2 Timothy 1:9 in Nadeb 9 P'op Hagä Do né hẽ ti ër hed'ëëp do paa banesaa do mahä̃nh. Ër tasëëw hõm tsyt hẽ ta wë, takarẽn doo da ër babok hyb n'aa. Ji mo haj'aa jawén nado ji tabasëëw hõm. Ji tawén sëëw hõm, sahõnh hẽ tadu dahäng do pooj jé tii da takarẽn do hyb n'aa. Kristo Jesus hyb n'aa taky enyym ër hã, ër takamahä̃n, nes'aa né paawä ëër.
Other Translations King James Version (KJV) Who hath saved us, and called us with an holy calling, not according to our works, but according to his own purpose and grace, which was given us in Christ Jesus before the world began,
American Standard Version (ASV) who saved us, and called us with a holy calling, not according to our works, but according to his own purpose and grace, which was given us in Christ Jesus before times eternal,
Bible in Basic English (BBE) Who gave us salvation, marking us out for his purpose, not on account of our works, but in the measure of his purpose and his grace, which was given to us in Christ Jesus before times eternal,
Darby English Bible (DBY) who has saved us, and has called us with a holy calling, not according to our works, but according to [his] own purpose and grace, which [was] given to us in Christ Jesus before [the] ages of time,
World English Bible (WEB) who saved us and called us with a holy calling, not according to our works, but according to his own purpose and grace, which was given to us in Christ Jesus before times eternal,
Young's Literal Translation (YLT) who did save us, and did call with an holy calling, not according to our works, but according to His own purpose and grace, that was given to us in Christ Jesus, before the times of the ages,
Cross Reference Matthew 1:21 in Nadeb 21 Aj'yy da ta t'aah. Mahäd n'oo da Jesus, P'op Hagä Do karapee tabed'ëëp hyb n'aa da nesaa do ramoo bok do mahǟnh —näng mä ããs kyyh Joséh hã.
Matthew 11:25 in Nadeb 25 Ti noo gó kä m' Jesus ky hadoo: —Ee, P'op Hagä Doo, a hã ỹ j'aa etsë. Sahõnh hẽ hỹ pong jé, badäk hahỹỹ hã hanäng do na-ããj hẽ mabag'ããs. Majejën hahỹ mamoo wät do haj'ap do sa mahǟnh, tak'ëp ma kamet'ëëk do sa mahǟnh. Mametä wät sa h'yyb gó karapee hadoo pé hã, baad h'yy ka'eeh pé hã.
Luke 10:21 in Nadeb 21 Ti noo gó kä m', baad Jesus P'op Hagä Do Sahee h'yyb tsebee kän. Tsebee gó m' taky hadoo: —Ee, P'op Hagä Doo, a hã ỹ j'aa etsë. Sahõnh hẽ hỹ pong jé, badäk hahỹỹ hã hanäng do na-ããj hẽ mabag'ããs. Majejën hahỹ mamoo wät do haj'ap do sa mahǟnh, tak'ëp ma kamet'ëëk do mahǟnh. Mametä wät sa h'yyb gó karapee hadoo pé hã, baad h'yy ka'eeh pé hã. Ta tii da magen'aak Ee —näng mä Jesus.
John 6:37 in Nadeb 37 Ti hadoo né hẽ, wë ỹ rabana da sahõnh hẽ Ee anoo do hã ỹỹ. Dooh da ỹ mak'yyts bä wë ỹ han'aa doo.
John 10:28 in Nadeb 28 Sa hã ỹ banoo edëb had'yyt do P'op Hagä Do pa. Tabad'op hẽ rahob bä tabanesaa hẽnh. Dooh hajaa pé masãh haa moh ỹỹ gó naa tado hõm bä.
John 17:9 in Nadeb 9 A hã ỹ ky n'aa etsẽẽ sa hyb n'aa. Dooh ỹ ky n'aa ets'ẽẽ bä badäk hahỹỹ hã dawëë a mahä̃nh habong do sa hyb n'aa. Hã ỹ manoo do sa hyb n'aa ỹ ky n'aa etsẽẽ, a karapee rabahadoo do hyb n'aa.
