Cross Reference Matthew 1:18 in Nadeb 18 Hahỹỹ da Jesus Kristo benäng do ky n'aa. Jesus ỹỹn pan'aa Marija häd näng doo. Joséh gatëë do pan'aa m' ti Marija. Ti m' Marija beta däk, dooh Joséh awäd bä ta wë. Marija wén eta däk, P'op Hagä Do Sahee hejój hyb n'aa.
Matthew 1:20 in Nadeb 20 Ti m', ta ti tahyb n'aa newë däk do jawén paa bä Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do ããs kas'ee wät ta hã ta s'ëë gó. Ti m' ta s'ëë gó ããs ky hadoo ta hã. Hahỹỹ da ta kyyh: —Joséh, Dawi panaa, —näng mäh —mahyb n'aa p'eed manäh. Magat'ëë né hẽ Marija. Ajãn ta wog gó hasuun doo, P'op Hagä Do Sahee hejój hanaa.
Matthew 3:11 in Nadeb 11 Ti m' Jowãw ky hadoo ẽnh: —Ỹ ti hỹỹh, bë ỹ nu gemuun naëng me, baad hadoo do wë bë h'yy kawareem do metëë n'aa. Ti awät da jawén ỹỹ tak'ëp hyb n'aa jawyk do bahǟnh ỹỹ. Hã ỹỹ, ỹ hyb n'aa sakog its ta hã. Ti hyb n'aa dooh ỹ haja bä ta tsyym suun ỹ patsä bä —näng mäh. —Tii kä P'op Hagä Do Sahee tabajëë suun bë h'yyb tym gó, bë tah'yyb mahũũm hyb n'aa. Tëëg hõõ hadoo doo me bë d' tametyy baad tabanäw däk hyb n'aa bë h'yyb tym —näng mäh.
Matthew 28:19 in Nadeb 19 Ti hyb n'aa, bë ahõm. Ma matëk ỹỹ rabahado padëëk bë an'oo bä sahõnh hẽ häj n'aa babuuj. Bë nu gemuun hõm da ta ti Ee häd gó, ta T'aah häd gó, P'op Hagä Do Sahee häd gó.
Mark 12:36 in Nadeb 36 Hahỹỹ d' mä P'op Hagä Do Sahee hejój gó Dawi baher'oot paa m' Kristo ky n'aa: “Wahë ỹ n'aa hã Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo ky hadoo, ‘Aso hup ỹỹ hẽnh, si ỹ mabag'ããs hyb n'aa a majĩĩ ỹ nes'ëëm bä kä’”, näng paa Dawi.
Mark 13:11 in Nadeb 11 —Bë ramoo maso hõm bä, bë raheaaj bä bë raky n'aa etyy hyb n'aa, bë hyb n'aa tón manä bë her'oot péh. Bë her'oot bä, bë her'ood bë hã P'op Hagä Do anoo do ti noo gó. Bë h'yyb gó naa nado da ti bë her'oot doo. P'op Hagä Do Sahee da ti her'oot doo —näng mä Jesus sa hã.
Luke 1:15 in Nadeb 15 hyb n'aa jawyk P'op Hagä Do matym gó tabahadoo do hyb n'aa da —näng mäh. —Taw'ããts hẽ dooh d' teëg da uwa bëëh hejoonh doo, ta wób na-ããj hẽ mahỹỹnh doo. P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm da a t'aah ta ỹỹn wog gó tabasuun nä bä na-ããj hẽ —näng mäh.
Luke 1:35 in Nadeb 35 Ti m' ããs ky hadoo: —P'op Hagä Do Sahee da ahyng a wë —näng mäh. —P'op Hagä Doo, Sahõnh Hẽ Sa Bahǟnh Hadoo Do hejój a hã da tabadäng. Ti hyb n'aa da hahỹ karapee hã P'op Hagä Do h'yyb däng. Ramaneëënh da P'op Hagä Do T'aah —näng mä ããs kyyh Marija hã.
