Acts 24:14 in Nadeb 14 Hỹỹ kä, dooh ỹ ky n'aa jejën bä, ỹ hyb n'aa jaw'yyk né hẽ P'op Hagä Doo, ãã wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo. Ta tyw n'aa papuuj P'op Hagä Do wë ky n'aa ỹ ky daheeh. Ta wób wë ãã h'yy kawareem hõm ramaneëëj né paawä ta tyw n'aa papuuj, sahõnh P'op Hagä Do kyy kerih do ỹ ky daheeh. P'op Hagä Do ky n'aa rod rerih doo, Mosees ky n'aa jaw'yyk do ỹ ky daheeh.
Other Translations King James Version (KJV) But this I confess unto thee, that after the way which they call heresy, so worship I the God of my fathers, believing all things which are written in the law and in the prophets:
American Standard Version (ASV) But this I confess unto thee, that after the Way which they call a sect, so serve I the God of our fathers, believing all things which are according to the law, and which are written in the prophets;
Bible in Basic English (BBE) But this I will say openly to you, that I do give worship to the God of our fathers after that Way, which to them is not the true religion: but I have belief in all the things which are in the law and in the books of the prophets:
Darby English Bible (DBY) But this I avow to thee, that in the way which they call sect, so I serve my fathers' God, believing all things which are written throughout the law, and in the prophets;
World English Bible (WEB) But this I confess to you, that after the Way, which they call a sect, so I serve the God of our fathers, believing all things which are according to the law, and which are written in the prophets;
Young's Literal Translation (YLT) `And I confess this to thee, that, according to the way that they call a sect, so serve I the God of the fathers, believing all things that in the law and the prophets have been written,
Cross Reference Matthew 7:12 in Nadeb 12 —Ti hyb n'aa kä, sahõnh hẽ bë bad'oo do hã, bë moo boo ta wób sa hã baad hadoo doo, bë karẽn do bë hã ramoo bok doo. Tii d' tahanäng pé P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do hã, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong do hã kerih doo —näng mä Jesus.
Matthew 10:32 in Nadeb 32 —Këh ỹ n'aa najejën pé ta wób sa hã, ỹ na-ããj hẽ dooh ỹ ky n'aa jejën bä ta tii, Ee hỹ pong jé hawät do matym gó.
Matthew 22:40 in Nadeb 40 —Ji kamahǟn do hã tabana né hẽ sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk doo, P'op Hagä Do ky n'aa rod raher'oot do paa na-ããj né hẽ —näng mä Jesus.
Luke 16:16 in Nadeb 16 Ti m' Jesus ky hadoo: —Jowãw nu gahem'uun do kajaa do pooj jé, Mosees ky n'aa jaw'yyk doo, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerih do paa kametëëk paah. Hỹỹ kä, P'op Hagä Do bag'ããs do ky n'aa hanäm do kamet'ëëg däg kän. Hajõk tak'ëp rah'yyb hedoo, P'op Hagä Do bag'ããs do karapee rabahadoo hyb n'aa.
Luke 16:29 in Nadeb 29 Tii bä Abaraãm ky hadoo: “Dooh. Ti anäng Mosees erii wät do paah, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong do paah. Taw'ããts hẽ ti né ramaa newë raner'oot bä. Tii hã rapanyyg enä kän”, näng Abaraãm.
Luke 24:27 in Nadeb 27 Ti m' Jesus ma met'ëëg wät mä sa hã sahõnh hẽ ta ky n'aa, P'op Hagä Do kyy kerih do hã hanäng doo. Mosees erii wät do hã tadu doo ta ky n'aa tama metëëk doo. Sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong do ta ky n'aa, Jesus her'oot né m' tii kä.
Luke 24:44 in Nadeb 44 Ti m' taky hadoo sa hã: —Bë mahang ỹ bawät nä bä, ỹ dajëp do pooj jé, “Kametä däk da hã ỹ sahõnh hẽ këh ỹ n'aa Mosees erii wät do paah, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong do paah, Saaw-Mo hã kerih do na-ããj hẽ”, bë ỹ maher'ood bong paah —näng mäh.