John 17:24 in Nadeb 24 Ti m' taky hado kän ta yb hã: —Ee, —näng mäh —ỹ karẽn ỹ bawät bä rababok hã ỹ manoo doo. Ỹ karẽn rabahapäh ỹ kabaj'aa doo, bak ỹ tak'ëp gabarëëh doo, badäk hahỹ madu dahäng noo gó pooj jé, ỹ makamahä̃n do hyb n'aa hã ỹ man'oo däk do paah.
Acts 2:47 in Nadeb 47 P'op Hagä Do rama ejäm, P'op Hagä Do raj'aa etsë do ky n'aa raher'oot. Sahõnh hẽ ta wób ragen'aak Jesus hã h'yy ka'eeh doo. Ti m' Jesus an'oo bä ta hã h'yy ka'eeh do kahũũm magyys hẽ.
Romans 3:20 in Nadeb 20 Ti hyb n'aa, P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do mejũũ do ji moo wät do hã, dooh da baad hadoo pé P'op Hagä Do matym gó. Tii d' tawén hadoo, P'op Hagä Do ky n'aa jaw'yyk do Mosees hã kan'oo däk do hã ji h'yy kadaw'uuh nesaa do ji h'yyb gó hanäng do hã.
Romans 8:28 in Nadeb 28 Ër hapäh, sahõnh hẽ né hẽ ji hã kametëëh doo, baad nadoo do sii hẽ, baad tabahado däk da P'op Hagä Do an'oo bä ta hã kamahä̃n do sa hã, tanaëënh do sa hã. Ër tanaëëj wät, ji hã tah'yyb däng do takaja däk hyb n'aa kä.
Romans 9:11 in Nadeb 11 Sét hẽ né paawä sa yb, ta taah kawareeh henäk do pooj jé, dooh nä baad hadoo do ramoo boo nä bä, dooh nä baad nadoo do ramoo boo nä bä na-ããj hẽ, P'op Hagä Do ky hadoo Rebéka hã: “Wah'ëëh hadoo doo, ta jawén nä karom da”, näng mäh. Tii d' tawén hadoo, P'op Hagä Do h'yyb däng do kaja däk hyb n'aa. P'op Hagä Do h'yyb däng do né hẽ ti tanaëënh doo. Dooh ramoo bok do hyb n'aa tado bä sa hã P'op Hagä Do h'yyb däng doo.
Romans 9:24 in Nadeb 24 Ta ti sa wób né ëër, Judah buuj mahang, Judah buuj nadoo do mahang na-ããj hẽ ta wë tasëëw bong doo.
Romans 11:5 in Nadeb 5 Ti hadoo né hẽ da hẽ. P'op Hagä Do asëëw hõm Isaraéw buuj sa wób, sa wë taky enyym do hyb n'aa.
Romans 16:25 in Nadeb 25 Hỹỹ kä, taw'ããts hẽ ër j'aa etsë P'op Hagä Doo. Ti né hẽ tahajaa panyyg hanäm do ỹ maher'oot doo me, Jesus Kristo ky n'aa me, baad bë h'yy kae had'yyt hẽ tan'oo bä. P'ooj ub dooh rahapëë nä bä ta ti ky n'aa.
1 Corinthians 1:18 in Nadeb 18 B'aa kajatsëk do hã Kristo dajëp do ky n'aa, daap hadoo do ky n'aa banesaa hẽnh hahõm do sa hã. Ër hã kä, banesaa mahä̃nh ted'ëëp do hã, P'op Hagä Do hejój kametä däk ta tii hã.
1 Corinthians 3:21 in Nadeb 21 Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ dooh bë h'yy kasabé wäd bä bë ma matëg sa hyb n'aa, sa karapee bë bahadoo hyb n'aa. Sahõnh hẽ P'op Hagä Do an'oo däk bë hã:
Ephesians 1:3 in Nadeb 3 Taw'ããts hẽ ji j'aa etsë P'op Hagä Doo, ër Wahë N'aa Jesus Kristo h'yy kaha'eeh doo, ta Yb. Ti né ta ti tabag'ããs doo bä ër taky n'aa edëng do sahõnh hẽ baad hadoo doo me, hỹ pong jé hana doo me, badäk hahỹỹ bä naa nadoo doo me. Ër taky n'aa edëng, Kristo hã ër h'yy kata däk tabanoo do hyb n'aa.
