Hebrews 1:3 in Nadeb 3 Ta T'aah hã P'op Hagä Do kabaj'aa do kametëëh. Ta Yb, P'op Hagä Do hadoo né hẽ tii. Ta kyyh tak'ëp hejoonh doo me sahõnh hẽ tapahuuj wät do tamatakëë, baad tabahado had'yyt hẽ hyb n'aa, baad tanado mahä̃nh. Nesaa do ër h'yyb gó hanäng do tado hõm do jawén paa bä, hỹ pong jé, P'op Hagä Do hub hẽnh, takaweh'ëëh doo bä tabaso kän, P'op Hagä Do bag'ããs doo bä.
Other Translations King James Version (KJV) Who being the brightness of his glory, and the express image of his person, and upholding all things by the word of his power, when he had by himself purged our sins, sat down on the right hand of the Majesty on high:
American Standard Version (ASV) who being the effulgence of his glory, and the very image of his substance, and upholding all things by the word of his power, when he had made purification of sins, sat down on the right hand of the Majesty on high;
Bible in Basic English (BBE) Who, being the outshining of his glory, the true image of his substance, supporting all things by the word of his power, having given himself as an offering making clean from sins, took his seat at the right hand of God in heaven;
Darby English Bible (DBY) who being [the] effulgence of his glory and [the] expression of his substance, and upholding all things by the word of his power, having made [by himself] the purification of sins, set himself down on the right hand of the greatness on high,
World English Bible (WEB) His Son is the radiance of his glory, the very image of his substance, and upholding all things by the word of his power, when he had by himself made purification for our sins, sat down on the right hand of the Majesty on high;
Young's Literal Translation (YLT) who being the brightness of the glory, and the impress of His subsistence, bearing up also the all things by the saying of his might -- through himself having made a cleansing of our sins, sat down at the right hand of the greatness in the highest,
Cross Reference Matthew 22:24 in Nadeb 24 Hahỹỹ d' mä sa kyyh: —Ma matëg! —näk mäh. —P'ooj ub Mosees mejũũ ër hã, aj'yy dajëb bä, ta ỹỹm teréd wäd bä tanetaa nä bä, tii bä m' ta hỹỹj mä gat'ëë däk tii, ta hỹỹj makũ panaa näng hyb n'aa m' —näk mäh.
Mark 16:19 in Nadeb 19 Jesus, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, ber'oot jawén paa bä sa sii, P'op Hagä Do masäg kän hỹ pong jé. P'op Hagä Do hub hẽnh, takaweh'ëëh doo bä tabaso däg kän.
Luke 20:42 in Nadeb 42 Hahỹỹ da paa m' Dawi kyyh Saaw-Mo hã: “Wahë ỹ n'aa hã Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do ky hadoo, ‘Aso hup ỹỹ hẽnh,
John 1:4 in Nadeb 4 Ji edëb had'yyt up doo, P'op Hagä Do Kyyh häd näng do hã né hẽ tabana. Ji h'yyb tym bag hadoo né hẽ ta ti edëb had'yyt ub doo.
John 1:14 in Nadeb 14 Ti m' aj'yy gó P'op Hagä Do Kyyh häd näng do kesok. Ãã mahang paa tabawäd wät. Ãã hapäh né hẽ tak'ëp hadoo do ta hejój, sét ub P'op Hagä Do T'aah tak'ëp hadoo do hejój. Tak'ëp né hẽ taky enyym. Heh'äät ub had'yyt né hẽ ta tii.
John 1:29 in Nadeb 29 Ti m' jati péh, Jesus Jowãw nu gahem'uun do hapäh ta wë hana doo. Ti m' Jowãw ky hadoo: —Bë hegãã, —näng mäh —P'op Hagä Do mas'ãã b'éé t'aah hadoo, badäk hahỹỹ hã habong do nesaa do sa hã hanäng do hado hõm doo —näng mä Jowãw Jesus ky n'aa hã.
John 14:9 in Nadeb 9 Ti m' Jesus ky hadoo: —Bäp peej né paawä ỹ bawäd däk bë sii, dooh ỹ mamepëë nä bä, Pirip? —näng mäh. —Tahapëë däk do ỹỹh, Ee na-ããj hẽ tahapëë däk. H'ëëd hyb n'aa ti mabedoo, “Mametä ãã hã a Yb”, mabanäng?
Acts 2:33 in Nadeb 33 Hỹ pong jé tabasëëk P'op Hagä Do an'oo bä. P'op Hagä Do hub hẽnh tabasooh P'op Hagä Do an'oo bä, ta sii tabag'ããs hyb n'aa. Tii bä ta Yb an'oo däk ta Sahee ta hã, ër hã taky n'aa enooh do paah. Ti né hẽ hỹỹ kä tanoo do ãã hã kä. Ti né hẽ ti bë maa newëë doo, babä bë hapäh doo.
Acts 7:56 in Nadeb 56 Ti m' taky hadoo: —Bë hegãã! —näng mäh. —Wë kas'ëës do ỹ hapäh. Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do ỹ hapäh na-ããj hẽ, P'op Hagä Do hub hẽnh —näng mäh.
