Hebrews 4:12 in Nadeb 12 Ta ti ỹ wén her'oot, awät do hyb n'aa P'op Hagä Do kyyh. Tahajaa tabad'oo P'op Hagä Do karẽn doo. Sẽn-jeer séd demuun tahãw padëëk do bahä̃nh P'op Hagä Do kyyh hehãm do hadoo. Sẽn-jeer t'õp tabajëng doo da ji k'yy gahũũn gó, t'õp P'op Hagä Do kyyh bajëng ji h'yyb tym gó. Sahõnh hẽ ji h'yyb gó hanäng do tametyy, sahõnh hẽ ji hyb n'aa newëë do tametyy.
Other Translations King James Version (KJV) For the word of God is quick, and powerful, and sharper than any twoedged sword, piercing even to the dividing asunder of soul and spirit, and of the joints and marrow, and is a discerner of the thoughts and intents of the heart.
American Standard Version (ASV) For the word of God is living, and active, and sharper than any two-edged sword, and piercing even to the dividing of soul and spirit, of both joints and marrow, and quick to discern the thoughts and intents of the heart.
Bible in Basic English (BBE) For the word of God is living and full of power, and is sharper than any two-edged sword, cutting through and making a division even of the soul and the spirit, the bones and the muscles, and quick to see the thoughts and purposes of the heart.
Darby English Bible (DBY) For the word of God [is] living and operative, and sharper than any two-edged sword, and penetrating to [the] division of soul and spirit, both of joints and marrow, and a discerner of the thoughts and intents of [the] heart.
World English Bible (WEB) For the word of God is living, and active, and sharper than any two-edged sword, and piercing even to the dividing of soul and spirit, of both joints and marrow, and is able to discern the thoughts and intentions of the heart.
Young's Literal Translation (YLT) for the reckoning of God is living, and working, and sharp above every two-edged sword, and piercing unto the dividing asunder both of soul and spirit, of joints also and marrow, and a discerner of thoughts and intents of the heart;
Cross Reference Luke 8:11 in Nadeb 11 Ti m' Jesus ky hadoo ẽnh: —Hahỹỹ d' tahanäng pé panyyg ky n'aa: Joom tym, P'op Hagä Do kyyh.
John 6:51 in Nadeb 51 Ỹ né hẽ ta ti pãw hadoo do ji hed'ëëp doo, hỹ pong jé naa hahyng doo. Sahõnh hẽ hahỹ pãw hawa doo, raboo had'yyt hẽ da hỹ pong jé P'op Hagä Do pa. Hup ỹ ta ti pãw ỹ anoo do ỹ dajëp bä, badäk hahỹỹ hã habong do hỹ pong jé rabedëb had'yyt hyb n'aa P'op Hagä Do pa —näng mä Jesus.
Acts 2:37 in Nadeb 37 Ti m' kat'aa do ramaa napäh bä m' Peed kyyh, tak'ëp mä rah'yy ketón bong. Ti m' rabeaanh Peed sa hã: —Wakãn haa, —näk mäh —nyy da ër bad'oo hỹỹ kä?
Acts 4:31 in Nadeb 31 Rabahajaa bä raky n'aa etsẽẽ doo, rabab'ëëh bä katajus wät mä k'ããts. Tii bä kä m', P'op Hagä Do Sahee sahõnh hẽ sa hã tak'ëp mä sa h'yyb tamahũũm. Ti m' h'yyb neỹỹm doo me rabaher'ood kän P'op Hagä Do ky n'aa.
Acts 5:33 in Nadeb 33 Ti m' ramaa napäh bä m' Peed raher'oot doo, tak'ëp mä rakawajããn. Rakarẽn mä radej'ëëp.
Romans 1:16 in Nadeb 16 Dooh ỹ nu mebyy bä Kristo ky n'aa hã. Ỹ wén nu manebyng, ta ky n'aa hã kametä däk do hyb n'aa P'op Hagä Do hejój. Ta tii me tabed'ëëp sahõnh hẽ Kristo hã h'yy ka'eeh doo. Pooj jé dó tabed'ëëp Judah buuj, tii bä tabed'ëëp na-ããj hẽ Judah buuj nadoo doo.
1 Corinthians 1:24 in Nadeb 24 P'op Hagä Do h'yyb däng do sa hã kä, Judah buuj rado bä, Judah buuj nadoo do rado bä na-ããj hẽ, Kristo hã kametä däk P'op Hagä Do hejój, P'op Hagä Do hajaa do na-ããj hẽ.
