Hebrews 12:28 in Nadeb 28 Ti hyb n'aa, panang banahänh do ër gadoo da do hyb n'aa hỹ pong jé P'op Hagä Do bag'ããs doo bä, taw'ããts hẽ dooh ër eréd bä P'op Hagä Do ky enyym do ji hã. Taw'ããts hẽ takarẽn doo da, ër j'aa etsë ta hã. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do ër hyb n'aa jew'yyk ër hyb n'aa meuunh doo me. Taw'ããts hẽ ta wë ër kadaduu doo me ër j'aa etsë ta hã.
Other Translations King James Version (KJV) Wherefore we receiving a kingdom which cannot be moved, let us have grace, whereby we may serve God acceptably with reverence and godly fear:
American Standard Version (ASV) Wherefore, receiving a kingdom that cannot be shaken, let us have grace, whereby we may offer service well-pleasing to God with reverence and awe:
Bible in Basic English (BBE) If then, we have a kingdom which will never be moved, let us have grace, so that we may give God such worship as is pleasing to him with fear and respect:
Darby English Bible (DBY) Wherefore let us, receiving a kingdom not to be shaken, have grace, by which let us serve God acceptably with reverence and fear.
World English Bible (WEB) Therefore, receiving a Kingdom that can't be shaken, let us have grace, through which we serve God acceptably, with reverence and awe,
Young's Literal Translation (YLT) wherefore, a kingdom that cannot be shaken receiving, may we have grace, through which we may serve God well-pleasingly, with reverence and religious fear;
Cross Reference Matthew 25:34 in Nadeb 34 Tii bä ta bagã n'aa ky hadoo da ta hub hadäk hẽnh hab'ëëh do sa hã: “B'ëëp bëëh, Ee ky n'aa edëng doo. Bë gado badäk hahỹ tadu dahäng noo gó naa bë hyb n'aa tenyyw hõm doo, ta bag'ããs doo.
Luke 1:33 in Nadeb 33 Jakóh panaa sa wahë pan'aa da had'yyt da. Tabagãã had'yyt da —näng mä ããs kyyh.
Luke 17:20 in Nadeb 20 Ti m' ta see pé noo gó, Pariséw reaanh Jesus hã: —Ny noo gó sahõnh hẽ P'op Hagä Do bag'ããs do du däk? —näk mäh. Ti m' Jesus ky hadoo: —Sahõnh hẽ P'op Hagä Do bag'ããs do du däk doo, dooh da ji hapëë bä ji matym me ta heen n'aa —näng mäh.
Romans 11:20 in Nadeb 20 Te hub né paawä tii, P'op Hagä Do wén gekyd hõm tii, rah'yy kana'eeh do hyb n'aa. Õm P'op Hagä Do wén gadoo Kristo hã mah'yy ka'eeh do hyb n'aa. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ mahyb n'aa eä̃m, a hã hẽ h'yy kasabé manäh.
Romans 12:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa kä wakãn haa, P'op Hagä Do ër tat'yyd mehĩĩn do hyb n'aa, tak'ëp ỹ betsẽẽ bë kan'oo däk hyb n'aa P'op Hagä Do hã, ta wë bë baboo had'yyt hẽ hyb n'aa. Taw'ããts hẽ tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh, tagen'aak doo da bë babok. Tii da né hẽ P'op Hagä Do ji hyb n'aa jewyyg heh'äät doo. Tii da né hẽ ta Sahee karẽn P'op Hagä Do ji hyb n'aa jaw'yyk.
Ephesians 1:6 in Nadeb 6 Ta wë ër tabasëëw hõm, ta taah ër bahado däk tabanoo na-ããj hẽ, tak'ëp taky enyym do hyb n'aa ji j'aa etsë hyb n'aa ta hã. Baad ër wë taky enyyw hõm ta T'aah hyb n'aa, takamahä̃n doo.
Ephesians 5:10 in Nadeb 10 Baad bë hyb n'aa newë, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do karẽn do hã bë h'yy kadaw'uuh hyb n'aa.
Philippians 4:18 in Nadeb 18 Ỹ gado däk sahõnh hẽ wë ỹ bë mejõ wät doo. Ỹ gahëën do bahä̃nh ti ta tii. Ta bahä̃nh wë ỹ ti anyy däk hỹỹ kä wë ỹ bë mejõ hõm do an'oo bä, Epaporodit tajooh doo. P'op Hagä Do h'yy gadajang bë masa do hã. P'op Hagä Do matym n'aa buu benyym do hadoo, P'op Hagä Do gadoo do hadoo tii.
Hebrews 3:6 in Nadeb 6 Kristo hã kä, P'op Hagä Do T'aah, baad tamoo wät P'op Hagä Do tób n'aa hadoo do hã kä. Ëër, Kristo hã h'yy ka'eeh do ti ta tób hadoo doo, neỹỹm doo me ër gadaa bä had'yyt hẽ ër hã taky däng doo. Ër h'yy ganejë hõm bä ër pooj jé ër gada do hã, ër kasab'ee do hã.
Hebrews 4:16 in Nadeb 16 Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ h'yy kasadä doo me P'op Hagä Do ky enyym do wë ër bahõm, ër tat'yyd mehĩĩn hyb n'aa, taky enyym doo gó ër tamasa hyb n'aa baad tanadoo noo gó ër hã.
