Acts 24:25 in Nadeb 25 Ti m' Paw-Ro baher'oot bä baad ub ji bawät do ky n'aa, ji h'yy keb'aah do ky n'aa, ta jawén ji P'op Hagä Do ky n'aa etyy do ky n'aa na-ããj hẽ, Peris eỹỹm wät mäh. Ti m' taky hadoo: —Jããm hẽ dó. Ahõm nä. Ỹ karẽn bä, ỹ mejũũ da õm ranaëënh p'aa hẽnh —näng mä ta kyyh Paw-Ro hã.
Other Translations King James Version (KJV) And as he reasoned of righteousness, temperance, and judgment to come, Felix trembled, and answered, Go thy way for this time; when I have a convenient season, I will call for thee.
American Standard Version (ASV) And as he reasoned of righteousness, and self-control, and the judgment to come, Felix was terrified, and answered, Go thy way for this time; and when I have a convenient season, I will call thee unto me.
Bible in Basic English (BBE) And while he was talking about righteousness and self-control and the judging which was to come, Felix had great fear and said, Go away for the present, and when the right time comes I will send for you.
Darby English Bible (DBY) And as he reasoned concerning righteousness, and temperance, and the judgment about to come, Felix, being filled with fear, answered, Go for the present, and when I get an opportunity I will send for thee;
World English Bible (WEB) As he reasoned about righteousness, self-control, and the judgment to come, Felix was terrified, and answered, "Go your way for this time, and when it is convenient for me, I will summon you."
Young's Literal Translation (YLT) and he reasoning concerning righteousness, and temperance, and the judgment that is about to be, Felix, having become afraid, answered, `For the present be going, and having got time, I will call for thee;'
Cross Reference Matthew 14:5 in Nadeb 5 Eróts karẽn né paawä m' tadaj'ëëp Jowãw, tajeỹỹm mä hajõk doo. Hajõk do tawén jeỹỹm, P'op Hagä Do ky n'aa rod ti Jowãw sa hã.
Matthew 22:5 in Nadeb 5 —Tii bä, rapanäg né paawä, dooh rah'yy kap'eed bä. Kats'yyt do paa ah'ũũm ta s'ee hẽnh. Ta joom banäng hẽnh ta see bahõm, tamoo wät doo hẽnh ta see bahõm.
Matthew 25:1 in Nadeb 1 Ti m' Jesus ky hadoo ẽnh: —Hahỹ panyyg ky n'aa hadoo hỹ pong jé hawät do bag'ããs do ky n'aa Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do matëëh noo gó: Atsëm ji moo sahõnh hẽ maruus rabahõm sa najiis patug pan'aa hã rakataa hyb n'aa ta ỹỹm pan'aa tabehëën hẽnh. Sa moo gó sa bag rapatsëë.
Matthew 25:31 in Nadeb 31 Ti m' Jesus ky hadoo ẽnh: —Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Doo, ta kabaj'aa doo gó, ta bag tak'ëp gabarëëh doo gó sahõnh hẽ ããs sa daheeh tabahyng bä kä, sa wahë wahë tyng n'aa jó, tsyt hẽ kasëëw däk do tyng n'aa jó tabasooh da.
Mark 6:18 in Nadeb 18 Ti hyb n'aa m' Jowãw ky hadoo paa ta hã: —Dooh P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do an'oo bä magat'ëë bä a hỹỹj ỹỹm.
Luke 13:24 in Nadeb 24 —Noo nad'ëëd its do hadoo hỹ pong jé ji bajëë suun doo. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ tak'ëp bë hyb n'aa eréd manäh, bë bahajaa hyb n'aa bë bajëng do t'ĩĩ hẽnh. Ta jawén, hajõk né paawä da karẽn hajëë p'ëë, dooh da rahaja wäd bä.
Luke 17:26 in Nadeb 26 P'ooj ub, Nowéh häd näng do hawät noo gó habong doo da né da rababok da ỹỹh, Aj'yy Hadoo Do Hỹ Pong Jé Hana Do kajaa do pooj jé.
John 16:8 in Nadeb 8 Takajaa bä kä, badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do hã baad tametëëh ta s'ee hẽnh rahyb n'aa newëë nesaa do ramoo bok do hã. Tametëëh da ta s'ee hẽnh rahyb n'aa newëë baad had'op do hã. Tametëëh da ta s'ee hẽnh rahyb n'aa newëë sa hã P'op Hagä Do ky n'aa etyy do hã sa mo haj'aa p'ãã.
Acts 2:37 in Nadeb 37 Ti m' kat'aa do ramaa napäh bä m' Peed kyyh, tak'ëp mä rah'yy ketón bong. Ti m' rabeaanh Peed sa hã: —Wakãn haa, —näk mäh —nyy da ër bad'oo hỹỹ kä?
