John 7:28 in Nadeb 28 Ti hyb n'aa m', P'op Hagä Do tób n'aa bä Jesus ma metëëk bä taky hadoo, tak'ëp mä ta kyyh: —Bë hapäh mä ỹỹ, bë nooh. Bë hapäh mä n'yy hẽnh naa ỹỹ, bë nooh. Dooh këh ỹ gabuuj tado bä hỹ ỹ bahyng. Ti awät né hẽ ta ti hã ỹ mejõ hyng doo. Te hub né hẽ ta tii. Tahajaa ji h'yy kasadëë bä taky däng do hã. Ti dooh bë hapëë bä.
Other Translations King James Version (KJV) Then cried Jesus in the temple as he taught, saying, Ye both know me, and ye know whence I am: and I am not come of myself, but he that sent me is true, whom ye know not.
American Standard Version (ASV) Jesus therefore cried in the temple, teaching and saying, Ye both know me, and know whence I am; and I am not come of myself, but he that sent me is true, whom ye know not.
Bible in Basic English (BBE) Then, when he was teaching in the Temple, Jesus said with a loud voice, You have knowledge of me and you have knowledge of where I come from; and I have not come of myself; but there is One who has sent me; he is true, but you have no knowledge of him.
Darby English Bible (DBY) Jesus therefore cried out in the temple, teaching and saying, Ye both know me and ye know whence I am; and I am not come of myself, but he that sent me is true, whom ye do not know.
World English Bible (WEB) Jesus therefore cried out in the temple, teaching and saying, "You both know me, and know where I am from. I have not come of myself, but he who sent me is true, whom you don't know.
Young's Literal Translation (YLT) Jesus cried, therefore, in the temple, teaching and saying, `Ye have both known me, and ye have known whence I am; and I have not come of myself, but He who sent me is true, whom ye have not known;
Cross Reference Matthew 2:23 in Nadeb 23 Ta tii bä, panang Nasaréh häd näng do bä rabajeej kän. Tii b' mä kaja kän hahỹ P'op Hagä Do ky n'aa rod raher'oot do paa P'op Hagä Do ky däng do ky n'aa hã: “Ramaneëënh da Nasaréh buuj”, näk paa sa kyyh.
Matthew 11:27 in Nadeb 27 Ti m' taky hadoo: —Sahõnh hẽ Ee banoo ta hejój hã ỹỹ. Dooh baad hapäh pé ỹỹh, P'op Hagä Do T'aah. Jããm né Ee hapäh ỹỹh. Dooh Ee, P'op Hagä Doo, baad hapäh péh. Jããm né ỹỹh, ta T'aah hapäh. Jããm né hẽ sa hã ỹ metëëh do hapäh Ee —näng mäh.
Luke 2:4 in Nadeb 4 Ti hyb n'aa m' panang Nasaréh, Garirej häj n'aa bä badäk doo bä naa Joséh ratsyym kasog kän, Judah häj n'aa hẽnh, panang Berẽnh häd näng doo hẽnh rabahõm hyb n'aa. Dawi häd näng do panang paa né hẽ m' ti Berẽnh. Dawi panaa see m' Joséh.
Luke 2:11 in Nadeb 11 —Naga hẽ enyy däk bë mahang, Dawi panang paa bä, bë h'yyb tym dëëb. Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do tii —näng mä ããs kyyh.
Luke 2:39 in Nadeb 39 Ti m' Joséh Marija rabahajaa bä kä m' sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do mejũũ doo, rababaaj hõm kän sa panang hẽnh Nasaréh häd näng doo, Garirej häj n'aa hẽnh.
Luke 2:51 in Nadeb 51 Ti m' tababaaj hõm kän sa sii. Baad mä taky daheeh sa hã. Baad mä Marija benäm ta ti ta h'yyb gó.