Luke 1:41 in Nadeb 41 Ti m' takedëë sii hẽ m' ajãn Isabew wog gó hasuun do kahasyyg wät mä ta wog gó. Baad mä P'op Hagä Do Sahee badäg däk Isabew h'yyb gó.
Luke 1:67 in Nadeb 67 Ti m' baad mä Sakarija h'yyb gó P'op Hagä Do Sahee badäng. Ti m' tadu doo tabaher'oot ta jawén hawät doo, P'op Hagä Do metëëh doo. Ti m' taky hadoo:
Luke 2:25 in Nadeb 25 Ti m' ti awät mä Jerusarẽnh bä aj'yy wah'ëë däk doo, P'op Hagä Do karẽn doo da hawät doo, P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ky daheeh doo. Simijãw mä ta häd. Baad mä P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm. Tagada mä Isaraéw buuj hed'ëëp doo.
Luke 3:22 in Nadeb 22 Ti m' P'op Hagä Do Sahee ahyng mä ta wë gurii-i hadoo mäh. Ti m' hỹ pong jé naa tamaa ena kän P'op Hagä Do kyyh. Hahỹỹ da m' ta kyyh: —Õm tah ỹỹ, tak'ëp ỹ kamahǟn up doo. Baad ỹ mah'yyb n'yym —näng mäh.
Luke 11:13 in Nadeb 13 Nesaa do moo heb'ook do né paawä bëëh, baad hadoo do bë heno bë taah hã. Ti bahǟnh bë Yb hỹ pong jé hawät do anoo da ta Sahee, ta hã hetsẽẽ do hã —näng mä Jesus.
Luke 24:49 in Nadeb 49 —Ỹ mejũũ da bë wë P'op Hagä Do Sahee, Ee ky n'aa enooh doo —näng mäh. —Ti hyb n'aa bë ayyw dó Jerusarẽnh bä, bë gado däk bä kä p'op naa P'op Hagä Do Sahee hejój —näng mä Jesus.
John 2:22 in Nadeb 22 Ta jawén, Jesus ganä wät jawén paa bä kä m', ta ma matëg rahyb n'aa newë kän ta ti taher'oot doo. Tii bä kä m' raky dahé kän Jesus her'oot do paa kä. Raky daheeh na-ããj hẽ P'op Hagä Do kyy kerih doo kä.
John 6:45 in Nadeb 45 Hahỹỹ da P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong paa ji ta h'yyb tatuk do ky n'aa: “Sahõnh hẽ sa hã P'op Hagä Do ma metëëk da.” Ti hyb n'aa, sahõnh hẽ Ee ma metëëk do maa new'ëë doo, sa h'yyb gó renäm doo, wë ỹỹ da rabana, hã ỹỹ da rah'yy ka'eeh.
John 7:39 in Nadeb 39 P'op Hagä Do Sahee tahanäng pé tii, Jesus hã h'yy ka'eeh do ta jawén ragadoo doo kä. Dooh Jesus an'oo nä bä ti noo gó P'op Hagä Do Sahee, dooh tadajëb nä bä, dooh taganä wäd nä bä, dooh P'op Hagä Do wë takawehëë däk doo hẽnh tas'ëëg nä bä do hyb n'aa.
John 12:16 in Nadeb 16 Pooj jé dó, dooh Jesus ma matëg rah'yy genä nä bä ta ti P'op Hagä Do kyy kerih do Jesus hã kametä wät ti noo gó. Ta jawén, Jesus dajëp, Jesus ganä wät, Jesus basëëk do jawén paa bä kä, rahyb n'aa es'ee däg kän ta ti ta ky n'aa kerih doo, ta hã kametëëh doo.
John 14:16 in Nadeb 16 —Ee hã ỹ etsẽẽ da, tii bä da bë hã taban'oo kän bë masa n'aa seeh, bë sii tabawäd had'yyt hyb n'aa. P'op Hagä Do Sahee, baad hadoo do ky n'aa metëëh do né tii. Badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do dooh rahaja bä ragado bä ta Sahee, ranahapäh do hyb n'aa, ramaa nanapäh do hyb n'aa na-ããj hẽ. Bë ti bë mepäh, bë sii tabawät do hyb n'aa, ta jawén kä bë h'yyb gó tabajëë suun kän.
