Acts 19:9 in Nadeb 9 Ti m' sa mahang ti abong nabuj keh'ũũm doo. Dooh m' rakarẽn bä raky dahé bä Jesus ky n'aa. Ti m' ta wób maa napäh bä, raky n'aa rejãã Jesus ky n'aa, papuuj hadoo do ky n'aa Paw-Ro her'oot doo. Ti m' Paw-Ro ahõm sa mahä̃nh. Ti m' tatsyyd h'ũũm Jesus hã h'yy ka'eeh doo, tób Tirãn häd näng do yd ma mehetëk doo hẽnh. T'ĩĩ hẽnh tabaher'ood had'yyt hẽ sa hã Jesus ky n'aa.
Other Translations King James Version (KJV) But when divers were hardened, and believed not, but spake evil of that way before the multitude, he departed from them, and separated the disciples, disputing daily in the school of one Tyrannus.
American Standard Version (ASV) But when some were hardened and disobedient, speaking evil of the Way before the multitude, he departed from them, and separated the disciples, reasoning daily in the school of Tyrannus.
Bible in Basic English (BBE) But because some of the people were hard-hearted and would not give hearing, saying evil words about the Way before the people, he went away from them, and kept the disciples separate, reasoning every day in the school of Tyrannus.
Darby English Bible (DBY) But when some were hardened and disbelieved, speaking evil of the way before the multitude, he left them and separated the disciples, reasoning daily in the school of Tyrannus.
World English Bible (WEB) But when some were hardened and disobedient, speaking evil of the Way before the multitude, he departed from them, and separated the disciples, reasoning daily in the school of Tyrannus.
Young's Literal Translation (YLT) and when certain were hardened and were disbelieving, speaking evil of the way before the multitude, having departed from them, he did separate the disciples, every day reasoning in the school of a certain Tyrannus.
Cross Reference Matthew 15:14 in Nadeb 14 —Na manäh. Na kamawejãn. Ta wób sa h'yyb mahũũm n'aa ty temah do tii. Ty tamah do ta da ty hadoo do tamahũũm bä, gadarong doo hẽnh rakajäk séd hã —näng mäh.
Matthew 16:4 in Nadeb 4 Da hẽ badäk hahỹỹ hã habong doo, nes'aa sa h'yyb. P'op Hagä Do hã rahyb n'aa eréd hõm ta see hã rah'yy kawereem hyb n'aa. Tii d' né paawä sa h'yyb, ỹ ramejũũ ỹ pahuunh hyb n'aa ta metëë n'aa sa matym haj'aa. Dooh da ỹ metä bä sa hã. Jããm né da P'op Hagä Do ky n'aa rod Jonas häd näng do ta metëë n'aa hadoo sa hã kametëëh da —näng mä Jesus. Ti m' Jesus bahõm kän sa mahǟnh. Panang s'ee hẽnh mä tabahõm.
Matthew 26:55 in Nadeb 55 Ti m' hajõk do hã kä Jesus ky hadoo: —Ër wahë n'aa wë h'yy kawereem do sa h'yyb mahũũm n'aa bë ed'oo g'eeh ỹỹh, bë wén n'aa wë ỹỹ sẽn-jeer yt hã, boh yt hã, ỹ bë masoo hyb n'aa? —näng mäh. —P'op Hagä Do tób n'aa wahoo gó ỹ awäd had'yyt hẽ ỹ ma metëëk bä. Dooh ẽnh ỹ bë maso bä tii bä ẽnh? —näng mäh.
Luke 12:51 in Nadeb 51 Ỹ ahyy wät babä, bë ed'oo apäh, h'yyb nyyw gó badäk hahỹỹ hã habong do rababok hyb n'aa sa da hadoo do wë, ỹ an'oo bä do hyb n'aa. Tii d' bë hyb n'aa newë manäh. Ỹ ahyy wät do hyb n'aa, hëp ỹ n'aa raketyn bong da.
John 12:40 in Nadeb 40 “P'op Hagä Do gatsëë däk sa matym, ranahapäh hyb n'aa. P'op Hagä Do gatsëë däk sa h'yyb tym, rah'yy kanadaw'uuh hyb n'aa, rah'yy kawanareem hyb n'aa. Rah'yy kadawuung bä paawä hã ỹỹ, rah'yy kawereem bä paawä, ỹ h'yyb wareem paawä, baad rababok hyb n'aa kä.”
