John 15:24 in Nadeb 24 Sa mahang tak'ëp ỹ pehuuj wät. Dooh hajaa pé ta tii da pehuunh péh, ỹ pehuunh doo. Ta ti ỹ panehuuj bä paawä, dooh paawä P'op Hagä Do ky n'aa ety bä sa hã, nesaa do sa mo haj'aa hyb n'aa. Hỹỹ kä, rahapëë wät né hẽ ỹ pehuunh doo. Ti hadoo né hẽ hã ỹỹ, Ee hã na-ããj hẽ rakamajẽ bong.
Other Translations King James Version (KJV) If I had not done among them the works which none other man did, they had not had sin: but now have they both seen and hated both me and my Father.
American Standard Version (ASV) If I had not done among them the works which none other did, they had not had sin: but now have they both seen and hated both me and my Father.
Bible in Basic English (BBE) If I had not done among them the works which no other man ever did, they would have had no sin: but now they have seen, and they have had hate in their hearts for me and my Father.
Darby English Bible (DBY) If I had not done among them the works which no other one has done, they had not had sin; but now they have both seen and hated both me and my Father.
World English Bible (WEB) If I hadn't done among them the works which no one else did, they wouldn't have had sin. But now have they seen and also hated both me and my Father.
Young's Literal Translation (YLT) if I did not do among them the works that no other hath done, they were not having sin, and now they have both seen and hated both me and my Father;
Cross Reference Matthew 9:33 in Nadeb 33 Karap'aar h'yyb nesaa do Jesus habëë hõm jawén paa bä, aj'yy er'ood däg kän p'aa hẽnh. Hajõk do t'ĩĩ hẽnh kat'aa do rahyb n'aa meuunh mäh. Ti m' raky hadoo: —Dooh noo gó hapäh pé hahỹ hadoo pé Isaraéw buuj mahang —näk mä sa kyyh.
Matthew 11:5 in Nadeb 5 Ty temah do paah, rahapëë padëëk. Nabong do paah, aboo padëëk p'aa hẽnh. Rog manahuuh doo, ahub padëëk p'aa hẽnh. Nabuuj gatemah do paah, ramaa napëë padëëk. Dejëp do wób genä bong ỹ an'oo bä. P'op Hagä Do panyyg hanäm do na-ããj hẽ kaher'ood däk kas'uut do sa hã.
Matthew 11:20 in Nadeb 20 Ta wób sa panang bä tapehuuj wät do bahǟnh Korasĩn, Betsaj-Da häd enäh doo bä Jesus pehuuj wät. Ti hado né paawä dooh rah'yy kawereem bä ta ti panang häd enäh do buuj. Ti hyb n'aa Jesus ky n'aa tapaa mä sa hã. Hahỹỹ d' mä ta kyyh:
Matthew 21:32 in Nadeb 32 Ta tii d' ỹ wén edoo ta tii hã, Jowãw kajaa bä, nyy da baad ji bahado däk P'op Hagä Do matym gó bë tametëëh hyb n'aa, dooh bë ky dahé bä ta hã. Roma buuj hã kahepak do gahed'aak doo, ỹỹj hajõk do sii haỹỹh do na-ããj hẽ, ti ti ky dah'eeh. Bë hapëë né paawä nyy da ti raky daheeh, dooh bë h'yy kawareem bä bë ky daheeh hyb n'aa paawä Jowãw metëëk doo —näng mä Jesus kyyh P'op Hagä Do tób n'aa yt moo heb'ooh do sa wahë n'aa sa hã, Judah buuj sa wahë n'aa sa hã na-ããj hẽ.
Mark 2:12 in Nadeb 12 Ti m' tabas'ëëg gëët, tabado däk mä ta tyng, ahõm kän mä hajõk do matym gó. Tii bä kä m', rameuuj kän sa h'yyb gó. Ti m' P'op Hagä Do hã raj'aa etsë. Hahỹỹ d' mä sa kyyh: —Dooh ãã hapäh pé hỹ hedoo péh —näk mä sa kyyh.
