Cross Reference Matthew 6:13 in Nadeb 13 Man'oo manä nesaa do ãã tah'yyb tatuk. Ãã mamo n'aa jesu Nesaa Do Yb mahǟnh. Õm né ti sahõnh hẽ bagãã had'yyt doo. Õm né ti hejooj had'yyt doo. Õm né ti ji j'aa etsëë had'yyt doo. Ti né hẽ. Taw'ããts hẽ”, näk da bëëh.
Matthew 11:25 in Nadeb 25 Ti noo gó kä m' Jesus ky hadoo: —Ee, P'op Hagä Doo, a hã ỹ j'aa etsë. Sahõnh hẽ hỹ pong jé, badäk hahỹỹ hã hanäng do na-ããj hẽ mabag'ããs. Majejën hahỹ mamoo wät do haj'ap do sa mahǟnh, tak'ëp ma kamet'ëëk do sa mahǟnh. Mametä wät sa h'yyb gó karapee hadoo pé hã, baad h'yy ka'eeh pé hã.
Matthew 11:27 in Nadeb 27 Ti m' taky hadoo: —Sahõnh hẽ Ee banoo ta hejój hã ỹỹ. Dooh baad hapäh pé ỹỹh, P'op Hagä Do T'aah. Jããm né Ee hapäh ỹỹh. Dooh Ee, P'op Hagä Doo, baad hapäh péh. Jããm né ỹỹh, ta T'aah hapäh. Jããm né hẽ sa hã ỹ metëëh do hapäh Ee —näng mäh.
Matthew 16:17 in Nadeb 17 Ti m' Jesus ky hadoo: —P'op Hagä Do ky n'aa edëng do õm, Simaw, Jonas t'aah. Õm wén ky n'aa kedëng, dooh aj'yy tado bä a hã metëëh do ta ti maher'oot doo. Ee, hỹ pong jé hawät do né tii, ta ti a hã metä wät doo.
Luke 2:14 in Nadeb 14 —Taw'ããts hẽ hỹ pong jé tak'ëp raweh'ëëh, tak'ëp rahyb n'aa jew'yyk P'op Hagä Doo. Badäk hahỹỹ bä, ta hã habong do hã, takamahǟn do hã, P'op Hagä Do anoo da h'yyb näw n'aa —näk mä ããs sa kyyh.
Luke 12:12 in Nadeb 12 P'op Hagä Do Sahee anoo da bë her'oot do pan'aa —näng mä Jesus.
Luke 21:15 in Nadeb 15 Ỹ anoo da bë hã bë er'oot do pan'aa. Tak'ëp da bë ỹ h'yy gan'yyh. Ti hyb n'aa bë majĩĩ dooh da bë rahaja bä, dooh d' sa kyy péh —näng mäh.
John 8:54 in Nadeb 54 Ti m' Jesus ky hadoo: —Daj ỹỹ hẽ ỹ kawehëë bä paawä, dooh taw'ããts hẽ tado bä ta tii. Ee, bë h'yy kaha'eeh bë hanäk doo, ti né ti ỹ taweh'ëëh.
John 14:26 in Nadeb 26 Bë masa n'aa, P'op Hagä Do Sahee, këh ỹỹ gó Ee P'op Hagä Do mejũũ doo, ti né da bë tama metëëk sahõnh hã. Sahõnh hẽ bë hã ỹ her'ood wät do paah, bë hyb n'aa newëë tan'oo bä bë hã.
John 16:3 in Nadeb 3 Ta ti hedoo do ramoo bong da, Ee daheeh ỹ ranahapäh do hyb n'aa sa h'yyb gó.
John 17:3 in Nadeb 3 Hahỹ hedëb had'yyt hadoo do rawén gadoo: Õm, jããm hẽ sét had'op doo, P'op Hagä Do heh'äät do rabahapäh do hyb n'aa. Jesus Kristo, mamejõ hyng do rabahapäh do hyb n'aa na-ããj né hẽ.
John 17:25 in Nadeb 25 Ee, baad had'op do had'yyt moo wät do õm. Badäk hahỹỹ hã dawëë a mahä̃nh habong doo, dooh né paawä õm rahapëë bä sa h'yyb gó, ỹ ti hapäh õm. B'ëëh hahỹ rahapäh ỹ mamejõ hyng doo.
John 20:17 in Nadeb 17 Ti m' Jesus ky hadoo ta hã: —Moo dëë manä hã ỹỹ —näng mäh. —Dooh Ee wë ỹ ewäd s'ëëg nä bä. Ahõm hä̃j haa hedo padëëk do sa wë. Hahỹỹ da maher'ood sa hã këh ỹ n'aa: “Ỹ asëëk Yp ỹ wë, bë Yb na-ããj, P'op Hagä Do ỹ h'yy kaha'eeh doo, bë h'yy kaha'eeh do wë”, tii da a kyyh —näng mä Jesus ta hã.
