2 Corinthians 1:19 in Nadeb 19 P'op Hagä Do T'aah, Jesus Kristo, ta ky n'aa bë mahang Siras, Tsimoot sa daheeh ỹ maher'oot doo, dooh taky kahỹỹd bä ji hã. Taky däng doo, ti né hẽ tamoo wäd had'yyt hẽ. Ti hadoo ããh, ta ky n'aa rod hedoo doo.
Other Translations King James Version (KJV) For the Son of God, Jesus Christ, who was preached among you by us, even by me and Silvanus and Timotheus, was not yea and nay, but in him was yea.
American Standard Version (ASV) For the Son of God, Jesus Christ, who was preached among you by us, `even' by me and Silvanus and Timothy, was not yea and nay, but in him is yea.
Bible in Basic English (BBE) For the Son of God, Jesus Christ, whom we were preaching among you, even I and Silvanus and Timothy, was not Yes and No, but in him is Yes.
Darby English Bible (DBY) For the Son of God, Jesus Christ, he who has been preached by us among you (by me and Silvanus and Timotheus), did not become yea and nay, but yea *is* in him.
World English Bible (WEB) For the Son of God, Jesus Christ, who was preached among you by us, by me, Silvanus, and Timothy, was not "Yes and no," but in him is "Yes."
Young's Literal Translation (YLT) for the Son of God, Jesus Christ, among you through us having been preached -- through me and Silvanus and Timotheus -- did not become Yes and No, but in him it hath become Yes;
Cross Reference Matthew 3:17 in Nadeb 17 Ti m' hỹ pong jé naa tamaa ena kän P'op Hagä Do kyyh. Hahỹỹ da m' ta kyyh: —Hahỹ tah ỹỹ, tak'ëp ỹ kamahǟn up doo. Baad ỹ h'yy gadajang tan'oo bä —näng mäh.
Matthew 16:16 in Nadeb 16 Ti m' Simaw Peed ky hadoo: —Õm ti Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo. P'op Hagä Doo, hedëb had'yyt do T'aah õm —näng mäh.
Matthew 17:5 in Nadeb 5 Ti m' Peed ber'oot nä bä nayyw mä wë puh gabarëëh do tabadäng sahõnh hẽ sa hã. Wë puh gó m' P'op Hagä Do ber'oot. Hahỹỹ d' mä ta kyyh: —Hahỹ tah ỹỹ, tak'ëp ỹ kamahǟn doo. Baad ỹ h'yy gadajang ta wë. Bë maa newë, bë ky dahé ta kyyh —näng mäh.
Matthew 24:35 in Nadeb 35 Badäk hahỹỹh, wë na-ããj da, ahëëj jëë né paawä, këh ỹỹ da dooh tahëëj bä.
Matthew 26:63 in Nadeb 63 Dooh m' Jesus ky gado bä. Bag hẽnh mä tabagëët. Ti m' P'op Hagä Do tób n'aa yt hã moo heb'ooh do sa wahë n'aa heh'äät do ky hadoo ẽnh mä ta hã: —P'op Hagä Do hedëb had'yyt do matym gó kä õm ỹ mejũũ, ãã mamaher'oot hyb n'aa ti Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo, P'op Hagä Do T'aah mado bä! —näng mäh.
Matthew 27:40 in Nadeb 40 Hahỹỹ d' m' sa kyyh: —Magawats'iik mäh, a nooh, P'op Hagä Do tób n'aa. Tamawoob mä ta ǟh mamoo wäd sooh p'aa hẽnh, a nooh. A daaj kedëëb! Ahyy b'aa hã hadäk do õm, P'op Hagä Do T'aah mado bä! —näk mä sa kyyh.
Matthew 27:54 in Nadeb 54 Ti m' hëëj katajuus doo, sahõnh hẽ hawäd wät do warahén sa wahë n'aa, ta warahén n'aa Jesus hag'ããs do rabahapäh bä m', raky hadoo: —P'op Hagä Do T'aah né paa ti hỹỹh! —näk mä sa kyy kä.
Mark 1:1 in Nadeb 1 Hahỹ tadu doo Jesus Kristo, P'op Hagä Do T'aah panyyg hanäm doo.
Luke 1:35 in Nadeb 35 Ti m' ããs ky hadoo: —P'op Hagä Do Sahee da ahyng a wë —näng mäh. —P'op Hagä Doo, Sahõnh Hẽ Sa Bahǟnh Hadoo Do hejój a hã da tabadäng. Ti hyb n'aa da hahỹ karapee hã P'op Hagä Do h'yyb däng. Ramaneëënh da P'op Hagä Do T'aah —näng mä ããs kyyh Marija hã.