John 15:26 in Nadeb 26 Ti m' Jesus ky hadoo ẽnh: —Bë masa n'aa, P'op Hagä Do Sahee, baad hadoo do ky n'aa metëëh do kajaa bä kä, taher'oot da këh ỹ n'aa. Ee hanaa ỹ mejũũ da bë wë.
John 16:7 in Nadeb 7 Né hup ỹ né hẽ hahỹ bë ỹ maher'oot doo: Baad tanyy bë hã Ee wë ỹ basëëk. Ỹ nas'ëëg bä, dooh paawä bë masa n'aa, P'op Hagä Do Sahee ana bä bë wë. Ỹ basëëk bä kä ỹ mejõ hyng bë wë.
John 16:13 in Nadeb 13 P'op Hagä Do Sahee, baad hadoo do ky n'aa metëëh do kajaa bä kä, sahõnh hẽ baad hadoo do ky n'aa bë da tametëëk. Dooh ta ky gabuuj tado bä taher'oot doo. Hana ỹ naa tamaa napäh do bë d' tamaher'oot. Taher'oot na-ããj da ta jawén hana do ky n'aa.
John 20:22 in Nadeb 22 Ti m' tapahuunh sa wë, ti m' taky hadoo: —Bë gado P'op Hagä Do Sahee —näng mäh.
Acts 1:4 in Nadeb 4 Ti m', ta see pé noo gó m', sa sii tabawëh noo gó m', hahỹỹ d' mä tamejũũ sa hã: —Panang Jerusarẽnh bä bë ayyw dó. T'ĩĩ hẽnh da bë gada Ee ky n'aa enooh doo, ta Sahee, bë hã ỹ her'oot do paah.
Acts 1:8 in Nadeb 8 P'op Hagä Do Sahee bajëë suun bä bë h'yyb tym gó, tii bä da bë h'yyb tym hejoonh, këh ỹ n'aa bë baher'oot hyb n'aa. Këh ỹ n'aa bë her'ood da panang Jerusarẽnh bä, Judah häj n'aa bä, Samarija häj n'aa bä na-ããj da. Badäk hahỹ haw'ããts hẽ da bë baher'oot këh ỹ n'aa —näng mä Jesus kyyh sa hã.
Acts 2:4 in Nadeb 4 Ti m' sahõnh hẽ kat'aa do sa h'yyb tym gó P'op Hagä Do Sahee bajëng, tabanyy däk hyb n'aa. Baad mä sa h'yyb tamahũũm. Ti m' radu doo ta wób sa kyy me rer'oot doo. P'op Hagä Do Sahee anoo do hadoo sa hã, ti hadoo né m' rer'oot.
Acts 2:33 in Nadeb 33 Hỹ pong jé tabasëëk P'op Hagä Do an'oo bä. P'op Hagä Do hub hẽnh tabasooh P'op Hagä Do an'oo bä, ta sii tabag'ããs hyb n'aa. Tii bä ta Yb an'oo däk ta Sahee ta hã, ër hã taky n'aa enooh do paah. Ti né hẽ hỹỹ kä tanoo do ãã hã kä. Ti né hẽ ti bë maa newëë doo, babä bë hapäh doo.
Acts 5:3 in Nadeb 3 Ti m' Peed ky hadoo ta hã: —Ananijas, —näng mäh —ny hadoo Satanas, Nesaa Do Yb, õm tah'yyb mahũũm P'op Hagä Do Sahee mawadii hyb n'aa paawä? A wë tabaym tób hood pan'aa a ma paa säm, a hã rep'aak do uuh.
Acts 7:51 in Nadeb 51 Ti m' Es-Tew ky hado kän Sinedirijo ajyy n'aa sa hã: —Nabuj keh'ũũm bëëh! Ganah'ood bë hã. P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do h'yyb hadoo bë h'yyb. P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh doo, ta kyyh maa nanapäh do hadoo bëëh. Bë wahë makũ hadoo né bëëh. P'op Hagä Do Sahee hã bë kamaj'ĩĩ, bë wahë makũ rabad'oo do paa hadoo né hẽ.