Acts 9:6 in Nadeb 6 —As'ëëg g'ëëd! Ahõm nä panang hẽnh. T'ĩĩ hẽnh rabaher'oot a hã nyy da mabad'oo do pan'aa —näng mä Jesus kyyh.
Acts 10:42 in Nadeb 42 Ti m' taky hadoo ẽnh: —Ãã tamejũũ ta ky n'aa ãã baher'oot hyb n'aa ta wób sa hã. Ãã tamejũũ ãã maher'oot hyb n'aa, ti né hẽ ti sahõnh hẽ hedëp doo, dejëp do paa na-ããj hẽ sa ky n'aa etyy n'aa P'op Hagä Do an'oo bä.
Acts 16:29 in Nadeb 29 Ti m' aj'yy betsẽẽ ta bag, ti m' tawaj'aa suun, ti m' ahyy häng ta taron nu paa me Paw-Ro Siras sa wë.
Acts 17:2 in Nadeb 2 Ti m', t'ĩĩ hẽnh Paw-Ro rabahõm Judah buuj rakamehehãk do hã, rabahed'oo doo da. Tamawoob hẽ Saab noo gó P'op Hagä Do kyy kerih do paa hã Paw-Ro metëëh sa hã, Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Do ky n'aa. Tamaher'oot mäh, tametëëh Kristo dajëp né hẽ, ganä wät né hẽ tadajëp jawén paa bä, ta ky n'aa kerih däk doo da né hẽ. Ti m' taky hadoo: —Jesus, ta ky n'aa ỹ her'oot do bë hã, ti né hẽ Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo —näng mäh.
Acts 17:13 in Nadeb 13 Ti m' Judah buuj Jesus hã h'yy kana'eeh doo, panang Tesaronika habong doo, raky n'aa napäh bä Paw-Ro her'oot do P'op Hagä Do ky n'aa Bereja däg bä, Bereja hẽnh rabana. Ti m' radu n'aa Bereja buuj rakamaj'ĩĩ hyb n'aa Paw-Ro sa wë.
Acts 17:32 in Nadeb 32 Ti m' ganä wät do ky n'aa ramaa napäh bä tadajëp jawén paawä, ta wób raky n'aa ej'ees mä Paw-Ro. Ta wób kä raky hadoo: —Taw'ããts hẽ. Jããm hẽ dó —näk mäh. —Ãã karẽn ta jawén ãã mamaher'oot p'aa hẽnh ta ti ky n'aa —näk mäh.
Acts 24:15 in Nadeb 15 Hã ỹ kamaj'ĩĩ do ragada do hadoo né hẽ ỹ gada dejëp do ragenä bong doo, P'op Hagä Do mo haj'aa. P'op Hagä Do karẽn doo da habong do paah, baad nabok do paa na-ããj hẽ da ãã gada ragenä bong doo.
Acts 24:26 in Nadeb 26 Peris karẽn paawä Paw-Ro anoo dajẽẽr ta hã, taberéd hõm hyb n'aa. Ti hyb n'aa m' hajõõ nuu me tanaëënh ta wë Paw-Ro sii taber'oot hyb n'aa.
Acts 26:28 in Nadeb 28 Ti m' Agaripa ky hadoo: —Nayyw hẽ med'oo g'eeh mahajaa ỹ mah'yyb tatug bä Kristo hã h'yy ka'eeh do see ỹ bahado däk hyb n'aa? —näng mäh.
Romans 2:16 in Nadeb 16 Ta tii d' tabawät sahõnh hẽ ji h'yyb gó ji jejën do paa Kristo Jesus metyy noo gó, P'op Hagä Do ky gabuuj gó. Tii da né da tabahadoo, ta ky n'aa hanäm do ỹ maher'ood hõm do hã metëëh.
Romans 3:19 in Nadeb 19 Hỹỹ kä, ër hapäh hahỹỹh: Sahõnh hẽ né hẽ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do her'oot doo, ta kyyh her'oot doo, ta ky n'aa jaw'yyk do gado däk do sa hã né hẽ ti tabaher'oot, Judah buuj hã ti tabaher'oot. Tii d' tawén hadoo, bag hẽnh sahõnh hẽ rababë däk hyb n'aa da P'op Hagä Do matym gó. Dooh da sa kyy péh. Sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do ky n'aa etyy da.
Romans 12:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa kä wakãn haa, P'op Hagä Do ër tat'yyd mehĩĩn do hyb n'aa, tak'ëp ỹ betsẽẽ bë kan'oo däk hyb n'aa P'op Hagä Do hã, ta wë bë baboo had'yyt hẽ hyb n'aa. Taw'ããts hẽ tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh, tagen'aak doo da bë babok. Tii da né hẽ P'op Hagä Do ji hyb n'aa jewyyg heh'äät doo. Tii da né hẽ ta Sahee karẽn P'op Hagä Do ji hyb n'aa jaw'yyk.