Acts 7:51 in Nadeb 51 Ti m' Es-Tew ky hado kän Sinedirijo ajyy n'aa sa hã: —Nabuj keh'ũũm bëëh! Ganah'ood bë hã. P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh do h'yyb hadoo bë h'yyb. P'op Hagä Do hã h'yy kana'eeh doo, ta kyyh maa nanapäh do hadoo bëëh. Bë wahë makũ hadoo né bëëh. P'op Hagä Do Sahee hã bë kamaj'ĩĩ, bë wahë makũ rabad'oo do paa hadoo né hẽ.
Acts 9:2 in Nadeb 2 tetsẽẽ rerih do raky n'aa jaw'yyk doo, tabahõm hyb n'aa panang Damas-Ko häd näng doo hẽnh. T'ĩĩ hẽnh takarẽn paawä tametëëh kerih doo, tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot do yt hã, tamoo mesoo hyb n'aa paawä, tamanaa hyb n'aa paawä Jesus hã h'yy ka'eeh do Jerusarẽnh hẽnh. Takarẽn paawä tamanaa ajyy ỹỹj sii hẽ.
Acts 11:26 in Nadeb 26 Tabaw'yyt bä m' tamana kän Ãn-Tijoka panang hẽnh. Ti m' sét ta baab rababoo kän ta tii bä Jesus hã h'yy ka'eeh do sa mahang. Hajõk do sa hã rama metëëk Jesus ky n'aa. Ãn-Tijoka bä né kä pooj jé radu doo ramaneëënh do Jesus hã h'yy ka'eeh doo, Kristo karapee.
Acts 13:45 in Nadeb 45 Ti m' Judah buuj rabahapäh bä m' hajõk do kat'aa doo, h'yy kajewëëts bong Paw-Ro sa hã. Ti m' raky hadoo: —Dooh te hub tado bä Paw-Ro raher'oot doo —näk mäh. —Noo kanesa tii —näk mä sa kyyh. Raky n'aa rejãã mä Paw-Ro Béh-Nabéh daheeh.
Acts 14:4 in Nadeb 4 Ti m' panang buuj wób raky daheeh Paw-Ro raher'oot doo, ta wób raky daheeh Judah buuj Jesus hã h'yy kana'eeh doo.
Acts 17:4 in Nadeb 4 Ti m' Judah buuj wób raky daheeh Jesus ky n'aa. Séd rah'yyb hedo däg kän Paw-Ro sa hã. Hajõng Gereg buuj P'op Hagä Do hyb n'aa hes'ee do na-ããj hẽ raky dahé kän Jesus ky n'aa. Ti hadoo ẽnh hajõk ỹỹj ky n'aa etsëëh doo.
Acts 18:6 in Nadeb 6 Ti hadoo né hẽ m', dooh Judah buuj rakarẽn bä ramaa newë bä. Radu doo rakamaj'ĩĩ do ta hã. Raky n'aa rejãã mäh. Ti hyb n'aa ta tsapoog ta hã hadäk do tatapyng wät sa wë, rabahapäh hyb n'aa dooh baad tado bä tii d' rad'oo do heen n'aa. Ti m' ta ky hadoo sa hã: —Bë h'yyb haj'aa hẽ né hẽ ti dawëë bë baboo hõm P'op Hagä Do mahä̃nh. Këh ỹ gabuuj nado —näng mäh. —Ỹ her'ood wät baad ub bë hã. Hỹỹ kä ỹ her'oot Jesus ky n'aa Judah buuj nadoo do sa hã kä —näng mä Paw-Ro kyyh.
Acts 19:23 in Nadeb 23 Ti m' ti noo gó Epeso bä hajõk kamaj'ĩĩ Jesus ky n'aa hyb n'aa.
Acts 19:30 in Nadeb 30 Ti m' Paw-Ro karẽn paawä t'ĩĩ hẽnh tabahõm, hajõk do hã tabaher'oot hyb n'aa. Ti hadoo né hẽ, dooh m' Jesus hã h'yy ka'eeh do ran'oo bä tahõm bä t'ĩĩ hẽnh, ä̃m n'aa näng do hyb n'aa.
Acts 20:31 in Nadeb 31 Ti hyb n'aa, baad bë hyb n'aa matakä da! Bë hyb n'aa es'ee nyy da tamawoob hẽ ta baab noo gó had'yyt hẽ ỹ ky n'aa jebaanh sahõnh hẽ bë hã sét ken'yyh. Ta see pé noo gó ỹ h'yyb heoot doo me ỹ ky n'aa jebaanh, baad ỹ karẽn do hyb n'aa paawä bë h'yy ka'eeh Jesus hã —näng mä Paw-Ro sa hã.
Acts 22:4 in Nadeb 4 Ỹ rejãã né paa Jesus hã h'yy ka'eeh doo, radejëp hyb n'aa. Ỹ mesoo paa ỹỹj, ajyy, ỹ dewëës ragadahew'ëës doo gó.