Acts 6:10 in Nadeb 10 Es-Tew mä raky hũũm paawä, dooh m' rahaja bä. Es-Tew P'op Hagä Do Sahee h'yy gan'yyh do hyb n'aa rawén nahajaa.
Acts 7:2 in Nadeb 2 Ti m' Es-Tew ky hadoo: —Wakãn haa, yp ỹ hyb n'aa hed'oo doo, bë maa newë këh ỹỹ —näng mäh. —P'op Hagä Doo, sahõnh hẽ sa bahä̃nh hadoo doo, kas'ee wät ër wahë makũ Abaraãm hã, Mesopotãm häd näng do häj n'aa bä Abaraãm bawät nä bä, Arãn panang hẽnh takahỹỹd gä do pooj jé.
Romans 1:28 in Nadeb 28 Tii d' had'yyt nado. Rakanarẽn do hyb n'aa P'op Hagä Do rabahapäh, ramakyys do hyb n'aa P'op Hagä Do hã ji hapäh doo, P'op Hagä Do ky n'aa ety däk tii, baad nadoo do rahyb n'aa newëë hyb n'aa, nu meby n'aa näng do ji moo nawät do ramoo bok hyb n'aa kä.
Romans 15:6 in Nadeb 6 sét hadoo doo me bë h'yyb, sét hadoo doo me bë kyyh, P'op Hagä Doo, ër Wahë N'aa Jesus Kristo Yb, bë j'aa etsë hyb n'aa kä.
1 Corinthians 2:8 in Nadeb 8 Dooh badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do sa wahë n'aa rah'yy genä bä ta ti P'op Hagä Do hajaa do hã. Ta hã rah'yy genä bä paawä, dooh paawä repëëm däg bä Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, kabaj'aa doo.
1 Corinthians 2:10 in Nadeb 10 Ti né hẽ ti ta ti ta Sahee me P'op Hagä Do metä wät paa ãã hã. Sahõnh hẽ P'op Hagä Do Sahee hag'ããs. P'op Hagä Do h'yyb ji nahapäh do sii hẽ taheg'ããs, tahapäh. Ti hyb n'aa tahajaa tametëëh ji hã.
1 Corinthians 12:8 in Nadeb 8 Ta see hã P'op Hagä Do Sahee anoo tak'ëp hajaa doo me ta wób tamaher'oot hyb n'aa. Ta see hã P'op Hagä Do Sahee anoo h'yy ganäng doo me ta wób tamaher'oot hyb n'aa.
1 Corinthians 14:6 in Nadeb 6 Ti hyb n'aa wakãn haa, bë wë ỹ kajaa bä, kyy wób me bë ỹ maher'ood bä paawä, nyy d' paawä bë tamasa tii? Dooh paawä bë tamasaa bä. Hã ỹ P'op Hagä Do metëëh doo, ji hajaa do ky n'aa, P'op Hagä Do ky n'aa, ji ma metëëk do ky n'aa bë ỹ maher'oot do na-ããj hẽ, ti bë tamasa.
2 Corinthians 12:1 in Nadeb 1 Dooh né paawä ỹ genaag bä, ahõm nä ỹ h'yy kasab'ee do ran'oo bä, daap né paawä ti ta tii. Bë ỹ maher'oot hỹỹ kä s'ëëh hadoo do Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do anoo do hã ỹỹ. Bë ỹ maher'ood kän na-ããj hẽ hã ỹ tametëëh doo.
Ephesians 1:3 in Nadeb 3 Taw'ããts hẽ ji j'aa etsë P'op Hagä Doo, ër Wahë N'aa Jesus Kristo h'yy kaha'eeh doo, ta Yb. Ti né ta ti tabag'ããs doo bä ër taky n'aa edëng do sahõnh hẽ baad hadoo doo me, hỹ pong jé hana doo me, badäk hahỹỹ bä naa nadoo doo me. Ër taky n'aa edëng, Kristo hã ër h'yy kata däk tabanoo do hyb n'aa.
Ephesians 3:5 in Nadeb 5 P'ooj ub, ji wahë makũũ hã dooh P'op Hagä Do metä bä paa nyy da tah'yyb däng tabad'oo doo, da hẽ ta Sahee me Jesus mejũũ do sa hã, ta ky n'aa rod sa hã na-ããj hẽ tametëëh do pénh. Tsyt hẽ ta wë tasëëw hõm do sa hã tametä kän.
Ephesians 3:18 in Nadeb 18 sahõnh hẽ P'op Hagä Do karapee wób sa sii baad bë h'yy kadaw'uuh hyb n'aa tak'ëp baad had'op ji Kristo kamahä̃n do hã.