Acts 7:55 in Nadeb 55 Ti m' Es-Tew P'op Hagä Do Sahee baad tah'yyb mahũũm. Ti m' wë hã tabaheg'ããs, ti m' tabahapäh P'op Hagä Do hejój, ta bag tak'ëp gabarëëh do hadoo doo. Tahapäh Jesus hagëët do P'op Hagä Do hub hẽnh, takaweh'ëëh doo bä.
Acts 11:16 in Nadeb 16 Ti ỹ hyb n'aa esee Jesus her'oot do paah: “Jowãw nu gahem'uun do nu gemuun wät naëng me. Hỹỹ kä bë hã P'op Hagä Do anoo da ta Sahee bë h'yyb tym gó.”
Acts 13:2 in Nadeb 2 Ti m' ta see pé noo gó, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do rahyb n'aa jew'yyk bä, ranoo kanawa doo me Jesus rahyb n'aa esee bä, P'op Hagä Do Sahee ky hadoo sa h'yyb gó: —Tsyt hẽ, wë ỹỹ bë asëëw Béh-Nabéh Saw-Ru daheeh. Ti anäng ỹ karẽn do ramoo bok doo, ỹ wén naëënh —näng mä P'op Hagä Do Sahee.
Acts 13:4 in Nadeb 4 Ti m' Béh-Nabéh Saw-Ru daheeh rabahõm kän P'op Hagä Do Sahee mejũũ doo da. Ti m' panang Serew-Sija häd näng doo hẽnh rabaw'ëënh. Tii b' naa ragatsëg t'oonh marakate gó rabatsëg hõm hyb n'aa tsyt dëëg hã Tsi-Peré häd näng doo hẽnh.
Acts 15:8 in Nadeb 8 P'op Hagä Doo, ji h'yyb tym hapäh doo, tametëëh tagadoo na-ããj hẽ Judah buuj nadoo doo. Tanoo ta Sahee sa h'yyb tym gó tabajëng doo, ër hã tanoo do hadoo.
Acts 15:28 in Nadeb 28 Baad ub né hẽ P'op Hagä Do Sahee metëëh ãã hã, ãã ganahëën hyb n'aa bë hã tak'ëp hejoonh doo. Ãã hã na-ããj hẽ baad ub P'op Hagä Do Sahee metëëh doo. Jããm hẽ bë tayy hahỹ ãã her'oot do bë hã:
Acts 16:6 in Nadeb 6 Ti m', dooh P'op Hagä Do Sahee an'oo bä raher'oot Jesus ky n'aa Asija häj n'aa bä. Ti hyb n'aa m' ratabës Pirikija, Garata häd enäh do häj n'aa.
Acts 20:28 in Nadeb 28 Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ baad ub bë bahag'ããs bë daaj hẽ, Jesus hã h'yy ka'eeh do sa hã na-ããj hẽ, sa wahë n'aa bë bahadoo hyb n'aa P'op Hagä Do Sahee an'oo bä. Taw'ããts hẽ bë hagãã baad ub P'op Hagä Do hã h'yy ka'eeh doo. Sa hyb n'aa paa Jesus kan'oo däk, tadajëp sa hyb n'aa, ta karapee rabahado padëëk hyb n'aa.
Acts 20:35 in Nadeb 35 Sahõnh hẽ ỹ bad'oo do hã ỹ metëëh bë hã, bë bahapäh hyb n'aa, tak'ëp né hẽ ji moo wät ji masa hyb n'aa kas'uut doo. Bë hyb n'aa es'ee Jesus kyyh: “Ji tsebee né paawä ji hã ran'oo bä ji karẽn doo, ta bahä̃nh ji tsebé da ta wób hã ji an'oo bä rakarẽn doo”, näng mä Jesus —näng mä Paw-Ro kyyh.