Ephesians 1:9 in Nadeb 9 P'op Hagä Do karẽn do hyb n'aa tametä wät ër hã nyy da tah'yyb däng tabad'oo Kristo hyb n'aa. Pooj jé, dooh hapäh pé tah'yyb däng doo.
Ephesians 1:11 in Nadeb 11 Kristo hyb n'aa, ãã P'op Hagä Do asëëw hõm ta karapee ãã bahadoo hyb n'aa. Tii d' tawén d'oo, p'ooj ub tah'yyb däng do hyb n'aa tii da ãã hã tabad'oo. Takarẽn doo da né hẽ P'op Hagä Do moo wät sahõnh hẽ.
Ephesians 2:5 in Nadeb 5 ër tabedëëb wät hadoo Kristo sii ër dejëp do hadoo noo gó. Dajëp hadoo paa ëër, P'op Hagä Do mejũũ do ër ky nadaheeh do hyb n'aa. (Jããm hẽ bë hã taky enyym do hyb n'aa bë tawén edëëb wät nesaa do mahä̃nh. Dooh bë hanaa tado bä tii.)
Ephesians 2:8 in Nadeb 8 Jããm hẽ bë hã taky enyym do hyb n'aa bë tedëëb wät nesaa do mahä̃nh, bë h'yy ka'eeh do hyb n'aa ta hã. Dooh bë hanaa tado bä tii. P'op Hagä Do anoo tii, ji matym n'aa hadoo.
Ephesians 3:11 in Nadeb 11 P'ooj ub, sahõnh hẽ tadu dahäng do pooj jé P'op Hagä Do h'yyb gó tabanyy däk doo da né hẽ tabadoo kän ta tii, Kristo Jesus, Ër Wahë N'aa bad'oo do hã.
1 Thessalonians 4:7 in Nadeb 7 Ër P'op Hagä Do atsyyd wät, baad had'yyt hẽ ër babok hyb n'aa ta wë. Dooh ër tatsyyd bä nesaa doo gó ër babok hyb n'aa.
2 Thessalonians 2:13 in Nadeb 13 Ãã wakããn hedoo doo, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do kamahä̃n doo, hajõõ nuu me P'op Hagä Do wë ãã tsebé bë hyb n'aa. Sahõnh hẽ tadu dahäng do noo gó bë tasëëw hõm, bë h'yyb tym tabed'ëëp hyb n'aa. Ti hyb n'aa P'op Hagä Do wë ãã wén tsebé. Bë h'yyb tym tabed'ëëp, tsyt hẽ baad had'op bë babok ta Sahee an'oo bä do hyb n'aa, panyyg heh'äät ub do bë ky daheeh do hyb n'aa na-ããj hẽ.
1 Timothy 1:1 in Nadeb 1 Ỹ Paw-Ro, Kristo Jesus mejũũ do seeh, ỹ edëng õm Tsimoot, hëp ỹ n'aa Jesus hã mah'yy ka'eeh do hyb n'aa tah ỹ hado däk doo. Kristo mejũũ do see ỹ wén hado däk, P'op Hagä Doo, ër h'yyb tym dëëb, Kristo Jesus, ta hã ër h'yy kasadä do ỹ ramejũũ do hyb n'aa. Ỹ karẽn P'op Hagä Do ër Yb, Kristo Jesus ër Wahë N'aa na-ããj hẽ ky en'yym a hã. Ỹ karẽn õm rat'yyd mehĩĩn, baad õm rah'yyb n'yym.
Titus 1:2 in Nadeb 2 Ta hã rah'yy ka'eeh do hyb n'aa, baad hadoo do ky n'aa rabahapäh do hyb n'aa, P'op Hagä Do wë sa h'yyb tym nadajëp do ragada. Sahõnh hẽ tadu dahäng do pooj jé P'op Hagä Doo, wanadii doo, taky n'aa eno däk paa ji h'yyb tym hawäd had'yyt do ta wë.