John 1:45 in Nadeb 45 Ti m' aj'yy seeh, Natanajéw häd näng do hã Pirip kataa. Ti m' taky hadoo ta hã: —Ãã awyyd kän Mosees erii wät do paa gó kaher'oot doo kä, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerii bong do paa gó kaher'oot do na-ããj hẽ —näng mäh. —Jesus né ti ta tii, Nasaréh häd näng do panang hẽnh naa, Joséh t'aah —näng mä Pirip Natanajéw hã.
John 5:39 in Nadeb 39 Baad né paawä bë ma kametëëk P'op Hagä Do kyy kerih do hã. Tii d' bë wén ma kametëëk, tii hã bë aw'yyt bë ed'oo bë edëb had'yyt do P'op Hagä Do wë. Hajõõ nuu me né hẽ bë ner'ood paawä, dooh bë h'yy ganyy bä këh ỹ n'aa hã ta hã taher'oot do hã!
Acts 3:13 in Nadeb 13 —P'op Hagä Doo, Abaraãm, Isak, Jakóh rah'yy kaha'eeh doo, ër wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo, ti hanoo tak'ëp Jesus kawehëë däk hyb n'aa. Ti né hẽ bë an'oo däk paa ta wób sa moo gó tadajëp hyb n'aa. Baad né paawä Pirato beréd hõm tabahõm, bë ty n'aa ges'yyk.
Acts 3:22 in Nadeb 22 Hahỹỹ da m' taky n'aa enooh do Mosees her'oot do hã: “P'op Hagä Do ky n'aa rod ỹ hadoo doo da Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, P'op Hagä Do bë h'yy kaha'eeh do an'oo bä bë mahang ganyyh da. Bë ky dahé da ta kyyh taher'oot doo.
Acts 5:30 in Nadeb 30 —P'op Hagä Doo, ër wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo, Jesus ganä wät dejëp do sa mahang tan'oo bä. Ti d' né hẽ Jesus bë epëëm däk do paa b'aa kajatsëk do hã.
Acts 7:32 in Nadeb 32 “Ỹ né hẽ P'op Hagä Doo, a yb h'yy kaha'eeh doo. Ỹ né hẽ P'op Hagä Doo, Abaraãm, Isak, Jakóh rah'yy kaha'eeh doo”, näng mäh. Mosees kajajãn wät mä tak'ëp tabeỹỹm wät do hyb n'aa. Dooh tahegãã bä t'ĩĩ hẽnh, eỹỹm wät do hyb n'aa m'.
Acts 9:2 in Nadeb 2 tetsẽẽ rerih do raky n'aa jaw'yyk doo, tabahõm hyb n'aa panang Damas-Ko häd näng doo hẽnh. T'ĩĩ hẽnh takarẽn paawä tametëëh kerih doo, tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot do yt hã, tamoo mesoo hyb n'aa paawä, tamanaa hyb n'aa paawä Jesus hã h'yy ka'eeh do Jerusarẽnh hẽnh. Takarẽn paawä tamanaa ajyy ỹỹj sii hẽ.
Acts 10:43 in Nadeb 43 Sahõnh hẽ P'op Hagä Do ky n'aa rod raher'ood wät paa ta ky n'aa. Hahỹỹ da raher'oot doo: Jé ta hã h'yy ka'eeh do sa h'yyb tym gó hanäng do nesaa do P'op Hagä Do awug hõm da, sa hyb n'aa Jesus dajëp do hyb n'aa.
Acts 13:15 in Nadeb 15 Ti m' tób yt hã kat'aa do see taner'oot mä P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do kerih do bód, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerih do bód na-ããj hẽ. Taner'ood wät do jawén paa bä, tób sa wahë n'aa rabats'yyt Paw-Ro raher'oot hyb n'aa rakarẽn bä. Hahỹỹ da m' sa kyyh: —Ãã wakããn —näk mäh. —Tanyy bä bë wë bë her'oot pé babä hat'oonh do ratsebé hyb n'aa, bë her'ood —näk mäh.