Romans 1:16 in Nadeb 16 Dooh ỹ nu mebyy bä Kristo ky n'aa hã. Ỹ wén nu manebyng, ta ky n'aa hã kametä däk do hyb n'aa P'op Hagä Do hejój. Ta tii me tabed'ëëp sahõnh hẽ Kristo hã h'yy ka'eeh doo. Pooj jé dó tabed'ëëp Judah buuj, tii bä tabed'ëëp na-ããj hẽ Judah buuj nadoo doo.
Romans 8:34 in Nadeb 34 Kristo Jesus ër hyb n'aa dajëp do paah, p'aa hẽnh ganä wät doo, P'op Hagä Do hub hadäk hẽnh hasooh doo, ër hyb n'aa taky n'aa etsẽẽ. Ti hyb n'aa, dooh hajaa pé banesaa hẽnh ër taky n'aa ety bä.
2 Corinthians 4:4 in Nadeb 4 Bag hadoo Kristo tak'ëp kabaj'aa do ky n'aa. P'op Hagä Do hadoo né hẽ ti Kristo. Ti hadoo né hẽ Nesaa Do Yb, badäk hahỹỹ hã P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do hã mejũũ doo, tan'oo bä panyyg hanäm do hã rah'yy kanadaw'uuh hyb n'aa. Tii d' Nesaa Do Yb wén d'oo, ta ti bag hadoo do ranahapäh hyb n'aa.
2 Corinthians 4:6 in Nadeb 6 P'op Hagä Doo, “Ganä ta bag badagyp do mahang” her'oot do paah, ti né hẽ ti ër h'yyb gó ta bag ganyyh hanoo doo, P'op Hagä Do hejój hã, tak'ëp ta kabaj'aa do hã, ta bag gabarëëh do Kristo mamets hã kametëëh do hã ãã h'yy kadaw'uuh hyb n'aa.
Ephesians 1:20 in Nadeb 20 dejëp do mahang Kristo ganä wät tan'oo bä. Ta ti hejój me né hẽ, hỹ pong jé, ta hub hadäk hẽnh, takaweh'ëëh doo bä, Kristo basooh P'op Hagä Do an'oo bä,
Colossians 1:15 in Nadeb 15 Ta T'aah gó kametä däk P'op Hagä Do ji nahapäh doo. P'op Hagä Do hadoo né hẽ tii. Sahõnh hẽ kapahuuj däk do pooj jé tawäd né hẽ. Sahõnh hẽ kapahuuj däk do bahä̃nh tanu gadäk.
Colossians 3:1 in Nadeb 1 Kristo sii bë ganä wät hadoo do hyb n'aa, h'yyb tym papuuj P'op Hagä Do hã hana do bë gado däk do hyb n'aa ỹ hanäng péh, taw'ããts hẽ hỹ pong jé hanäng do hã bë h'yyb padäg, P'op Hagä Do hub hadäk hẽnh Kristo basooh bä.
Hebrews 4:14 in Nadeb 14 Ti hyb n'aa kä, ti anäng do hyb n'aa Jesus, P'op Hagä Do T'aah, ër ky n'aa rod wahë n'aa heh'äät do P'op Hagä Do wë, hỹ pong jé P'op Hagä Do wë hajëë suun doo, taw'ããts hẽ dooh ër h'yy keréd bä Jesus ky n'aa ër gado däk do paa hã.
Hebrews 7:27 in Nadeb 27 Dooh hyb n'aa pé sa ky n'aa rod wahë n'aa wób rabahed'oo doo da tamoo wäd bä. Ta ä̃h hã had'yyt hẽ P'op Hagä Do hã rama ejuu paa tii. Pooj jé, sa daaj hẽ nesaa do ramoo bok do hyb n'aa rama hej'uu, tii bä sa wakããn, Isaraéw buuj nesaa do ramoo bok do hyb n'aa rama eju kän. Tii d' nado Jesus. Sét nuu me ub nesaa do ta wób ramoo bok do säm tan'oo däk P'op Hagä Do hã, ta daaj hẽ takan'oo däk noo gó sa hyb n'aa tadajëp hyb n'aa.
Hebrews 8:1 in Nadeb 1 Hahỹ ti bë ỹ maher'oot do mahang tak'ëp baad hadoo doo: Ti anyy däk né hẽ ër ky n'aa rod wahë n'aa heh'äät doo. Hỹ pong jé, P'op Hagä Doo, Sahõnh Ta Bahä̃nh Hadoo Do hub hẽnh, takaweh'ëëh doo bä tabaso däk.
Hebrews 9:12 in Nadeb 12 Kabara majyyw, booj yb taah majyyw nado ti t'ĩĩ hẽnh tamajë sun doo, sa ky n'aa rod wób rabahed'oo doo da. Ta majyyw né ti tamajë sun doo, tan'oo däk doo. Sét nuu me tii d' tabad'oo, P'op Hagä Do wë ër tabedëëb had'yyt hẽ hyb n'aa. Dooh hyb n'aa p'aa hẽnh tabab'aanh péh.