Titus 3:4 in Nadeb 4 Tii bä kä, ji takamahä̃n doo, ji wë taky enyym do na-ããj hẽ P'op Hagä Do ër h'yyb tym dëëb metëëh bä kä,
Hebrews 3:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa wakãn haa hedoo doo, tsyt hẽ P'op Hagä Do wë kasëëw bong doo, ta jawén, hỹ pong jé ta pa bë babok hyb n'aa, taw'ããts hẽ Jesus hã bë hyb n'aa matakä. P'op Hagä Do ky n'aa rod ër wë tamejũũ do tii. Ër ky n'aa rod wahë n'aa heh'äät P'op Hagä Do wë. Ti né hẽ ër h'yy kaha'eeh doo.
1 Peter 1:15 in Nadeb 15 Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do bë tanaëëj wät doo da né hẽ bë babok sahõnh hẽ wë, baad had'op, tsyt hẽ nesaa do mahä̃nh.
1 Peter 1:20 in Nadeb 20 Sahõnh hẽ badäk hahỹ P'op Hagä Do pahuunh do pooj jé P'op Hagä Do ky däng paa ji hyb n'aa da Kristo dajëp. Hỹỹ kä, tabedaa däg bä kä badäk hahỹỹ bä ji hawät do gawatsig hõm noo gó Kristo kaja däk bë tabed'ëëp hyb n'aa,
1 Peter 2:9 in Nadeb 9 Bëë kä, P'op Hagä Do karapee tsyt hẽ, nesaa do mahä̃nh P'op Hagä Do wë kasëëw bong do bëëh. P'op Hagä Doo, sahõnh bag'ããs do karẽn do bë moo bok, Isaraéw buuj sa ky n'aa rod P'op Hagä Do wë moo bok do hadoo. P'op Hagä Do ma né hẽ bëëh. Bë P'op Hagä Do asëëw hõm, tak'ëp baad hadoo do tamoo wät do ta wób hã bë metëëh hyb n'aa. Ti né hẽ ti bë tanaëëj wät doo, ta bag tak'ëp hetsooh do mahang bë babok hyb n'aa, bëëh, gadagyp do hadoo doo gó habok do paah.
1 Peter 2:20 in Nadeb 20 Hỹỹ kä, bë h'yyb haj'aa hẽ tado bä bë hã rarejãã doo, dooh bë hã raj'aa etsë pé h'yyb jawyg gó bë gado bä tii. Hỹỹ kä, baad hadoo do bë moo bok do hyb n'aa tado bä bë hã rarejãã doo, h'yyb jawyg gó bë gado bä, tii bä P'op Hagä Do tsebé da bë wë, bë da taky n'aa edëng.
Revelation 13:8 in Nadeb 8 Sahõnh hẽ badäk hahỹỹ bä habong doo, sa häd kanerii däk do edëb had'yyt hẽ gadoo do heen n'aa hã raj'aa etsë da tabanas'aa. B'éé T'aah, badäk hahỹỹ bä tadu dahäng noo gó naa P'op Hagä Do h'yyb däng do tadajëp hyb n'aa, ta ti ti ji edëb had'yyt do heen n'aa danäh.
Revelation 17:8 in Nadeb 8 Tabanas'aa mahapäh doo, pooj jé tabawäd wät paah. Da hẽ dooh tawäd bä. Ti hadoo né hẽ tak'ëp t'õp gadarong doo gó naa, tabanesaa hẽnh naa taganyyh da tagawatsig hõm hyb n'aa kä. Badäk hahỹỹ bä habong doo, sa häd badäk hahỹ kapahuuj däk noo gó naa kanerih do edëb had'yyt do gadoo do heen n'aa hã, rahyb n'aa meuunh da tabanas'aa rabahapäh bä. Pooj jé tabawäd wät paah, da hẽ dooh tawäd bä. Ti awät né da hỹ jawén p'aa hẽnh kä”, näng ããs kyyh.