Acts 19:9 in Nadeb 9 Ti m' sa mahang ti abong nabuj keh'ũũm doo. Dooh m' rakarẽn bä raky dahé bä Jesus ky n'aa. Ti m' ta wób maa napäh bä, raky n'aa rejãã Jesus ky n'aa, papuuj hadoo do ky n'aa Paw-Ro her'oot doo. Ti m' Paw-Ro ahõm sa mahä̃nh. Ti m' tatsyyd h'ũũm Jesus hã h'yy ka'eeh doo, tób Tirãn häd näng do yd ma mehetëk doo hẽnh. T'ĩĩ hẽnh tabaher'ood had'yyt hẽ sa hã Jesus ky n'aa.
Acts 19:23 in Nadeb 23 Ti m' ti noo gó Epeso bä hajõk kamaj'ĩĩ Jesus ky n'aa hyb n'aa.
Acts 22:14 in Nadeb 14 Ti m' taky hadoo ẽnh hã ỹỹ: “P'op Hagä Do ër wahë makũ rah'yy kaha'eeh doo, ti né hẽ hasëëw wät õm, mabahapäh hyb n'aa takarẽn doo, mabahapäh hyb n'aa P'op Hagä Do karẽn doo da hawät doo, mamaa napäh hyb n'aa ta ti ta kyyh.
Acts 24:5 in Nadeb 5 Gëët hahỹ aj'yy, kamaj'ĩĩ do du na do tii, ãã hã. Jé pad'yyt hẽ badäk hahỹỹ bä Judah buuj rakamaj'ĩĩ sa hã hẽ tan'oo bä. Aj'yy Nasaréh buuj ky s'ũũt doo, ta wób sa wë h'yy kawereem hõm do sa wahë n'aa see hahỹỹh.
Acts 24:22 in Nadeb 22 Ti m', baad Peris ky n'aa napäh né hẽ Jesus ky n'aa, ta tyw n'aa papuuj ramaneëënh doo. Paw-Ro her'oot do jawén paa bä taky hadoo: —Jããm hẽ dó —näng mäh. —Warahén sa wahë n'aa Risijas häd näng do kajaa bä, ỹ baher'oot da nyy da ỹ bad'oo õm raky n'aa tapaa do hã —näng mä Peris kyyh.
Acts 26:6 in Nadeb 6 Hỹỹ kä hã ỹ raky n'aa etyy, ỹ gada do hyb n'aa ër wahë makũũ hã P'op Hagä Do ky n'aa enooh doo.
Acts 26:22 in Nadeb 22 Ti hadoo né hẽ ỹ P'op Hagä Do masaa had'yyt hẽ, da hẽ na-ããj hẽ. Ti hyb n'aa né hẽ babä ỹ wén gëët, ta ky n'aa ỹ baher'oot hyb n'aa ky n'aa etsëëh do sa hã, ky n'aa netsëëh do sa hã na-ããj hẽ. Dooh P'op Hagä Do ky n'aa rod makũ rer'oot do paa bahä̃nh, Mosees her'oot do paa bahä̃nh ỹ her'ood bä.
Acts 26:27 in Nadeb 27 Ti m' Paw-Ro beaanh Agaripa hã: —Maky daheeh P'op Hagä Do ky n'aa rod n'aa raher'oot do paah? —näng mäh. —Maky daheeh né hẽ, hã ỹỹ —näng mäh.
Acts 28:23 in Nadeb 23 Ti m' raky kajäg däk Paw-Ro her'oot do pan'aa hã. Raky kajäk do noo gó hajõk mä kat'aa Paw-Ro hagä hẽnh. Tabaher'oot bä, bäp paa tadu doo, tug bä taky keréd hõm mäh. Taher'oot mä sa hã ji P'op Hagä Do bag'ããs do ky n'aa. Baad ub mä tabaher'oot sa hã. Mosees erii wät do paa mahang, P'op Hagä Do ky n'aa rod rerih do paa mahang na-ããj hẽ taner'oot sa hã, Jesus né hẽ P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo, raky daheeh hyb n'aa.