1 Corinthians 14:24 in Nadeb 24 Jesus hã h'yy kana'eeh doo, nahapäh do na-ããj tajëë suun bä P'op Hagä Do ky n'aa sahõnh hẽ rer'ood nuuj jé, kametä däk tii bä ta hã nesaa do ta h'yyb tym gó hanäng doo. Ky n'aa kety däk tii bä sahõnh hẽ bë her'oot do hyb n'aa.
2 Corinthians 2:17 in Nadeb 17 Ãã wén hajaa tii, P'op Hagä Do anoo do hyb n'aa ãã hã. Dooh ta säm jawén ãã maher'ood hõm P'op Hagä Do ky n'aa, hajõk ta wób rabahed'oo doo da. Séd ãã h'yyb hedoo Kristo hã. T'õp hanäng doo me ãã baher'oot P'op Hagä Do matym gó, P'op Hagä Do mejũũ do ãã bahadoo do hyb n'aa.
2 Corinthians 4:2 in Nadeb 2 Dooh né hẽ ãã h'yy gejë hõm bä. Ãã eréd hõm kejën doo gó moo kaheb'ooh doo, nu meby n'aa näng doo. Dooh ãã wad'ii bä ta wób. Dooh ãã ehỹỹd bä P'op Hagä Do kyy kerih doo. Baad ub ãã baher'oot baad hadoo do ky n'aa. Baad ãã babok P'op Hagä Do matym gó sahõnh hẽ sa hã kametä däk. Jé hyb n'aa matakëë do hapäh tii.
2 Corinthians 10:4 in Nadeb 4 Ãã kuman ãã kametyy doo, dooh badäk hahỹỹ hã habong do kuman tahado bä. Dooh. P'op Hagä Do hejój me ãã gawats'iik sa mejój.
Ephesians 5:13 in Nadeb 13 Ti hadoo né hẽ, sa hã ji maher'ood bä, ji metä bä sa hã nyy da P'op Hagä Do karẽn ji hã, nesaa do né hẽ ti ramoo bok doo, rabahapäh da tii bä. Ta bag banäng bä ji manyyh do badagyp doo gó kejën do hadoo tii. Ta bag metëëh, ji bahapäh da ny hadoo ta tii. Ti hyb n'aa hahỹỹ da ta wób sa kyyh: “Ty gawëëj däg haỹỹh do õm. Ganä da dejëp do mahang hawät do õm. Tii bä Kristo bag adäng da a hã.”
Ephesians 6:17 in Nadeb 17 Warahén ta soog sapaar s'ëëb tadadäk doo da, baad bë hyb n'aa newë had'yyt hẽ bë Jesus edëëb wät né hẽ nesaa do mahä̃nh. Bë ado däg na-ããj hẽ P'op Hagä Do Sahee anoo do sẽn-jeer, P'op Hagä Do kyyh.
1 Thessalonians 2:13 in Nadeb 13 P'op Hagä Do ky n'aa bë hã ãã baher'oot noo gó, ãã kyyh nado ti bë hã. P'op Hagä Do kyyh bë hã, bë wén ky daheeh. Te hub né hẽ tii. P'op Hagä Do kyyh né hẽ ti bë maa newëë doo, ãã her'oot doo. Ta kyy me né hẽ P'op Hagä Do bë tah'yyb h'ỹỹt, bëëh, ta hã h'yy kasadä doo. Ti hyb n'aa P'op Hagä Do hã ãã tsebee had'yyt hẽ.
1 Thessalonians 5:23 in Nadeb 23 P'op Hagä Do hã, ta karapee tah'yyb n'yym doo, ỹ ky n'aa etsẽẽ tsyt hẽ baad had'yyt hẽ, takarẽn doo da bë babok tan'oo bä. Ỹ ky n'aa etsẽẽ, tabanoo hyb n'aa bëëh, bë h'yyb tym sii hẽ, baad tabahadoo hyb n'aa Jesus Kristo ër Wahë N'aa matëëh bä kä, ji naw'yyt hyb n'aa bë hã raky n'aa tapaa do ky n'aa.
Hebrews 13:7 in Nadeb 7 Bë hyb n'aa es'ee bë wahë n'aa bë h'yyb mah'ũũm do paah, P'op Hagä Do panyyg bë ramaher'oot do paah. Bë hyb n'aa newë nyy da rababok paa radejëp bä kä. Taw'ããts hẽ rah'yy ka'eeh do paa da bë h'yy ka'eeh.