Acts 28:25 in Nadeb 25 Séd h'yyb nahedoo maa new'ëë do sa mahang. Paw-Ro her'oot do jawén paa bä Isajas erih do paa P'op Hagä Do Sahee kyyh, radu doo hah'ũũm doo. Hahỹỹ d' mä Paw-Ro her'oot sa hã P'op Hagä Do Sahee kyyh Isajas hã:
Romans 5:5 in Nadeb 5 Ta jawén ër gadoo do baad ër gada do hyb n'aa, dooh da ër h'yy ketón bä ër gadoo do hã, baad ër h'yyb tym gó P'op Hagä Do kamahä̃n do bawäd däk do hyb n'aa. Ta Sahee ër h'yyb tym gó tabawäd däk P'op Hagä Do an'oo bä do hyb n'aa tii.
Romans 14:17 in Nadeb 17 Ta ti ỹ wén etsẽẽ bë hã, ji awa do hyb n'aa nado, ji nawa do hyb n'aa nado, ji eëëk do hyb n'aa nado tabag'ããs doo bä ji P'op Hagä Do gadoo. Ti nado P'op Hagä Do karẽn do ji hã. P'op Hagä Do ji tabag'ããs bä, takarẽn ta Sahee ji tah'yyb mahũũm do hyb n'aa baad ji bawät ta matym gó, h'yyb nyyw gó ji bawät ji da hadoo do wë, tsebee gó ji bawät na-ããj hẽ.
Romans 15:13 in Nadeb 13 P'op Hagä Do hã, baad taky n'aa enooh do ji gada hanoo do hã ỹ ky n'aa etsẽẽ bë h'yy gadajang tan'oo bä, h'yyb nyyw gó bë babok tan'oo bä bë hã, ta hã bë h'yy ka'eeh do hyb n'aa. Ta ti ỹ wén ky n'aa etsẽẽ, ta Sahee hejój me tan'oo bä baad ub had'yyt hẽ bë gada hyb n'aa ër hã taky n'aa enooh doo.
Romans 15:16 in Nadeb 16 Judah buuj nadoo do mahang Kristo Jesus panäg n'aa ỹ bahadoo hyb n'aa. P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh doo, P'op Hagä Do matym n'aa manaa do hadoo ỹỹh. Judah buuj nadoo do hã ỹ maher'oot P'op Hagä Do panyyg hanäm doo, P'op Hagä Do matym n'aa hadoo P'op Hagä Do gen'aak do rabahadoo hyb n'aa, P'op Hagä Do Sahee sa h'yyb gó moo wät do hyb n'aa, tsyt hẽ nesaa do mahä̃nh kasëëw hõm do rabahadoo hyb n'aa kä.
1 Corinthians 2:10 in Nadeb 10 Ti né hẽ ti ta ti ta Sahee me P'op Hagä Do metä wät paa ãã hã. Sahõnh hẽ P'op Hagä Do Sahee hag'ããs. P'op Hagä Do h'yyb ji nahapäh do sii hẽ taheg'ããs, tahapäh. Ti hyb n'aa tahajaa tametëëh ji hã.
1 Corinthians 6:19 in Nadeb 19 Nepäh bë hã, P'op Hagä Do Sahee tób hadoo bë hub? Bë h'yyb gó ta Sahee bë hã P'op Hagä Do anoo do bawät.
1 Corinthians 12:3 in Nadeb 3 Ti hyb n'aa ỹ karẽn bë bahapäh hahỹỹh: P'op Hagä Do Sahee hejój gó her'oot doo, dooh Jesus taky n'aa was'ee bä. Dooh na-ããj hẽ ji haja bä, “Jesus né hẽ ti Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo”, ji her'ood bä P'op Hagä Do Sahee hejój gó tanado bä ji hã.
2 Corinthians 6:6 in Nadeb 6 Dooh ãã moo boo bä nu meby n'aa näng doo. Kristo ky n'aa ãã hapäh. Ãã h'yy kanejä̃g. Ta wób wë ãã ky en'yym. P'op Hagä Do Sahee ãã tah'yyb mahũũm. Baad ub, t'õp madäk doo me ãã kamahä̃n ta wób.
