James 3:13 in Nadeb 13 Bë mahang P'op Hagä Do ji hã karẽn do tahapäh ted'oo doo, ta tii hã tah'yy ganäng ted'oo doo, taw'ããts hẽ baad tabawät do hã tametëëh ta tii. Taw'ããts hẽ kanasab'ee doo gó baad hadoo do tamoo wät. P'op Hagä Do karẽn do hapäh doo, dooh takasabé bä.
Other Translations King James Version (KJV) Who is a wise man and endued with knowledge among you? let him shew out of a good conversation his works with meekness of wisdom.
American Standard Version (ASV) Who is wise and understanding among you? let him show by his good life his works in meekness of wisdom.
Bible in Basic English (BBE) Who has wisdom and good sense among you? let him make his works clear by a life of gentle wisdom.
Darby English Bible (DBY) Who [is] wise and understanding among you; let him shew out of a good conversation his works in meekness of wisdom;
World English Bible (WEB) Who is wise and understanding among you? Let him show by his good conduct that his deeds are done in gentleness of wisdom.
Young's Literal Translation (YLT) Who `is' wise and intelligent among you? let him shew out of the good behaviour his works in meekness of wisdom,
Cross Reference Matthew 5:5 in Nadeb 5 —P'op Hagä Do ky n'aa edëng kaja hẽ sa h'yyb mahũũm doo, sa hejój hã h'yy kana'eeh doo. Rawén ky n'aa kedëng, hëëj papuuj P'op Hagä Do ky n'aa enooh do danäh rabahadoo do hyb n'aa da.
Matthew 7:24 in Nadeb 24 —Ti hyb n'aa kä, hahỹ këh ỹ maa newëë doo, ky daheeh doo, aj'yy h'yy ganäng do hadoo, tababang bä, pä banäng bä, ta tób tatamaa sooh do hadoo.
Matthew 11:29 in Nadeb 29 Kaja hẽ hëp ỹ mahũũm. Hanäm gó ỹ bawät sahõnh hẽ sa wë. Dooh ỹ h'yy kasabé bä. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ bë ky dahé ỹỹh. Taw'ããts hẽ bë ma kamet'ëëg hã ỹ bë hapäh doo. Tii bä da bë baw'yyt da bë h'yyb kameh'ããk doo, bë h'yyb näw.
Matthew 21:5 in Nadeb 5 “Hahỹỹ da d' mamaher'ood Sijõn buuj: Bë hegãã! Bë wahë n'aa ti awät da. Kaja hẽ da ta h'yyb tamahũũm sahõnh hã. Jumeto t'aah jó d' tabana, näng da a kyyh.” Ti né hẽ P'op Hagä Do kyyh ta ky n'aa rod hã, Jerusarẽnh buuj hã tamaher'oot do pan'aa.
1 Corinthians 6:5 in Nadeb 5 Tii d' ỹ wén her'oot bë hã, bë nu mebyy bok hyb n'aa. Dooh g'eeh bë mahang tanyy bä hapäh doo, baad hadoo do baad nadoo do rod n'aa, Jesus hã h'yy ka'eeh do mahang raky ked'aak bä?
2 Corinthians 8:24 in Nadeb 24 Ti hyb n'aa kä, taw'ããts hẽ kamahä̃n gó bë gadoo bë wë rakajaa bä kä. Taw'ããts hẽ bë metëëh ta wób Jesus hã h'yy ka'eeh do jé pad'yyt habong doo, dooh daap hẽ tado bä bë ãã j'aa etsë doo.
2 Corinthians 10:1 in Nadeb 1 Ỹ eỹỹm do m' bë mahang ỹ bawät bä, näk mä ta wób sa kyyh. Dawëë ỹ bawät bä kä, ỹ neỹỹm kä ỹ erih do hã, näk sa kyyh, ỹ ranu mer'oot bä. Ỹ né hẽ, Paw-Ro, Kristo ji tah'yyb en'yym do kyy gó, ji hã ky enyym do kyy gó,
Galatians 5:23 in Nadeb 23 kaja hẽ denaa hẽ ji h'yyb ji mahũũm do ji da hadoo do wë, ji h'yyb ji meduuk do na-ããj hẽ. Dooh ky n'aa jaw'yyk pé ta ti hedoo do meduuk péh.
Galatians 6:1 in Nadeb 1 Wakãn haa, nesaa do bë see moo wäd bä, tii bä taw'ããts hẽ bëëh, P'op Hagä Do Sahee h'yyb mah'ũũm doo, bë maher'ood ta hã nesaa do taberéd hõm hyb n'aa, p'aa hẽnh tabanoo hyb n'aa P'op Hagä Do Sahee h'yyb mahũũm ta hã. Taw'ããts hẽ kaja hẽ denaa hẽ bë h'yyb bë mahũũm ta hã bë maher'oot bä. Ta ti hedoo do hyb n'aa ta see mamaher'oot bä, taw'ããts hẽ baad mamatakä a daaj hẽ, nesaa do õm sii hẽ tah'yyb natatuk hyb n'aa.