Luke 10:12 in Nadeb 12 —Baad bë ỹ maher'oot. Sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do ky n'aa etyy noo gó kä, Sodoma panang buuj sa säm bahǟnh P'op Hagä Do anoo da nesaa doo, bë ganadoo do panang buuj hã —näng mäh.
Luke 19:37 in Nadeb 37 Ti m' ta tyw n'aa waëë Oriib häd näng doo hẽnh naa ta poo hyng bä kä rakajaa bä kä m', hajõk do ta ma matëg h'yyb tsebé doo me P'op Hagä Do hã m' raj'aa etsëë kän. Tak'ëp mä sa kyyh. Raj'aa etsëë kän, sahõnh hẽ Jesus pahuunh do paa rahapäh do hyb n'aa. Hahỹỹ da m' sa kyyh:
Luke 24:19 in Nadeb 19 —H'ëëd ky n'aa? —näng mä Jesus. —Nasaréh buuj, Jesus häd näng do ky n'aa —näk mäh. —P'op Hagä Do ky n'aa rod né tii. Tak'ëp ta hejój gó tama metëëk, tapehuunh na-ããj hẽ. Baad ub ti P'op Hagä Do matym gó. Baad ub na-ããj hẽ ta wób sa matym gó —näk mäh.
John 3:2 in Nadeb 2 Atsëm tabana Jesus wë, ti taky hadoo ta hã: —Ma matëg, —näng mäh —ãã hapäh, õm P'op Hagä Do mejũũ, ãã mama metëëk hyb n'aa. Ta ti ãã wén hapäh, dooh hajaa pé ta tii d' mapahuunh doo da P'op Hagä Do nawäd bä ta sii —näng mä Nikodẽm kyyh.
John 5:36 in Nadeb 36 Ti m' taky hadoo: —Baad ub né paawä Jowãw nu gahem'uun do baher'ood wät këh ỹ n'aa, ti anäng ta bahä̃nh hadoo do këh ỹ n'aa metëëh doo. Hã ỹ Ee P'op Hagä Do anoo do ỹ pehuunh do pan'aa né tii. Ỹ pehuunh do hã ji bahapäh ỹ P'op Hagä Do mejõ hyng do ỹ ti hỹỹh.
John 6:36 in Nadeb 36 —Ỹ her'ood wät né paa bë hã, dooh hã ỹ bë h'yy kae bä, ỹ bë hapëë né paawä.
John 7:31 in Nadeb 31 Sa wahë n'aa rakarẽn ramaso däg né paawä, hajõk mä ta hã h'yy kae padëëk. Hahỹỹ da m' sa kyyh: —Kristo, P'op Hagä Do Ky Däng Do kajaa bä, dooh tapehuuj da hahỹ pehuunh do bahä̃nh —näk mä sa kyyh.
John 9:32 in Nadeb 32 Pooj jé tadu dahäng noo gó, dooh ji ky n'aa napäh pé ty tamah doo gó henäng do hapëë däk doo —näng mäh.
John 10:32 in Nadeb 32 Ti m' Jesus ky hadoo: —Hajõng baad hadoo do Ee ky gabuuj ỹ pehuunh do ỹ metä wät bë hã. Ny hadoo do ỹ pahuunh do p'ãã bë karẽn ỹ bë daj'ëëp? —näng mä Jesus sa hã.
John 10:37 in Nadeb 37 Ỹ moo nawäd bä paawä Ee, P'op Hagä Do moo wät doo, bë ky dahé manä ỹỹh.
John 11:47 in Nadeb 47 Ti m' P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa, Pariséw daheeh ratsyyd bong Sinedirijo ajyy n'aa, Judah buuj sa wahë n'aa hedoo doo, séd hã rakata padëëk hyb n'aa. Rakata däk bä kä m', raky hadoo mäh: —Nyy d' ër bad'oo? Bë hegãã! Hajõng hahỹ aj'yy pehuunh doo.
John 12:10 in Nadeb 10 Rasaro hyb n'aa hajõk Judah buuj rahyb n'aa eréd hõm sa wahë n'aa. Jesus hã m' rah'yy kae padäg kän. Ti hyb n'aa P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa Rasaro sii hẽ rakarẽn radaj'ëëp.