James 1:18 in Nadeb 18 P'op Hagä Do h'yyb däng ër h'yyb tym tabed'ëëp hyb n'aa baad hadoo do ky n'aa me, ta karapee tsyt hẽ tasëëw däk do ër bahadoo hyb n'aa ta wë, sahõnh hẽ tapehuunh do mahang, pooj jé joom ag P'op Hagä Do wë kasëëw hõm do hadoo ër bahadoo hyb n'aa.
1 Peter 1:23 in Nadeb 23 P'aa hẽnh bë benäng do hadoo. Papuuj gó bë baboo däg kän ỹ hanäng péh. Ji yb sa wahëh gó dejëp do hanaa nado ta tii. Nadajëp do hanaa ta tii, P'op Hagä Do kyyh awäd had'yyt do nahänh do hanaa.
1 Peter 2:4 in Nadeb 4 Taw'ããts hẽ bë ana had'yyt hẽ Kristo wë. Awäd had'yyt né tii. Pä nahänh do hadoo tii. Badäk hahỹỹ bä habong do raty n'aa gesyyg né paawä, P'op Hagä Do asëëw hõm do tii. P'op Hagä Do kamahä̃n do tii.
Revelation 1:16 in Nadeb 16 Ta moo hub me setsi sagõõh rapadëëk. Ta noo gó naa sẽn-jeer séd demuun hãw padëëk do ganyyh. Papỹỹj wasyk tak'ëp tagabarëëh do hadoo ta mamets gabarëëh.
Revelation 2:16 in Nadeb 16 Taw'ããts hẽ bë t'yyd kamehĩĩn, bë eréd ta ti nesaa doo, bë gado manä ta ti hadoo do bë mahang. Bë t'yyd kamanehĩĩn bä, nayyw hẽ ỹ ana da bë wë. Sẽn-jeer noh ỹỹ gó naa ganyyh doo me ỹ gawats'iik da bë mahang nesaa do moo bok doo.
Revelation 2:23 in Nadeb 23 Ỹ dej'ëëp da ỹỹnh hadoo do karapee, tii bä sahõnh hẽ hã ỹ h'yy ka'eeh do jé pad'yyt hẽ habong do rahapäh da, ỹ né hẽ ti t'õp sahõnh hẽ sa h'yyb gó hanäng do hapäh doo, rahyb n'aa newëë do na-ããj hẽ hapäh doo. Rabad'oo do pénh ỹ anoo da ta säm sahõnh hẽ sa hã.
Revelation 19:15 in Nadeb 15 Ta noo gó naa sẽn-jeer hehãm do ganyyh. Ta me taj'aa et'ëëk sahõnh hẽ badäk hahỹỹ bä hanäng do häj n'aa babuuj. Tak'ëp tamejũũ da sa hã, dooh tat'yyd mehĩĩn da ky nadah'eeh doo. Tatu me sapaar s'ëëb, tabag'ããs do heen n'aa me tabag'ããs da sa hã. Uwa ag ta hood gó ji getsi doo da ji tsyym me, P'op Hagä Do Sahõnh hẽ Haj'ap Do tak'ëp takawajããn doo gó kawaaro jó hasooh do rejãã da nesaa do moo bok doo.
Revelation 19:21 in Nadeb 21 Sahõnh hẽ sa kyyh has'ũũt do paah, kawaaro jó hasooh do neboh bëëh ta sẽn-jeer me, ta noo gó naa ganyyh doo me. Sahõnh hẽ taw'ëëd sa dab hawëh do noo nehõj padäg tak'ëp kanekan do hyb n'aa sa tä.
Revelation 20:4 in Nadeb 4 Tii bä ỹ hapäh rabag'ããs do tyng n'aa. Ta jó rabat'oonh tii, sa hã P'op Hagä Do an'oo däk do ta wób raky n'aa etyy hyb n'aa. Ỹ hapäh na-ããj hẽ baad hadoo do Jesus metëëh do ranerét do hyb n'aa, P'op Hagä Do kyyh ranerét do hyb n'aa ranu gehõg bong do sa h'yyb tym. Ta ti dooh paa rahyb n'aa jewyyg bä tabanas'aa. Dooh paa rahyb n'aa jewyyg bä kabarii tabanas'aa heen n'aa. Dooh paa ragado bä tabanas'aa heen n'aa sa maboor hã, sa moo hã. Ta ti ragenä boo kän, tii b' Kristo sii rabagãã kän miw ta baab noo gó.