Galatians 6:4 in Nadeb 4 Taw'ããts hẽ ji daaj hẽ ji moo wät do hã ji hyb n'aa newëë baad ji do bä. Baad ji do bä, ji hegãã bä ji daaj hẽ, tii bä ji moo wät do hã tahajaa ji tsebé. Dooh hyb n'aa pé tii bä ta wób rababok do hã ji kametyy.
Ephesians 4:2 in Nadeb 2 Taw'ããts hẽ dooh né hẽ bë h'yy kasabé bä. Taw'ããts hẽ kaja hẽ denaa hẽ bë h'yyb bë mahũũm ta wób sa wë. Nayyw hẽ bë kawaj'ããn manäh. Taw'ããts hẽ kamahä̃n gó bë gadoo, ta wób bë ganen'aak do ramoo boo né paawä bë hã.
Philippians 1:27 in Nadeb 27 Hahỹ ti sahõnh hẽ bahä̃nh ỹ karẽn do bë hã: Ỹ karẽn baad ub bë babok, Kristo ky n'aa hanäm do hã bë ma kametëëk doo da. Tii d' bë aboo bä, bë wë ỹ ahõm bä, jããm hẽ dawëë naa ỹ ky n'aa napäh bä bë ky n'aa, baad had'yyt hẽ bë h'yyb tym Jesus hã ỹ bahapëë kän. Séd bë h'yyb hedoo tii b' ỹ bahapëë kän. Séd hã bë hyb n'aa tam'aah, ër h'yy ka'eeh do Kristo ky n'aa hanäm do hana do ma matëg oow rawanareem hyb n'aa.
Colossians 3:12 in Nadeb 12 Ti hyb n'aa, P'op Hagä Do karapee, tsyt hẽ ta wë kasëëw bong do bë bahadoo do hyb n'aa, tak'ëp bë takamahä̃n do hyb n'aa, taw'ããts hẽ bë t'yyd mehĩĩn bë da hadoo doo. Taw'ããts hẽ bë ky enyym ta wób sa wë. Taw'ããts hẽ dooh né hẽ bë h'yy kasabé bä. Taw'ããts hẽ kaja hẽ denaa hẽ bë h'yyb bë mahũũm ta wób sa wë. Taw'ããts hẽ h'yyb jawyg gó bë gadoo sahõnh hẽ.
1 Timothy 4:12 in Nadeb 12 Man'oo õm raty n'aa gesyyg manä pahëëw nä mabahadoo do hyb n'aa. Baad awäd, baad hadoo do maher'ood, baad ub ta wób makamahä̃n, baad ub Jesus hã mah'yy kae, baad menyyw a h'yyb tym, a hã Jesus hã h'yy ka'eeh do rabahapäh hyb n'aa nyy da ji bad'oo, nyy da ji bawät.
1 Timothy 6:11 in Nadeb 11 Õm Tsimoot, P'op Hagä Do sii hawät doo, tii d' madoo manäh. Baad hadoo do hã h'yyb däg. P'op Hagä Do karẽn do hã mah'yyb däg. P'op Hagä Do hã h'yy kae had'yyt hẽ. Ta wób makamahä̃n had'yyt hẽ. H'yy gajëë hõm manä P'op Hagä Do karẽn doo da mabawät do hã. Kaja hẽ denaa hẽ had'yyt hẽ er'ood ta wób sa hã.
2 Timothy 2:25 in Nadeb 25 Taw'ããts hẽ kaja hẽ denaa hẽ rama metëëk sa hã ganen'aak doo. Nepäh P'op Hagä Do h'yyb wareem bä, baad hadoo do ky n'aa rabahapäh, raky daheeh hyb n'aa.
Titus 3:2 in Nadeb 2 Maher'ood sa hã, sa da hadoo do raky n'aa narejãã hyb n'aa. Maher'ood sa hã, rakawanejãn hyb n'aa ta wób sa wë. Taw'ããts hẽ raky en'yym ta wób sa wë. Taw'ããts hẽ baad raky n'aa en'yym ta wób sahõnh hẽ rah'yy kanasab'ee doo gó.
Hebrews 13:5 in Nadeb 5 Bë kamahä̃n manä dajẽẽr. Taw'ããts hẽ bë h'yy gadeja bë wë hanäng do hã. Tii d' bë ỹ wén maher'oot, hahỹỹ da P'op Hagä Do ky däng do hyb n'aa: “Dooh õm ỹ eréd bä. A pa had'yyt hẽ ỹ bawät”, näng mäh.