John 12:37 in Nadeb 37 Hajõng ta metëë n'aa Jesus pehuuj né paawä sa matym gó, ta wób dooh rah'yy kae padäg bä ta hã.
John 12:45 in Nadeb 45 Ỹ hapäh doo, hã ỹ mejũũ do na-ããj né hẽ tahapäh.
John 14:9 in Nadeb 9 Ti m' Jesus ky hadoo: —Bäp peej né paawä ỹ bawäd däk bë sii, dooh ỹ mamepëë nä bä, Pirip? —näng mäh. —Tahapëë däk do ỹỹh, Ee na-ããj hẽ tahapëë däk. H'ëëd hyb n'aa ti mabedoo, “Mametä ãã hã a Yb”, mabanäng?
Acts 2:22 in Nadeb 22 Ti m' Peed ky hadoo ẽnh: —Isaraéw buuj, bë maa newë hahỹỹh —näng mäh. —Jesus Nasaréh buuj pehuunh tak'ëp hadoo doo. Tametëëh P'op Hagä Do hejój. P'op Hagä Do né hẽ ti hanoo ta ti ta hã, baad P'op Hagä Do h'yyb däng ta hã ji bahapäh hyb n'aa. Bë hapäh né hẽ tii.
Acts 10:38 in Nadeb 38 P'op Hagä Do hejój, ta Sahee na-ããj hẽ Jesus Nasaréh buuj tah'yyb mahũũm, P'op Hagä Do an'oo bä. Jé pad'yyt hẽ baad hadoo do Jesus moo wäd wät. Taheso sahõnh hẽ Dijab rejãã doo. Sahõnh hẽ ta ti Jesus bahajaa, ta sii P'op Hagä Do bawät do hyb n'aa. Bë ky n'aa napäh né hẽ ta tii.
Romans 1:30 in Nadeb 30 Ta wób raky n'aa rejãã. Tak'ëp rakamajẽ däk P'op Hagä Do wë. Ta wób sa bahä̃nh ranu gapad'ëëk red'oo do hyb n'aa, ta wób raky n'aa rejãã, ta wób rarejãã. Ta wób sa bahä̃nh ranu gapad'ëëk red'oo. H'yy kasab'ee. Rahyb n'aa newëë nyy da nesaa do ramoo bok. Dooh raky dahé bä sa yb, sa ỹỹn.
Romans 8:7 in Nadeb 7 Ji h'yyb säg nesaa do gen'aak doo, P'op Hagä Do majĩĩ. Dooh taky dahé bä P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo. Dooh na-ããj hẽ tahaja bä taky dahé bä.
2 Timothy 3:4 in Nadeb 4 Baad raky kenäw né paawä, ta wób da raky n'aa her'oot sa majĩĩ hã. Daap hẽ ragado nyyh sa h'yyb tym. Sa daaj hẽ sa hã rabahajaa, sa hã. Rah'yy karẽn do rakamahä̃n da. Dooh da P'op Hagä Do hã rakamahä̃n bä.
Hebrews 2:3 in Nadeb 3 Tii d' tahadoo do hyb n'aa, dooh da ër kedëëb bä P'op Hagä Do ji tarejãã do mahä̃nh, tak'ëp baad hadoo do ër ted'ëëp do ky n'aa hã ër hyb n'aa manatakä bä, ta hã ër hyb n'aa nap'eed bä. Jesus, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do né hẽ ti pooj jé sa hã tamaher'oot do ta ti ji ted'ëëp do ky n'aa. Ta jawén, Jesus kyyh maa napäh doo, te hub né hẽ tii, rametä kän ër hã kä.
James 4:4 in Nadeb 4 Ỹỹnh ta patug wadii doo, h'yyb rejãã do hadoo bëëh! P'op Hagä Do heréd hõm do bëëh. Dooh bë hapëë bä g'eeh, badäk hahỹỹ hã hanäng do kamahä̃n doo, P'op Hagä Do majĩĩ hado däk tii? Jé karẽn pé takamahä̃n bä badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do rakamahä̃n doo, P'op Hagä Do majĩĩ tabahado däk.