2 Corinthians 13:14 in Nadeb 14 Ỹ karẽn, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do ky enyym do bë h'yyb gó tabawät. Ỹ karẽn ji P'op Hagä Do kamahä̃n do sahõnh hẽ bë h'yyb gó tabawät. Ỹ karẽn na-ããj hẽ séd hã ji h'yyb hedoo P'op Hagä Do Sahee ji hã hanoo do sahõnh hẽ bë h'yyb gó tabawät. Jããm hẽ kä.
Ephesians 1:13 in Nadeb 13 Kristo hyb n'aa, bë hã na-ããj hẽ taban'oo däg kän ta karapee bë bahadoo hyb n'aa hỹỹ kä. Baad hadoo do ky n'aa, ji tabed'ëëp do panyyg n'aa hanäm do bë maa napäh bä, Kristo hã bë h'yy kae däk bä kä, bë hã taban'oo däg kän ta Sahee taky n'aa enooh do paah.
Ephesians 1:17 in Nadeb 17 P'op Hagä Do ër Wahë N'aa Jesus Kristo h'yy kaha'eeh doo, ër Yb tak'ëp kabaj'aa doo, tak'ëp baad hadoo do hã ỹ ky n'aa etsẽẽ, ta Sahee me bë tah'yy gan'yyh hyb n'aa, bë hã tagahoot hyb n'aa na-ããj hẽ, baad P'op Hagä Do bë bahapäh hyb n'aa kä.
Ephesians 4:30 in Nadeb 30 Bë er'ood manäh, bë moo boo manä na-ããj hẽ P'op Hagä Do Sahee h'yy katón hanoo doo. Ta Sahee P'op Hagä Do anoo dó ër hã, ër ta karapee tametëëh hyb n'aa. Tanoo dó ër hã baad ër tabed'ëëp bä kä.
1 Thessalonians 1:5 in Nadeb 5 Ãã wén hapäh tii, Jesus ky n'aa hanäm do bë ãã maher'oot noo gó, ãã kyy me had'yyt nado ãã baher'oot. P'op Hagä Do Sahee hejój banoo ãã hã, ãã bahajaa hyb n'aa ãã her'oot doo. Se hub né hẽ Jesus ky n'aa baad ãã bahapäh ãã h'yyb gó. Bë bahapäh nyy da ãã babok bë mahang. Baad ãã babok do hã bë bahapäh te hub né hẽ Jesus ky n'aa ãã manaa doo.
1 Thessalonians 4:8 in Nadeb 8 Ti hyb n'aa jé hahỹỹ ãã ma metëëk do taky nadahé bä, aj'yy kyyh had'yyt hẽ nado taky nadaheeh, P'op Hagä Do kyyh ti taky nadaheeh doo! P'op Hagä Doo, ta Sahee baad had'op do bë hã hanoo do ti taky nadaheeh!
2 Timothy 1:14 in Nadeb 14 P'op Hagä Do Sahee ër h'yyb gó hawät do hejój me baad manä a hã P'op Hagä Do anoo do paah, ta ky n'aa, ta see hadoo tanadoo hyb n'aa da.
Titus 3:5 in Nadeb 5 ër tabedëëb wät nesaa do mahä̃nh. Baad hadoo do ër moo bok do jawén nado ër tabedëëb wät. Ër tat'yyd mehĩĩn do hyb n'aa ër tabedëëb wät. Hahỹỹ da ër tabedëëb wät: Nesaa do ër h'yyb tym gó hanäng do tabawug hõm. P'aa hẽnh ër henäng do hadoo tan'oo bä ër h'yyb tym. Papuuj hado däk ër babok tan'oo bä. Ta Sahee hejój me tii d' tabad'oo ër hã.
Hebrews 2:4 in Nadeb 4 Ër hã ramaher'oot noo gó, ta metëë n'aa me, meuj n'aa näng doo me, tapehuunh doo me na-ããj hẽ P'op Hagä Do metä kän te hub né hẽ tii. Ta Sahee hã hana do ji hajaa doo, tah'yyb däng doo da ji hã tanoo doo, ta tii me na-ããj hẽ tametëëh ta tii.