James 1:21 in Nadeb 21 Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ bë eréd hõm hesus hadoo do bë h'yyb tym gó hanäng doo. Bë eréd hõm na-ããj hẽ nesaa do hedoo do jé pad'yyt hẽ hanäng doo. H'yy kadaduu doo me bë gado P'op Hagä Do kyyh bë h'yyb gó kan'oo däk doo. Ta ti né hẽ hajaa bë h'yyb tym tabed'ëëp, P'op Hagä Do wë bë nu kajäk hyb n'aa.
James 2:18 in Nadeb 18 Bë see apäh ky hadoo hã ỹỹ: “Ta see Jesus hã tah'yy ka'eeh, ta see baad hadoo do moo hew'ëët doo”, näng apäh. Ta ti hã hahỹỹ d' këh ỹỹ: Mametä hã ỹỹ mahaja bä paawä Jesus hã mah'yy kaha'eeh doo, baad hadoo do mamoo nawäd do hã. Tii bä da baad hadoo do ỹ moo wät do hã ỹ metëëh a hã Jesus hã ỹ h'yy ka'eeh doo.
James 3:1 in Nadeb 1 Wakãn haa, bë hapäh hahỹỹh: Ta wób bahä̃nh P'op Hagä Do ky n'aa etyy da ta ky n'aa ma mehetëk do sa hã. Ti bahä̃nh taky n'aa etyy do hyb n'aa ta kyyh ma mehetëk do sa hã, taw'ããts hẽ dooh hajõk bë mahang karẽn do ta ky n'aa ma mehetëk rabahadoo hyb n'aa.
James 3:17 in Nadeb 17 Ji hajaa do hỹ pong jé hana doo, ta ti anoo ji hã baad had'op do ji h'yyb tym. H'yyb nyyw gó ji bawät sahõnh hẽ sa wë tan'oo bä tii. Dooh h'yy gaẽẽj me ta wób ji gado tan'oo bä. Ta wób her'oot do baad ji maa newëë ta ti an'oo bä. Ta wób ji t'yyd mehĩĩn had'yyt hẽ, baad hadoo do ji moo wäd had'yyt hẽ ta wób hã tan'oo bä. Séd gó ji gadoo ta wób tan'oo bä. Dooh ji h'yyb ji jejën bä tan'oo bä na-ããj né hẽ.
1 Peter 2:9 in Nadeb 9 Bëë kä, P'op Hagä Do karapee tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh P'op Hagä Do wë kasëëw bong do bëëh. P'op Hagä Doo, sahõnh bag'ããs do karẽn do bë moo bok, Isaraéw buuj sa ky n'aa rod P'op Hagä Do wë moo bok do hadoo. P'op Hagä Do ma né hẽ bëëh. Bë P'op Hagä Do asëëw hõm, tak'ëp baad hadoo do tamoo wät do ta wób hã bë metëëh hyb n'aa. Ti né hẽ ti bë tanaëëj wät doo, ta bag tak'ëp hetsooh do mahang bë babok hyb n'aa, bëëh, gadagyp do hadoo doo gó habok do paah.
1 Peter 2:12 in Nadeb 12 Taw'ããts hẽ baad ub bë babok P'op Hagä Do sa h'yyb gó nahapäh do sa mahang. Tii bä, bë raky n'aa tapa né paawä, nesaa do bë moo bok raher'ood né paawä, P'op Hagä Do hã raj'aa etsë da sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa etyy noo gó kä, baad hadoo do bë moo bok do rabahapäh do hyb n'aa.
1 Peter 3:1 in Nadeb 1 Ỹỹj, bë na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ bë ky dahé bë patug. Tii bä, tanyy bä sa mahang P'op Hagä Do kyyh ganadoo nä doo, ta jawén tahyb n'aa pé Kristo hã rah'yy ka'eeh rabahapäh bä kä nyy da baad sa ä̃j rababok. Dooh hyb n'aa sa ỹỹm ky n'aa h'ũũm pé sa patug rah'yy ka'eeh hyb n'aa,
1 Peter 3:4 in Nadeb 4 Taw'ããts hẽ bë h'yyb gó hanäng doo me bë kahets'ooh. Kaja hẽ bë h'yyb bë mahũũm do ta wób sa wë, h'yyb jawyg gó bë babok do na-ããj hẽ, ti né hẽ bë hetsó nahänh doo. Ti né hẽ tak'ëp baad hadoo P'op Hagä Do matym gó.
1 Peter 3:15 in Nadeb 15 Taw'ããts hẽ Kristo bë hyb n'aa jew'yyk bë h'yyb gó. Ti né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do sahõnh hẽ hag'ããs doo. Taw'ããts hẽ bë maher'ood had'yyt hẽ sahõnh hẽ sa hã, h'ëëd hyb n'aa Kristo hã bë h'yy kasadä, reaaj bä bë hã.