Luke 10:22 in Nadeb 22 Ti m' taky hadoo sa hã: —Sahõnh hẽ Ee banoo ta hejój hã ỹỹ. Dooh baad hapäh pé ỹỹh, P'op Hagä Do T'aah. Jããm né hẽ Ee hapäh ỹỹh. Dooh Ee, P'op Hagä Do baad hapäh péh. Jããm né hẽ ỹỹh, ta T'aah hapäh. Jããm né hẽ sa hã ỹ metëëh do hapäh Ee —näng mäh.
John 1:46 in Nadeb 46 —Nasaréh hẽnh naa? —näng mä Natanajéw. —Nasaréh bä naa dooh baad hadoo do ana bä —näng mä Natanajéw. Ti m' Pirip ky hadoo ta hã: —Hamäh, ër hegãã —näng mä Pirip.
John 3:2 in Nadeb 2 Atsëm tabana Jesus wë, ti taky hadoo ta hã: —Ma matëg, —näng mäh —ãã hapäh, õm P'op Hagä Do mejũũ, ãã mama metëëk hyb n'aa. Ta ti ãã wén hapäh, dooh hajaa pé ta tii d' mapahuunh doo da P'op Hagä Do nawäd bä ta sii —näng mä Nikodẽm kyyh.
John 3:33 in Nadeb 33 Ỹ gadoo ti hỹ pong jé hana do her'oot doo. Te hub né hẽ P'op Hagä Doo, baad ỹ ky däng.
John 5:32 in Nadeb 32 Ti awät nä ta seeh baad ub këh ỹ n'aa her'oot doo. P'op Hagä Do né tii. Te hub né hẽ këh ỹ n'aa taher'oot doo, ỹ hapäh.
John 5:43 in Nadeb 43 Ee kyy gó né paawä ỹ bahyng, dooh ỹ bë gado bä. Ta seeh, ta daaj hẽ ta ky gabuuj gó hana doo, ti paawä bë gadoo.
John 7:14 in Nadeb 14 Rataheb'ëës do hõõ bä, 4 ta ä̃ däg, Jesus bahõm kän mä P'op Hagä Do tób n'aa hẽnh. Tii bä tama met'ëëg kän.
John 8:14 in Nadeb 14 Ti m' Jesus ky hadoo: —Map ỹỹ hẽ, daj ỹỹ hẽ, këh ỹ n'aa ỹ her'ood né paawä, né hup ỹ né hẽ ta ti ỹ her'oot doo. Ỹ hapäh ti n'yy hẽnh ỹ bana, ỹ hapäh ti n'yy hẽnh ỹ bahõm, né hup ỹ né hẽ ỹ wén näng. Bë tii, dooh bë hapëë bä n'yy hẽnh ỹ hana, n'yy hẽnh ỹ bahõm.
John 8:16 in Nadeb 16 Sa hã ỹ ky n'aa ety bä paawä, baad paawä ỹ ky däng sa hã, map ỹỹ hẽ nadoo do hyb n'aa ỹ ky n'aa etyy. Ti anäng hã ỹ ky masa doo. Ee, hã ỹ mejõ hyng doo, ti né hẽ ỹ taky masa —näng mäh.
John 8:19 in Nadeb 19 Ti m' rabeaaj kän: —N'yy hẽnh a yb? —näk mäh. Ti m' Jesus ky hadoo: —Dooh ỹ bë hapëë bä. Dooh né hẽ Ee bë hapëë bä ẽnh —näng mäh. —Ỹ bë hapëë bä paawä, Ee na-ããj hẽ paawä bë hapäh —näng mä Jesus kyyh.
John 8:26 in Nadeb 26 Ti m' taky hadoo ẽnh: —Ti anäng nä wë ỹỹ hajõng nä bë ỹ ky n'aa tapaa do pan'aa —näng mäh. —Te hub né hẽ hã ỹ mejõ hyng do her'oot doo. Tahajaa ji h'yy kasadëë bä taky däng do hã. Ỹ tamaher'oot do né hẽ ti ỹ her'oot do badäk hahỹỹ hã habong do sa hã —näng mä Jesus.
