1 Timothy 5:17 in Nadeb 17 Hahỹỹ da P'op Hagä Do baher'oot ta kyy kerih doo gó: “Taw'ããts hẽ ji anoo tiriig uuh tabawa booj yb hã, tiriig tahes'ooj hõm do ta moo me. Dooh ji noo maw'yyd däg bä tanawa hyb n'aa”, näng mä P'op Hagä Do kyyh. “Taw'ããts hẽ moo bok do sa hã ramoo bok do säm ji banoo”, näng mä na-ããj hẽ ta kyy kerih do hã. Ti hyb n'aa na-ããj ji weh'ëëh, baad ji banoo Jesus hã h'yy ka'eeh do sa wahë n'aa baad moo bok do säm, jé tak'ëp Jesus ky n'aa her'oot doo, Jesus hã h'yy ka'eeh do ma met'ëëk doo.
Other Translations King James Version (KJV) Let the elders that rule well be counted worthy of double honour, especially they who labour in the word and doctrine.
American Standard Version (ASV) Let the elders that rule well be counted worthy of double honor, especially those who labor in the word and in teaching.
Bible in Basic English (BBE) Let rulers whose rule is good be honoured twice over, specially those whose work is preaching and teaching.
Darby English Bible (DBY) Let the elders who take the lead [among the saints] well be esteemed worthy of double honour, specially those labouring in word and teaching;
World English Bible (WEB) Let the elders who rule well be counted worthy of double honor, especially those who labor in the word and in teaching.
Young's Literal Translation (YLT) The well-leading elders of double honour let them be counted worthy, especially those labouring in word and teaching,
Cross Reference Matthew 9:37 in Nadeb 37 Ti m' panyyg gó m' tamaher'oot mä ta ma matëg sa hã. Hahỹỹ d' mä ta kyyh: —Hajõng ti anyy däg paawä joom ag wah'ëë däk do ji ataa do pan'aa, pawóp its ta taa n'aa —näng mäh.
Matthew 24:25 in Nadeb 25 Bë hyb n'aa matakä! Ta pooj jé ỹ baher'ood däk bë hã.
Luke 10:1 in Nadeb 1 Ti m' ta ti jawén paa bä 72 ta ma matëg wób Jesus asëëw hõm mäh. Pawóp hẽ ken'yyh mä tamejũũ ta pooj jé, ta wób sa panang hẽnh tabahõm doo hẽnh.
Luke 10:7 in Nadeb 7 Panang bä bë kajaa bä, bë kahỹỹd manä tób wób hẽnh. Bë ayyw jeej da bë gadoo do tób bä. Taw'ããts hẽ bë eëëk, bë awa, bë awëë bë hã ranoo doo. Taw'ããts hẽ moo bok do sa hã ramoo bok do säm ji banoo. Ti hyb n'aa, bë nu mebyy manä bë gadoo do hã —näng mäh.
Luke 12:42 in Nadeb 42 Ti m' Jesus ky gadoo panyyg see ky n'aa me m': —Ta ti ỹ maher'oot, sahõnh hẽ bë mahang ta kaser n'aa baad had'yyt hẽ ta kariw n'aa mejũũ do moo wät doo, h'yy ganäng do hadoo rabahadoo doo. Ta tii hã ta kariw n'aa banoo, ta karom tabahag'ããs hyb n'aa, sa waa tabetsëëh hyb n'aa sa hã, ta s'ee hẽnh ta kariw n'aa awäd nuuj jé.
John 4:38 in Nadeb 38 Tii da da bë hã kä. Bë ỹ mejũũ bë bataa hyb n'aa bë nejoom doo. Ta wób ti moo bong tii. Ta wób ramoo bok do säm bë gado kän —näng mä Jesus ta ma matëg hã.
Acts 11:30 in Nadeb 30 Ti m' ramejũũ Béh-Nabéh Saw-Ru daheeh ramahũũm ramasa doo, Jesus hã h'yy ka'eeh do Judah häj n'aa bä habong do sa wahë n'aa wë.
Acts 20:35 in Nadeb 35 Sahõnh hẽ ỹ bad'oo do hã ỹ metëëh bë hã, bë bahapäh hyb n'aa, tak'ëp né hẽ ji moo wät ji masa hyb n'aa kas'uut doo. Bë hyb n'aa es'ee Jesus kyyh: “Ji tsebee né paawä ji hã ran'oo bä ji karẽn doo, ta bahä̃nh ji tsebé da ta wób hã ji an'oo bä rakarẽn doo”, näng mä Jesus —näng mä Paw-Ro kyyh.
Acts 28:10 in Nadeb 10 Baad ub ãã tsyt dëëg buuj raweh'ëëh. Ta jawén kä, ãã tsyym kasok bä, ãã hã rabanoo sahõnh hẽ ãã mahũũm doo, ãã batsëg hõm do waa n'aa na-ããj hẽ.