Romans 3:21 in Nadeb 21 Hỹỹ kä P'op Hagä Do metä däk nyy da ji hajaa baad ji bahado däk ta matym gó. Mosees ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do ji ky daheeh do hyb n'aa nado tii. Ti hadoo né hẽ, Mosees ky n'aa jaw'yyk doo, P'op Hagä Do ky n'aa rod p'ooj ub habong do na-ããj hẽ, raher'oot paa ta ti ky n'aa hã.
1 Corinthians 11:19 in Nadeb 19 (Dooh ji ky sëëw its bä! Taw'ããts hẽ bë h'yy ketyn hõm, P'op Hagä Do matym gó baad hadoo do bë mahang habong do rakametä däk hyb n'aa.)
Galatians 5:20 in Nadeb 20 Kabarii hã rah'yy ka'eeh, raweh'ëëh. Ramehëm. H'yy gaẽẽj gó rababok, ky ked'aak, ta wób hã rah'yy kajew'ëës. Nayyw hẽ rakawajããn. Ta wób sa bahä̃nh rakarẽn ranu gapad'ëëk, dooh rakarẽn bä séd rah'yyb hedo bä ta wób sa hã.
2 Timothy 1:3 in Nadeb 3 P'op Hagä Do wë ỹ h'yy gadajang a hyb n'aa. P'op Hagä Do wë ỹ moo wät hëp ỹ hanäm doo me, wahëh ỹ makũ rabahed'oo do paa da. Ỹ hyb n'aa es'ee had'yyt hẽ õm ỹ ky n'aa etsẽẽ bä, adëb bä ỹ ky n'aa etsẽẽ bä, atsëm ỹ ky n'aa etsẽẽ bä.
Titus 3:10 in Nadeb 10 Taw'ããts hẽ pawóp nuu me da maky meduuk jé daap rama metëëk doo me séd h'yyb nehedo boo ran'oo bä Jesus hã h'yy ka'eeh doo. Õm raky nadahé nä bä, dawëë kanä da sa mahä̃nh.
1 Peter 1:11 in Nadeb 11 Hajõng baad nadoo do Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Do ahoop da, tak'ëp da takabaj'aa tahoop do jawén paa bä Kristo Sahee metëëh paa P'op Hagä Do ky n'aa rod p'ooj ub, Kristo kajaa do pooj jé habong do sa hã. Ti hyb n'aa baad rahyb n'aa matakëë, baad rahyb n'aa newëë rabahapäh hyb n'aa paawä jaa hã sa hã Kristo Sahee metä wät do takajaa. Baad rahyb n'aa newëë rabahapäh hyb n'aa paawä ny noo gó da sa hã P'op Hagä Do metä wät do bawät.
2 Peter 2:1 in Nadeb 1 Isaraéw buuj mahang P'op Hagä Do ky n'aa rod oow, noo kanesa doo, rababong do paa hadoo, bë mahang na-ããj hẽ ti anäng da ma matëg oow. Ky kamep'ëëh doo me rama metëëk da te hub nadoo doo. Kristo, sa kariw n'aa, sa danäh, tadajëp doo me tedëëb wät do sa hã, ramakyys da. Jé sa kyyh maa newëë do reréd hõm da Jesus hã rah'yy ka'eeh do paah. Ti hedoo do ma matëg oow nayyw hẽ sa daaj hẽ sa ky n'aa katakyyk baad nadoo do hã. Gawatsig hõm da.
Revelation 19:10 in Nadeb 10 Tũũ ỹ badëë jat tii bä ããs tsyym pa, ta hã ỹ j'aa etsë hyb n'aa paawä. Tii b' taky hadoo hã ỹỹ: “Dooh. Tii d' madoo manäh. P'op Hagä Do karom né ỹỹh, ta karom mabahadoo doo da né hẽ, a wakããn hedoo do Jesus metëëh do hã h'yy kanerét do ta karom rabahadoo doo da na-ããj hẽ. Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do ti maj'aa etsëë. P'op Hagä Do karom ỹỹh bë nemuun ỹ wén näng, jããm hẽ Jesus metëëh do tii, ër ta ky n'aa rod hedoo doo, ta wób hã maher'oot doo”, näng ããs kyyh.