Colossians 1:9 in Nadeb 9 Ti hyb n'aa, bë ky n'aa ãã ky n'aa napäh bä, ãã du doo paa P'op Hagä Do hã ãã ky n'aa etsẽẽ bë hyb n'aa. Dooh ãã eréd bä bë hyb n'aa ãã ky n'aa etsẽẽ doo. Ãã etsẽẽ P'op Hagä Do hã ta Sahee hã hana do ji hapäh doo me, ta Sahee hã hana do ji h'yy ganäng doo me na-ããj hẽ bë tah'yy gan'yyh takarẽn do hã, baad bë bahapäh hyb n'aa.
Colossians 2:2 in Nadeb 2 Tii d' ỹ wén d'oo, ỹ karẽn rah'yy kej'oonh. Ỹ karẽn kamahä̃n gó séd rah'yyb hedoo. Tii d' ỹ wén d'oo na-ããj hẽ, baad rah'yy kadaw'uuh hyb n'aa pooj jé ji nahapäh do P'op Hagä Do h'yyb däng do hã. Ỹ karẽn baad rabahapäh ta tii. Baad ỹ karẽn Kristo rabahapäh, ỹ hanäng doo.
2 Timothy 2:25 in Nadeb 25 Taw'ããts hẽ kaja hẽ denaa hẽ rama metëëk sa hã ganen'aak doo. Nepäh P'op Hagä Do h'yyb wareem bä, baad hadoo do ky n'aa rabahapäh, raky daheeh hyb n'aa.
Titus 1:1 in Nadeb 1 Ỹ Paw-Ro, P'op Hagä Do karom seeh, Jesus Kristo mejũũ do see ỹ ti hỹỹh. Ỹ Jesus mejũũ ỹ masa P'op Hagä Do asëëw bong doo, baad ta hã rah'yy ka'eeh hyb n'aa, baad hadoo do ky n'aa P'op Hagä Do karẽn doo da ji bawät hanoo doo, rabahapäh hyb n'aa.
James 2:1 in Nadeb 1 Wakãn haa, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã, tak'ëp ji weh'ëëh do hã bë h'yy ka'eeh do hyb n'aa, bë asëëw manä bë gadoo do sa mahang.
James 3:17 in Nadeb 17 Ji hajaa do hỹ pong jé hana doo, ta ti anoo ji hã baad had'op do ji h'yyb tym. H'yyb nyyw gó ji bawät sahõnh hẽ sa wë tan'oo bä tii. Dooh h'yy gaẽẽj me ta wób ji gado tan'oo bä. Ta wób her'oot do baad ji maa newëë ta ti an'oo bä. Ta wób ji t'yyd mehĩĩn had'yyt hẽ, baad hadoo do ji moo wäd had'yyt hẽ ta wób hã tan'oo bä. Séd gó ji gadoo ta wób tan'oo bä. Dooh ji h'yyb ji jejën bä tan'oo bä na-ããj né hẽ.
2 Peter 1:3 in Nadeb 3 Ta hejój me P'op Hagä Do an'oo däk ër hã sahõnh hẽ baad hadoo doo, ji bahajaa hyb n'aa papuuj gó, takarẽn doo da ji bawät hyb n'aa. Ta ti tawén n'oo däk ër hã, Kristo, ër tanaëëj wät do ër hapëë däg kän do hyb n'aa ër h'yyb gó. Ta kabaj'aa doo me, tak'ëp taky enyym doo me ër tanaëëj wät ta karapee ër bahadoo hyb n'aa.
2 Peter 3:18 in Nadeb 18 Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do kyyh hã bë hyb n'aa matakä had'yyt hẽ, Jesus Kristo, ër Wahë N'aa, ër h'yyb tym dëëb bë wë taky enyym do takahũũm had'yyt hẽ hyb n'aa, baad Kristo bë bahapäh hyb n'aa na-ããj hẽ bë h'yyb gó. Taw'ããts hẽ ti né hẽ ji j'aa etsëë had'yyt hẽ! Ỹỹ. Tii d' né hẽ. Taw'ããts hẽ. Jããm hẽ kä.
1 John 2:3 in Nadeb 3 P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do ji ky daheeh do hã ji bahapäh P'op Hagä Do ji hapëë däg bä ji h'yyb tym gó.
Revelation 7:12 in Nadeb 12 Hahỹỹ da sa kyyh: “Ỹỹ. Tii d' né hẽ. Taw'ããts hẽ! Õm, P'op Hagä Doo, ãã h'yy kaha'eeh doo, õm ãã j'aa etsëë had'yyt hẽ, õm ãã hyb n'aa jewyyg had'yyt hẽ. Tak'ëp mahajaa do a h'yyb gó tabawäd had'yyt hẽ. A wë ãã tsebee had'yyt hẽ sahõnh hẽ ãã hã mabanoo do hyb n'aa. Õm ãã wehëë had'yyt hẽ. Sahõnh hẽ bagãã had'yyt do õm. Tak'ëp mabahejooj had'yyt hẽ! Ỹỹ. Tii d' né hẽ. Taw'ããts hẽ!”, näk sa kyyh.