John 8:42 in Nadeb 42 Ti m' Jesus ky hadoo sa hã: —P'op Hagä Do tado bä paawä bë Yb, bë kamahä̃n paawä ỹỹh, P'op Hagä Do wë ỹ bana do hyb n'aa. Dooh këh ỹỹ gó tado bä ỹ bahyng. Ti né hẽ ti hã ỹ mejõ hyng doo.
John 8:54 in Nadeb 54 Ti m' Jesus ky hadoo: —Daj ỹỹ hẽ ỹ kawehëë bä paawä, dooh taw'ããts hẽ tado bä ta tii. Ee, bë h'yy kaha'eeh bë hanäk doo, ti né ti ỹ taweh'ëëh.
John 10:36 in Nadeb 36 hëd n'aa, “P'op Hagä Do maky n'aa rejãã”, bë banäng hã ỹỹ, “Ỹ P'op Hagä Do T'aah”, ỹ hanäng do hyb n'aa? Ỹ né hẽ, Ee P'op Hagä Do asëëw hõm doo, tah'yyb däng doo, wawẽẽ hẽ tamejõ hyng doo.
John 12:49 in Nadeb 49 Ta ti ỹ ma metëëk doo, këh ỹ gabuuj nado. Ee, ỹ mejõ hyng doo, ti né hẽ hanoo hã ỹỹ, ỹ tamejũũ ỹ her'oot doo. Ti hyb n'aa, “sa ky n'aa etyy n'aa däg, ỹ her'ood wät doo”, ỹ wén näng.
John 14:10 in Nadeb 10 Dooh maky dahé bä? Ee h'yyb gó ỹ bawät, hëp ỹỹ gó Ee bawät. Bë hã ỹ her'ood wät doo, këh ỹ gabuuj had'yyt nado tii. Ee kyyh né hẽ tii. Ỹ moo wät doo, Ee, hëp ỹỹ gó had'yyt hawät doo, ti né hẽ moo wät tii.
John 14:31 in Nadeb 31 Daj ỹỹ hẽ ỹ kan'oo däk dajëb hã, sahõnh hẽ hã ỹ Ee mejũũ do ỹ ky daheeh do hyb n'aa, Ee ỹ kamahä̃n do hyb n'aa. Taw'ããts hẽ sahõnh hẽ dawëë P'op Hagä Do mahä̃nh habong do rabahapäh ỹ ky daheeh Ee, ỹ kamahä̃n Ee. Ti m' Jesus ky hado kän: —Hamäh, ër ah'ũũm ta s'ee hẽnh.
John 16:3 in Nadeb 3 Ta ti hedoo do ramoo bong da, Ee daheeh ỹ ranahapäh do hyb n'aa sa h'yyb gó.
John 17:3 in Nadeb 3 Hahỹ hedëb had'yyt hadoo do rawén gadoo: Õm, jããm hẽ sét had'op doo, P'op Hagä Do heh'äät do rabahapäh do hyb n'aa. Jesus Kristo, mamejõ hyng do rabahapäh do hyb n'aa na-ããj né hẽ.
John 17:25 in Nadeb 25 Ee, baad had'op do had'yyt moo wät do õm. Badäk hahỹỹ hã dawëë a mahä̃nh habong doo, dooh né paawä õm rahapëë bä sa h'yyb gó, ỹ ti hapäh õm. B'ëëh hahỹ rahapäh ỹ mamejõ hyng doo.