Hebrews 9:16 in Nadeb 16 Ky n'aa jaw'yyk do ta see erii bä tametëëh hyb n'aa ta me jaa wë tabaym ta ma paa tadajëp jawén paa bä, jããm hẽ wë ym do gadoo ta ma paah, ta hã ky n'aa kenooh do paa dajëp bä kä. Dajëp né hẽ sahõnh hẽ rabahapäh bä, tii bä kerih do paa ky n'aa jawyyg däg kän. Kerih do mo haj'aa näng do edëb nä bä, dooh kerih do ky n'aa kajawyyg nä bä.
Hebrews 9:26 in Nadeb 26 Hajõõ nuu me ta daaj hẽ Kristo kan'oo däg bä paawä, hajõõ nuu me Kristo bahob wät paawä badäk hahỹ P'op Hagä Do pahuunh noo gó naa. Dooh tii da Kristo adoo bä. Sét nuu me ub, tabedaa däk bä kä badäk hahỹỹ hã ji hawät do gawatsig hõm noo gó, Kristo kaja däk ta daaj hẽ takan'oo däk doo me, tadajëp doo me nesaa do tabawug hõm hyb n'aa. Dooh hyb n'aa p'aa hẽnh tabab'aanh péh.
Hebrews 10:12 in Nadeb 12 Tii d' nado Jesus Kristo bad'oo hỹỹ kä. Sét nuu me ub takan'oo däk nesaa do ër moo bok do hyb n'aa tadajëp hyb n'aa. Jããm né tii kä. Tii d' tabad'oo do jawén paa bä hỹ pong jé, P'op Hagä Do hub hẽnh, ta hã P'op Hagä Do weh'ëëh doo bä tabaso däg kän.
Hebrews 12:2 in Nadeb 2 Taw'ããts hẽ Jesus hã ër h'yyb padëëk. Ër h'yy ka'eeh do du na do tii, ër h'yy ka'eeh do kah'ũũm hanoo do tii. Tak'ëp tsebé do ta pooj jé tagadoo tagada do hyb n'aa tagadoo paa b'aa kajatsëk do hã tadajëp doo. Dooh hyb n'aa Jesus nu mebyng pé ta tii d' tadajëp do hã. Tii bä kä, P'op Hagä Do sahõnh hẽ bag'ããs do hub hẽnh tabaso kän, takaweh'ëëh doo bä.
1 Peter 1:21 in Nadeb 21 bëëh, ta hyb n'aa P'op Hagä Do hã h'yy kasadä doo. Ti né hẽ tii, dejëp do mahang Kristo ganä wät hanoo doo. Ti né hẽ tii, tak'ëp Kristo kawehëë däk hanoo doo. Ti hyb n'aa bë hajaa P'op Hagä Do hã bë h'yy ka'eeh. Bë hajaa ta hanaa baad bë gada ji hã taky däng doo.
1 Peter 3:22 in Nadeb 22 Hỹ pong jé Jesus Kristo basëëk, P'op Hagä Do hub hadäk hẽnh, tabag'ããs doo bä tabawäd däg kän. Ããs, sahõnh hẽ kabaj'aa do hejój enäh do hã na-ããj hẽ tamejõ däg kän.
2 Peter 1:16 in Nadeb 16 Ër Wahë N'aa Jesus Kristo hejój ky n'aa bë ãã maher'oot noo gó, p'aa hẽnh da tamatëëh bë ãã maher'oot bä, dooh sa panyyg ub h'yy ganyy gó sa daaj hẽ rahyb n'aa newëë do ãã ky s'ũũd bä. Ãã daaj hẽ né hẽ ãã matym me ãã bahapäh tak'ëp ta kabaj'aa doo,
1 John 1:7 in Nadeb 7 Baad ji aboo bä, P'op Hagä Do baad tabawäd had'yyt doo da ta bag hadoo doo gó, séd ji h'yyb hedoo ta hã. Tii bä P'op Hagä Do awug hõm da sahõnh hẽ nesaa do ji h'yyb tym gó hanäng doo, Jesus, P'op Hagä Do T'aah majyyw me.
1 John 3:5 in Nadeb 5 Bë hapäh né hẽ, Jesus bahyng wawẽẽ hẽ nesaa do ji moo wät do tabado hõm hyb n'aa. Dooh nesaa do ta hã.
Revelation 3:21 in Nadeb 21 “Jé nesaa do hã j'aa ketsë do hã ỹ anoo da pa ỹỹ, ỹ bag'ããs do tyng n'aa jó tabasooh hyb n'aa da, ỹ j'aa ketsëë däk doo da, Ee bag'ããs do tyng n'aa jó ỹ baso däk doo da.
Revelation 4:11 in Nadeb 11 “Õm né ti sahõnh hẽ pahuuj wät doo. Makarẽn do hyb n'aa mapahuuj wät sahõnh hẽ. Ti hyb n'aa rawén bok, ti hyb n'aa rawén ganyyh. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ õm ji j'aa etsë, ji weh'ëëh Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, P'op Hagä Do ër h'yy kaha'eeh doo. Taw'ããts hẽ õm né hẽ ti sahõnh hẽ bagãã had'yyt doo”, näk sa kyyh.