Romans 12:8 in Nadeb 8 Ji hã tan'oo däg bä ta wób ji h'yyb en'yym hyb n'aa, tii bä taw'ããts hẽ ji h'yyb en'yym né hẽ ta wób. Ji hã tan'oo däg bä bedoh do sa hã ji masa hyb n'aa, taw'ããts hẽ baad né hẽ ji masa. Ji hã tan'oo däg bä ta wób sa wahë n'aa ji bahadoo hyb n'aa, taw'ããts hẽ h'yyb hedoo doo me ji bag'ããs. Ji hã tan'oo däg bä ta wób ji t'yyd mehĩĩn hyb n'aa, taw'ããts hẽ tsebee gó tii d' ji bad'oo.
Romans 15:27 in Nadeb 27 Sa daaj hẽ, sa h'yyb gó naa ramasa. Taw'ããts hẽ né hẽ ti ramasa sa hã, rakũũt enäh do hadoo do hyb n'aa sa wë. Jesus hã h'yy ka'eeh do Jerusarẽnh bä habong do sa hyb n'aa né hẽ Judah buuj nadoo do ragado däk sa h'yyb gó baad hadoo do P'op Hagä Do Sahee hã hana doo. Ti hyb n'aa, taw'ããts hẽ ti ramasa hỹỹ kä Judah buuj hã sa wë hanäng doo me, ramabaanh do hadoo.
Romans 16:12 in Nadeb 12 Hät ỹỹ gó bë edëë ỹỹj Tiripena, Tiriposa häd enäh doo. Tak'ëp ramoo bok do ti Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do wë. Hät ỹỹ gó bë edëë ỹỹnh Peh-Sid häd näng doo, najis ỹỹ, tak'ëp né hẽ Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do wë moo wäd wät doo.
1 Corinthians 3:9 in Nadeb 9 Séd hã ãã moo bok P'op Hagä Do wë. P'op Hagä Do gëëw hadoo bëëh. P'op Hagä Do tób n'aa hadoo bëëh, ãã tamaa sooh doo.
1 Corinthians 9:5 in Nadeb 5 Dooh g'eeh taw'ããts hẽ tado bä, ãã karẽn bä paawä, ãã rahadaa bä ji ỹỹm Jesus hã h'yy ka'eeh doo, Jesus mejũũ do wób rabad'oo doo da? Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hỹỹj, Peed na-ããj hẽ rabad'oo doo da?
1 Corinthians 15:10 in Nadeb 10 Ti hadoo né hẽ, ta mejũũ do see da hẽ ỹ wén hado däk, P'op Hagä Do ky enyym do hyb n'aa hã ỹỹ. Daap hyb n'aa nado ta ti hã ỹ taky enyym doo. Dooh. Ta wób moo bok do bahä̃nh ỹ moo wäd wät. Ti hadoo né hẽ, dooh ỹ tado bä ti moo wät doo. Hã ỹ P'op Hagä Do ky enyym do hanaa tii.
1 Corinthians 16:16 in Nadeb 16 bë ky dahé ta ti hedoo doo. Bë ky dahé na-ããj hẽ ta wób ta ti hedoo do sa sii Jesus ky n'aa hã moo b'ook doo.
2 Corinthians 6:1 in Nadeb 1 Ti hyb n'aa kä, P'op Hagä Do masa n'aa ãã bahadoo do hyb n'aa, tak'ëp ãã betsẽẽ bë hã, daap hẽ bë ganadoo hyb n'aa P'op Hagä Do anoo doo, bë hã taky enyym doo.
Galatians 6:6 in Nadeb 6 Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do kyyh ma kamet'ëëk do ramasa sa ma matëg, sa wë hanäng do uuh me.
Philippians 2:16 in Nadeb 16 P'op Hagä Do wë ji edëb had'yyt do ky n'aa sa hã bë baher'oot bä. Taw'ããts hẽ tii da né hẽ bë babok, tii da né hẽ bë bad'oo, Kristo kajaa bä. Ỹ da h'yy kasab'ee, daap hẽ nado tak'ëp bë hyb n'aa ỹ moo wäd wät ỹ bahapäh bä kä.
Philippians 2:29 in Nadeb 29 Taw'ããts hẽ h'yy gadajaa gó bë gadoo da, ji hỹỹj Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã h'yy kata däk do ji gadoo doo da. Taw'ããts hẽ bë weh'ëëh ta ti hedoo doo,
Philippians 4:3 in Nadeb 3 Õm, baad si ỹ Kristo wë moo wät doo, ỹ etsẽẽ a hã ta ti ỹỹj mamasaa, séd rah'yyb hedo padëëk hyb n'aa p'aa hẽnh. Si ỹỹ tak'ëp rahyb n'aa tam'aah paa Jesus ky n'aa hanäm do ãã her'ood hõm hyb n'aa. Aj'yy Keremen häd näng do sii, ta wób sa sii na-ããj hẽ, hawäd had'yyt do gadoo do heen n'aa hã sa häd kerii däk do sa sii ãã paa ramasa ta ti ỹỹj.