John 1:34 in Nadeb 34 Ỹ hapäh ta ti Jesus wë kä. Ti hyb n'aa baad ỹ baher'oot ta ky n'aa kä: P'op Hagä Do T'aah né hẽ ti hỹỹh —näng mä Jowãw nu gahem'uun doo.
John 1:49 in Nadeb 49 Ti m' Natanajéw hyb n'aa meuuj wät, ti m' taky hadoo: —Ma matëg! —näng mäh —Õm né P'op Hagä Do T'aah. Õm né hẽ Isaraéw buuj sa wahë n'aa —näng mäh.
John 3:16 in Nadeb 16 Tak'ëp badäk hahỹỹ hã habong do P'op Hagä Do kamahä̃n. Ti hyb n'aa taban'oo däg kän sét hadoo do ta T'aah, sahõnh hẽ ta hã h'yy ka'eeh do tabanesaa hẽnh ranahõm hyb n'aa, rabedëb had'yyt hyb n'aa hỹ pong jé P'op Hagä Do pa kä.
John 3:35 in Nadeb 35 —P'op Hagä Do kamahä̃n ta T'aah. Sahõnh hẽ bagã n'aa tabahadoo ta Yb an'oo bä.
John 6:69 in Nadeb 69 Õm né hẽ baad had'op doo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo, ãã ky daheeh. Ãã hapëë däk né hẽ tii —näng mä Peed kyyh.
John 8:58 in Nadeb 58 Ti m' Jesus ky hado kän: —Né hup ỹ né hẽ hahỹ ỹ her'oot doo: Abaraãm benäng do pooj jé ỹ awäd däg né hẽ! —näng mä Jesus sa hã.
John 19:7 in Nadeb 7 Ti m' Judah buuj wahë n'aa raky kah'ũũm ta hã: —Ãã ky n'aa jaw'yyk do ky n'aa hyb n'aa taw'ããts hẽ tadajëp né hẽ, P'op Hagä Do T'aah tabanäng do hyb n'aa —näk mä sa kyyh.
John 20:28 in Nadeb 28 Ti m' Toméh ky hadoo: —Wahëh ỹ n'aa, P'op Hagä Do ỹ h'yy kaha'eeh do õm! —näng mä Toméh kyyh.
John 20:31 in Nadeb 31 Hahỹỹ hã kerih do wén kerii wät, Jesus ti Kristo, P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo, P'op Hagä Do T'aah bë ky daheeh hyb n'aa. Ta hã bë h'yy kae bä, bë d' edëb had'yyt hẽ P'op Hagä Do wë Jesus hyb n'aa.
Acts 8:36 in Nadeb 36 Ti m' ratabës bä naëng banäng bä aj'yy ky hadoo: —Babä ti majat naëng —näng mäh. —Tahajaa ỹ manu gemuun? —näng mäh.
Acts 9:20 in Nadeb 20 Ti m', nayyw hẽ Saw-Ru du doo taher'oot do tób P'op Hagä Do panyyg rayd naherot do yt hã. P'op Hagä Do T'aah né hẽ Jesus, tamaher'oot mä kat'aa do sa hã.
Acts 15:22 in Nadeb 22 Ti m' 12 hedoo do Jesus mejũũ doo, Jesus hã h'yy ka'eeh do sa wahë n'aa, sahõnh hẽ Jesus hã h'yy ka'eeh doo, rasëëw hõm sa wób, ramejũũ hyb n'aa Béh-Nabéh Paw-Ro sa sii, Ãn-Tijoka hẽnh. Rasëm do häd hahỹỹh: Judas Bar-Saba häd näng doo, Siras daheeh. Jesus hã h'yy ka'eeh do sa wahë n'aa wób tii.
Acts 18:5 in Nadeb 5 Ti m' Siras Tsimoot daheeh rakaja nä bä m' Masedonija häj n'aa hẽnh han'aa doo, Paw-Ro moo yyw kän tamoo wät do paah, Jesus ky n'aa hanäm do tama met'ëëg had'yyt hẽ hyb n'aa. Judah buuj sa hã taher'ood had'yyt hẽ, sa hã tametëëh Jesus né hẽ ti P'op Hagä Do H'yyb Däng Doo.
Hebrews 1:11 in Nadeb 11 Ta ti sahõnh hẽ gawatsik da. Tii d' nado õm. Õm da awäd had'yyt hẽ. Ji saroor ahänh do hadoo badäk hahỹỹh, wë, papỹỹj, kamarab, sagõõh na-ããj hẽ.