Hebrews 5:7 in Nadeb 7 Badäk hahỹỹ bä Jesus bawät noo gó tak'ëp taky n'aa etsẽẽ P'op Hagä Do hã. Tak'ëp ta kyyh taky n'aa etsẽẽ bä, haoot doo me na-ããj hẽ taky n'aa etsẽẽ P'op Hagä Do hã, dajëb mahä̃nh ji hed'ëëp do hã. P'op Hagä Do ky daheeh taky n'aa etsẽẽ doo, Jesus ky dahé had'yyt hẽ do hyb n'aa ta Yb karẽn doo.
Hebrews 10:19 in Nadeb 19 Hỹỹ kä wakãn haa hedoo doo, Jesus majyyw hyb n'aa neỹỹm doo gó ër hajaa ër ajëë p'ëë hadoo ta gawakõ tak'ëp P'op Hagä Do wë kasëëw däk do hadoo doo gó. P'op Hagä Do matym gó ër hajaa ër ahõm bä had'yyt hẽ ỹ hanäng péh.
Hebrews 10:22 in Nadeb 22 Ta ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ ër h'yyb ehub doo me, baad ër h'yy ka'eeh doo me na-ããj hẽ ër kah'ũũm P'op Hagä Do wë. Dooh ër h'yyb ër taky n'aa tapa wäd bä Kristo an'oo bä. Baad ër bahado däk na-ããj hẽ P'op Hagä Do matym gó. Ti hyb n'aa ër hajaa P'op Hagä Do wë ër ahõm bä.
Hebrews 13:15 in Nadeb 15 Jesus ër ky n'aa rod P'op Hagä Do wë tabahadoo do hyb n'aa, taw'ããts hẽ Jesus wë ër bahõm ër j'aa etsëë had'yyt hẽ hyb n'aa P'op Hagä Doo. Da hẽ ër j'aa etsë doo, P'op Hagä Do matym n'aa hadoo né hẽ tii, P'op Hagä Do ji hyb n'aa jew'yyk do né hẽ tii.
1 Peter 1:4 in Nadeb 4 Papuuj hado däk ji bawät P'op Hagä Do an'oo bä, hỹ pong jé ër hyb n'aa tenyyw hõm do ër gadoo hyb n'aa. Ta ti ër hyb n'aa tenyyw hõm doo, dooh tahëëj bä, dooh takarejã bä, dooh tatsawyy bä.
1 Peter 1:17 in Nadeb 17 Bë ky n'aa etsẽẽ noo gó, “Ee” bë maneëënh do hyb n'aa P'op Hagä Doo, ji moo wät do hyb n'aa séd gó sahõnh hẽ taky n'aa etyy doo, taw'ããts hẽ P'op Hagä Do bë hyb n'aa jew'yyk bë ỹỹm gó badäk hahỹỹ bä bë babok nä bä. Bë hapäh, badäk hahỹỹ dooh bë panang heh'äät do tado bä.
1 Peter 2:5 in Nadeb 5 Ta wë bë ana had'yyt hẽ do hyb n'aa, pä nahänh do tób pan'aa hadoo bë hã na-ããj hẽ. P'op Hagä Do Sahee tób hadoo bë bahado däk P'op Hagä Do an'oo bä, ër mahang ta Sahee bawät do hyb n'aa. Tii d' tawén hadoo bë hã, Isaraéw buuj sa ky n'aa rod tsyt hẽ P'op Hagä Do wë kasëëw bong do hadoo bë bahadoo hyb n'aa, ta Sahee hejój me P'op Hagä Do bë j'aa etsë hyb n'aa, ta hã bë hyb n'aa jew'yyk hyb n'aa kä. P'op Hagä Do gadoo da ta hã bë j'aa etsë doo, Jesus Kristo kyy gó bë bana do hyb n'aa.
1 Peter 2:20 in Nadeb 20 Hỹỹ kä, bë h'yyb haj'aa hẽ tado bä bë hã rarejãã doo, dooh bë hã raj'aa etsë pé h'yyb jawyg gó bë gado bä tii. Hỹỹ kä, baad hadoo do bë moo bok do hyb n'aa tado bä bë hã rarejãã doo, h'yyb jawyg gó bë gado bä, tii bä P'op Hagä Do tsebé da bë wë, bë da taky n'aa edëng.
Revelation 1:6 in Nadeb 6 Tak'ëp ỹ j'aa etsë, ỹ wehëë had'yyt hẽ Jesus, ta karapee tabag'ããs do ëër, ër hã tanoo doo. P'op Hagä Do ta Yb wë moo bok doo, ta hã hyb n'aa jew'yyk do ëër, tan'oo bä. Taw'ããts hẽ takabajaa had'yyt hẽ. Taw'ããts hẽ sahõnh hẽ tabagãã had'yyt hẽ. Ỹỹ. Tii d' né hẽ. Taw'ããts hẽ.
Revelation 15:4 in Nadeb 4 Jããm hẽ õm ti baad had'op doo, tsyt hẽ nesaa do mahä̃nh hawät doo. Sahõnh hẽ häj n'aa babuuj rabana da a wë, õm rahyb n'aa jew'yyk hyb n'aa. Tii d' rabad'oo da, baad had'op do mamoo wät do kametä däg kän do hyb n'aa. Ti hyb n'aa kä, sahõnh hẽ a hyb n'aa da rah'yyb e'ỹỹm. Tak'ëp da õm raweh'ëëh Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo. Sahõnh hẽ õm da raj'aa etsë”, näk sa kyyh rejäm doo gó.