Romans 14:12 in Nadeb 12 Ti hyb n'aa kä, ër sahõnh hẽ, sét ken'yyh da P'op Hagä Do hã ër da kaner'oot ër babok do paa hã.
1 Corinthians 4:5 in Nadeb 5 Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do kajaa do pooj jé, dooh bë h'yy kajäg bä baad tado bä, baad tanado bä ta wób moo bok doo. Kristo kajaa bä kä tametëëh da sahõnh hẽ ji h'yyb gó kejën doo. Tametëëh da na-ããj hẽ ji hyb n'aa newëë do paa hã. Ti noo gó, sa hã tahapäh do pénh P'op Hagä Do j'aa etsë da sahõnh hẽ sa hã kä.
1 Corinthians 14:24 in Nadeb 24 Jesus hã h'yy kana'eeh doo, nahapäh do na-ããj tajëë suun bä P'op Hagä Do ky n'aa sahõnh hẽ rer'ood nuuj jé, kametä däk tii bä ta hã nesaa do ta h'yyb tym gó hanäng doo. Ky n'aa kety däk tii bä sahõnh hẽ bë her'oot do hyb n'aa.
2 Corinthians 5:10 in Nadeb 10 Tagen'aak do hã ër wén h'yyb padäg had'yyt hẽ, ër sahõnh hẽ ër da kametä däk do hyb n'aa Kristo matym gó ër taky n'aa etyy hyb n'aa, ji gadoo hyb n'aa badäk hahỹỹ hã ër babok nä bä baad hadoo do ji moo wäd wät do mabaj, baad nadoo do ji moo wäd wät do säm na-ããj hẽ.
2 Corinthians 6:2 in Nadeb 2 Tii da ỹ wén her'oot, hahỹỹ da ta kyy kerih doo gó P'op Hagä Do her'oot do hyb n'aa: “Õm ỹ gadoo do noo gó kajaa bä kä, ỹ maa newë wät maky n'aa etsẽẽ doo. Õm ỹ bed'ëëp do noo gó kajaa bä kä, ỹ masaa wät õm.” Bë maa newë baad ub! Da hẽ né kä ji tagadoo do noo gó kä. Da hẽ né kä ji tabed'ëëp do noo gó kä.
Galatians 3:22 in Nadeb 22 Dooh né hẽ tahaja bä ta tii. P'op Hagä Do kyy kerih do her'oot, nesaa do ji h'yyb gó ji karẽn do ji hã tamejõ had'yyt hẽ. Ti hyb n'aa, jããm hẽ Jesus Kristo hã ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa ji gadoo P'op Hagä Do ky n'aa enooh doo.
Galatians 5:23 in Nadeb 23 kaja hẽ denaa hẽ ji h'yyb ji mahũũm do ji da hadoo do wë, ji h'yyb ji meduuk do na-ããj hẽ. Dooh ky n'aa jaw'yyk pé ta ti hedoo do meduuk péh.
2 Thessalonians 1:7 in Nadeb 7 Bë hã kä, da hẽ baad nadoo do hah'oop doo, baad bë babok da tan'oo bä. Ti hadoo tabanoo da ãã hã na-ããj hẽ. Tii d' tabad'oo da Jesus, ër Wahë N'aa bahyng noo gó ta ããs tak'ëp haj'ap do sii hẽ hỹ pong jé naa tëëg hõõ mahang.
2 Timothy 4:1 in Nadeb 1 Kristo Jesus matëëh bä kä taky n'aa etyy da sahõnh hẽ badäk hahỹỹ hã habong doo, hedëp doo, dejëp do na-ããj hẽ. Ti awät do hyb n'aa, tadu doo do hyb n'aa tabag'ããs doo, P'op Hagä Do matym gó, Kristo Jesus matym gó na-ããj hẽ õm ỹ mejũũ hahỹỹh:
Titus 2:11 in Nadeb 11 Ta ti ỹ wén erih, tak'ëp P'op Hagä Do ky enyym ji hã tametëëh, nes'aa né hẽ paawä ji. Ti hyb n'aa, sahõnh hẽ badäk hahỹỹ bä habong do ta hã h'yy ka'eeh do tabed'ëëp nesaa do mahä̃nh, hỹ pong jé ta pa rababok hyb n'aa.
Hebrews 3:7 in Nadeb 7 Ti hyb n'aa, P'op Hagä Do kyy kerih do hã ta Sahee her'oot doo da: “Da hẽ, P'op Hagä Do kyyh bë maa napäh bä,
Hebrews 3:13 in Nadeb 13 Taw'ããts hẽ bë sahõnh hẽ bë h'yyb enäw bë da hadoo doo, da hẽ ji P'op Hagä Do bats'yyt nä bä, bë see ta h'yyb baa mahä̃nh nesaa do tamoo wät do ta hã wadii do hyb n'aa.