Hebrews 13:8 in Nadeb 8 Jesus Kristo dooh takahỹỹd bä. P'ooj ub tabawät doo da, da hẽ na-ããj hẽ tabawät, hỹ jawén na-ããj hẽ tabawäd had'yyt da.
2 Peter 1:17 in Nadeb 17 waëë P'op Hagä Do wë kasëëw hõm do jó. Ta tii bä P'op Hagä Doo, ta Yb, weh'ëëh ta hã, ta bag tak'ëp gabarëëh doo gó tabawät tabanoo na-ããj hẽ. Hahỹỹ da P'op Hagä Do kyyh ta hã: “Hahỹ tah ỹỹ, tak'ëp ỹ kamahä̃n up doo. Baad ỹ h'yy gadajang ta wë”, näng mäh. Ãã daaj hẽ ãã maa napäh ta kyyh, Jesus sii ta tii bä ãã bab'ëëh bä.
1 John 1:3 in Nadeb 3 Bë ãã maher'oot ãã hapäh do ky n'aa, ãã maa napäh do ky n'aa, séd bë h'yyb hedoo hyb n'aa da ãã sii. Séd ãã h'yyb hedoo ta Yb hỹ pong jé hawät do hã. Séd ãã h'yyb hedoo na-ããj hẽ ta T'aah hã, Jesus Kristo hã.
1 John 5:9 in Nadeb 9 Aj'yy hapäh do ky n'aa taher'ood bä, ji ky daheeh taher'oot doo. Ti bahä̃nh ti P'op Hagä Do her'oot doo. Aj'yy her'oot do nado tii. Ti hyb n'aa, baad ji ky daheeh ta T'aah ky n'aa taher'oot doo.
1 John 5:20 in Nadeb 20 Ër hapäh na-ããj hẽ P'op Hagä Do T'aah ewäd hyng, ji tah'yy ganä däk, P'op Hagä Do heh'äät do ji bahapäh hyb n'aa. Séd ër h'yyb hedoo P'op Hagä Do heh'äät do hã. Séd ër h'yyb hedoo ta T'aah Jesus Kristo hã. Ti ti P'op Hagä Do heh'äät doo. Ti né hẽ tanoo ji hã ta wë ji h'yyb tym edëb had'yyt doo.
2 John 1:9 in Nadeb 9 Kristo ma metëëk do herét doo, ta see däg metëëk doo, dooh ta ti hadoo do h'yyb tym gó P'op Hagä Do awäd bä. Kristo metëëk do baad ta h'yyb gó tenäm doo, ta h'yyb tym gó P'op Hagä Do awät, ta h'yyb tym gó P'op Hagä Do T'aah bawät na-ããj hẽ.
Revelation 1:8 in Nadeb 8 “Ỹ né hẽ Aw-Pah, ỹ né hẽ Omekah. Ỹ né hẽ jããm hẽ pooj jé hawät doo, ỹ né hẽ tagadëëg ub hawät doo”, näng Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, P'op Hagä Do Sahõnh Hẽ Haj'ap Doo. “Ỹ né hẽ da hẽ hawät doo, p'ooj ub hawät doo, hỹ jawén awäd had'yyt doo”, näng mäh.
Revelation 1:11 in Nadeb 11 hahỹỹ da ky hadoo doo: “Ma kahé bäh kapõõs do hã merii da mahapäh doo. Tii bä mamejõ hã ỹ h'yy ka'eeh do setsi hedoo do panang Asija häd näng do häj n'aa bä habong do sa wë. Mamejõ Epeso, Es-Mirina, Peh-Gamo, Tijatira, Sar-Des, Piradepija, Raw-Diseej häd enäh do panang hẽnh”, näng ta kyyh.
Revelation 1:17 in Nadeb 17 Aj'yy ỹ bahapäh bä, tũũ ỹ badëë jat tii bä ta tsyym pa dajëp do hajad hõm do hadoo. Tii bä ta moo hub tadasooh hã ỹỹ, ti taky hadoo: “Eỹỹm manäh. Ỹ né hẽ jããm hẽ pooj jé hawät doo, ỹ né hẽ tagadëëg ub hawät doo.
Revelation 2:18 in Nadeb 18 Ti taky hadoo: —Hahỹỹ da merii karom ỹỹ hã, hã ỹ h'yy ka'eeh do Tijatira panang bä habong do hag'ããs do hã: “Hahỹỹ da P'op Hagä Do T'aah kyyh, ta matym gabarëëh do tëëg hõõ hadoo, k'ããts tëg hahiin do hadẽẽ jat do tak'ëp tagabarëëh do hadoo tsyym näng do kyyh: