëëh doo me ajyy P'op Hagä Do waneh'ëëh do bë mahang rababoo däg kän ỹ ky n'aa napäh bä kä, nayyw hẽ ỹ h'yy kahỹỹd däk ỹ erih do hã. Bë ỹ ma erih hỹỹ kä tak'ëp ỹ betsẽẽ hyb n'aa bë hã, baad bë ban'yyh hyb n'aa panyyg hanäm do ër ky daheeh doo, ta karapee, tsyt hẽ ta wë kasëëw bong do sa hã P'op Hagä Do an'oo däk doo. Bë an'oo manä ta wób rahỹỹd. Nanäng ajyy rah'ỹỹt ji wë P'op Hagä Do ky enyym do ky n'aa. Ji wë P'op Hagä Do ky enyym do hyb n'aa, tahajaa, sa nooh, jé rakarẽn pé sii raba'ỹỹh. Ramakyys Jesus Kristo, sét hadoo do ër kariw n'aa, ër danäh, ër Wahë N'aa. P'ooj ub P'op Hagä Do kyy kerih doo gó takerii däk nyy da nesaa do hã P'op Hagä Do ky n'aa etyy da ta ti hedoo doo.
Revelation 13:10 in Nadeb 10 “Jé sa hã P'op Hagä Do h'yyb däng do sa majĩĩ rameso padëëk hyb n'aa, sa majĩĩ moo gó rakameso däk né da. Jé sa hã P'op Hagä Do h'yyb däng do sẽn-jeer me radej'ëëp hyb n'aa, sẽn-jeer me radejëp né da.” Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ h'yyb jawyg gó P'op Hagä Do karapee tsyt hẽ ta wë kasëëw bong do ragadoo ta tii. Taw'ããts hẽ dooh rah'yy gejë bä Jesus hã rah'yy ka'eeh do hã.