1 Thessalonians 5:12 in Nadeb 12 Ãã wakããn, tak'ëp ãã betsẽẽ bë hã, bë wehëë bë mahang tak'ëp moo bok doo, bë da h'yyb hadoo do Jesus hã h'yy ka'eeh do bë ma met'ëëk doo, bë h'yyb mah'ũũm doo.
1 Timothy 3:5 in Nadeb 5 Ta panaa baad h'yyb manahũũm doo, dooh tahaja bä Jesus hã h'yy ka'eeh do tah'yyb mahũũm bä.
1 Timothy 4:6 in Nadeb 6 Ta ti ỹ mejũũ doo, Jesus hã h'yy ka'eeh do sa hã mama met'ëëg bä, Kristo Jesus karom baad hadoo do hado däk da õm. A h'yyb hejój n'aa Jesus ky n'aa ër ky daheeh doo. A h'yyb hejój n'aa baad hadoo do ky n'aa maky daheeh doo.
1 Timothy 4:10 in Nadeb 10 Baad ub P'op Hagä Do karẽn do ër ma kametëëk do hyb n'aa tak'ëp ër moo bok, tak'ëp ër ma metëëk, baad ër baher'oot ta ky n'aa. Dooh ër h'yy gejë bä ta hã. P'op Hagä Do hedëb had'yyt do hã ër h'yy kasadä. Sahõnh hẽ sa h'yyb tym dëëb tii. Jesus hã h'yy ka'eeh do ti ted'ëëp.
1 Timothy 4:16 in Nadeb 16 Baad kanä a daaj hẽ. Baad manä ti mametëëk doo, baad had'yyt hẽ mametëëk hyb n'aa. Tii d' had'yyt hẽ madoo bä, P'op Hagä Do ed'ëëp da õm. Mametëëk do ky dah'eeh do na-ããj hẽ ted'ëëp da nesaa do mahä̃nh.
1 Timothy 5:3 in Nadeb 3 Mamasaa ỹỹj patug tema bok do sa mab hẽ haj'eenh doo, wakããn temah doo.
2 Timothy 2:6 in Nadeb 6 Taw'ããts hẽ jé gëëw gó tak'ëp moo wät doo, pooj jé tagadoo ta joom s'ëëb. Taw'ããts hẽ tii d' mabahadoo. Tak'ëp baad ub mama met'ëëg, mamaher'ood Jesus ky n'aa, ta säm magadoo hyb n'aa.
2 Timothy 4:2 in Nadeb 2 Maher'ood panyyg hanäm do sahõnh hẽ sa hã. Maher'ood sa hã rakarẽn bä ramaa newë bä, rakanarẽn bä na-ããj né hẽ. Maky geä̃m sa hã baad ranaboo bä. Manabuuj gedo baad nadoo do moo bok doo. Mah'yyb tsebé sa hã, baad hadoo do ramoo bok hyb n'aa. Taw'ããts hẽ h'yyb jawyg gó mama met'ëëg sa hã.
Hebrews 13:7 in Nadeb 7 Bë hyb n'aa es'ee bë wahë n'aa bë h'yyb mah'ũũm do paah, P'op Hagä Do panyyg bë ramaher'oot do paah. Bë hyb n'aa newë nyy da rababok paa radejëp bä kä. Taw'ããts hẽ rah'yy ka'eeh do paa da bë h'yy ka'eeh.
Hebrews 13:17 in Nadeb 17 Taw'ããts hẽ bë ky dahé, bë hyb n'aa jewyyg Jesus hã h'yy ka'eeh do hyb n'aa bë wahë n'aa hedoo doo. Bë rahagãã had'yyt hẽ, rahapäh do hyb n'aa P'op Hagä Do wë rakametëëh hyb n'aa ta jawén kä nyy da paa bë rabahag'ããs. Bë an'oo manä bë rahyb n'aa tón, baad nadoo do hyb n'aa ta ti bë hã. Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ bë ky dahé né hẽ, tsebee gó bë rabahag'ããs hyb n'aa.
Hebrews 13:24 in Nadeb 24 Bë maher'ood ãã hyb n'aa esee bë wahë n'aa hedoo doo, sahõnh hẽ P'op Hagä Do karapee na-ããj hẽ. Itarija häj n'aa buuj Jesus hã h'yy ka'eeh do bë m' rahyb n'aa esee.