Acts 17:23 in Nadeb 23 —Ỹ hawät noo gó bë panang bä, ỹ hapäh sahõnh hẽ bë kabariih. Ỹ hapäh na-ããj hẽ bë h'yy kaha'eeh do hã bë ma heju do tyng n'aa. Ỹ hapäh sa mahang bë ma heju do tyng n'aa seeh, hahỹỹ da ta hã kerih doo: “P'op Hagä Do Ji Nahapäh Do Ji Ma Heju Do Tyng N'aa Hahỹỹh.” Ta ti né hẽ P'op Hagä Doo, bë hyb n'aa esee doo, dooh né paawä bë hapëë bä, ti ky n'aa né hẽ ti ỹ her'oot bë hã —näng mäh.
Romans 1:28 in Nadeb 28 Tii d' had'yyt nado. Rakanarẽn do hyb n'aa P'op Hagä Do rabahapäh, ramakyys do hyb n'aa P'op Hagä Do hã ji hapäh doo, P'op Hagä Do ky n'aa ety däk tii, baad nadoo do rahyb n'aa newëë hyb n'aa, nu meby n'aa näng do ji moo nawät do ramoo bok hyb n'aa kä.
Romans 3:4 in Nadeb 4 Dooh. Dooh P'op Hagä Do ky kahỹỹd bä taky däng doo. Baad hadoo do taher'ood had'yyt hẽ. Sahõnh hẽ badäk hahỹỹ bä habong do ti daap men'yyh doo. Tii da né hẽ takerii däk P'op Hagä Do kyy kerih doo gó, Dawi makũ kyyh P'op Hagä Do hã. Hahỹỹ da ta kyyh: “Maher'oot bä, baad ub né a kyyh ji bahapäh da. Õm da j'aa ketsë õm raky n'aa tapaa bä” —näng Dawi kyyh.
2 Corinthians 1:18 in Nadeb 18 Bë hã ỹ her'oot doo, ta ky n'aa bë ỹ maher'oot do na-ããj né hẽ, ky kah'ỹỹt do nado. P'op Hagä Doo, ji hã ky kaneh'ỹỹt doo, ji hã h'yy kaneh'ỹỹt doo, hapäh te hub né hẽ ỹ her'oot doo.
2 Corinthians 4:6 in Nadeb 6 P'op Hagä Doo, “Ganä ta bag badagyp do mahang” her'oot do paah, ti né hẽ ti ër h'yyb gó ta bag ganyyh hanoo doo, P'op Hagä Do hejój hã, tak'ëp ta kabaj'aa do hã, ta bag gabarëëh do Kristo mamets hã kametëëh do hã ãã h'yy kadaw'uuh hyb n'aa.
Titus 1:2 in Nadeb 2 Ta hã rah'yy ka'eeh do hyb n'aa, baad hadoo do ky n'aa rabahapäh do hyb n'aa, P'op Hagä Do wë sa h'yyb tym nadajëp do ragada. Sahõnh hẽ tadu dahäng do pooj jé P'op Hagä Doo, wanadii doo, taky n'aa eno däk paa ji h'yyb tym hawäd had'yyt do ta wë.
Hebrews 6:18 in Nadeb 18 Dooh P'op Hagä Do ahỹỹd bä ta kyyh. Dooh P'op Hagä Do noo kanesa bä. Pawóp hadoo do P'op Hagä Do wén her'oot ër hã, ëër, ta wë kedëëb wät doo, ër h'yy kahejój däk hyb n'aa, ër pooj jé ër gada do ër nerét hyb n'aa.
1 John 2:3 in Nadeb 3 P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ji ky daheeh do hã ji bahapäh P'op Hagä Do ji hapëë däg bä ji h'yyb tym gó.
1 John 5:10 in Nadeb 10 P'op Hagä Do T'aah hã ky daheeh doo, tenäm ta h'yyb gó Jesus ky n'aa P'op Hagä Do metëëh doo. P'op Hagä Do her'oot do ky nadaheeh doo, P'op Hagä Do noo kanesa, tahanäng pé tii, ta T'aah ky n'aa P'op Hagä Do her'oot do taky nadaheeh do hyb n'aa.