Hebrews 4:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa, tanahänh nä do hyb n'aa ji P'op Hagä Do ky n'aa enooh doo, tabenäm doo bä ji h'yyb tym kameh'ããk doo, taw'ããts hẽ h'yyb eỹỹm doo me baad ër hyb n'aa matakëë, bë see nes'õõs hyb n'aa tii.
Hebrews 4:11 in Nadeb 11 Ti hyb n'aa kä, taw'ããts hẽ tak'ëp ër hyb n'aa tam'aah ji h'yyb tym kameh'ããk do P'op Hagä Do ky n'aa enooh do ër gadoo hyb n'aa, nabuj keh'ũũm doo, ky nadah'eeh doo, p'ooj ub habong doo da ër nabok hyb n'aa.
Hebrews 6:2 in Nadeb 2 ji nu kemuun do ky n'aa hedoo doo, sa wahë n'aa sa moo radatoonh do sa nu gad'oo bä ky n'aa hedoo doo, dejëp do ragenä bong do ky n'aa hedoo doo, h'yy kana'eeh do P'op Hagä Do ky n'aa ety had'yyt hẽ do ky n'aa hedoo do na-ããj hẽ. Ër hapëë däk né hẽ sahõnh hẽ ta tii.
Hebrews 9:27 in Nadeb 27 Sahõnh hẽ ji, sét nuu me né hẽ ji dajëp. Ji dajëp jawén paa bä kä P'op Hagä Do ky däng da nyy da ji tabad'oo, baad tado bä, baad tanado bä.
Hebrews 12:21 in Nadeb 21 Tak'ëp mä ta ä̃m n'aa näng Mosees hapäh doo. Ti hyb n'aa m' taky hadoo: “Tak'ëp ỹ kajajãn ta ä̃m n'aa hã”, näng mäh. Ti hadoo paa sa hã.
James 2:19 in Nadeb 19 Jããm hẽ sét ub né hẽ P'op Hagä Doo, maky daheeh, mahanäng? Taw'ããts hẽ né paawä ta tii, karap'aar h'yyb nesaa do na-ããj né hẽ rahapäh tii. Ti hadoo né hẽ, kajajãn bong P'op Hagä Do rajeỹỹm do hyb n'aa.
James 4:13 in Nadeb 13 Bë maa newë hahỹỹ da her'oot doo: “Ãã d' ah'ũũm, jati ãã bahõm panang hẽnh. Sét ta baab ãã tab'ëës t'ĩĩ hẽnh ãã es'ëëm ãã dajẽẽr enäh hyb n'aa.”
1 Peter 3:15 in Nadeb 15 Taw'ããts hẽ Kristo bë hyb n'aa jew'yyk bë h'yyb gó. Ti né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do sahõnh hẽ hag'ããs doo. Taw'ããts hẽ bë maher'ood had'yyt hẽ sahõnh hẽ sa hã, h'ëëd hyb n'aa Kristo hã bë h'yy kasadä, reaaj bä bë hã.
1 Peter 4:4 in Nadeb 4 Hỹỹ kä, rahapäh do hyb n'aa dooh ta tii da sa sii bë aboo boo bä, bë rahyb n'aa meuunh, bë raky n'aa rejãã.
2 Peter 1:6 in Nadeb 6 Taw'ããts hẽ bë h'yyb bë mesoo, bë h'yyb karẽn do jawén bë nabok hyb n'aa. Taw'ããts hẽ h'yy ganajëng doo me bë baboo had'yyt hẽ. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do karẽn doo da bë babok.
1 John 3:7 in Nadeb 7 Ti hyb n'aa, tah haa hedoo doo, bë hyb n'aa matakä bë ranawadii hyb n'aa. Baad hadoo do moo heb'ooh doo, baad had'op do né hẽ tii, Kristo baad had'op do hadoo.
1 John 3:10 in Nadeb 10 Hahỹỹ hã ji hapäh P'op Hagä Do taah, ji hapäh na-ããj né hẽ Dijab karapee: Baad hadoo do moo nawät doo, ta da hadoo do Jesus hã h'yy ka'eeh do kamanahä̃n doo, dooh P'op Hagä Do t'aah tado bä.
Revelation 20:11 in Nadeb 11 Tii bä ỹ hapäh tabag'ããs do tyng n'aa haeh doo, hawak doo, ta jó hasooh do na-ããj hẽ. Ta jasooh do matym gó hanäng do paa badäk hahỹỹh, wë na-ããj hẽ bedo bong.