Hebrews 3:7 in Nadeb 7 Ti hyb n'aa, P'op Hagä Do kyy kerih do hã ta Sahee her'oot doo da: “Da hẽ, P'op Hagä Do kyyh bë maa napäh bä,
Hebrews 9:8 in Nadeb 8 Ta tii hã P'op Hagä Do Sahee metëëh hahỹỹh: P'ooj ub, sa hã P'op Hagä Do kahesé do tób n'aa ky n'aa jaw'yyk do yt hã rababok nä bä, dooh sa hã tagasëëts nä bä ta tyw n'aa hadoo ta gawakõ tak'ëp P'op Hagä Do wë kasëëw däk doo hẽnh. Dooh tagasëëts nä bä sa wë ta tyw n'aa P'op Hagä Do wë tahanäng pé tii.
Hebrews 10:15 in Nadeb 15 P'op Hagä Do Sahee na-ããj hẽ ër tamaher'oot ta ti ky n'aa. Hahỹỹ da ta kyyh:
1 Peter 1:12 in Nadeb 12 Tii bä P'op Hagä Do metëëh sa hã, dooh sa daaj hẽ rah'yyb en'yym do hyb n'aa tado bä ta ti P'op Hagä Do kyy gó raher'oot doo. Bë hyb n'aa né hẽ tii, sa jawén paa bä habong do hyb n'aa, P'op Hagä Do metëëh sa hã. P'op Hagä Do kyy gó ta ky n'aa rod raher'oot do paah, panyyg hanäm do ky n'aa né tii, hỹỹ kä P'op Hagä Do Sahee hejój gó, hỹ pong jé naa P'op Hagä Do mejũũ doo, bë ramaher'ood wät doo. Tak'ëp baad tabahadoo do hyb n'aa ta ti ky n'aa, ããs na-ããj né paawä rakarẽn rabahapäh ta tii.
2 Peter 1:21 in Nadeb 21 Dooh sa hanaa tado bä ta jawén hawät do ky n'aa raher'oot do paah. P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm paa tii, P'op Hagä Do kyyh ramaher'oot hyb n'aa.
1 John 2:20 in Nadeb 20 Bë hã Jesus Kristo anoo P'op Hagä Do Sahee bë tah'yyb mahũũm hyb n'aa. Ti hyb n'aa sahõnh hẽ bë bahapäh panyyg heh'äät doo, P'op Hagä Do metëëh doo.
1 John 2:27 in Nadeb 27 P'op Hagä Do Sahee bë hã Kristo anoo doo, baym bë h'yyb tym gó. Ti hyb n'aa dooh hyb n'aa ta see bë ma metëëk péh. P'op Hagä Do Sahee ti bë tama metëëk sahõnh hã. Baad bë tama metëëk. Dooh daap tado bä. Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ bë ky dahé had'yyt hẽ bë tama metëëk doo. Taw'ããts hẽ Kristo hã bë h'yy kata däg had'yyt hẽ.
1 John 5:7 in Nadeb 7 Tamawoob hẽ ta metëë n'aa, te hub né hẽ Jesus ky n'aa metëëh doo:
Jude 1:20 in Nadeb 20 Bëëh, najis haa, taw'ããts hẽ baad had'yyt hẽ bë h'yyb padäg panyyg hanäm do hã Jesus mejũũ do ër hã rama met'ëëg wät doo, P'op Hagä Do hã hana doo. Ta tii hã bë h'yyb padäg, bë h'yy kahejój magyys hẽ hyb n'aa. Bë ky n'aa ets'ẽẽ bë hã P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm doo da.
Revelation 2:11 in Nadeb 11 “Bë sahõnh hẽ, bë maa newë hã ỹ h'yy ka'eeh do jé pad'yyt hẽ kahet'aa do hã P'op Hagä Do Sahee maher'oot doo. Jé nesaa do hã j'aa ketsë doo, dooh da tahob bä banesaa hẽnh, pawóp nuu me däg radejëp do kamaneëënh doo.”