Acts 24:21 in Nadeb 21 Jããm né hẽ hahỹỹ da këh ỹỹ Sinedirijo ajyy n'aa sa hã: “Dejëp do ragenä bok do ỹ gada do hyb n'aa, hã ỹ raky n'aa etyy bë matym gó”, näng paa këh ỹ sa hã. Nepäh ta tii hã rawyyd bä sa hã baad nadoo do mo haja ỹỹ —näng mä Paw-Ro kyyh.
Acts 28:22 in Nadeb 22 —Ãã karẽn paawä ãã maa napäh h'ëëd hado a hã pé papuuj hadoo do ky n'aa. Jé pad'yyt hẽ baad nadoo doo me rabaher'oot ta ti papuuj ky n'aa hã —näk mäh.
Romans 9:18 in Nadeb 18 Ti hyb n'aa kä, P'op Hagä Do t'yyd mehĩĩn tah'yyb däng do hã, ranabuj keh'ũũm tan'oo bä tah'yyb däng doo.
Romans 11:7 in Nadeb 7 Hahỹỹ da tabawät, da hẽ, Isaraéw buuj mahang: Dooh Isaraéw buuj rawyyd bä ti resoos doo. Jããm hẽ sa wób, P'op Hagä Do asëëw hõm do rawyyd kän tii. Ta wób dooh rah'yy gah'ood bä. Abaa padëëk sa h'yyb P'op Hagä Do an'oo bä.
1 Timothy 6:5 in Nadeb 5 Ta ti hedoo do raky kedag had'yyt hẽ. H'yy gatema bok. Ta see hado däk sa h'yyb. Dooh sa h'yyb tym gó baad hadoo do awäd wäd bä. P'op Hagä Do hã rawén h'yyb däk, dajẽẽr hyb n'aa red'oo.
2 Timothy 1:15 in Nadeb 15 Mahapäh né hẽ, sahõnh hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh do Asija häd näng do häj n'aa bä hena do ỹ raberéd wät. Pigeer, Emok häd enäh doo, ti na-ããj né hẽ ỹ reréd wät.
2 Timothy 3:5 in Nadeb 5 P'op Hagä Do karẽn do ramoo bok ji edoo né paawä, j'ooj madäk doo me tii d' rabad'oo. P'op Hagä Do hejój raty n'aa ges'yyk. Dawëë kanä da ta ti hedoo do sa mahä̃nh.
2 Timothy 4:2 in Nadeb 2 Maher'ood panyyg hanäm do sahõnh hẽ sa hã. Maher'ood sa hã rakarẽn bä ramaa newë bä, rakanarẽn bä na-ããj né hẽ. Maky geä̃m sa hã baad ranaboo bä. Manabuuj gedo baad nadoo do moo bok doo. Mah'yyb tsebé sa hã, baad hadoo do ramoo bok hyb n'aa. Taw'ããts hẽ h'yyb jawyg gó mama met'ëëg sa hã.
Hebrews 3:13 in Nadeb 13 Taw'ããts hẽ bë sahõnh hẽ bë h'yyb enäw bë da hadoo doo, da hẽ ji P'op Hagä Do bats'yyt nä bä, bë see ta h'yyb baa mahä̃nh nesaa do tamoo wät do ta hã wadii do hyb n'aa.
2 Peter 2:2 in Nadeb 2 Hajõk da ky s'ũũt ma matëg oow. Nu meby n'aa näng do ma matëg oow ramoo bok do ramoo bok da na-ããj hẽ. Sa hyb n'aa Jesus hã h'yy kana'eeh do baad nadoo doo me raher'oot da ta tyw n'aa heh'äät doo.
2 Peter 2:12 in Nadeb 12 Har'ëëng hadoo ti ma matëg oow. Dooh har'ëëng rah'yy genä bä. Ti abong har'ëëng ji masoo hyb n'aa, ji nabooh hyb n'aa. Har'ëëng h'yy ganenäh do hadoo ma matëg oow ỹ wén näng, tak'ëp baad nadoo doo me rabaher'oot ranahapäh do hã. Ti hyb n'aa P'op Hagä Do gawats'iik da tii, har'ëëng ji nabooh do hadoo.
Jude 1:10 in Nadeb 10 Mikéw bad'oo doo da nado nanäng ajyy bë mahang kamekuuj däk do rabad'oo. Tak'ëp baad nadoo doo me raky n'aa rejãã ranahapäh do hã. Har'ëëng h'yy ganenäh do hadoo tii. Jããm hẽ rahapäh rah'yy karẽn doo. Jããm hẽ ti jawén rababok. Rah'yy karẽn do jawén rababok doo, ti né ti sa hã rejãã doo.